|
|
Role učitele ve vzdělávání "sociálně znevýhodněných" žáků
Hirtová, Lenka ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Práce se zabývá tím, jakou roli hraje učitel při vzdělávání žáků vyrůstajících v podmínkách sociálního vyloučení. Cílem práce je prostřednictvím kvalitativního výzkumu porozumět vztahu jedné konkrétní základní školy ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zjistit jak se učitelé v každodenní praxi vypořádávají s požadavky inkluzivního vzdělávání, zda mají žáci vyrůstající v podmínkách sociálního vyloučení přístup k institucionalizované pomoci v podobě podpůrných opatření vycházejících z koncepce společného vzdělávání a jakou roli v přístupu k této pomoci hrají učitelé. Základními teoretickými východisky pro výzkumnou práci je koncept sociálního vyloučení a pojetí učitelské role v rovině očekávání, koncepce a realizace. Práce představuje legislativní rámec, který formuluje aktuální očekávání státu vůči škole při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Text zároveň reflektuje, jak se tento legislativní rámec odráží v praxi základní školy, při práci učitelů v konkrétní třídě, s konkrétními žáky. Skrze analyticky stanovená kritéria pro distribuci podpory, názory učitelů a metody práce se pak Autorka vrací k odpovědím na klíčové otázky výzkumu. Autorka mimo jiné dochází k závěru, že dětem vyrůstajícím v podmínkách sociálního vyloučení je na základní škole odepřen přístup k...
|
|
|
Střední vzdělávání žáků s mentálnílm postižením v praktických školách
Šedivá, Ilona ; Dyršmídová, Stanislava (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce obsahuje v teoretické části pojednání o významu vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením, definuje osoby s mentálním postižením, uvádí jejich zvláštnosti v souvislosti s jejich vzděláváním na úrovni středního vzdělávání. Popisuje Rámcové vzdělávací programy pro praktické školy s jednoletou a dvouletou přípravou. Průzkumná část je zaměřena na sledování středního vzdělávání žáků v praktických školách v regionu Středočeského kraje. Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit možnosti pracovního uplatnění absolventů praktických škol po ukončení středního vzdělávání.
|
|
|
Výuka cizinců
Pecharová, Klára ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výukou cizinců. Má za cíl charakterizovat žáky s odlišným mateřským jazykem, možnosti podpory a konkrétní metodiku práce s těmito studenty. Práce se věnuje vymezení základních pojmů, tzn. pojmu migrace, inkluze a přiblížení problematiky vzdělávání cizinců. Dále objasňuje současný pohled na cizince v České republice a neziskové organizace zabývající se jejich podporou. Stěžejní část práce je zaměřena charakteristiku žáků s odlišným mateřským jazykem, legislativou a financováním jejich studia. Další část se pak týká inkluze a vymezení jednotlivých stupňů podpůrných opatření, která umožňují žákům cizincům například využití jazykových tříd či kurzů českého jazyka. V praktických ukázkách bakalářská práce charakterizuje možnosti metodiky práce s žáky cizinci a poukazuje na možné nedostatky v současném systému. Klíčová slova Žáci cizinci, vzdělávání, inkluze, metodika, podpůrná opatření
|
|
|
Postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy s inkluzí žáků s mentálním postižením
Zikánová, Drahomíra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením v běžných školách se zaostřením na postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy k této problematice. Teoretická část vymezuje pojem inkluze v kontextu českého vzdělávacího systému a legislativní opatření související s tímto tématem. Shrnuje pojem mentální postižení, popisuje, co je mentální postižení, s čím se potýká rodina dítěte s mentálním postižením a vymezuje specifika edukace žáka s mentálním postižením. Dále se zabývá speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a opatřeními pro vzdělávání žáků s tímto postižením, která jsou zakotvena ve školském zákoně a mají inkluzivní vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podporovat. Výzkumná část analyzuje rozhovory s pedagogy vybrané základní školy ve Středočeském kraji, které byly v průběhu výzkumu nashromážděny formou polostrukturovaných rozhovorů, a popisuje, jak se vybraní pedagogové k této problematice staví. V závěrečné části jsou shrnuty a graficky zpracovány poznatky z kvalitativního výzkumu a doporučení pro další možné zkoumání i pedagogickou praxi.
|
|
|
Specifické potřeby osob s poruchou autistického spektra na vysoké škole
ROSOVÁ, Tereza
Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké specifické potřeby mají osoby s poruchou autistického spektra na vysoké škole, a jaká podpůrná opatření se na školách realizují. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se věnuji teoretickým východiskům pro zadané téma. Popisuji tedy poruchy autistického spektra, jejich příčiny a projevy. Dále se zabývám obecně terciárním vzděláváním. V poslední části teoretické práce popisuji vysokoškolské vzdělávání osob s poruchami autistického spektra. Empirická část vymezuje výzkumný problém, výzkumné cíle a výzkumný soubor. Byl zde použit výzkumný design případové studie. Při sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření bylo vedeno se dvěma informantkami, které mi detailně popsaly své vysokoškolské studium. Dále jsem analyzovala dokumenty, které mi byly poskytnuty od informantek a realizovala rozhovory se spolužáky informantek. Na základě případových studií jsme se dozvěděli, jak probíhalo vysokoškolské studium informantek, s jakými problémy se setkávaly, jaké vztahy byly ve třídách se spolužáky a vyučujícími, jaké specifické potřeby měly a jaká podpůrná opatření byla realizována.
|
|
|
Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách
KAHUDOVÁ, Monika
Bakalářská práce "Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách" je zaměřena na legislativu týkající se společného vzdělávání a podpůrných opatření. Teoretická část popisuje charakteristiku školní družiny, školských poradenských zařízení a druhy postižení dítěte. Celá má práce poukazuje na smysluplné a prospěšné společné vzdělávání dětí na běžných školách a jejich podporu. Děti se znevýhodněním se učí, jak žít a spolupracovat s ostatními dětmi a děti "zdravé" rozvíjí své schopnosti a kompetence, jak žít s těmito dětmi, zároveň se je učí vnímat. Empirická část popisuje specifika práce speciálních pedagogů a pedagogických pracovníků s dětmi se zdravotním postižením ve školní družině. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů ze školních družin základních škol v Českých Budějovicích a okresu Prachatic. Výzkum poukazuje na konkrétní metody a principy práce s dětmi se zdravotním postižením, způsoby informovanosti mezi pedagogy, podporu vzdělávat se v oblasti speciální pedagogiky ze strany zaměstnavatele a míru spolupráce rodičů dětí s postižením a školní družiny. Z výzkumného šetření vyplývá, že podpůrná opatření, informovanost o dětech s postižením a spolupráce s rodiči je důležitá. Na základě odpovědí informantůbylo zjištěno, že ve zmíněných školách převládají děti se 3. stupněm podpůrného opatření, pedagogové využívají různé nástroje informovanosti, využívají rozdílné metody a pomůcky. Většina dotázaných považuje své vzdělání za dostatečné, část z nich spolupracuje s asistentem pedagoga. Důležitá je pro ně i fungující spolupráce s rodiči dětí.
|
|
|
Individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v hlavním vzdělávacím proudu
KOČOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem, které se týká integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Teoretická část obsahuje dvě stěžejní kapitoly. První kapitola se věnuje společnému vzdělávání všech žáků. Druhá kapitola charakterizuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami dle platné legislativy a popisuje zdravotní postižení zastoupené ve výzkumném souboru. Praktická část vymezuje stanovené cíle a postup k jejich dosažení. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, pozorování dle nastavených kategorií, analýza dokumentů a sociometrie. Výzkumné šetření obsahuje dvě případové studie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Z výzkumného šetření vyplývá, že průběh integrace ovlivňují různé faktory. Za nejzásadnější faktor můžeme považovat osobnost učitele, jehož úloha je v procesu integrace klíčová. Abychom integraci mohli považovat za úspěšnou, záleží na pedagogových znalostech a zkušenostech. Důležitou roli hraje i pozitivní přístup pedagoga k integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Podpůrná opatření pro žáky s narušenou komunikační schopností v inkluzivním vzdělávání na základní škole
Štemberková, Petra ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou podpůrných opatření v inkluzivním vzdělávání na základních školách. Inkluzivní vzdělávání v posledních letech rezonuje v různých diskuzích napříč naší společností. Ke zvyšování kvality a zajištění rovných podmínek ve vzdělávání přispívá právě poskytování podpůrných opatření. Cílovou skupinu práce tvoří žáci s narušenou komunikační schopností. Tato diplomová práce si klade za cíl shromáždit relevantní informace o předkládané problematice. Stěžejním cílem je zhodnocení efektivity podpůrných opatření u žáků s NKS. Dílčím cílem je zjištění, která z podpůrných opatření jsou na základních školách nejvíce používána. K naplnění výše uvedených cílů byl použit kvalitativní přístup a jako metoda sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory s pedagogickými pracovníky vzdělávajícími žáky s NKS byly pro komplexnost informací rozšířeny a ověřeny analýzou dokumentů. Získaná data byla zpracována do deseti případových studií. Z výsledků šetření vyplývají spíše pozitivní zjištění, která poukazují na smysluplnost, užitečnost a pravidelné využívání podpůrných opatření ve výuce. Žáci dělají pokroky, čímž se zvyšuje jejich sebevědomí. Výzkumné šetření dokazuje používání několika podpůrných opatření současně. Mezi negativní zjištění patří, že na školách často chybí kvalitně...
|
|
|
Role školního speciálního pedagoga na běžných základních školách
Benešová, Denisa ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá současnou rolí školních speciálních pedagogů na běžných základních školách, konkrétně jejich pozicí v rámci školy, náplní i formami práce a vztahovou stránkou s tím spojenou. Teoretická část práce se zaměřuje na rámcový vývoj speciální pedagogiky a zejména na současná podpůrná opatření přiznávaná jednotlivým žákům. Skupiny žáků vyžadujících podporu ze strany škol a návazných školských zařízeních jsou v práci blíže charakterizovány. Dále text přibližuje jednotlivosti individuálních vzdělávacích plánů a školního poradenského systému, včetně školního poradenského pracoviště a pozice školního speciálního pedagoga, u kterého jsou sledovány dílčí aspekty této profese v návaznosti na poznatky z odborných zdrojů. Empirická část zahrnuje smíšený výzkum. Prvně ukazuje příklady z praxe, konkrétně se jedná o analýzu pěti rozhovorů se školními speciálními pedagogy ze základních škol. Na jednotlivých příbězích z profesního působení jsou demonstrovány současné výzvy, činnosti a role dané pozice. Následně jsou analyzována data z dotazníkového šetření u čtyřiceti respondentů, ředitelů základních škol, kteří vyslovili svůj názor v oblasti působení školních speciálních pedagogů na základních školách. Sleduje se zejména přínos pro základní školy a zkušenosti v obecné rovině s touto pozicí....
|
|
|
Styly učení a jejich efektivita u žáků s SPU
Nyklíčková, Zdeňka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje stylům učení a jejich efektivitě u žáků se specifickými poruchami učení. Teoretická část popisuje problematiku specifických poruch učení, současnou legislativu a možnosti péče o žáky se specifickými poruchami učení ve školském poradenském zařízení, styly učení, učební návyky u žáků se specifickými poruchami učení a základní diagnostiku stylů učení. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření a zahrnuje kvantitativní výzkum, který se zaměřuje na odhalení převažujícího stylu učení na druhém stupni základní školy u žáků s poruchami učení a jeho porovnání s běžnou populací žáků. Práce odpovídá i na otázky, co žákům s poruchami učení při učení nejvíce pomáhá, co je při učení ruší, a tato zjištění porovnává s žáky bez obtíží. Z výsledků provedeného šetření vyplynulo, že u žáků se specifickými poruchami učení zapojených do výzkumu převládá auditivní styl učení. Mezi převažujícími styly učení nebyl u žáků s poruchami učení a žáky bez těchto poruch zjištěn žádný rozdíl.
|
host ::
RSS.