Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 147 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
Pokusy o federalizaci rakouské monarchie
Čermák, Zdeněk ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem rigorózní práce byla analýza snah o federalizaci rakouské monarchie v letech 1848 - 1918 se zvláštním zřetelem k politickému a státoprávnímu programu v díle Františka Palackého. V první části práce byly v časové posloupnosti přiblíženy všechny zásadní myšlenky a teorie, které Palacký během svého života vytvořil a které se týkaly jeho pojetí uspořádání mnohonárodní rakouské monarchie a v jejím rámci i českých zemí. Pozornost byla zaměřena na obecná východiska politického programu této významné osobnosti, ale rovněž na praktickou stránku jeho politické činnosti. Souběžně byly v rámci práce zachyceny nejvýznamnější politické události a státoprávní změny na území rakouského státu v období od roku 1848, kdy Palacký začal působit na politické scéně, do roku 1876, kdy zemřel. Podrobně bylo analyzováno působení Palackého v ústavodárném sněmu ve Vídni a v Kroměříži v letech 1848 - 49 a významnou část práce tvoří dále pojednání o nejvýznamnějším teoretickém spisu Františka Palackého, o Ideji státu rakouského. Následující část rigorózní práce přiblížila pokusy o federalizaci, resp. o úpravu národnostních poměrů v českých zemích v období dualismu. Pozornost byla věnována české státoprávní deklaraci z roku 1868, tzv. fundamentálním článkům a punktacím, jakož i jazykovým nařízením, jejichž smyslem bylo...
Vývoj právní formy Škodových závodů v Plzni v letech 1859 - 1946
Valentová, Vendulka ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Anotace: Předmětem této práce je vývoj právní úpravy podnikání Škodových závodů od roku 1859, představující vlastní založení podniku do roku 1946, kdy došlo k jeho znárodnění. V kontextu s tímto vývojem se práce zabývá i ekonomickými a sociálními aspekty, které ovlivňovaly charakter tohoto podniku. Výzkum se zaměří na právní normy a jejich realizaci ve Škodových závodech. Analýza většiny právních předpisů, podle nichž se vyvíjela právní forma sledované firmy, by měla ukázat přínos nebo opačný vliv na pozitivní vývoj podniku.
Odloučení Lucemburska od Koruny české
Stehlík, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem rigorózní práce je popsat a analyzovat proces odloučení Lucemburska od Koruny české. Téma bylo vybráno z důvodu, že nebylo dosud historiografií řešeno. Práce se opírá především o primární zdroje a pracuje s citacemi obsahu právních dokumentů. Úvod práce nastiňuje význam této problematiky a stávající literaturu a prameny. První kapitola rámcově popisuje proces začlenění Lucemburska mezi země Koruny české. Následující kapitola pak popisuje převzetí Lucemburska králem Václavem IV. na základě jeho nástupnictví po Václavovi Lucemburském a zastavování tohoto vévodství dalším panovníkům, Joštovi Lucemburskému a Ludvíkovi Orleánskému. Tato kapitola však popisuje zejména počátky burgundské expanze do Lucemburska založené svatební smlouvou mezi Eliškou Zhořeleckou a Antonínem Brabantským. Třetí kapitola se zabývá snahou králů Zikmunda Lucemburského a Albrechta II. zachovat Lucembursko pro Korunu českou a současně snahu burgundského vévody Filipa Dobrého získat vévodství od Elišky Zhořelecké pomocí vzájemných smluv. Následující kapitola zmiňuje snahu dalších panovníků Lucembursko ovládnout, zejména pak Vilémem Saským, trevírským arcibiskupem Jakubem ze Sierck a opětovně burgundským vévodou Filipem Dobrým. Přitom analyzuje zejména smlouvy, které za tímto cílem tito panovníci s Eliškou uzavřeli. Zabývá se také...
Vybrané aspekty právní úpravy a organizace StB v letech 1945-1969
Vyskočil, Zdeněk ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zachycení vybraných aspektů právní úpravy a organizace StB v kontextu s její činností v letech 1945 - 1969. Pojetí doktríny ochrany státního zřízení, které se projevilo v aplikaci právní úpravy ve vězeňství i ve vlastním vývoji, který ovlivnil na dlouhá desetiletí ochranu státu a státního zřízení, a který ve svých obecných motivech a principech přetrvává v podstatě do dnes. Práce se skládá z úvodu a předmluvy, ve kterých se obecně deklarují společenské jevy a události, které lze analyticky vyvodit z provedeného zkoumání historických reálií. Vlastní těžiště práce je pak uvedeno v šesti hlavních kapitolách, které obsahují vlastní podkapitoly. Úvod a předmluva deklarují společenské události, které vedly ke vzniku nového právního řádu a ke vzniku instituce chránící tento nový společenský i právní řád. Ve třetí kapitole je upraven vliv StB na vězeňství. Konkrétně faktické a právní aspekty, které motivovaly StB pro svou činnost na úseku vězeňství. Čtvrtá kapitola obecně pojímá vznik, vývoj a vlivy, které formovaly jak fakticky, tak po právní stránce vlastní existenci StB v dané době. Pátá kapitola odráží obecně vývoj poválečné ochrany státu a státního zřízení s ohledem na právní a společenské aspekty činnosti instituce, jakou byla StB. V šesté kapitole je uvedena činnost...
Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966
Pokorná, Žaneta ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Resumé Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966 Práce se zabývá vývojem právní úpravy poskytování péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích od roku 1918 do 1966, která byla účinná pouze na území Čech. V úvodních kapitolách jsou vzhledem k recepci právních předpisů z Rakouska prozkoumány i předpisy od roku 1848, týkající se chudinství, domovského práva a lékařské péče, potažmo veřejného zdravotnictví. Autorka rozdělila tuto práci do tří hlavních kapitol o veřejném zdravotnictví podle jednotlivých časových úseků. Hlavní kapitoly se dále člení na subkapitoly zaměřující se na dílčí právní úpravu jednotlivých složek veřejného zdravotnictví. První kapitola pojednává o recipovaných zdravotnických předpisech z Rakouska-Uherska, o právní úpravě veřejné zdravotní službě, zdravotní policii, a dále o předpisech upravujících lékařskou službu, odměňování lékařů, o právech a povinnostech lékaře a pacienta a pohřebnictví Druhá kapitola obsahuje krátký exkurz do právní úpravy zdravotnictví za Protektorátu Čechy a Morava, přičemž toto období blíže záměrně vynechává pro jeho specifickou právní úpravu, jež by mohla být předmětem zkoumání samostatné práce. Třetí kapitola navazuje na časové rozdělení jednotlivých částí práce a přináší výsledky bádání v oblasti právní úpravy sociální a zdravotní péče...
Tiskové zákonodárství ČSR v legislativním procesu a judikatuře Nejvyššího soudu v letech 1918 - 1938
Kohout, Martin ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem vývoje tiskového práva v první Československé republice, a to především legislativním procesem tiskových předpisů, resp. předpisů s tiskovým právem souvisejících, přijímaných prvorepublikovým Národním shromážděním, a dále odrazem přijatých předpisů, zejména zákona na ochranu republiky z roku 1923 a tiskové novely z roku 1924, v judikatuře prvorepublikového Nejvyššího soudu. Předkládá ucelený pohled na vývoj tiskového práva první republiky založeného na recipovaných a posléze novelizovaných rakouských a uherských právních předpisech na straně jedné a nových předpisech přijatých v době první republiky na straně druhé. Dále práce analyzuje společné rysy legislativního procesu jednotlivých tiskových předpisů a alespoň částečně roli Nejvyššího soudu při interpretaci platného práva.
Znárodnění v Československu a ve Francii 1945 - 1948
Kukanová, Katarína ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem předkládané práce je srovnání československého a francouzského znárodnění v letech 1945-1948. Z hlediska struktury práci tvoří dvě části 1) teoreticko-historická a 2) komparativní, zkoumající podobnosti a rozdily procesu znarodnění ve Francii a v Československu v letech 1945-1948. První část věnovaná prehistorii a pojmu znarodnění se zabývá především odlišnostmi v kapitalistickém a socialistickém pojeti principů svobody, rovnosti a soukromého vlastnictvi, přičemž je v této části rozebírán vznik znárodnění jakožto ekonomického a politického konceptu a jeho transformace v samostatný pravní institut. Konečně tato čast srovnává definice znarodněni v povalečném francouzském a československem pravu a právní teorii a pokouší se znarodnění vymezit vůči přibuzným institutům vyvlastnění, konfiskace a nucené (narodní) správy. Část druhá pak představuje deskripci a komparaci procesu znárodnění v Československu a ve Francii v letech 1945-1948 a přístupu obou statů k otázce zásahů do kapitalistického soukromého vlastnictví. Mým cílem bylo odpovědět na otázku, nakolik československé řešení odpovidalo způsobu, jakým se západní demokracie vyrovnaly s novou hospodářskou, socialní a politickou realitou, jež se v Evropě zrodila v povalečném období. Za timto učelem je druhá část rozčleněna do čtyř kapitol,...
Zákon na ochranu republiky z r. 1923 a tiskové zákonodárství
Červený, Ondřej ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce: V této práci se zabývám zákonem na ochranu republiky z r. 1923. Kdy a za jakých podmínek vznikal, jak probíhalo jeho schvalování. Dále rozebírám zákon jako celek i podrobněji jeho nejdůležitější ustanovení. Poté následuje rozbor novelizací tohoto zákona a další kapitolou je uplatnění a aplikace zákona v soudní praxi. Pomyslná druhá část práce pojednává o tiskovém zákonodárství Československé republiky a oborech tiskového práva, stejně jako o jeho použití v rozhodovací praxi soudů. Poslední kapitola se konečně zabývá tiskovými delikty, které jsou obsaženy v zákoně na ochranu republiky.
Vývoj právní úpravy továrenského podnikání v Československu
Marek, David ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem právní úpravy továrenského podnikání v Československu. Základním právním předpisem pro vývoj podnikání nejen továrenského v českých zemích byl živnostenský řád, vydaný monarchií roku 1859. Živnostenský řád včetně jeho pozdějších novelizací byl po rozpadu habsburského mocnářství recipován Československem. Práce podává stručný přehled pramenů živnostenského práva a hlavních institutů důležitých pro živnostenské podnikání. Jeho podoba setrvala bez větších právních úprav až do nacistické okupace, kdy bylo živnostenské právo změněno vzhledem k válečným potřebám okupantů. Po konci války další politický vývoj směřoval mimo jiné podle prezidentských dekretů ke znárodňování a konfiskaci soukromých továrenských podniků i ostatních provozů a majetkových celků. Na konkrétním příkladu jedné pražské firmy práce ukazuje aplikaci řady ustanovení předpisů dané doby a dokládá ji archivními kopiemi. Sleduje firmu od doby jejího soukromého působení přes konfiskaci a znárodnění. K tomu přispěla i podniková organizace odborů. Od 50. let dvacátého století byly živnosti z ideologických důvodů vedením státu omezovány, a čehož živnostenské právo začalo ztrácet na významu. Samostatné živnostenské podnikaní, které bylo původně státem jen částečně regulované v době od 50. let zaniklo spolu s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 147 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 SOUKUP, Luboš
1 SOUKUP, Lukáš
10 Soukup, Lubomír
3 Soukup, Luboš
2 Soukup, Luděk
1 Soukup, Lukáš
2 Soukup, Lumír
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.