|
|
Fyziologické a patologické faktory ovlivňující absorpci léčiv
Ryšánek, Pavel ; Šíma, Martin (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Dražanová, Eva (oponent)
Absorpce léčiv z gastrointestinálního traktu po perorálním podání je klíčovým farmakokinetickým procesem spoluurčujícím následnou farmakodynamickou odpověď organismu a terapeutickou účinnost. Tato dizertační práce je věnována studiu faktorů, které tento proces ovlivňují. Zvláštní důraz je kladen na studium lymfatické absorpce, tj. míry vstřebávání účinné látky cestou intestinálního lymfatického systému. Byla provedena řada in vivo studií na laboratorních potkanech. Farmakokinetické studie byly prováděny pomocí pravidelných odběrů krve z cévních katetrů po perorálním podání léčiva. Lymfatická absorpce byla zkoumána na modelu anestezovaného potkana se zakanylovaným mezenterickým lymfatickým duktem. Testovány byly moderní léky, které byly spolupracujícími chemicko-technologickými pracovišti upraveny do inovativních lékových forem. Abirateron acetát, lipofilní látka používaná v terapii karcinomu prostaty, se dobře vstřebával z trávicího traktu po podání ve formě olejových kuliček (oil marbles). Touto technologií se též podařilo snížit jinak velmi výrazný pozitivní vliv jídla. Abirateron acetát se nevstřebával ve významné míře cestou intestinálního lymfatického systému. Lymfatická absorpce cinakalcetu, látky používané k léčbě hyperparatyreózy, byla naopak výrazná. Relativní podíl lymfatické absorpce na...
|
|
|
Využití technologických postupů mletí a komletí v přípravě interaktivních směsí
Jezerská, Jana ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kvítek, Libor (oponent) ; Vitková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Jana Jezerská Školitel: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Konzultant: Ing. Jakub Koktan, Ph.D. Název disertační práce: Využití technologických postupů mletí a komletí v přípravě interaktivních směsí Disertační práce představuje komentovaný přehled publikační a výzkumné činnosti autorky Mgr. Jany Jezerské (roz. Brokešové). Práce je zaměřena na přípravu binárních interaktivních práškových směsí, které jsou tvořeny mikronizovanými částicemi léčiva adherovanými na větší částice pomocné látky (nosiče). Binární práškové směsi byly připraveny mísením anebo společným mletím (komletím) a charakterizovány granulometrickými metodami; byla rovněž hodnocena krystalinita složek (termální analýza, rentgenová prášková difraktometrie), tokové vlastnosti (smyková cela, lavinové chování) a povrchová energie částic. Rychlost rozpouštění modelových léčiv byla hodnocena pomocí průtokové práškové cely (USP-4). Použitý statistický model (central composite design) umožnil optimalizovat podmínky mletí v kulovém mlýnu (rychlost mletí, čas mletí, velikost mlecích koulí) pěti práškových nosičů a z generované kvadratické závislosti predikovat závisle proměnnou x90 odpovídající velikosti částic pro 90%...
|
|
|
Sources of ellagitannins and their effects on human organism
Lazarová, Zuzana ; Siatka, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOZIE A FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Autor: Zuzana Lazarová Názov diplomovej práce: Zdroje ellagotanínov a ich vplyv na ľudský organizmus Školiteľ: doc. PharmDr. Tomáš Siatka, CSc. Diplomová práca 2021/2022, počet strán: 87 Táto diplomová práca je literárnou rešeršou, ktorá sa zameriava na prehľad ellagotanínov, ich zdrojmi, biodostupnosťou, metabolizmom v ľudskom organizme a účinkami v ľudskom organizme. Ellagotaníny sa radia medzi hydrolyzovateľné triesloviny, ktoré v gastrointestinálnom trakte človeka podliehajú hydrolýze za vzniku kyseliny ellagovej. S vysokým obsahom ellagotanínov sa stretávame v čeľadiach Elaeagnaceae, Fagaceae, Geraniaceae, Lythraceae, Onagraceae a v niektorých druhoch čeľade Rosaceae. Ellagotaníny sa nachádzajú v liečivých rastlinách aj v bežne dostupných potravinách, hlavne v bobuľovitom ovocí a orechoch. Črevná mikroflóra má schopnosť metabolizovať kyselinu ellagovú na biodostupnejšie urolitíny, avšak v mikrobiálnej premene ellagotanínov sú v populácii silné interindividuálne rozdiely. Klinické štúdie nám poskytujú dôkazy o farmakologických účinkoch ellagotanínov pri viacerých ochoreniach vrátane kardiovaskulárnych ochorení, diabetes mellitus, onkologických ochorení, ochorení centrálneho nervového...
|
|
|
Biologická využitelnost hořčíku a zinku z doplňků stravy
Lindovský, Patrik ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou doplňků stravy obsahující hořčík a zinek. V rámci analýzy byl zkoumán obsah aktivní látky a rozpustnost v simulované žaludeční šťávě. Metoda použita k analýze obsahu aktivní látky byla optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Tato metoda byla také použita při stanovení míry rozpustnosti aktivní látky. Bylo zkoumáno celkově třináct různých vzorků doplňků stravy, kdy všechny obsahovaly jako aktivní látku hořčík a čtyři z těchto vzorků navíc obsahovaly zinek. Všechny vzorky obsahovaly deklarované množství hořčíku. Množství zinku v doplňcích stravy bylo v souladu s obsahem uváděným na obalu. V některých vzorcích bylo stanoveno množství zinku nižší, avšak odchylka od deklarovaného množství nepřesahovala 14 %. Při testech rozpustnosti bylo zjištěno, že některé přípravky neobsahují vhodný typ obalu chránící aktivní látku, což může mít za příčinu zhoršení biologické využitelnosti.
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Recyklace fosforu z odpadních vod
Szotkowski, Matěj ; Bojanovský, Jiří (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem předložené bakalářské práce je zpracovat přehled metod sloužících k recyklaci fosforu z odpadních surovin, primárně pak z odpadních vod. Úvod práce je věnován problematice spojené se zdroji fosforu, jejich využitím a legislativní stránce recyklace fosforu. Dále jsou rozebrány fyzikálně-chemické a biologické metody recyklace fosforu z odpadních vod a produktů jejich dalšího zpracování v ČOV. Tato část obsahuje popis metod znovuzískávání fosforu, výsledných produktů a realizovaných technologií. Dále je proveden i stručný souhrn k recyklaci fosforu z dalších odpadních surovin obsahujících fosfor a metodám používaným k jeho recyklaci. Následuje vypracovaná ekonomická analýza vybrané metody (PASCH), a to včetně popisu legislativy, zpracovatelského závodu a jednotlivých nákladů spojených s touto metodou. Poznatky získané a shromážděné při tvorbě práce jsou dále diskutovány a shrnuty v závěru.
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Speciační analýza rtuti se zaměřením na selektivní a sekvenční extrakci
Martinovský, Václav ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o metodách speciační analýzy rtuti zaměřených na selektivní a sekvenční extrakci rtuti. První část obsahuje základní informace o vlastnostech, zdrojích znečištění, toxicitě a koloběhu rtuti v životním prostředí. V následující kapitole je definován termín speciace a speciační analýzy. Další kapitoly práce se zaměřují na popis vhodných a používaných extrakčních činidel a postupů a procedur selektivních a sekvenčních metod speciační analýzy. Popsány jsou konkrétní procedury SEA a uvedeny jejich hlavní přednosti a účel. Poslední kapitola je věnována výčtu instrumentálních metod užívaných ke stanovení vyloužených specií rtuti.
|
|
|
Transport kovů v systému půda/rostlina. Porovnání metody aktivního a pasivního vzorkování (Technika difúzního gradientu v tenkém filmu)
Trávníčková, Jana ; Janoš, Pavel (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá porovnáním příjmu mědi ředkví setou (Raphanus sativus L.) s množstvím mědi stanoveným technikou DGT v půdě přirozené a obohacené solemi mědi a s množstvím mědi stanoveným ve výluzích běžně používaných extrakčních činidel (HNO3, NaNO3, deionizovaná voda) a půdním roztoku. Rostliny byly pěstovány v půdě přirozené i obohacené. Obsah mědi byl stanoven v celé ředkvi i jednotlivých částech rostliny po rozložení v mineralizátoru APION analytickou metodou ET – AAS. Největší množství mědi ukládala rostlina ve své podzemní části, především v kořenech a slupce kořenové bulvy, což svědčí o vazbě mědi v buněčných stěnách kořenového systému. Rostlinami přijaté množství mědi nepřekračuje ani na obohacených půdách povolené hygienické limity a konzumace ředkví není zdravotně závadná. Celková množství mědi přijatá rostlinami korelovala s obsahem mědi v půdách stanoveným z výluhů všech použitých extrakčních činidel a půdního roztoku. Výluh 2M HNO3 potvrdil, že celkové množství přidané mědi v obohacených půdách zůstalo stabilní po dobu všech vegetačních experimentů. Experimenty s DGT ukázaly, že obohacené půdy jsou schopny úbytek měďnatých iontů vázaných jednotkou DGT doplňovat uvolňováním z pevné fáze do půdního roztoku stálou rychlostí a jejich koncentrace je v blízkosti vzorkovací jednotky DGT konstantní, zatímco uvolňování mědi z půdy neobohacené po 24 hodinách klesá. Měď přidaná do půdy ve formě měďnaté soli se tak i po měsíční době ekvilibrace nachází v půdě i v jiných formách než měď přirozeně se v půdě vyskytující. Obsah mědi v půdách stanovený DGT se lišil od obsahu stanoveného extrakcí dusičnanem sodným. Lze usoudit, že o dva řády nižší koncentrace mědi zjištěná pomocí DGT techniky lépe odpovídá skutečnému biodostupnému podílu mědi v půdě. Vysoké hodnoty korelačních koeficientů (R2 > 0,9) byly nalezeny mezi obsahem mědi v rostlinách ředkve seté a obsahem mědi v půdě stanovené z analýzy půdního roztoku a mezi obsahem mědi v rostlinách ředkve a obsahem mědi v půdě změřené technikou DGT. Hodnoty obsahu mědi v půdě zjištěné pomocí půdního roztoku byly třikrát vyšší než ty, změřené technikou DGT. Půdní roztok tedy obsahuje i specie mědi, které nejsou měřitelné DGT a dle předpokladu i rostlině dostupné. Koncentrace mědi stanovená DGT technikou je v porovnání s výsledky získanými extrakčními postupy a analýzou půdního roztoku blíže ke skutečnému obsahu biodostupných forem kovů přítomných v půdě a prokazatelně koreluje s obsahem mědi v těle rostliny ředkve seté. Je proto možno techniku DGT doporučit jako techniku pro stanovení biodostupných forem mědi v půdách.
|
host ::
RSS.