|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Bednář, Marcel ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Ústavní institut milosti a amnestie Diplomová práce s názvem Ústavní institut milosti a amnestie se zabývá tématem vysoce aktuálním a diskutovaným v České republice nejenom na politické scéně, ale i celospolečensky. Diplomová práce reflektuje současnou debatu o tom, zda by měl být institut milosti a amnestie v právním řádu České republiky zachován. Hypotéza práce byla zvolena kontradiktorně k argumentům zastánců vypuštění institutu milosti a amnestie z právního řádu. Diplomová práce terminologicky vymezuje pojmy, ale věnuje se také teoretickému rozdělení jednotlivých forem milostí. Jedna z důležitých kapitol je zaměřena na vysvětlení účelu institutu, což se odráží v legitimitě udělených milostí a vyhlášených amnestií. Současná právní úprava milostí a amnestií v České republice je popsána pomocí tří rámců: ústavněprávního, trestněprávního a mezinárodněprávního. Podrobně je rozebrán proces vyřizování žádostí o udělení milosti. Prostor je věnován sporným momentům řízení, ale také odlišnému přístupu prvních tří prezidentů České republiky k udílení milostí a vyhlašování amnestií. Obdobně je koncipována kapitola týkající se amnestií. V diplomové práci jsou podrobně diskutovány sporné momenty institutu milosti a amnestie, a to včetně otázek odpovědnosti, nadužívání a zneužívání nebo kolize s principem...
|
|
|
Boj o kompetence po zavedení přímé volby prezidenta v ČR
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kompetenčními spory v České republice mezi prezidentem republiky a dalšími ústavními orgány po zavedení přímé volby prezidenta a zvolením Miloše Zemana do funkce. Práce teoreticky zkoumá místa v Ústavě, kde existuje možnost vyskytnutí kompetenčních sporů či se objevují rozdílné interpretace. Hlavním cílem práce je popis kompetenčních sporů Miloše Zemana s jinými ústavními činiteli a jejich následná analýza. Na základě těchto sporů pak nabízí úpravy Ústavy, které by podobným sporům mohly zabránit. Výsledkem práce je i hodnocení, zdali zavedení přímé volby mělo vliv na výskyt kompetenčních sporů, či je to spíše spojeno s osobou Miloše Zemana.
|
|
| |
|
|
Pravomoci a postavení prezidenta České republiky
Peškar, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Práce popisuje postavení prezidenta České republiky. I když je Česká republika považována za republiku s parlamentním režimem, postavení prezidenta je poměrně silné a poslední vývoj naznačuje, že dochází k určitému posunu k poloprezidentskému režimu. Práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je teoretická a zabývá se právním základem pravomocí českého prezidenta. Jednotlivé pravomoci jsou proto popsány tak, jak je stanovuje Ústava a další zákony. Tato kapitola taktéž obsahuje část týkající se odpovědnosti prezidenta a možnosti přezkoumat jeho akty. Druhá kapitola studuje postavení prezidenta ve vztahu k ostatním politickým činitelům a obecně v politickém systému České republiky. Zvláště jsou zmíněny vztahy prezidenta s vládou, Parlamentem a Ústavním soudem. Třetí kapitola ukazuje, jak dosavadní prezidenti České republiky - Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman - konkrétně jednali při svém působení v úřadě. Analýza se zvláště zaměřuje na situace, kdy prezidenti užívali své pravomoci na samé hraně Ústavy nebo dokonce v rozporu s převládajícími výklady Ústavy.
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR: nástup poloprezidencialismu?
Šodek, Adam ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se snaží analyzovat zavedení přímé volby prezidenta České republiky, coby potenciální impuls směrem k poloprezidencialismu. Za tímto účelem jsou v práci vymezeny teoretické koncepty parlamentní, prezidentské a poloprezidentské formy vlády. Kromě předpokládané deskripce přímé volby, tedy faktoru, který mimo jiné posiluje prezidentovu legitimitu, obsahuje práce hodnocení vystupování prvního přímo voleného prezidenta Miloše Zemana během prvního roku ve funkci a jeho vztah k ostatním ústavním institucím. Tato hodnocení jsou stěžejní pro celkové výstupy práce, protože mohou být určitým ukazatelem k naplnění cílů práce. V práci bude rovněž zmíněna tradice českého (československého) prezidentství.
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky
SUFČÁK, David
Bakalářská práce na téma Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky podrobně rozebírá institut amnestie, tedy hromadné milosti. Jedná se o čistě teoretickou práci. Práce je rozdělena na dvě části. První část zkoumá amnestii z obecného hlediska. Mezi okruhy patří např. základní charakteristika, historie, rozdíl mezi amnestií a individuální milostí, jednotlivé formy aplikace, mediální pohled, právní úprava u nás a dále komparace s právní úpravou v cizích zemích. Druhá část se konkrétně zaobírá rozporuplnou amnestií Václava Klause z roku 2013. Jedná se o praktickou ukázku užití amnestie prezidentem České republiky v našem právním prostředí. Amnestie 2013 je v této části zachycena z několika úhlů pohledu. Širokou veřejností kritizovaný rozsah amnestie je podroben analýze včetně jeho jednotlivých článků a palčivých otázek. S rozsahem se rovněž pojí aplikační problematika, která je detailně rozebrána s ohledem na jednotlivé aplikované formy amnestie. Práce se rovněž zmiňuje o dopadech na Vězeňskou službu ČR, Úřady práce ČR či Probační a mediační službu ČR. Dále je zde nastíněna reakce několika složek společnosti (odsouzení, poškození, odborná veřejnost a laická veřejnost). S otázkou amnestovaných se v dalším bodě práce úzce pojí i jejich resocializace. Následně je pak řešena kontrasignace premiéra Petra Nečase, s jehož rolí vyvstalo několik otázek o úloze kontrasignace v naší právní úpravě. Závěr práce řeší možné budoucí změny institutu amnestie z ústavního hlediska vzhledem k problémům, které se objevily s poslední vyhlášenou amnestií na našem území.
|
host ::
RSS.