|
|
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
|
|
|
Bernard Horst - souvislosti života a díla
Panchártková, Iva ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na osobnost spisovatele Bernarda Horsta, který je představen na základě soudobého literárního kontextu, kritik a interpretací vybraných románů (Jizba Hardenů, Zlo, Hučící země, Výheň, Smršť, Peřeje noci, Zrna v úhorech, Štít a meč, Horká chvilka, Signály noci). Bakalářská práce se pokouší o syntézu poznatků o osobnosti spisovatele a zároveň by měla s použitím literárních příruček a slovníků částečně odpovídat na otázku: V jakém světle může osobnost marginálního autora oslovit dnešního čtenáře, s pomocí jaké perspektivy lze na tohoto autora zpětně nahlížet, a především, jak lze vůbec o takovém autorovi mluvit na pozadí širšího literárního kontextu?
|
|
|
Dramatická tvorba pražských německých autorů v letech 1910-1938
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dramatické tvorbě pražských německy píšících autorů v letech 1910-1938. Autorka této práce se snaží zkoumat a zdůraznit témata, jež se v tvorbě těchto autorů vyskytovala nejčastěji. Největší prostor je věnován expresionistické a expresionismem ovlivněné dramatice. Dalším cílem diplomové práce je začlenit tvorbu těchto dramatiků do širšího společensko-kulturního kontextu, s přihlédnutím ke specifické atmosféře Prahy jako multikulturního a multietnického města, kterou významně ovlivnil vzájemný vztah tří nejpočetnějších národnostních skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Pražská německá literatura, expresionismus, drama, divadlo.
|
|
|
Rendition of generation problems in three dramatic works (by G. E. Lessing, F. Schiller and W. Hasenclever)
Tranová, Huyen Chau ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá literárním ztvárněním generační problematiky ve třech dramatických dílech: Emilia Galotti (1772) od Gottholda Ephraima Lessinga, Kabale und Liebe (1784) od Friedricha Schillera a Der Sohn (1914) od Waltera Hasenclevera. V první části se snažím o přiblížení literárních epoch, ve kterých vybraní autoři působili - osvícenství, hnutí Bouře a vzdoru, expresionismus, jejich života a literární tvorby. Dále se analyticky zabývám vybranými díly z pohledu inspirace, souvislosti s myšlením odpovídající doby a charakteristikou jednotlivých postav. V poslední kapitole se soustřeďuji na prvky generačního konfliktu, zejména na to, mezi jakými postavami se vyskytuje. Cílem práce je interpretovat ztvárněný generační konflikt v jednotlivých dílech, dále porovnat způsoby, jak se v dobovém společenském kontextu takový konflikt objevuje, v čem se autoři různých literárních epoch případně shodují či odlišují v jeho literárním uchopení a co je vedlo k tomu, aby zvolili pro svoje dramata toto téma. KLÍČOVÁ SLOVA generační konflikt, osvícenství, hnutí Bouře a vzdoru, expresionismus, drama
|
|
|
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
|
|
|
Vztah filmu a výtvarného umění v první polovině 20. století
Jouzová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Jouzová, T.: Vztah filmu a výtvarného umění v 1.pol.20.stol.[Diplomová práce] Praha 2017 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 150 s. (Přílohy: výtvarné práce žáků a vlastní výtvarné práce na DVD). Diplomová práce se věnuje souvislostem výtvarného umění a filmu v první polovině dvacátého století z pohledu kunsthistorie a filmové historie a teorie filmu. Zabývá se významnými výtvarnými i kinematografickými styly, proudy a směry propojujícími oblast filmu a výtvarného umění. Historický kontext zpestřuji etymologickým náhledem na modernu a subjektivními asociacemi s etymologickými souvislostmi. Vzájemná obsahová, stylistická a umělecká východiska jsou doložena příklady výtvarných umělců zabývajících se filmovou tvorbou. V průběhu teoretického textu jsou vkládány vsuvky rozvíjející popsaná dílčí témata i z pohledu výtvarné didaktiky. Některé tyto vsuvky fungují samostatně, jiné odkazují na vlastní didaktickou část práce, v níž jsou uvedeny projekty propojující oblast výtvarné a filmové tvorby v historických souvislostech. Získané poznatky a zkušenosti předchozích částí práce zrcadlí vlastní multimediální instalace. KLÍČOVÁ SLOVA filmová avantgarda, umělecká moderna, expresionismus, surrealismus, experimentální film
|
|
|
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
|
|
|
Bernard Horst - souvislosti života a díla
Panchártková, Iva ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na osobnost spisovatele Bernarda Horsta, který je představen na základě soudobého literárního kontextu, kritik a interpretací vybraných románů (Jizba Hardenů, Zlo, Hučící země, Výheň, Smršť, Peřeje noci, Zrna v úhorech, Štít a meč, Horká chvilka, Signály noci). Bakalářská práce se pokouší o syntézu poznatků o osobnosti spisovatele a zároveň by měla s použitím literárních příruček a slovníků částečně odpovídat na otázku: V jakém světle může osobnost marginálního autora oslovit dnešního čtenáře, s pomocí jaké perspektivy lze na tohoto autora zpětně nahlížet, a především, jak lze vůbec o takovém autorovi mluvit na pozadí širšího literárního kontextu?
|
|
|
Problematika lidské identity v tvorbě Federika Garcíi Lorky v kontextu krize evropského myšlení
Byronová, Lucie ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato práce se věnuje dvěma hrám a jedné básnické sbírce Federika Garcíi Lorky, Publikum (El público), Až uplyne pět let (Así que pasen cinco an͂ os) a Básník v New Yorku (Poeta en Nueva York), jež společně tvoří tzv. newyorský cyklus. Tato díla představují novou a specifickou fázi Lorkovy tvorby, a to jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. My zde sledujeme několik charakteristických motivů a témat, jež se vztahují k problematice lidské identity, tedy jež řeší, jakým způsobem chápat jedince nebo lidskou existenci. Tuto tématiku se zároveň snažíme reflektovat na pozadí kulturního kontextu doby, v níž Lorca žil a tvořil, a jejíž atmosféra do značné míry souzní s jeho vlastními niternými pocity. Pojetí lidské existence zde zásadně ovlivňuje moment smrti, sledujeme tedy, jakým způsobem je smrt v daných dílech zobrazena a jaké motivy se s ní pojí, přičemž zde shledáváme podobnost mezi Lorkovým přístupem a některými myšlenkovými tendencemi daného období, především s filozofií Martina Heideggera. V této souvislosti se zaměříme také na autorův vztah ke křesťanství a využití křesťasnkých motivů v jeho básních a dramatech. V následujících kapitolách se soustředíme na motivy masky a formy, zabýváme se jednak problémem společenské přetvářky, jednak otázkou proměnlivosti lidského já v čase, dále pak...
|
|
|
Skrytá avantgarda. Próza české poválečné avantgardy mezi individualismem a kolektivismem
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Flaišman, Jiří (oponent)
v českém jazyce Předmětem předkládané práce je česká poválečná avantgarda a její próza v širším evropském kontextu. Kladli jsme si za cíl rozšířit literárněhistorické pole vřazením do výkladového rámce předpoetistické avantgardy žánru povídky a jeho autorů, ať už přehlížených, či zapomenutých, nebo známých spíše pro jejich básnickou tvorbu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka) a s tím i o celou řadu autorů nám dovolilo dynamizovat kanonický obraz dané epochy a zproblematizovat základní opozice expresionismus × avantgarda, a především individualismus × kolektivismus. Opozici individualismus × kolektivismus, která dle našeho názoru organizuje dobový poválečný literární diskurs, představujeme jako hlavní spojnici české poválečné avantgardy s evropským děním (kolektiv a jedna z jeho manifestací, dav, jako jedno z hlavních témat moderny a avantgardy). V rámci této opozice interpretujeme rovněž prózy francouzského unanimismu jakožto hlavního inspiračního zdroje české poválečné avantgardy a její (kolektivistické) prózy.
|
host ::
RSS.