|
|
Dokumentace skutečného provedení železniční stavby v souvislostech BIM
Vystavěl, Ondřej ; Raška, Jakub (oponent) ; Bureš, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá tvorbou geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby (G-DSPS) Rekonstrukce zastávky Šumice a procesem jejího přepracování do prostředí Building Information Modelling (BIM). V první části práce je řešeno vyhotovení G-DSPS podle standardizovaných interních předpisů Správy železnic (SŽ). Ve druhé části práce je řešen převod G-DSPS do prostředí BIM. Podoba v BIM je v současné době pro liniové stavby ve stavu zrodu, proto bylo nutné analyzovat současný stav z dostupných informací, zejména z dokumentů a webinářů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a školení Správy železnic. Některé z analyzovaných možností tohoto převodu byly vyzkoušeny s využitím dat G-DSPS. Výsledkem práce je vypracovaná G-DSPS dle platných předpisů SŽ a její následné převedení do prostředí BIM. Nejdůležitějším zjištěním práce je, že tento převod možný je, ale v současnosti silně neefektivní se spoustou technických úskalí, které bude potřeba, do doby spuštění procesu zadávání veřejných zakázek v BIM, vyřešit.
|
|
|
Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840-1914
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Jako základní matérii následující práce jsem zvolil typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze. Na jejich příkladu budu v transnacionální perspektivě sledovat široké téma proměny kolektivních identit, idejí a strategií dělnictva v éře základních technologických, ekonomických, sociálních, politických a kulturních změn od sklonku doby předbřeznové do počátku první světové války. Mým cílem je propojit tradici metodologicky poučené historiografie labour history posledních zhruba šedesáti let s úzce pojatými odborovými dějinami malého elitního oboru, které mají mezi typografy dlouhou tradici. Obecné téma práce rámuji jako utváření kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které zde budu nazírat jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání, jež budou také předmětem analýzy. Půjde o synchronní analýzu změn, jež ovlivňovaly celou společnost, s proměnami vlastní autoreflexe typografů. Důležitým tématem bude také výzkum napětí mezi vědomím přináležitosti k dělnické třídě a stavovským vědomím, které bylo mezi typografy obzvláště silné. Osobně vnímám jako hlavní empirický i metodologický přínos práce v propojeném sledování typografických tradic, symbolů a kolektivních identit utvářených po několik staletí s jejich kolektivními strategiemi a praxemi jednání v období vrcholného...
|
|
|
Mezi uměním a třídním bojem. Kolektivní identita typografických dělníků v kontextu sociokulturních změn 19. století
Raška, Jakub
Studie má záměr propojit kulturní dějiny rané industrializace a počátky dělnického hnutí. Zkoumá měnící se kolektivní identitu tiskařů a sazečů, elitních i elitářských kvalifikovaných knihtiskařských dělníků, v časech fundamentálních změn společnosti. Typografové byli vzhledem ke své blízkosti k písemné kultuře prvními manuálně pracujícími, kteří se chopili pera, a sami reflektovali proměny svého postavení. Pramenný základ tvoří českojazyčné a německojazyčné texty z druhé poloviny 19. století. Pro komparaci měnící se identity typografů jsou zde zkoumány i texty a poměry z období raného novověku. Vedle textů z pera typogafů jsou zkoumány také aktivity typografických spolků a typografické stávky, během kterých docházelo k akceleraci proměn typografické identity.
|
|
|
Dokumentace skutečného provedení železniční stavby v souvislostech BIM
Vystavěl, Ondřej ; Raška, Jakub (oponent) ; Bureš, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá tvorbou geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby (G-DSPS) Rekonstrukce zastávky Šumice a procesem jejího přepracování do prostředí Building Information Modelling (BIM). V první části práce je řešeno vyhotovení G-DSPS podle standardizovaných interních předpisů Správy železnic (SŽ). Ve druhé části práce je řešen převod G-DSPS do prostředí BIM. Podoba v BIM je v současné době pro liniové stavby ve stavu zrodu, proto bylo nutné analyzovat současný stav z dostupných informací, zejména z dokumentů a webinářů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a školení Správy železnic. Některé z analyzovaných možností tohoto převodu byly vyzkoušeny s využitím dat G-DSPS. Výsledkem práce je vypracovaná G-DSPS dle platných předpisů SŽ a její následné převedení do prostředí BIM. Nejdůležitějším zjištěním práce je, že tento převod možný je, ale v současnosti silně neefektivní se spoustou technických úskalí, které bude potřeba, do doby spuštění procesu zadávání veřejných zakázek v BIM, vyřešit.
|
|
|
Chudoba, pauperismus a sociální otázka jako veřejné diskurzy v habsburské monarchii doby předbřeznové a revoluce 1848/1849
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá ranými náhledy na industriální pauperismus v textech, které se četli a psali v západní části habsburské monarchie v době předbřeznové (zde 1830-1848) a v době revoluce 1848- 1849. Hlavním pozorovaným jevem je dynamika sociální a politické imaginace společnosti rakouského státu ve vztahu ke strukturálním procesům evropské modernizace. Na dvou základních oblastech, publicistice a umělecké literatuře, sleduje vývoj dobových reprezentací masové chudoby od všeobecného romantického odmítání modernizačního procesu k návrhům na řešení sociální otázky, které již byly formulovány na základě příslušnosti k nějakému politickému táboru, tj. například vzdělávání u liberalismu či sociální stát u socialismu. Práce se příliš nezabývá myšlením velkých osobností dějin sociální teorie, ale spíše se zaměřuje na každodenní vyjednávání dichotomie "staré" a "nové" dnes již víceméně zapomenutých autorů.
|
|
| |
|
|
Akademická diskuze o sociální reformě v habsburské monarchii v poslední třetině 19. století
Průchová, Ivana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Jakub (oponent)
Tato práce analyzuje intelektuální diskursy, jež se vztahují k sociální otázce a zároveň mají ambici poskytnout východiska k jejímu řešení. Práce se soustředí na období posledních desetiletí 19. století a omezuje se na německý a český kulturní prostor. orku zajímá, jak se prostřednictvím symbolického jazyka vědy a systému středostavovských hodnot konstituovaly normativní představy ideálním společenském vývoji teoretickými přístupy Michela Foucaulta a Reinharta Kosellecka, a proto nahlíží na jazykové symbolické reprezentace jako na struktury, jež společenský svět jednak reflektují, jednak také utvářejí tím, že ovlivňují sociální praxi. nejprve charakterizuje pojímání temporality v 19. století a v vyvstávající veřejné diskursy o stinných stránkách hospodářských a sociálních změn. Poté přistupuje k analýze pramenného materiálu, který sestává ze sociálně statistických studií či obecněji zaměřených prací sociálních vědců, povětšinou národohospodářů Klíčová Sociální otázka diskurs, hodnotový systém, dělník, pokrok
|
|
|
Chudoba, pauperismus a sociální otázka jako veřejné diskurzy v habsburské monarchii doby předbřeznové a revoluce 1848/1849
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá ranými náhledy na industriální pauperismus v textech, které se četli a psali v západní části habsburské monarchie v době předbřeznové (zde 1830-1848) a v době revoluce 1848- 1849. Hlavním pozorovaným jevem je dynamika sociální a politické imaginace společnosti rakouského státu ve vztahu ke strukturálním procesům evropské modernizace. Na dvou základních oblastech, publicistice a umělecké literatuře, sleduje vývoj dobových reprezentací masové chudoby od všeobecného romantického odmítání modernizačního procesu k návrhům na řešení sociální otázky, které již byly formulovány na základě příslušnosti k nějakému politickému táboru, tj. například vzdělávání u liberalismu či sociální stát u socialismu. Práce se příliš nezabývá myšlením velkých osobností dějin sociální teorie, ale spíše se zaměřuje na každodenní vyjednávání dichotomie "staré" a "nové" dnes již víceméně zapomenutých autorů.
|
|
|
Hodnotový systém ve výuce Normální školy v Praze na přelomu 18. a 19. století
Raška, Jakub ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce je věnována Normální škole v Praze, která byla po zavedení tereziánského Všeobecného školního řádu (1774) vzorovou institucí pro nižší školství v habsburských Čechách. Z toho důvodu mohou být její vyučovací metody a specifický hodnotový systém chápány jako norma pro ostatní nižší školy v české dědičné zemi. Kladu si za cíl postihnout hodnoty, které škola žákům vštěpovala. Za původce těchto hodnot v práci označuji rakouský stát. První kapitola obsahuje obecný přehled vývoje nižšího školství od reforem Marie Terezie do školských zákonů Františka II. v prvních letech 19. století. Ve druhé kapitole se snažím na základě čtyř textů různých autorů, kteří měli velký podíl na prosazování školské reformy v Čechách, či byli přímo spojeni s pražskou Normální školou, ukázat způsoby, jak je ve státně-osvícenském školském diskurzu akcentováno spojení státu a školy. V kapitole poslední je na základě dobových teoretických textů o výchově, školních učebnic a pramenů vzniklých činností školy představena školní (= státní) vize dokonalého člověka a jeho výchovy. Klíčová slova: Normální škola v Praze, české osvícenství, počátky moderního státu, etatizace, hodnotový systém, Aleš Pařízek, Ferdinand Kindermann, Marie Terezie, Josef II.
|
host ::
RSS.