|
|
Surface Treatment of Materials for BioTechnologies
Šupák, Marek ; Slámová, Jitka (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
The theoretical part focuses on the importance of yeast, its role in brewing, the need for a reliable and economically beneficial pasteurization step that would meet modern requirements. Also in this part is defined plasma, its occurrence and the use of the glass structure used in the practical part. In the first part of the experimental work, the bachelor thesis deals with the action of plasma as a means of pasteurization. Saccharomyces cerevisiae yeast was introduced into the plasma. Gradually, the period of exposure of the yeast to the plasma discharge was determined and the number of survived and dead cells monitored. The methylene blue dye was used to identify yeast viability. After staining, the yeast was monitored under a microscope and calculated. Bürker's cell was used to determine the number of yeast cells. The experiment demonstrated plasma activity as a sterilization step, due to the decreasing number of living cells and the increase in the number of dead cells in the yeast-containing sample. In the 2nd part the surface was activated in the plasma discharge. The glass thus prepared was immersed in the culture medium for 24 hours to form a layer of culture medium on the surface of the glass. The remainders of the culture medium were then discharged and a small amount of yeast in the distilled water was pipetted. After 24 hours the yeast was counted on the Bürker's cell, the yeast growth was evaluated and the plasma activation efficiency was evaluated for activation and layer formation. The method of contact angles was used to confirm the effect of plasma on the surface of the glass. In this section, we demonstrated the effect of plasma on the surface of the glass and the formation of a thin layer of nutrient medium that supplied the yeast with the necessary substances for reproduction.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
|
|
|
Analýza a charakterizace beta-glukanů z vybraných přírodních zdrojů
Vít, Radek ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je otestovat a charakterizovat komerčně dostupné produkty s deklarovaným obsahem -glukanů. V teoretické části jsou popsány -glukany, jejich možné zdroje, vlastnosti a využití. Dále se v teoretické části nachází část zaměřená na stanovení obsahu -glukanů. Jako zdroje -glukanů jsou v teoretické části dále popsány kvasinka Saccharomyces cerevisiae a houba hlíva ústřičná. Popsány jsou také jednotlivé stanovované skupiny aktivních látek a principy metod použitých pro jejich charakterizaci. V experimentální části této práce byly charakterizovány extrakty z pěti komerčně dostupných zdrojů -glukanů. Stanovena byla antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, proteiny a sacharidy, u vybraných produktů též obsah vitamínu C za využití HPLC a dále obsah lipidů za využití GC-FID. Ke stanovení obsahu -glukanů byla využita enzymatická metoda. U dvou vzorků s nejvyšší antioxidační aktivitou byly poté provedeny antimikrobiální a MTT testy.
|
|
|
Optimalizace bioprodukce ethanolu z odpadních materiálů metodou SSF
Filová, Dagmar ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca sa zaoberá problematikou výroby bioetanolu ako paliva. V teoretickej časti sú vysvetlené základné pojmy spájajúce sa s touto problematikou, ďalej sú predstavené spôsoby predúpravy lignocelulózových materiálov a ich konverzie na etanol. Pozornosť je venovaná aj mikroorganizmom používaným pri produkcií bioetanolu v priemysle a analytickým inštrumentálnym technikám detekcie glukózy a etanolu, použitým v tejto práci. V experimentálnej časti je pozornosť venovaná kompozičnej analýze substrátu – bol zisťovaný obsah sušiny, celulózy a popola. Ako východzia surovina bol zvolený odpadný papier, ktorý v súčasnosti okrem recyklácie nenachádza iné využitie. Produkčným mikroorganizmom, skvasujúcim cukry na etanol bol neznámy kmeň Saccharomyces cerevisiae. Prvotná predúprava substrátu – odstránenie rigidných zložiek prebehla niekoľkými fyzikálnymi a fyzikálno – chemickými spôsobmi. Takto upravený substrát bol pripravený na enzýmovú hydrolýzu, počas ktorej došlo k vzniku monomérnych jednotiek z polysacharidov. Etanol bol produkovaný metódou simultánnej sacharifikácie a fermentácie, kedy enzýmová hydrolýza a fermentácia prebehla súčasne a v rovnakej reakčnej nádobe.
|
|
|
Enzymatic hydrolysis of waste cardboard using the SSF method - a source of raw materials for the production of liquid biofuels.
Hlaváček, Viliam ; Stloukal, Radek (oponent) ; Gabriel, Petr (vedoucí práce)
This master’s thesis discusses the useof enzymatic hydrolysis process of waste cardboard using simultaneous saccharification and fermentation (SSF) as a source of raw materials for production of liquid biofuels. This thesis is based on theses written by Ing. Brummer and Ing.Lepař.Thus, results gained in these works have been used and also further developed. The theoretical part summarizes the reasons for further development of SSF method and discusses, as well, the achievements reached in the processing of lignocellulosic waste materials by the SSF method so far.This section also discusses the general characteristics of lignocellulosic materials and also of the cellulolytic enzymes. It focusses also on individual pretreatment methods of lignocellulosic material and options of increasing the yield of the whole process. The experimental part verifies the particular results reached in previous theses and at the same time a further optimization of the method has been carried out because of the transfer of the whole process into a fermenter. Cardboard was set as the substrate for the experiments as it was evaluated by Ing. Brummer as the best one for enzymatic hydrolysis which was carried out by enzymes from Novozymes®. Parameters such as temperature, pH and kind of used buffer, the loading concentration of substrate and enzymes, were set according to the thesis of Ing. Lepař, which was aimed to their optimization. The SSF process done in fermenter of 2.0 l volume confirmed the previous results and furthermore it has been more effective through optimization of the added inoculum volume. It has been confirmed that the best substrate is cardboard finely grinded by vibrating mill. Also experiments with added nutrients had been done as an effort to increase the ethanol concentration, but these haven’t resulted insatisfying results. The maximal concentration of ethanol was 23,49 g/l, which was achieved after further optimization of various conditions. This result equals to experimental yield of 84,79 %.
|
|
|
Příprava organelových markerů v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae
Dekha, Daniella ; Vopálenská, Irena (vedoucí práce) ; Papoušková, Klára (oponent)
Cílem práce bylo připravit sadu kmenů s fluorescenčně značenými organelami. Použitým organismem je haploidní kmen s vysokou frekvencí homologní rekombinace Saccharomyces cerevisiae BY4742. Kvasinka S. cerevisiae je jednobuněčný organizmus a patří mezi nejstudovanější experimentální živé systémy. Její generační doba bývá 1,5-2 hodiny, což umožňuje rychle sledovat vývin kultury jak na pevném, tak i v tekutém médiu. Pro každou organelu byly vybrány specifické proteiny, a to proteiny lokalizované na membráně vakuol (Vph1, Vtc3), peroxisomů (Pex3), jádra (Nvj1), endoplazmatického retikula (Sec63), mitochondrií (Cox4) a v lumen vakuol (Prc1). Vybrané proteiny byly označené připojením fluorescenčních proteinů (yEGFP, yomCherry nebo yomRuby2) k jejich C-koncům. Připravené kmeny byly analyzované v tekutých a na pevných médiích. Byly sestrojené růstové křivky, porovnána fluorescence v různých fázích růstu a zjištěn vliv dvou různých zdrojů uhlíku na expresi vybraných genů. Celkem bylo připraveno a otestováno 12 kmenů s fluorescenčními organelovými markery pro membránu vakuol, peroxisomů, jádra, endoplazmatického retikula, mitochondrií a vakuolární lumen a dále 5 kmenů s dvojicí fluorescenčních markerů pro vakuolární membránu a vybranou další organelu (membránu peroxisomů, jádra, endoplazmatického retikula,...
|
|
|
Yeasts as a tool for study of cation homeostasis in eukaryotic cells
Farbulová, Michaela ; Zimmermannová, Olga (vedoucí práce) ; Zahumenský, Jakub (oponent)
Jednou z kľúčových schopností buniek je udržiavanie rovnováhy vo vnútornom prostredí pri zmenách vo vonkajšom prostredí. Medzi katióny, ktoré majú nenahraditeľnú úlohu v živých organizmoch, patria K+ , Na+ a H+ . Pri kvasinkách bola identifikovaná väčšina proteínov, ktoré sú zodpovedné za transport monovalentných katiónov cez bunkové membrány, čo z nich robí ideálny modelový organizmus na štúdium fyziologických procesov v eukaryotických bunkách vrátane princípov zachovania homeostázy monovalentných katiónov. Pomocou jednobunkového organizmu, ako sú kvasinky, sme takisto schopní charakterizovať proteíny z fylogeneticky nižších organizmov aj človeka a odhaľovať tak poruchy funkcie transportných systémov súvisiacich s patologickými ochoreniami. Cieľom tejto bakalárskej práce je poukázať na dôležitosť kvasiniek vo výskume štruktúry a funkcie transportérov katiónov z eukaryotických buniek a zároveň zhrnúť poznatky o ochoreniach spojených s narušením funkcie jednotlivých transportérov katiónov.
|
|
|
Technologické možnosti využití pivovarských kvasinek
Bergová, Sabina
Bakalářská práce je zaměřena na technologické možnosti využití pivovarských kvasinek. Zabývá se popisem kvasinkové buňky, primárním a sekundárním využitím pivovarských kvasinek. Primární využití pivovarských kvasinek zahrnuje výrobu piva, lihu a chleba. V sekundárním využití kvasinek je popsána výroba SCP (Single cell proteinu), výroba léčiv a potravinových doplňků, kosmetiky, krmiv, efedrinu, biopaliva, hnojiva, ochucovadel v kuchyni, a také schopnost kvasinek biosorpce.
|
|
|
Trk1 Potassium Importers - key transport systems for yeast cell fitness and stress tolerance
Masaryk, Jakub ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Malínský, Jan (oponent)
Jedním z klíčových předpokladů pro dělení kvasinkových buněk je příjem základních živin a iontů, jako je draslík. Draslík je důležitý, monovalentní kation a jeho dostatečná intracelulární koncentrace je rozhodující pro různé procesy, například regulaci membránového potenciálu a buněčného turgoru, enzymatickou aktivitu a syntézu proteinů. Dostatečná vnitřní koncentrace draslíku je také jedním z klíčových signálů pro buněčné dělení. Nicméně protože také přebytek draslíku může vést k nepříznivým fyziologickým důsledkům v kvasinkách, jako jsou deacidifikace vakuol a depolarizace plazmatické membrány, je pro kvasinkové buňky nezbytné, aby celý proces získávání draslíku byl přísně regulován, aby se udržela jeho správná homeostáze. V kvasinkách Saccharomyces cerevisiae je za klíčového hráče v příjmu draslíku považován uniportér Trk1. Cílem předkládané disertační práce bylo získat nové poznatky týkající se proteinu Trk1, konkrétněji studovat jeho schopnost modifikovat vlastní kapacitu pro příjem draslíku, regulaci pomocí fosforylace a také zapojení do přežití buněčné smrti vyvolané glukózou (GICD). Dále byly také charakterizovány systémy příjmu draslíku u vybraných nekonvenčních, kvasinkových druhů. Nejvýraznějším rysem Trk1 je jeho schopnost přepínat mezi dvěma afinitními stavy, nízko- a vysoce-afinitní...
|
|
|
Development and differentiation of different types of yeast colonies: Regulation of metabolic diversification and development of cells with novel properties
Maršíková, Jana
Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, ale na pevném substrátu jsou schopny vytvářet složité organizované struktury, které se chovají jako primitivní mnohobuněčné organismy. Příkladem těchto struktur jsou kolonie a biofilmy, jejichž buňky spolu vzájemně interagují, koordinují svůj růst a vývoj, prostorově se diferencují a vytvářejí specializované buněčné subpopulace, v nichž se uplatňují specifické procesy a regulační dráhy. Základem buněčné diferenciace a specializace je tvorba gradientů živin, metabolitů a signálních molekul. Mnohobuněčná kvasinková společenstva se tak svými vlastnostmi výrazně liší od planktonních populací. Cílem této práce je rozšířit znalosti týkající se vývoje a diferenciace hladkých i strukturovaných kolonií kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Do literárního úvodu práce je zařazen přehled současných poznatků o vývoji kvasinkových kolonií a biofilmů, zejména u S. cerevisiae, a jsou zde uvedeny i vybrané regulace důležité pro vznik mnohobuněčných populací. Práce přináší poznatky o antagonistické funkci transkripčních regulátorů Cyc8p a Tup1p při vývoji strukturovaných kolonií biofilmu. Celogenomové transkriptomické analýzy různých buněčných subpopulací hladkých kolonií přispěly k objasnění procesů, regulačních mechanismů a dějů, které jsou specifické pro jednotlivé buněčné...
|
host ::
RSS.