|
|
Návrh vývojového kitu s obvodem FPGA
Zach, Petr ; Levek, Vladimír (oponent) ; Fujcik, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem vývojového kitu s FPGA obvodem pro vývoj a implementaci logických obvodů. První kapitola popisuje různé typy programovatelných logických obvodů a srovnává jejich výhody a nevýhody. Také popisuje nejznámější způsoby konfigurace programovatelných logických obvodů a porovnává je mezi sebou. Druhá kapitola podrobně rozebírá architekturu Xilinx FPGA obvodu 7. řady. Třetí kapitola popisuje návrh vývojového kitu a programovacího zařízení. Také jsou zde shrnuty dostupné prostředky použitého FPGA obvodu, podrobně rozebrány periferie, které se na vývojovém kitu nachází a porovnání s vývojovými kity dostupnými na trhu. Poslední kapitola nastiňuje problematiku výroby prototypu vývojového kitu a jeho testování.
|
|
|
Altered morphology of white and grey matter in patients with Alzheimer disease and Schizophrenia on MRI
Lahutsina, Anastasiya ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Němcová, Veronika (oponent)
Velikost a tvar závitů (gyri) a žlábků (sulci) v oblasti přední cingulární kůry (ACC), zejména sulcus cinguli (CS) a sulcus paracingularis (PCS), představuje anatomický marker vývoje nervového systému. Odchylky ve vývoji in utero u schizofrenie lze sledovat pomocí morfometrie CS a PCS. V této studii jsme měřili délku CS, PCS a jejich segmentů na snímcích T1 MRI u 93 pacientů s první epizodou schizofrenie a u 42 zdravých kontrol. Kromě délky sulci byla u pacientů a kontrol porovnávána také frekvence výskytu a levopravá asymetrie CS/PCS. Distribuce morfotypů CS a PCS u pacientů se lišila od kontrol. Parcelovaný typ CS3a v levé hemisféře byl u pacientů delší (53,8 ± 25,7 mm oproti 32,7 ± 19,4 mm u kontrol, p < 0,05), zatímco u CS3c byl u kontrol naopak dlouhý (52,5 ± 22,5 mm oproti 36,2 ± 12,9 mm, n.s. u pacientů). Neparcelovaný PCS v pravé hemisféře byl delší u pacientů ve srovnání s kontrolami (19,4 ± 10,2 mm oproti 12,1 ± 12,4 mm, p < 0,001). Současná přítomnost PCS1 a CS1 v levé hemisféře a do jisté míry i v pravé hemisféře tedy může svědčit o vyšší pravděpodobnosti schizofrenie. Měření plochy nebo objemu hipokampu je v klinické praxi užitečné jako podpůrná pomůcka pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Vzhledem k tomu, že je časově náročné a není jednoduché, využívá se nepříliš často. Předkládáme...
|
|
|
Návrh a vývoj desky hardwarového akcelerátoru náročných výpočtů s více FPGA
Zach, Petr ; Levek, Vladimír (oponent) ; Šťáva, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a vývojem desky plošných spojů s více FPGA obvody propojených vysokorychlostní sběrnicí. Cílem práce je navrhnout a vyvinout zařízení, které bude schopno urychlit výpočty softwarově-náročných algoritmů v různých oblastech, jako je například zpracování obrazu, strojové učení, kryptografie a další algoritmy z oblasti digitálního zpracování signálů. První kapitola představuje oblast hardwarové akcelerace, zaměřuje se na vlastnosti čipů používaných v této oblasti a porovnává je. Druhá kapitola zkoumá možnosti hardwarových akcelerátorů na trhu. Třetí kapitola popisuje samotný návrh proprietárního hardwarového akcelerátoru. Nejprve je představen koncepční návrh, který vysvětluje strukturu výsledného zařízení. Následně je podrobně popsán návrh prototypu tohoto zařízení a jeho implementace na DPS.
|
|
|
Vliv morfometrických změn šedé a bílé hmoty na funkční konektivitu mozku u schizofrenie
Görnerová, Natálie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Filip, Pavel (oponent)
Více než století po vymezení konceptu schizofrenie (SZ) zůstává její etiologie, neuropatologie a patofyziologie do značné míry neobjasněná. Teoretická část práce přináší přehled současných znalostí o klasifikaci a patofyziologii SZ se zvláštním zřetelem věnovaným strukturálním a funkčně zobrazovácím metodám. Zobrazovací nálezy se shodují na tom, že u SZ dochází k redukci šedé hmoty, poruše integrity bílé hmoty a snížení inter-regionální funkční konektivity (FC). Otevřenou otázkou zůstává, zda jsou změny FC od počátku spojené se strukturálními změnami mozku (které jsou jednoznačně potvrzené již před propuknutím nemoci), nebo zda se vyvíjí až s chronifikací SZ. Současně není jasná souvislost mezi narušením FC a prožitkem "jáství", jako možnou jádrovou symptomatikou SZ. Rovněž je nebytné vyvíjet efektivní metody prevence relapsu s cílem zabránit progresi neurobiologických změn mozku. V návaznosti na uvedené otázky zahrnovala praktická část práce celkem tři cíle, v rámci kterých jsme studovali tři odlišné skupiny nemocných. V první skupině pacientů po první epizodě schizofrenie (FES) jsme hodnotili souvislost mezi morfologickými změnami šedé a bílé hmoty mozku a funkční konektivitou. V téže populaci jsme pak studovali změny regionální mozkové konektivity v kontextu narušeného prožitkem "jáství". Druhá...
|
|
|
Astrocytální změny v myším modelu Alzheimerovi choroby
Kulijewicz-Nawrot, Magdalena ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
2. SOUHRN: V této práci jsme popsali důležité morfologické změny astrocytů způsobené Alzheimerovou chorobou (AD), které předcházejí typickým histopatologickým změnám v mozkové tkáni postižené AD. U 3xTg-AD myšího modelu jsme v prefrontální kůře objevili atrofované GFAP-pozitivních astrocyty, jejichž povrch i objem byly významně menší. Současný pokles exprese glutamin- syntentázy (GS) u astrocytů postižených AD signalizoval porušení mechanismů glutamátové homeostázy. Takové změny pak mohou negativně ovlivňovat činnost nervových spojů a funkční stabilitu hlavních mozkových neurotransmiterů (glutamátu a GABA). Je známo, že gliální acidický fibrilární protein (GFAP) se účastní řady cytokinetických dějů (migrace a proliferace), má zásadní vliv na růst neuritů, podílí se na tvorbě transportních proteinů pro glutamát a aspartát v gliových buňkách (GLAST a GLT-1) a na vzniku nových synapsí. Tudíž i sebemenší změny v morfologii astrocytů mohou vést k patologii mozkové funkce. V případě poškození GFAP-IR astrocytů může dojít k progresivní poruše nervového přenosu způsobené nekontrolovatelným vyléváním neurotransmiteru v okolí synaptické štěrbiny, metabolickou nerovnováhou a ztrátou fyziologické bariéry okolních synapsí. To má za následek oboustranné porušení nervových spojů mezi postiženými oblastmi mozku...
|
|
|
Mezenchymální stromální buňky a biologické scaffoidy pro regeneraci nervové tkáně
Kočí, Zuzana ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Brain Activation Sequences
Šusta, Marek ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Krajča, Vladimír (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Brain Activation Sequences Abstrakt ÚVOD: Tento výzkumný projek navazuje na práce zaměřené na lokalizaci zdroje u EEG signálu a představuje softwarový nástroj, který má usnadnit diagnostickou proceduru u vybraných nosologických jednotek rozlišováním mezi pacienty a zdravými kontrolami. METODY: Experiment 1 - experimentu se zůčastnila skupina 26 dospělých pacientů (14 mužů, 12 žen) s NC a 10 dospělých zdravých kontrol (5 mužů a 5 žen). Experiment spočíval v záznamu EEG při poslechu audio záznamu, který měl v subjektech vyvolat smích. Experiment 2 - 28 žen s ED a 10 zdravých kontrol bylo vybráno k účasti na experimentu, ve kterém byly při záznamu EEG prezentovány různé vizuální stimuly. Získaná data byla zpracována metodou Brain Activation Sequences (BAS), která využívá nelineární diferenciální strukturu při výpočtu výsledné sekvence mozkových gyrů, významně zapojených do zpracování stimulu. VÝSLEDKY: Experiment 1 - výsledky BAS ukazují statisticky významné rozdíly v aktivitě mezi pacienty a kontrolami zejména v gyrus orbitalis, rectus, occipitalis inferior dx, occipitalis medius dx, paracentralis, cinguli, cuneus dx a parahippocampalis sin. Experiment 2 - výsledky potvrzují významné rozdíly ve zpracování stimulů mezi pacienty a kontrolami zvláště v gyrus occipitalis superior sin, lingualis sin, fusiformis,...
|
host ::
RSS.