|
|
Teorie holandské nemoci a její aplikace na země s vlastní měnovou politikou a členy měnové unie
Fiala, Vojtěch ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl podat komplexní obrázek o fenoménu tzv. holandské nemoci, jejíž projevy sílily u řady zemí v průběhu druhé poloviny 20. století, a to zejména ve spojitosti s těžbou nerostných surovin. První část práce se věnuje podrobné deskripci tradiční ekonomické teorie a jejím pozdějším nadstavbám. Ve druhé části je pak holandská nemoc aplikována na členské země Evropské měnové unie a upozorňuje na problematiku asymetrických šoků, kterými mohou být mimo jiné objevení nalezišť nerostných zdrojů. Třetí část práce se pak pokouší nazírat na evropskou krizi platebních bilancí optikou teorie holandské nemoci a upozornit na řadu společných projevů.
|
|
|
Dopady snížení ceny ropy na ekonomiku Ruské federace mezi lety 2013 - 2016
Sviták, Daniel ; Strejček, Ivo (vedoucí práce) ; Klement, Josef (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza dopadů snížení ceny ropy na Ruskou federaci v letech 2006 až 2016 se speciálním zaměřením na hypotézu tzv. holandské nemoci a jejím obráceném chodu v době ropných šoků. Holandská nemoc je součástí teorie prokletí přírodních zdrojů, poukazující na sníženou ekonomickou výkonnost zemí bohatých na přírodní zdroje. Negativní vliv poklesu ceny ropy na ekonomice Ruska se projevuje především depreciací rublu a ztrátou státních příjmů způsobující prohlubování státních deficitů v letech 2009 a 2015. V otázce holandské nemoci není splněn základní předpoklad de-industrializace ruské ekonomiky. Hypotézu holandské nemoci na Ruské federaci ve sledovaném období zamítám. Snížení ceny ropy nemělo na průběh symptomů holandské nemoci signifikantní vliv.
|
|
|
Vliv těžby ropy na norskou ekonomiku
Malkovský, Michal ; Doležal, Ondřej (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Norsko je ojedinělým příkladem rozvinuté země, jejímuž hospodářství dominuje vývoz přírodních zdrojů. Díky svým velkým zásobám ropy a zemního plynu se Norsko stalo jednou z nejbohatších zemí na světě. Tato práce zkoumá, jak se vypořádalo se svou transformací a zda se vyvarovalo takzvanému prokletí zdrojů. Zabývá se vlivem ropného průmyslu na ostatní sektory ekonomiky a také na blahobyt Norů. S rostoucími příjmy z těžby stát postupně zaváděl řadu hospodářských politik, jejichž cílem bylo využití těchto prostředků ve prospěch oslabených průmyslových odvětví a společnosti jako celku. Ropný průmysl dosud Norsku přinesl prosperitu díky solidní veřejné správě a vhodné strategii. Otázkou nyní je, zda jsou přijatá opatření dostatečná k tomu, aby zemi pomohla vypořádat se s klesající těžbou i cenami ropy při udržení výhody, kterou si vybudovala.
|
|
|
Austrálie pohledem monetární politiky v kontextu signifikantních změn ve světové ekonomice
Fiala, Vojtěch ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Bakalářská práce má za cíl charakterizovat vývoj australské ekonomiky od přelomu tisíciletí, kdy se v důsledku rychlého hospodářského růstu asijského regionu rapidně zvýšily ceny těžebních komodit, jež měly výrazný vliv na index zahraničních směnných relací Austrálie. Teoretická část se věnuje zejména teorii Holandské nemoci, která bývá s touto problematikou spojována. Dále je pak v práci analyzován vývoj těžebního boomu a jeho dopad na měnový kurz australského dolaru, vybrané makroekonomické ukazatele a následné strukturální změny v ekonomice. V závěru práce jsou tyto změny sumarizovány a zhodnoceny s vazbou na teoretickou část.
|
|
|
Mezinárodní obchod s uranem
Lešková, Tereza ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Práce poskytuje základní informace o uranu, jeho využití v civilním i necivilním prostředí, analyzuje trh s touto komoditou a hodnotí možné dopady produkce nerostného bohatství na ekonomiky zemí. Hlavním cílem práce je zmapování trhu s uranem z pohledu dvou největších exportérů uranu (Kazachstánu a Austrálie) a Evropské unie jako důležitého importéra této komodity. Dílčím cílem práce je zhodnotit ekonomiku Nigeru a odpovědět na otázku, zda tato země jako čtvrtý světový producent uranu trpí Holandskou nemocí.
|
|
|
Trpí Rusko holandskou nemocí?
Zanikov, Konstantin ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat, zda můžeme pozorovat na případu Ruska projevy tzv. holandské nemoci. Holandská nemoc je jedním z konceptů, který se snaží vysvětlit proč země, které vlastní rozsáhlé zásoby nerostného bohatství, vykazují spíše relativně pomalejší tempa ekonomického růstu, jev známý jako prokletí přírodních zdrojů. Holandská nemoc se v ekonomice projevuje v podobě čtyř symptomů: reálné apreciace měnového kurzu, růstu sektoru ekonomiky, který není obchodován mezinárodně, růstu reálných mezd a poklesu výrobního sektoru ekonomiky. Na případu Ruska mohu v období od roku 1999 do roku 2013 potvrdit projev prvních dvou příznaků konceptu a částečně třetí. V ekonometrické části jsem sestavil model, který popisuje ruský reálný efektivní měnový kurz. Signifikantní proměnné vyšly cena ropy, devizové rezervy centrální banky a Balassa - Samuelson efekt. Celkově se nedá říct, že by Rusko z hlediska de-industrializace země "trpělo" holandskou nemocí.
|
|
|
Kolonialismus jako důvod holandské nemoci v Africe a jeho implikace na hospodářský vývoj a měnovou politiku
Bauerová, Eliška ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Hába, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komplikované cestě rozvojových ekonomik k dlouhodobé hospodářské stabilitě a růstu, a to s podrobnějším zaměřením na africký kontinent. V rámci tohoto tématu je pozornost věnována zejména rozvojové pomoci, jejíž nevhodné užití v ekonomikách společně s málo diverzifikovaným exportem (zaměřeným často na nerostné suroviny) může vystavit země tzv. holandské nemoci. První a druhá část práce představují teoretický koncept této problematiky spolu s pohledem na historický i současný stav kontinentu. Třetí část se snaží přijít s doporučeními pro budoucí vývoj a obsahuje vybrané makroekonomické údaje, které doplňují informace nutné k potvrzení či vyvrácení jednotlivých hypotéz.
|
|
| |
|
|
Vliv nerostných surovin na politiku a ekonomiku ve vybraných státech subsaharské Afriky
Krausová, Kateřina ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce řeší otázku vlivu nerostných surovin na politiku a ekonomiku ve vybraných zemích subsaharské Afriky. Paradox, že země bohaté na nerostné suroviny, často i významně zapojené do mezinárodního obchodu díky exportu těchto surovin zůstávají málo rozvinuté, je ekonomy často zkoumán a diskutován. Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zaměřit na subsaharskou Afriku, jako dosud nejméně rozvinutou a nejchudší část světa s velkým přírodním bohatstvím i potenciálem k ekonomickému rozvoji, jenž se však ve většině případů bohužel zatím příliš nedaří plně využít. Cílem práce je prozkoumat, jaké mají vybrané země přírodní zdroje a nerostné suroviny, jakým způsobem s nimi nakládají, jak úspěšný je rozvoj jejich ekonomik, s jakými problémy se v současné době potýkají a v neposlední řadě, jak celý vývoj i dnešní situace souvisí s historickým, kulturním a politickým pozadím. Konkrétně budu studovat a porovnávat tři země a to Nigérii, Demokratickou republiku Kongo a Botswanu.
|
|
|
Mongolia: economic miracle or another case of resource curse?
Mičánek, Jiří
Tato práce se zabývá analýzou vlivu surovinového bohatství v Mongolsku. První část práce poskytuje souhrn literatury na téma surovinového prokletí a stručný popis mongolské ekonomiky s důrazem na těžební sektor. Druhá část diplomové práce blíže zkoumá jednotlivé výstupy závislosti na surovinách v Mongolsku v letech 1996 -- 2013. Tyto výstupy byly vybrány na základě výskytu v literatuře.
|
host ::
RSS.