|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
| |
|
|
Instituce pro trávení volného času mládeže do 18 let
Michalčínová, Kristýna ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Gabriela, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti trávení volného času mládeže do 18 let, je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsou definovány pojmy, které souvisí s danou problematikou, např. volný čas, instituce pro trávení volného času mládeže, duševní zdraví, mládež a výchova. V úvodu výzkumné části je stručná charakteristika města Karlovy Vary a možnosti trávení volného času v této lokalitě. K podrobné analýze byla vybrána instituce Dům dětí a mládeže Karlovy Vary. Na základě institucionální analýzy dle Bronislava Malinowského je posouzeno, zda si instituce plní svá poslání.
|
|
|
Životní styl a péče o vlastní zdraví zdravotnických pracovníků
PRŮCHOVÁ, Štěpánka
V současné době je životní styl populace velice problémové a diskutované téma. Životní styl je vlastní způsob života, který si každý jedinec sám zvolí. Je to systém významných životních zvyků a určité hodnotové orientace člověka, které se vyznačují v chování a v možnostech, jakých jedinec využívá a to v materiálních i v životních podmínkách. Právě naše chování, způsob života, který preferujeme a kterým žijeme, ovlivňuje naše zdraví a samozřejmě vznik některých civilizačních chorob. Kvalita životního stylu ovlivňuje naše zdraví až z 50 %, zbylou část zastupují genetická výbava jedince, životní podmínky a prostředí a zdravotní péče.
|
|
|
Management osobního rozvoje
Krejčířová, Alena ; Ondrušová, Denisa (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu problematiky u manažerů obchodní společnosti Advantage Consulting s.r.o. Teoretický rozbor se soustředí na time management, stres management, osobního rozvoj a dále se věnuje problematice osobnostních typů. Je provedena analýza u jednotlivých manažerů ve všech zmíněných oblastech a jsou formulována doporučení pro zvýšení úrovně managementu osobního rozvoje.
|
|
|
Únava při učení a její překonávání /se zaměřením na výchovně vzdělávací proces na střední škole/
Trefná, Gabriela ; Pavera, Libor (vedoucí práce) ; Krpálková Krelová, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou únavy. Na problematiku únavy nahlížím z hlediska problému, který může nastat při vyučovacím procesu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu psychohygiena, od jejího historického vývoje až k dnešnímu pojetí, tedy psychohygiena zdraví, únava, druhy únavy, její stádia a determinanty, specifikace období dospívání, vliv prostředí na jedince. V části výzkumu se věnuji příčinám únavy studenta samotného, jeho subjektivnímu pocitu vnímání únavy a to s ohledem na den v týdnu, čas, prostředí střední školy a vliv přírodních stimulantů.
|
|
| |
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
|
Motivace všeobecných sester k práci v psychiatrické léčebně/nemocnici
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Motivace je síla, která modifikuje a ovlivňuje lidské chování v pracovním procesu. Být motivovaná ke své práci je pro sestru velice důležité - jedním z významných motivátorů je vzdělávání a možnost jeho uplatnění v ošetřovatelské profesi. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit základní motivační a demotivační faktory sester při rozhodování o výběru povolání v psychiatrické léčebně/nemocnici a zmapovat, zda znalosti z kvalifikačního vzdělání a praxe mají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. K cílům byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN je smysluplnost práce. H2: Hlavním demotivačním faktorem je obava z možného ohrožení ze strany pacienta. H3: Znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. H4: Studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry PL/PN motivujícím prvkem. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu s využitím dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 100 sester pracujících v psychiatrickém ošetřovatelství, které získaly kvalifikační vzdělání na VOŠ v oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo na VŠ v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství. Na základě výsledků šetření bylo zjištěno, že základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN u většiny oslovených respondentek není smysluplnost práce, ale zájem o psychiatrické ošetřovatelství. Za hlavní demotivační faktor je respondentkami převážně považována psychická náročnost práce, nikoliv obava z možného ohrožení ze strany pacienta. Dále bylo zjištěno, že znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN a studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry v PL/PN motivujícím prvkem. Výstupem výzkumného šetření je doporučení pro možný obsah kvalifikačního studia z hlediska motivace a efektivní přípravy psychiatrických sester pro praxi.
|
host ::
RSS.