Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny struktury čimelického obyvatelstva v období před první světovou válkou a po vytvoření Československé republiky
PROCHÁZKA, Filip
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice proměny struktury obyvatel jihočeských Čimelic v letech 1890-1921. Tyto proměny jsou popisovány na základě souboru čtyř sčítání lidu z avizovaného období. Prvním cílem je popsat populaci obce z pohledu historické demografie v porovnání s obecným vývojem v českých zemích. Druhým cílem je aplikace mikrohistorického pohled na obyvatelstvo rozdělené podle povolání či přesněji socioekonomického statutu jednotlivých obyvatel. V poslední řadě se práce zabývá vlivem první světové války na populaci Čimelic z hlediska počtu padlých a mužů sloužících v československých legiích. V závěru práce jsou následně shrnuty hlavní zjištěné aspekty proměny venkovského obyvatelstva v perspektivě zkoumané obce a nastíněna je i možnost dalšího bádání.
Postavení a činnost státní a skryté církve v Československu v letech 1968-1989
Dušková, Denisa ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je zmapovat poválečný vývoj skryté a oficiální církve na území Československa, a to konkrétně v letech 1968-1989. Práce je zaměřena především na činnost a postavení římskokatolické církve a jejího vztahu ke komunismem řízenému státu. Práce se pak zabývá převážně neoficiálními církevními aktivitami a podzemními skupinami, zejména společenstvím Koinótés vedeným klíčovou postavou skryté církve, Felixem M. Davídkem. Ústředním pramenem je pak soubor výslechových protokolů pořízených Státní bezpečností zabývající se tajnými církevními aktivitami společenství utvořeného kolem biskupa Fridolína Zahradníka.
Chrudimsko 1945
Jodas, Josef ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Předložená bakalářské práce je mikrohistorickou sondou do dějin Chrudimska během posledních měsíců druhé světové války. Cílem práce je podat co nejširší obraz událostí a proměn regionu, které zasáhly místní obyvatelstvo. Problémy v hospodářské oblasti, které byly nejvýraznější, citelně proměnily každodennost místních obyvatel. Zahrnuta je také analýza odboje a zvlášť partyzánského hnutí v regionu, se kterým byl spojen vznik rozsáhlého protipartyzánského aparátu v podobě Sonderdienststelle Chrudim. Nedílnou součástí práce je analýza událostí na začátku května 1945, převzetí moci Revolučními národními výbory, ústup německé armády a její střety s povstalci. Popisované události jsou zasazeny do širšího historického kontextu. Základním zdrojem práce jsou archivní materiály regionálního původu. Klíčová slova1945, Chrudimsko, protinacistický odboj, společnost, mikrohistorie
Dějiny Bukovce od 18. do poloviny 19. století
Pola, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce popisuje dějiny vsi Bukovec u Horšovského Týna od počátku 18. století do poloviny 19. století. Časový rámec byl zvolen na jedné straně s ohledem na již sepsané dějiny vsi do konce 17. století, zatímco druhá hranice byla vymezena revolučním rokem 1848, který přinesl zásadní změny ve fungování obcí a jejich samospráv. Po celé vymezené období byl Bukovec součástí rozsáhlého trauttmansdorffského dominia s centrem v Horšovském Týně. Zároveň byl sídlem farnosti; právě analýza panských a farních dokumentů umožňuje do značné míry pochopit sociální a hospodářské vazby v rámci obce, a nastínit tak její historický vývoj ve sledovaném období. Klíčová slova Bukovec, panství Horšovský Týn, farnost Bukovec, sociální dějiny, hospodářské dějiny, mikrohistorie
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
Integration and everyday life of Italian refugees exiled to Northern Bohemia in the First World War :a microhistorical look at the daily experience of Sannicoló in Jablonné v Podještědí
Sbroscia, Emilia ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Výzkumným tématem této práce je zkušenost italskojazyčných uprchlíků během první světové války, v jejímž průběhu byli obyvatelé oblasti Tridentska (Trentino, Itálie) nejdříve nuceni opustit svá bydliště a posléze přemisťováni v rámci rakousko-uherské monarchie. Práce se blíže zaměří na osobní deník konkrétního italsky hovořícího uprchlíka, který zachycuje jeho odchod z Tridentska a následný příjezd a pobyt v severočeském městě Jablonné v Podještědí. V textu bude diskutována problematika vnitřní migrace a související politiky habsburské monarchie, se zvláštním ohledem na zkušenosti italskojazyčných uprchlíků. Deník muže známého jako Sannicoló bude v tomto ohledu využit jako východisko pro mikrohistorickou analýzu jeho chápání přesunu z Rovereta (Itálie) do Jablonného v Podještědí. Jeho osobní zkušenost jakožto italskojazyčného uprchlíka a občana habsburské monarchie poté bude porovnána se stávajícími poznatky o situaci uprchlíků v rámci Rakouska-Uherska a italskojazyčných uprchlíků obecně, s cílem určení jeho úspěšnosti při integraci do nové místní komunity. Klíčová slova: vnitřní migrace; Italsky mluvící uprchlíci; Rakousko-Uhersko; první světová válka; mikrohistorie; deník.
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.