|
|
Diverzita a abundance ptáků podél výškového gradientu Kamerunských hor
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Cílem této práce je popsat změny druhové diverzity ptačích společenstev podél elevačního gradientu na šesti kamerunských horách a na blízkém ostrově Bioko. Výsledky analýzy většinou potvrzují stanovené hypotézy, zejména ukazují, že druhová diverzita klesá s nadmořskou výškou a je závislá na rozloze. Shluková analýza ukazuje podobnost jednotlivých hor v konkrétních nadmořských pásech. Navzdory původní hypotéze vykazuje Kamerunská hora největší podobnost s horou Kupé, ačkoliv horská společenstva Kamerunské hory a ostrova Bioko se navzájem také podobají. Absolutně nejvyšší diverzita byla zaznamenána na Kamerunské hoře a na hoře Kupé, ale ve výšce nad 2100 m n. m. jsou druhově nejpestřejší hory Oku a Manenguba. Výsledky této práce přispívají k utvoření jasnější představy o faktorech ovlivňujících druhovou diverzitu, nicméně obsáhlejší data (zejména z hory Nlonako) a rozšíření dat např. o ptačí abundance by práci obohatily a umožnily podrobnější zkoumání druhové diverzity, zejména pak konkurenčních vztahů mezi jednotlivými druhy. Klíčová slova Druhová diverzita, Kamerun, ptačí společenstva, elevační gradient
|
|
|
Západní Karpaty jako hotspot diverzity během kvartérního klimatického cyklu
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Západní Karpaty jsou v kontextu celé Evropy unikátním územím nevyčíslitelného biologického významu. Topologická členitost se ruku v ruce s výraznou klimatickou a půdní variabilitou odráží ve velké heterogenitě habitatů a umožnila přežití řady druhů organismů v této oblasti napříč klimatickými změnami v průběhu kvartérního klimatického cyklu. Západní Karpaty tak představují jedno z nejvýznamnějších glaciálních a zároveň interglaciálních refugií v Evropě. Výsledkem těchto environmentálních vlastností a unikátní historie této oblasti je v současnosti ohromná druhová rozmanitost, vysoká míra endemismu a výskyt řady glaciálních reliktů. Tato bakalářská práce je rešerší především zoologických studií zabývajících se vysokou mírou biodiverzity a endemismu na území Západních Karpat a jejich možnými příčinami. Dopodrobna se též věnuje roli Západních Karpat v průběhu kvartérního glaciálního cyklu jakožto významného pleistocenního refugia, jeho vlivu na další části Evropy a postglaciálnímu vývoji území.
|
|
|
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...
|
|
|
Endemická vodní fauna krasových poljí na Balkáně
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkánském poloostrově patří mezi "hot spot" biodiverzity a vyznačuje se vysokým stupněm endemismu sladkovodních ryb. Četné geologické a klimatické události ovlivnily formování oblasti a speciaci druhů. Krasová polje jsou charakteristickým znakem Dinárského krasu. Představují specifický ekosystém plný endemických druhů živočichů, kde hrají roli hydrogeologické pochody. Na poljích se objevují pravidelné záplavy, čímž dochází k aktivaci různých podzemních cest a jejich propojení. Životu v této oblasti se přizpůsobilo dvacet dva endemických druhů ryb, které žijí část roku v podzemních a část roku v povrchových vodách, a mohou mezi těmito polji migrovat podzemními toky. U těchto ryb proto došlo k výrazné redukci velikosti šupin i změně v komplexnosti ošupení. Šupiny jsou malé a u některých druhů sotva viditelné. Tyto druhy ryb a bohatá podzemní fauna krasu jsou ohroženy především znečištěním, destrukcí habitatu a odvodňováním poljí.
|
|
|
Horský fenomén a jeho role při speciaci na příkladu endemických zástupců rodu Campanula ve střední Evropě
Folbrová, Magdaléna ; Šemberová, Kristýna (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Horské prostředí je důležitým faktorem v životě rostlin. Vlivem extrémních podmínek na horách dochází k neustálé speciaci. Ta je provázena složitými procesy, jako je např. geografická izolace (vikariance) nebo polyploidizace. Tyto evoluční jevy lze studovat na vhodných příkladech rostlin, představovaných vybranými horskými endemickými druhy zvonků z komplexu Campanula rotundifolia agg. Tyto druhy jsou si morfologicky velmi podobné, ale předpokládá se u nich odlišný původ. Horský ekosystém je považován za jedno z nejbohatších a ochranářsky cenných prostředí, hostící řadu ohrožených a zákonem chráněných rostlin, z vybrané modelové skupiny jsou to: Campanula bohemica Hruby, Campanula gelida Kovanda a Campanula rotundifolia subsp. sudetica (Hruby) Soó. Cílem bakalářské práce je shrnout na základě dostupné literatury dosavadní poznatky o hostitelském prostředí, endemismu a popsat speciační mechanismy vedoucí k variabilitě horských zvonků a dále se zaměřit na jejich ohroženost, ochranu a původ. V závěrečné části této rešerše je představena náplň navazující diplomové práce, která se bude zabývat původem českých a slovenských horských endemitů z rodu Campanula L. (zvonek), především cytotypovou a morfologickou diferenciací C. tatrae Borbás za využití moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie,...
|
|
|
Evoluční vztahy tetraploidních zástupců skupiny Galium pusillum (sekce Leptogalium) na území střední Evropy. Alopatrická diferenciace českého endemického druhu G. sudeticum.
Knotek, Adam ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
V předkládané práci se zabývám evoluční historií polyploidní skupiny Galium pusillum se zaměřením na český endemický druh G. sudeticum, který představuje ideální modelový případ pro studium alopatrické speciace v kontextu (post)glaciálního vývoje středoevropské krajiny. Získaná morfologická a molekulární data poukazují na zcela odlišnou historii dvou izolovaných arel G. sudeticum v Krkonoších a na hadcích ve více jak 200 km vzdáleném Slavkovském lese. Krkonošské populace G. sudeticum jsou pravděpodobně pozůstatkem severního okraje areálu horského druhu G. anisophyllon, který při poledových změnách vegetace hybridizoval s nížinným druhem G. valdepilosum. To podporuje jak intermedierní postavení krkonošských populací v morfologických a molekulárních AFLP analýzách tak i sdílení téhož chloroplastového haplotypu s geograficky blízkými nížinnými populacemi. Na druhé straně hadcové populace ze Slavkovského lesa jsou morfologicky i molekulárně zcela neodlišitelné od druhu G. valdepilosum. Překvapivým výsledkem je nalezení geneticky zcela odlišné skupiny několika populací G. valdepilosum v západních Čechách a v Bavorsku, nacházejících se na reliktních stanovištích (vápencové a hadcové výchozy). Tato skupina může představovat pozůstatek jiné, možná dávnější migrace a vyzdvihuje funkci edaficky podmíněných stanovišť...
|
|
|
Diferenciace v rámci okruhu Carlina vulgaris ve střední Evropě
Mašková, Hana ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Okruh Carlina vulgaris agg. ve střední Evropě zahrnuje několik morfologicky, ekologicky a chorologicky diferencovaných typů. Jejich vzájemný vztah a původ jsou však nejasné. Z toho pramení množství různých taxonomických pojetí dané skupiny. Z našeho území byl popsán kriticky ohrožený endemický taxon C. biebersteinii subsp. sudetica, jehož odlišnost od ostatních středoevropských populací nebyla dosud studována. Cílem navazující magisterské práce proto bude výzkum genetické variability spolu s morfometrickými analýzami za účelem nalezení vhodného biosystematického řešení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Endemity sudetských pohoří, s důrazem na kritický taxon Primula elatior subsp. corcontica
Konečná, Veronika ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Knotek, Adam (oponent)
Endemické druhy české květeny představují stále aktuální téma. Jejich efektivní studium je spojeno s porozuměním faktorům a procesům, které je ovlivňují. Ve střední Evropě jsou endemické druhy relativně vzácné, výjimku tvoří Alpy a Karpaty. Na území České republiky jsou vázány především na subalpínský (alpínský) stupeň, tedy na území Vysokých Sudet. Většina českých endemitů představuje evolučně mladé taxony, které ještě nejsou dostatečně diferencovány. Z tohoto důvodu je jejich taxonomické zhodnocení obtížné. Endemity Vysokých Sudet pochází pravděpodobně z holocénu. Výjimku tvoří apomiktické taxony, např. druhy rodu Hieracium, které pravděpodobně vznikly dříve než v holocénu. Vznik většiny sudetských endemitů umožnila geografická izolace malých populací, které byly ponechány samovolnému vývoji. Tento typ alopatrické speciace se nazývá peripatrická. Peripatrická speciace je nejspíše zodpovědná i za vznik taxonomicky sporného endemita Primula elatior subsp. corcontica, který je podruhem značně variabilní P. elatior. Na území České republiky se vyskytují tři poddruhy P. elatior - subsp. corcontica, subsp. elatior a subsp. tatrensis. Tyto podruhy se odlišují morfologií listů a rozšířením. Primula elatior subsp. corcontica byla popsána na základě alopatrického výskytu a morfologické charakteristiky. Zda...
|
|
|
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
|
|
|
Využití Biologické olympiády ve školách a zařazení vybraných úloh do výuky na gymnáziích.
Dvořáková, Darina ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá Biologickou olympiádou a přepracováním vybraných úloh krajského kola na úlohy, které mohou najít uplatnění při výuce na vyšším stupni gymnázií. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje obecné informace o Biologické olympiádě (BiO), mapuje úspěchy českých studentů na Mezinárodní biologické olympiádě, podává literární přehled k jednotlivým tématům vybraných úloh. V praktické části jsou přepracovány čtyři úlohy rozdílných témat: Eukaryotická buňka jako mozaika, Voda v životě živočichů, Areály a rozšíření živočichů, Historie květeny ČR. Jednotlivé úlohy jsou zpracovány formou pracovních listů, byly ověřeny na školách během vyučování a zhodnoceny položkovou analýzou jednotlivých otázek. Znalosti studentů v oblasti vybraných témat byly testovány pomocí vytvořených pretestů a posttestů. Dále diplomová práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření týkající se zapojení škol do BiO a názory učitelů na danou problematiku.
|
host ::
RSS.