|
|
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Kubíčková, Daniela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a "lidová" odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé...
|
|
|
Proměny religiózní krajiny po roce 1945: příklad obcí na Šumpersku
Švubová, Kateřina ; Klingorová, Kamila (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Náplní této bakalářské práce je výzkum a porovnání religiózní krajiny dvou obcí na Šumpersku, Velkých Losin, kde před rokem 1945 převládalo německé obyvatelstvo, a Bludova, který byl naopak většinově český. Cílem je pozorovat rozdíly v charakteru religiózní krajiny v závislosti na národnostním složení obyvatel před rokem 1945. V teoretické rovině bude práce vycházet z geografie náboženství a historické geografie. Budou zmíněna témata religiózní krajina, sakralizace krajiny, proměny religiózní krajiny v průběhu historie a vliv vysídlení Němců z pohraničí na tyto změny. V druhé části bude cílem sledovat vývoj religiozity obyvatel a na základě zmapování sakrálních objektů porovnat charakter religiózních krajin modelových území, počet a vzhled religiózních objektů rozdělených podle jejich velikosti a typu (např. kostel, kaple, menší sakrální stavby v krajině, drobné sakrální objekty na stavbách, atd.). Také bude monitorováno jejich stáří, zda byly postaveny před rokem 1945 nebo později a zda byly po roce 1945 rekonstruovány. Klíčová slova: náboženská krajina, vysídlení Němců, Šumpersko, geografie náboženství
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
|
|
Koncept tzv. socializující demokracie Edvarda Beneše -- teorie a praxe
Skřítek, Radim ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji konceptu tzv. socializující (humanitní) demokracie, kterou vymyslel prezident Edvard Beneš za druhé světové války při svém nuceném exilu v Londýně. V první části své práce analyzuji tento koncept, vysvětluji, co si pod tímto termínem Beneš představoval. V dalších kapitolách bakalářské práce se zaobírám konkrétními tématy, jenž byly Benešovou činností dotčeny, které svým jednáním nějakým způsobem ovlivnil, a to jak z teoretické, tak i z praktické stránky. Jedná se o témata vztahu Beneše k Sovětskému svazu, odsunu sudetských Němců a jednání o první poválečné vládě v Československu. Touto bakalářskou prací se pokusím dát odpověď na otázku, jestli Benešův koncept tzv. socializující demokracie byl smysluplný a zda bylo možné jeho vizi realizovat.
|
host ::
RSS.