|
|
Komplexy železnatých solí a flavonoidů
Schröpferová, Tereza ; Volný, Michael (oponent) ; Roithová, Jana (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium interakcí železnatých iontů s flavonoidy (epikatechin, katechin, quercetin) pomocí hmotnostní spektrometrie s využitím elektrosprejové ionizace. Nejprve bylo provedeno měření s modelovými molekulami (pyrokatechol, resorcinol, 3-hydroxy-2- methyl-4-pyron) za účelem zjištění, jak reagují OH skupiny na uhlovodíkových kruzích. U flavonoidů bylo zjištěno, že epikatechin a pravděpodobně i katechin (u něhož se měření nezdařilo kvůli kontaminaci sodíkem) vážou železo mezi OH skupiny kruhu B, může tak dojít k retro-Diels-Alderově reakci a rozštěpení pyranového kruhu. Jelikož quercetin má na pyranovém kruhu ještě keto a OH skupinu, železo se přednostně váže mezi ně, spíše než na postranní OH skupiny. Nemůže tak dojít k retro-Diels-Alderově reakci (rozštěpení pyronového kruhu) a komplex ztrácí pouze malé molekuly vody a CO z postranních kruhů, jako to bylo pozorováno pro komplexy modelových molekul.
|
|
| |
|
|
Oxidation Mechanism of Rhamnetin, a Bioflavonoid Compound
Ramešová, Šárka ; Sokolová, Romana ; Degano, I.
The natural flavonoid rhamnetin (2-(3,4-dihydroxyfenyl)-3,5-dihydroxy-7-methoxychromen-4-one) is important bioactive compound. Rhamnetin was studied in aqueous solution by electrochemical methods. The oxidation mechanism proceeds in sequential steps, which correspond to the hydroxyl oxidation of groups in the three aromatic rings. The study is based on in situ spectroelectrochemistry and identification of products by HPLC-DAD and HPLC–ESI MS/MS.
|
|
|
Studium vlastností a účinku přírodních antimikrobiálních látek
Horňáková, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá témou prírodných antimikrobiálnych látok rastlinného pôvodu, ich charakteristikou, účinkom voči mikroorganizmom, optimalizáciou antimikrobiálnych testov a zvýšením účinnosti obsiahnutých aktívnych látok. Teoretická časť popisuje použité rastlinné druhy, ich významné vlastnosti, ďalej spektrofotometrické metódy použité pri charakterizácii, zvyšovaní stability rastlinných extraktov a princípy antimikrobiálnych testov. V experimentálnej časti bolo spolu použitých 8 druhov čajov, vrátane nečajov (Pai Mu Tan, Formosa Gunpowder, Gunpowder Black, Honeybush, Lapacho, Aspalathus linearis a Paullinia cupana) a doplnených o 6 druhov liečivých bylín (Syzygium aromaticum, Urtica dioica, Hippophae rhamnoides, Matricaria recutita, Plantago lanceolata a škorica), ktoré boli extrahované rôznymi rozpúšťadlami (voda, etanol a dimetylsulfoxid). Extrakty boli testované na obsah antioxidačných látok a účinnosť proti trom bakteriálnym kultúram (Escherichia coli, Micrococcus luteus a Serratia marcescens). Pre zvýšenie antimikrobiálnej a antioxidačnej aktivity a stability boli vodné extrakty čajov enkapsulované do lipozómových častíc.
|
|
|
Studium směsných přírodních antimikrobiálních preparátů a možnosti jejich stabilizace
Vejrostová, Petra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce byla zpracována rešerše zaměřená na přírodní antimikrobiální látky. V experimentální části práce bylo cílem testování antimikrobiální aktivity přírodních preparátů ve volné a enkapsulované formě, příprava částic a sledování jejich dlouhodobé stability. Jako rostlinné antimikrobiální látky byly v práci používány různé extrakty čajů (vodné, etanolové a DMSO) a vodné extrakty bylin. S použitím vodných extraktů čajů byly za použití ultrazvuku připraveny lipozomy a chitosanové částice. Pro všechny částice byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Poté byla v rámci dvou měsíců u částic sledována dlouhodobá stabilita. Pro stanovení enkapsulační účinnosti i dlouhodobé stability bylo využito spektrofotometrické metody stanovení celkových polyfenolů. Po stanovení velikosti a stability částic byla využita metoda DLS. Antioxidační aktivita byla v celé práci sledována za použití spektrofotometrické metody využívající ABTS•+. Pro testování antimikrobiální aktivity různých typů extraktů čajů a bylin, jejich směsí a kombinací s lysozymem a antibiotiky byly využity bujónové diluční metody za použití grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. U připravených částic byla sledována také jejich antimikrobiální aktivita, která byla značná především u chitosanových částic. Vhodné kombinace přírodních látek ať už s antimikrobiálním či antioxidačním účinkem ve volné nebo enkapsulované formě mohou být s výhodou využity pro aplikace např. v kosmetickém průmyslu, potravinářství či v lékařství.
|
|
|
Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce
Hohnová, Barbora ; Márová, Ivana (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Flavonoidy jsou přírodní látky hojně se vyskytující v rostlinné říši. Tvoří nedílnou součást lidské stravy, jelikož vykazují mnoho pro zdraví prospěšných vlastností, např. snižují riziko rakoviny, mozkových příhod i kardiovaskulárních onemocnění, které jsou přisuzovány jejich antioxidačním vlastnostem. Rychlá a účinná extrakční technika předcházející chromatografické analýze je proto v současnosti hlavním předmětem zájmu. Extrakce pomocí stlačených tekutin (Pressurized Fluid Extraction - PFE, Pressurized Hot Water Extraction - PHWE) představují rychlé, efektivní a k životnímu prostředí šetrné metody pro stanovení flavonoidů v rostlinných matricích. PFE a PHWE následována vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií s reverzní fází s UV-VIS detekcí byla využita pro stanovení skupiny flavonoidů (rutin, myricetin, kvercetin, luteolin, apigenin a kaempferol) v listech a plodech méně obvyklých rostlin. Matrice byly extrahovány methanolem, ethanolem a vodou za zvýšené teploty 40-120 oC a tlaku 15 MPa během 15 min. Dosažené výsledky byly srovnány s klasickou extrakcí dle Soxhleta a extrakcí ultrazvukem za použití stejných rozpouštědel. Nejefektivnější extrakce vybraných flavonoidů byla dosažena pomocí PHWE. Srovnatelné extrakční výtěžky byly získány pomocí PFE a extrakcí dle Soxhleta, nejnižší extrakční sílu projevila extrakce ultrazvukem.
|
|
|
Izolace obsahových látek Cannabis sativa a jejich antiflogistický účinek
Baranová, Zuzana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; PharmDr.Daniela Veselá (vedoucí práce)
Predmetom záujmu tejto práce je tradičná a zároveň kontroverzná rastlina Cannabis sativa. V teoretickej časti sú popísané ubikvitárne polyfenolické látky – flavonoidy, taktiež prítomné v mnou študovanej rastline. Podrobnejšie sú popísané doposiaľ preskúmané a potvrdené rôzne účinky na ľudský organizmus a taktiež synergia s inými látkami. Experimentálna časť práce sa zaoberá izoláciou a identifikáciou látok chloroformového a hexánového podielu extraktu získaného z tejto rastliny. Pre izoláciu boli použité chromatografické metódy – tenskovrstvová a stĺpcová chromatografia a semipreparatívna HPLC. Získané látky boli identifikované pomocou UV, IR spektrofotometrie a NMR. Následne bola skúmaná antiflogistická aktivita získaných látok, ako aj celkového etanolického extraktu a jednotlivých podielov. Výsledkom experimentu bola izolácia jednej čistej látky, ktorá bola identifikovaná ako kyselina cannabidiolová. Experimentom na THP 1 bunkách bola demonštrovaná mierna antiflogistická aktivita nepolárnych frakcií a z nich izolovanej CBDA.
|
|
|
Možnosti enkapsulace přírodních antioxidantů
Štindlová, Jitka ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce ve své teoretické části popisuje základní vlastnosti antioxidantů, především pak fenolických látek a anthokyanů, dále také přibližuje základní vlastnosti a principy vzniku volných radikálů. V teoretické části jsou také popsány různé způsoby enkapsulace antioxidantů do lipidických i polysacharidických částic. V experimentální části práce jsou popsány základní charakteristiky extraktů vybraných lyofilizovaných druhů ovoce a zeleniny – mrkve, jablek a směsi lesního ovoce. Jako skupinové parametry byly v extraktech stanovovány celková antioxidační aktivita, obsah polyfenolických a flavonoidních látek, anthokyanových a karotenoidních barviv a také obsah kyseliny askorbové. Dále jsou v experimentální části popisovány různé enkapsulační techniky, metody stanovení enkapsulační účinnosti jednotlivých postupů, stability a velikosti vzniklých částic. V práci bylo zjištěno, že ve většině zkoumaných vzorků i u většiny parametrů lze jako nejvýhodnější metodu enkapsulace z hlediska enkapsulační účinnosti vyhodnotit ethanolové vstřikování. Na druhou stranu jsou však částice připravené ethanolovým vstřikováním nejméně stabilní z hlediska zeta-potenciálu a z toho vyplývá jejich tendence vytvářet agregáty a shlukovat se. Naopak nejstabilnější se jeví částice připravené metodou odpařování na tenké vrstvě (TLE) a odpařování na tenké vrstvě s reverzními fázemi (RP-TLE). Částice připravené metodami TLE, RP-TLE a chitosan-alginátové částice měly záporný náboj, částice připravené ethanolovým vstřikováním měly náboj pohybující se kolem nuly a chitosanové částice měly kladný náboj.
|
|
|
Stanovení některých nutričních faktorů ve vybraných druzích ovoce
Smělá, Margita ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením nutričních parametrů a vitaminu C v různých odrůdách plodů jabloní (Pirus Malus, L.) a kdouloní (Cydonia oblonga, Mill.). V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky vybraných druhů ovoce, jejich zdravotně významné látky a použití. Větší pozornost je věnována vitaminu C, kde jsou popsány chemické vlastnosti a význam pro lidské zdraví. Jsou zde zmíněny i metody pro stanovení vybraných nutričních faktorů s důrazem na stanovení vitaminu C metodou HPLC. V experimentální části bylo analyzováno celkem 27 odrůd plodů jabloní a 16 odrůd plodů kdouloní, které pocházely z pěstitelské stanice Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity. Pro stanovení vitaminu C byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Vitamin C byl stanoven jako kyselina askorbová. Součástí experimentální části bylo stanovení jednotlivých nutričních parametrů. V plodech jabloní a kdouloní byla stanovena sušina, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a titrovatelné kyseliny. Výsledkem bylo srovnání jednotlivých odrůd podle zastoupení a obsahu jednotlivých významných látek. Součástí práce byla i senzorická analýza jablek.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
host ::
RSS.