|
|
Brain Activation Sequences
Šusta, Marek ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Krajča, Vladimír (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Brain Activation Sequences Abstrakt ÚVOD: Tento výzkumný projek navazuje na práce zaměřené na lokalizaci zdroje u EEG signálu a představuje softwarový nástroj, který má usnadnit diagnostickou proceduru u vybraných nosologických jednotek rozlišováním mezi pacienty a zdravými kontrolami. METODY: Experiment 1 - experimentu se zůčastnila skupina 26 dospělých pacientů (14 mužů, 12 žen) s NC a 10 dospělých zdravých kontrol (5 mužů a 5 žen). Experiment spočíval v záznamu EEG při poslechu audio záznamu, který měl v subjektech vyvolat smích. Experiment 2 - 28 žen s ED a 10 zdravých kontrol bylo vybráno k účasti na experimentu, ve kterém byly při záznamu EEG prezentovány různé vizuální stimuly. Získaná data byla zpracována metodou Brain Activation Sequences (BAS), která využívá nelineární diferenciální strukturu při výpočtu výsledné sekvence mozkových gyrů, významně zapojených do zpracování stimulu. VÝSLEDKY: Experiment 1 - výsledky BAS ukazují statisticky významné rozdíly v aktivitě mezi pacienty a kontrolami zejména v gyrus orbitalis, rectus, occipitalis inferior dx, occipitalis medius dx, paracentralis, cinguli, cuneus dx a parahippocampalis sin. Experiment 2 - výsledky potvrzují významné rozdíly ve zpracování stimulů mezi pacienty a kontrolami zvláště v gyrus occipitalis superior sin, lingualis sin, fusiformis,...
|
|
|
Brain Activation Sequences
Šusta, Marek ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Krajča, Vladimír (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Brain Activation Sequences Abstrakt ÚVOD: Tento výzkumný projek navazuje na práce zaměřené na lokalizaci zdroje u EEG signálu a představuje softwarový nástroj, který má usnadnit diagnostickou proceduru u vybraných nosologických jednotek rozlišováním mezi pacienty a zdravými kontrolami. METODY: Experiment 1 - experimentu se zůčastnila skupina 26 dospělých pacientů (14 mužů, 12 žen) s NC a 10 dospělých zdravých kontrol (5 mužů a 5 žen). Experiment spočíval v záznamu EEG při poslechu audio záznamu, který měl v subjektech vyvolat smích. Experiment 2 - 28 žen s ED a 10 zdravých kontrol bylo vybráno k účasti na experimentu, ve kterém byly při záznamu EEG prezentovány různé vizuální stimuly. Získaná data byla zpracována metodou Brain Activation Sequences (BAS), která využívá nelineární diferenciální strukturu při výpočtu výsledné sekvence mozkových gyrů, významně zapojených do zpracování stimulu. VÝSLEDKY: Experiment 1 - výsledky BAS ukazují statisticky významné rozdíly v aktivitě mezi pacienty a kontrolami zejména v gyrus orbitalis, rectus, occipitalis inferior dx, occipitalis medius dx, paracentralis, cinguli, cuneus dx a parahippocampalis sin. Experiment 2 - výsledky potvrzují významné rozdíly ve zpracování stimulů mezi pacienty a kontrolami zvláště v gyrus occipitalis superior sin, lingualis sin, fusiformis,...
|
|
|
Elekrofyziologické koreláty dětského autismu
Kulísek, Robert ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Krajča, Vladimír (oponent) ; Drtílková, Ivana (oponent)
Dětský autismus jako hlavní představitel skupiny pervazivních vývojových poruch (dále PVP) představuje i po více než 60 letech probíhajícího výzkumu stále velkou výzvu pro odborníky jak z oblasti základního výzkumu tak i pro klinické pracovníky. Závažnost této skupiny poruch byla dlouhou dobu podceňována, autismus byl zpočátku považován za velmi vzácné onemocnění . Po sjednocení a ustálení diagnostických kritérií a především díky zefektivnění diagnostických metod se však ukazuje, že se jedná o mnohem častější, navíc klinicky velmi závažné postižení. Včasná terapeutická intervence je podmíněna rozpoznáním prvních příznaků , přesnou diagnózou včetně stanovení prognózy a pečlivým dlouhodobým sledováním vývoje. Péče o pacienta s autismem je komplexní a vyžaduje pozornost celého týmu specialistů z různých medicínských oborLl. Dosavadní léčebné možnosti jsou však nadále neuspokojivé. Významnou a dosud kontroverzní otázkou je vzájemný vztah mezi pervazivními vývojovými porucham i, epilepsií a EEG epileptiformními abnormitami , které jsou s autismem ve vysoké míře asociovány. Je zvažován jejich patogenetický podíl na nepříznivém regresivním vývoji u některých pacientů , případný negativní vliv na intelektové funkce a behaviorální profil pacientů. Zdrojem inspirujících poznatkůjsou také některé epileptické syndromy...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.