|
| |
|
|
Ekonomický význam Bolívie v Jižní Americe a obchodní perspektivy s Českou republikou
Honajzrová Banús, Shirley Consuelo ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent) ; Baláž, Peter (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent)
Disertační práce nesoucí název "Ekonomický význam Bolívie v Jižní Americe a obchodní perspektivy s Českou republikou" je úplná a jedinečná studie daného tématu. Jejím hlavním cílem je: Detailně a do hloubky analyzovat současnou sociálně-ekonomickou situaci v Bolívii a zjistit její možnosti v rámci intenzivní spolupráce na společných projektech s Evropskou unií obecně a konkrétně s Českou republikou, vedoucí k naplnění nové vize mnohonárodnostní Bolívie. K tomuto účelu je práce rozdělena do 6 kapitol. Každá kapitola vyzdvihuje jednotlivé charakteristiky, které Bolívii dobře popisují. Nejprve se práce zaměřuje na rozbor pozice Bolívie jakožto jedné z rozvojových zemí (mezi které patří i sousední latinskoamerické státy) a současné tendence této skupiny zemí se integrovat jak v rámci regionu, tak na interregionální úrovni. Následuje posouzení zemí ze socioekonomického hlediska na úrovni makroregionální i departamentální a z pohledu nejvýznamnějších sektorů. Získané údaje umožňují určit aktuální příležitosti pro Bolívii, ale také identifikují oblasti, které dle strategie vlády Evo Moralese potřebují ke svému rozvoji finanční prostředky. Studie si klade za cíl přilákat do Bolívie investice z Evropské unie, a to především z České republiky. Proto se hlouběji zabývá spoluprací a obchodními vztahy Bolívie, ať už na úrovni biregionální (EU-Latinská Amerika), interregionální (EU-Andské společenství národů), unilaterální (EU-Bolívie), či přímo mezi Českou republikou a Bolívií. V závěrečné části je identifikováno množství potenciálních projektů, do kterých se mohou zapojit všechny země EU, především Česká republika. Aby se tyto vzájemně prospěšné příležitosti mohly skutečnit, bude potřeba, aby EU a bolivijská vláda rozšířily a přeformulovaly vzájemné bilaterální a multilaterální vztahy.
|
|
|
Národní model socálně-ekonomického rozvoje Uzbekistánu a spolupráce se zeměmi Evropské unnie
Karimov, Dilshodjon ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent) ; Konečný, Čestmír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent)
Hovoříme-li o zkoumání a rozpracování daného tématu, je třeba poznamenat, že za poslední dvě desetiletí se v uzbecké i zahraniční literatuře nedostalo seriózního vysvětlení. Je ale třeba poukázat na skutečnost, že problém integrace a zájmů Republiky Uzbekistánu v regionu na tom či onom stupni je vysvětlován v pracích prezidenta Republiky Uzbekistánu I. A. Karimova. Nakonec, také publikace, projevy a rozhovory státních a politických představitelů umožňují definovat prioritní směry ve dvoustranných i vícestranných vztazích. Ze širokého spektra zdrojů dané skupiny je třeba zdůraznit projevy a intervia prezidenta Republiky Uzbekistánu I. A. Karimova. V nich jsou vyhodnocovány politické procesy v postsovětském prostoru po rozpadu SSSR, je v nich zmiňováno geopolitická situace ve Střední Asii a problémy integrace. Jako aktuální se jeví rovněž projevy a rozhovory členů vlády a představitelů zahraniční politiky orgánů Společenství nezávislých států (SNS). Navíc je nutno poznamenat, že zájmy různých mocenských geopolitických center ve Střední Asii jsou bezprostředně podřízeny politice různých mocností v regionu. Aktuálnost předkládané práce také spočívá v tom, že současná etapa je charakteristická vyostřováním světové finančně ekonomické krize, vzniklé jako negativní efekt globalizace a integrace světového společenství. Integrace ekonomik světového společenství je podmíněna samotným životem. Rozvoj výroby je možný na základě upevnění společného trhu, rozšíření kooperace a prohloubení dělby práce mezi zeměmi Aktuálnost vyplývá rovněž ze zřetelné propojenosti světových mocenských center, z jejich vzájemého střetávání včetně problémů integrace v regionu a z vnější politiky Republiky Uzbekistánu. To našlo odezvu jak ve vzájemném působení a soupeření různých geopolitických sil v regionu, tak i ve specifičnosti, určující priority vnější ekonomiky, principy, kurs a geopolitickou orientaci středoasijských zemí. Do současné doby Uzbekistán a země Evropské unie položily dostatečně pevný základ dlouholeté spolupráce zemí v politických, ekonomických, kulturních a humanitních oblastech. Aktivnější vzájemné působení Uzbekistánu a Evropské unie se jeví nejdůležitějším faktorem současných mezinárodních ekonomických vztahů. To vše ještě není náležitými způsoby prozkoumáno a vyjasněno, čímž je jen zvýrazněna mimořádná aktuálnost disertace, protože solidních prací, zasvěcených etapám formování uzbeckého modelu a rozvoji tržní ekonomiky, ještě v Uzbekistánu není dostatečně mnoho, stejně jako prakticky neexistují práce zkoumající vnější ekonomické vztahy Republiky Uzbekistánu, zvláště pak v kontextu globalizujících se světových hospodářských vztahů.
|
|
|
Pozice Ukrajiny v euroasijském transportu ropy a zemního plynu
Ruban, Andriy ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent) ; Terem, Peter (oponent)
Práce se soustředí na teoretické a empirické analýzy toků ropy a zemního plynu v Euroasii a mapuje tranzitní pozici Ukrajiny v regionálním řetězci dodávek ropy a plynu. Cílem disertační práce je pokusit se objektivně zhodnotit možnosti euroasijské energetické integrace v rámci rozšíření evropského energetického trhu na východ a předpovědět úlohu Ukrajiny v nové geopolitické energetické alianci vedené EU. Tato disertační práce staví na ekonomických, geografických, historických a politických premisách integrace trhů stejně jako na systémovém přístupu vývoje energetických aliancí. Tvrdí, že (i) energetická integrace narozdíl od tradičního ekonomického směru může být vysvětlena systémovým přístupem a geopolitickým směrem energetického expanzionismu; (ii) infrastrukturní ropné a plynové projekty EU znamenají hlubší intergaci členských zemí EU se zainteresovanými nečlenskými zeměmi (iii) status Ukrajiny jakožto tranzitora ropy a plynu v euroasijském regionu znamená rostoucí angažovanost v energetických iniciativách EU dle evropských pravidel. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První je predominantně teoretická a snaží se stručně shrnout současné teoretické přístupy energetické integrace a trendy energetických trhů v Euroasii. Druhá kapitola představuje stav ropných a plynových přepravních kapacit a status Ukrajiny v řešení disparit dodávek energetických zdrojů v Euroasii. Třetí kapitola popisuje status ukrajinské ropné a plynové infrastruktury a dotýká se témat reformování národních ropných a plynových přepravních potrubí. Zajištění přístupu k energetickým dodávkám bylo hnacím motorem globálního rozvoje už od industriální revoluce. Zvyšující se poptávka po ropě a plynu ovládla energetickou a ekonomickou bezpečnost světových center. V Euroasii soutěží Evropa s Asií o fosilní paliva pocházející z Ruska, Středního Východu a Střední Asie. Až nedávno se euroasijský energetický bezpečnostní problém začal řešit výstavbou nových tras dodávek. Tyto infrasktrukturní projekty jsou iniciovány spotřebiteli ropy a plynu stejně jako dodavateli a přepravci, kteří mezi sebou soutěží o kontrolu nad infrastrukturou. Toto soutěžení destabilizuje euroasijské vztahy, vede k energetickým "válkám", politickým konfliktům a zvyšuje rizika přerušení dodávek. Aby byla zajištěna stabilita energetických dodávek, měli by se producenti, přepravci I spotřebitelé ropy a plynu integrovat, úzce spolupracovat a společně investovat do zlepšení existujících tras dodávek a efektivity spotřeby paliv, jejich produkce a přepravy. Ropa a plyn by měly být obchodovány za technologie a kapital zajišťující kontrolu nad infrastrukturou společných zájmů. Vývoj dalších bilaterálních a multilaterálních nástrojů společných zájmů by take pomohl řešit kontradikce mezi zúčastněnými stranami, které souvisejí s energetikou. Klíčová role v rozvoji energetické integrace v Euroasii patří EU jako nejstaršímu a nejrozvinutějšímu integračnímu uskupení v této části světa. Evropská unie realizuje projekty TEN-e a nedávno začala prosazovat i společnou energetickou politiku k upevnění vnější spolupráce s dodavateli a tranzitory ropy a plynu, a to včetně Ukrajiny. Od 70. let je Ukrajina důležitým tranzitorem ropy a plynu z Ruska a Střední Asie do Evropy. Ukrajinská potrubí přepravují 10 % ropných a 50 % plynových importů do Evropy. Aby EU vyvážila ruskou energetickou politiku vůči Ukrajině, podporuje její aktivity v rámci energetických aliancí jako jsou INOGATE nebo GUAM. Nedávné přijetí Ukrajiny do Jihovýchodního evropského energetického společenství by mělo zlepšit stabilitu dodávek ropy a plynu do Evropy a umožnit zreformování národních přepravních kapacit.
|
|
| |
|
|
Podpůrné nástroje pro obnovitelné zdroje energie na liberalizovaném trhu s elektřinou ve vybraných zemích Evropské unie a USA
Dobešová, Kateřina ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent) ; Vašíček, Jiří (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent)
Předkládaná disertační práce usiluje o navázání na vědeckou činnost, která je soustředěna do oblasti podpor obnovitelných zdrojů energie ve členských státech Evropské unie a USA. Práce se zaměřuje na provedení hloubkové analýzy dvou primárních podpůrných nástrojů, minimálních výkupních cen (zahrnující také schéma tržních příplatků/zelených bonusů) a kvótního systému se zelenými obchodovatelnými certifikáty, na liberalizovaných elektroenergetických trzích Texasu, Velké Británie, Španělska a České republiky. Přičemž rozbor je v doktorské práci proveden výlučně pro nástroje sloužící k podpoře elektrické energie z OZE.
|
host ::
RSS.