|
| |
|
|
Neinvazivní měření glukózy v krvi
Vítová, Hana ; Chmelař, Milan (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je prozkoumání metod neinvazivního měření glukózy spojené s návrhem neinvazivního měřicího přístroje pro stanovení koncentrace glukózy v krvi. Úvodní kapitoly práce se zabývají různými metodami měření glukózy v krvi, zejména měřením v blízké oblasti infračerveného záření (NIR) za použití spektroskopických metod. V práci je také popsána patologie nemoci diabetes mellitus, její rozdělení a metabolismus. Teoretická část práce obsahuje rešerši oblasti metod měření glukózy v krvi. Na základě dostupných poznatků je navrženo systémové schéma vhodného zařízení pro neinvazivní měření glukózy. Základním principem přístroje je měření pomocí infračervené laserové diody, rozdvojeného optického vlákna a adekvátní fotodiody. Součástí práce je i návrh desky plošných spojů. Společně s hardwarovými schématy jsou navrženy dva vývojové diagramy vyhodnocovacího a kalibračního programu, které jsou základem pro program v jazyce C#. Pro posílání naměřených dat je využívána komunikace pomocí USB sběrnice. Součástí zařízení pro neinvazivní měření je mikrokontrolér obsahující program v jazyku C, který odesílá naměřené hodnoty koncentrace do počítače. Mikrokontrolér slouží také jako přijímač dat, určují hraniční koncentrace glukózy, z počítače.
|
|
|
Elektrochemický biosenzor pro detekci glukózy
Matula, Tomáš ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zapodieva elektrochemickým biosenzorom pre detekciu glukózy. Teoretická časť sa práce zaoberá technológiou hrubých vrstiev, jej nanášaním a výpalom. Ďalej je popísaná elektrochémia, elektródy používane v elektrochémií a analytické metódy založené na elektrochemickej reakcií. Záver teoretickej časti sa venuje elektrochemickým biosenzorom pre detekciu glukózy pomocou špeciálnych elektród na báze enzýmu glukóza oxidáza. V experimentálnej časti je spracované ampérometrické meranie pre detekciu glukózy pomocou tlačených senzorov S10 a S8 s imobilizovaným enzýmom glukóza oxidáza. Ďalej bol sledovaný vplyv plazmy, rozpusteného chloridu draselného, skladovania, kyseliny askorbovej a reprodukovateľnosť senzorov.
|
|
|
Vliv dezinfekčních prostředků na obsah kyseliny mléčné při výrobě rafinovaného cukru
Novotná, Hedvika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Horák, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává účinnost dezinfekčních prostředků na obsah kyseliny mléčné. Dezinfekčními prostředky, které byly použity k experimentální části jsou formalin a BetaStab®. Také byl pozorován a porovnáván obsah glukózy a kyseliny mléčné při zpracování konvenční řepy a biořepy. Na základě analýzy naměřených dat bylo zjištěno, že nejvyšší dezinfekční účinek na obsah kyseliny mléčné měl formalin, průměrná hodnota kyseliny dosahovala 275 mg/l. Při použití dezinfekce BetaStab® byly hodnoty kyseliny v průměru 350 mg/l. Při zpracování konvenční řepy bez použití dezinfekce činilo toto průměrné množství 371 mg/l a u zpracování biořepy, která byla také neošetřená, dosáhl obsah kyseliny hodnoty 467 mg/l. Obsah glukózy u difuzní šťávy dezinfikované formalinem dosáhl průměrné hodnoty 573 mg/l. Při aplikaci dezinfekce BetaStab® činil obsah glukózy v průměru 348 mg/l a podobná hodnota byla naměřená u zpracování biořepy – 328 mg/l. Nejvyšším obsahem glukózy disponovala neošetřená konvenční řepa, kde bylo dosaženo průměrné hodnoty 690 mg/l.
|
|
|
Měření přesnosti osobních glukometrů
Kroulíková, Markéta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením přesnosti osobních glukometrů. Teoretická část je zaměřená na zpracování informací o glukóze a její roli v organismu, diabetu mellitu, postupech a přístrojích používaných při selfmonitoringu glykemie. Další část je zaměřena na přípravu praktické části, zejména popis dostupného osobního glukometru, výpočet potřebných měření k provedení experimentu a popis refernčního vzorku k naměření dat.
|
|
|
Optimalizace metody HPLC-ELSD pro stanovení sacharidů v potravinách
Laba, Marija ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací metody HPLC-ELSD pro stanovení sacharidů v potravinách. Teoretická část se věnuje klasifikaci a charakterizaci sacharidů, výskytu sacharidů v potravinách a jejich fyziologickému významu. Bylo zde zacíleno především na glukosu, fruktosu, sacharosu a maltosu. Je zde uveden stručný přehled analytických metod, kterými lze sacharidy stanovit. Experimentální část vychází z literární rešerše, která se také zabývá vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s odpařovacím detektorem rozptylu světla. Hlavní náplní v této části je optimalizace podmínek pro spolehlivou a rychlou separaci nejčastěji se vyskytujících sacharidů v potravinách. Za optimálních podmínek byly identifikovány a kvantifikovány sacharidy v reálných vzorcích a to konkrétně v ovocném džusu, pivu, kečupu a sušené paprice. Výsledek je komentován v závěru práce.
|
|
|
3D tisknuté sensory pro detekci cukru v nápojích
Zichová, Anežka
Cukry jsou jednou z nejpoužívanějších složek v potravinách, díky jejich rozmanitým technologickým vlastnostem a senzorické důležitosti. Problematika využití cukrů má důležitý přesah z potravinářství také do problematiky výživy člověka. Z pohledu výživy je především problematický vysoký obsah jednoduchých cukrů v potravě, do které se nejsnadněji dostávají slazenými nápoji. Pro detekci sacharidů existuje řada metod. Metodami používanými v potravinářství se zabývá literární rešerše, která navazuje na předchozí charakterizaci nejpoužívanějších sacharidů v potravinářství jako je sacharosa, maltosa, glukosa, fruktosa, invertní cukr a glukózo-fruktózový sirup. Sacharidy byly popsány z hlediska chemického, technologického ale i nutričního. Na základě této analýzy byly navrženy 3D tištěné elektrody pro detekci cukru, glukosy v nápojích. S ohledem na dostupnou literaturu byly navrženy elektrochemické biosenzory využívající k detekci glukosy v nápojích enzym glukosaoxidasu. Pro tisk elektrod, nesoucích enzym, byl použit vodivý filament na bázi PLA a grafenu. Po chemické a elektrochemické aktivaci byly elektrody modifikovány pomocí enzymu, který byl na jejich povrch prostorově zesíťován. Odezva biosenzoru v přítomnosti glukosy byla testována metodami cyklické voltametrie a chronoamperometricky. Nakonec se navrženým biosenzorem analyzoval reálný vzorek nealkoholického nápoje na bázi ovocných šťáv. Výsledky měření se vyhodnotily s ohledem na platnou legislativu Evropské unie, respektive České republiky, v souvislosti s povinnými údaji na obalech potravin.
|
|
|
The role of orexins in food intake and chosen pathological phenomena
Zelená, Anna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balounová, Kateřina (oponent)
Orexiny jsou neuropeptidy, které jsou produkovány v laterálním hypothalamu v mozku, a též v periferních orgánech těla. Tyto neuropeptidy jsou důležité pro regulaci bdělosti a energetické rovnováhy. Účastní se také vnímání odměny a zajišťují homeostázu vody v těle. Orexiny se váží na orexinové receptory, jejichž exprese se v jednotlivých tkáních liší. Navázání orexinů na jejich receptory spouští další signalizační kaskády, například kaskády Ca2+ , diacylglycerolu and protein kinázy C. Nízká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu vede k inaktivaci orexiny-exprimujících neuronů, vedoucí následně k omezení výdeje energie tak, aby byla zachována pro základní životní funkce. Naopak vysoká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu aktivuje výdej energie. Příjem potravy ovlivňují spolu s orexiny také glukoza, sirtuin 1, forkhead box transcription factor 2 a leptin. Cílem této literární rešerše je hledání souvislostí mezi působením orexinů v regulaci příjmu potravy a rozvojem některých patologických jevů, např. hypertenze, obezity a anorexie. Klíčová slova orexin, obezita, anorexia nervosa, glukóza, inzulin, stres
|
|
|
Vývoj spolehlivé metody glukosylace a laktosylace sfingolipidů
Hošek, Adam ; Opálka, Lukáš (vedoucí práce) ; Karabanovich, Galina (oponent)
Název Diplomové práce: Vývoj spolehlivé metody glukosylace a laktosylace sfingolipidů Kandidát: Adam Hošek Školitel: PharmDr. Lukáš Opálka, Ph.D. Konzultant: Dr. Georgios Paraskevopoulos, Ph.D. Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Skin Barrier Research Group, Katedra organické a bioorganické chemie Ceramidy jsou hydrofobní sfingolipidy skládající se ze sfingoidní báze a acylového řetězce. V lidském těle se vyskytují ve stratum corneum, nejsvrchnější vrstvě epidermis, kde jsou součástí kožní bariéry, můžeme je ale nalézt také v mozkové tkáni a uvnitř buněk. Glukosylceramidy jsou nejjednodušší glykosfingolipidy a ve své struktuře obsahují jednu molekulu glukózy. Jsou obsaženy ve všech typech lidských buněk, kde slouží nejen jako prekurzory pro biosyntézu složitějších glykosfingolipidů, ale mají i vlastní fyziologické funkce. Nejvýznamnější je jejich vliv na růst a vývoj buněk, jejich diferenciaci a apoptózu. Poruchy v jejich syntéze nebo degradaci mají za následek vážné zdravotní problémy a zároveň jsou rizikovým faktorem pro budoucí vznik široké škály onemocnění. Jejich úplná absence v organismu je neslučitelná se životem. Podrobnější studium jejich role a mechanismu působení v lidském těle může v budoucnu pomoci lépe pochopit důležité otázky moderní medicíny, zejména v oblasti...
|
|
|
On-line derivatizace sacharidů v kapilární elektroforéze
Mareš, Vít ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Sacharidové řetězce glykoproteinů mohou podléhat různým chybám při jejich bi- osyntéze, které ovlivňují jejich biologické funkce, proto jich může být využito v diagnóze některých onemocnění nebo kontrole kvality biofarmaceutik, konkrét- ně monoklonálních protilátek, které také obsahují tetramerní glykoproteiny. Při diagnóze těchto poruch má potencionální využití kapilární elektroforéza. V této práci byla vyvíjena metoda on-line derivatizace sacharidů v křemenné kapiláře o délce 50 cm a o vnitřním průměru 50 µm. Jako modelová molekula byla použita glukóza, která byla značena fluorescenčním derivatizačním činidlem, 7-aminonaftalen-1,3-disulfonovou kyselinou. Metodu derivatizace glukózy a její separaci bylo potřeba optimalizovat. Nejprve byla zjištěna elektroforetická po- hyblivost derivatizačního činidla v 0,5; 1,0 a 2,5M koncentracích kyseliny octové a v 20mM fosfátovém pufru, pH = 3,5. Jako rozpouštědlo pro 7-aminonaftalen- 1,3-disufonovou kyselinu byly vyzkoušeny 2,5M kyselina octová i 20mM fosfátový pufr se záměrem sjednotit reakční a separační prostředí, což se ukázalo jako ne- realizovatelné. Byly zjištěny efektivní pohyblivosti ve zmíněných roztocích. Nej- lépe probíhala reakce s glukózou v prostředí kyseliny octové. Pro separaci bylo zjištěno, že nejvhodnějším základním elektrolytem je naopak...
|
host ::
RSS.