|
|
Politický význam Durkheimova projektu sociologie
Maršálek, Jan ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Předkládaná práce je jednou z těch, které se "vracejí ke klasikům", neboť autor se v ní pokouší o originální politickou interpretaci sociologického projektu Émila Durkheima. Hypotéza, že je za Durkheimovým projektem sociologie (který je třeba odlišit od Durkheimovy konkrétní sociologie) možné rozpoznat politickou intenci, je získána na základě přiblížení, které autor provádí mezi Durkheimovým vymezením sociálního faktu a Agambenovým pojetím foucaultovského termínu "dispositiv". Protože analýza vybraných interpretací Durkheima, které se přímo zaměřují na politický aspekt jeho práce (z pera R. Arona, A. Giddense a B. Lacroixe), autorovi nedovolila znovunalézt úroveň Durkheimova sociologického projektu, obrátil svoji pozornost k vybraným "globálním" interpretacím (T. Parsons, A. Giddens, R. Aron). Jen v jedné z těchto obecných interpretací bylo dosaženo hledané úrovně, především byl ale v součtu ztracen "politický" Durkheim. Autorovy vlastní komentáře k některým Durkheimovým malým textům, k Durkheimovu a Maussovu článku o sociálním původu mentálních klasifikací a k jeho Dělbě společenské práce jsou v poslední kapitole využity k podpoře teze, podle níž spočívá politický charakter Durkheimova sociologického projektu v jeho účasti na osvobození člověka společností od ní samé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úvahy o spravedlnosti aneb Spravedlnost o sobě
Pilařová, Eva ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
V rámci výzkumného kolokvia vznikla v zimním semestru 2006 série otázek, zabývající se spravedlností v dimenzích, jež nejsou v českém kvantitativním výzkumu zcela tradiční. Pracovně bylo téma této sady otázek nazváno "obecná spravedlnost" a tato série byla zařazena do omnibusového šetření veřejného mínění "Naše společnost" v lednu 2006. Následující práce navazuje na výsledky tohoto šetření a je tvořena dvěma celky. Hlavní část se zabývá zmapováním existujících přístupů na poli teorie spravedlnosti se zřetelem к historickému vývoji uvažování o tomto fenoménu. V této části se zabývám teoretickými koncepty spravedlnosti a dimenzemi, jež tvoří v kvantitativním výzkumu spravedlnosti ústřední tématické celky, ale také obecnou teoretickou rovinou, týkající se spravedlnosti jako problému filosofického. V následující kapitole se věnuji situaci na poli teorie spravedlnosti v současné postmodemí sociologii a analýze sady otázek "obecná spravedlnost" vzhledem к popsaným souvislostem a se zřetelem ke zhodnocení přínosu těchto otázek к problematice obecného rozměru spravedlnosti. Zabývám se zde komparací postojů a názorů na existující a ideální podobu spravedlnosti a spravedlivých principů, dále vztahem těchto názorů к obecnějším pohledům na život, společenskému řádu a vlastnímu jednání, a v neposlední řadě také...
|
|
|
Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
Štiková, Irena ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou času z pohledu sociologie. Konkrétně zkoumá pojem sociální čas a jeho podoby ve středověké a současné západní společnosti. Teoretické a metodologické zakotvení nachází ve dvou subdisciplínách sociologie a to v sociologii času a v historické sociologii. Díky těmto dvěma přístupům může být tematika času a společnosti adekvátně prozkoumána. Zde je konkrétně použito studium, kompilace, komparace a kritická analýza relevantních zdrojů. A to textů historických, sociologických i beletrie, které se nějakým způsobem vztahují k problematice času. Sociální čas ve středověké společnosti je zkoumán z následujících úhlů: vztah k historii, pomíjivost, strukturování aktivit, práce a náboženství. Druhá část práce reflektuje sociální čas v současnosti a to z pohledu trochu atypického. Je zde vytyčen aspekt nesmrtelnosti a myšlenka cílů času současné rychlé doby. Cílem je zamyslet se nad pojmem sociální čas jako takovým a v kontextu středověké a současné společnosti.
|
|
|
Avantgardní myšlení v české architektuře a kultuře bydlení
Büchlerová, Daniela ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Vznik sociologie bydlení jako samostatné vědní disciplíny podnítil neutěšený stav, v němž se vlivem živelné industrializace, migrace obyvatelstva a nekontrolované výstavby nacházela velká evropská a americká města, která počátkem 20. století již přestávala sloužit jako funkční domov především příslušníkům nižších sociálních vrstev. Na vzniklou situaci bytové nouze a nevyhovujícího městského životního prostředí reagovala politická reprezentace, vědecké i kulturní kruhy. Významným činitelem v otázce řešení bytového problému se stala architektonická avantgarda, umělecko - teoretický proud kulturního hnutí meziválečné avantgardy. Toto uskupení mělo mezinárodní charakter a velkou úlohu v něm sehráli také českoslovenští architekti, teoretici a umělci. Mezi nimi byl nejvýraznější postavou Karel Teige, který ve svém rozsáhlém díle artikuloval program levicové avantgardy. Tento konstruktivista, funkcionalista i surrealista se zabýval otázkami sociálního bydlení a podrobně rozpracoval koncepci kolektivního bydlení, v němž spatřoval ideální obytnou formu budoucnosti. V rámci konceptu kolektivního obydlí vytvořil na základě studia bytového provozu a lidských potřeb také funkční model nejmenšího bytu. Projekt komunitního bydlení v kolektivních domech sdružených do samostatných městských okrsků se zakládal na utopické...
|
|
| |
|
|
Informační technologie současnosti a mechanika moci
Rod, Jan ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Hubík, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá technologiemi kontroly, dohledu, sledování. Z hlediska této problematiky popisuje práce mechanismy jejich fungování a jejich proměny, které však nezasahují jen do funkce technologií samotných, ale také do naší interakce s nimi, do toho, jak je vnímáme, jak se k nim vztahujeme, jak s nimi nakládáme a jaké je naše soužití s nimi, a proto jde o změny kulturní. Ústředním bodem práce je také zkoumání toho, jak tyto změny ovlivňují a proměňují mechaniku moci. Práce vychází z pojetí moci a technologie jejího fungování od M. Foucaulta, G. Deleuze a G. Marxe.
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
|
Co to je "cosmosvět" a jak vzniká
Horáková, Klára ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce na téma "Co to je "cosmosvět" a jak vzniká" zkoumá vznik a obsah časopisu pro mladé ženy Cosmopolitan. Cílem práce je zjistit, zda časopis konstruuje ženu emancipovanou, jak sám sebe definuje, nebo spíše pomáhá udržovat tradiční stereotypy ženství. V úvodní části práce se autorka zabývá vymezením elementární teoretické základny a metodologických postupů vhodných pro analýzu média typu Cosmopolitan. Samotný výzkum procesu "výroby časopisu" a také jeho obsahové stránky jsou tématem druhé části práce. Autorka se pomocí diskursivní analýzy snaží rozklíčovat, jaké ženství časopis rekonstruuje, a jakým způsobem a do jakých kulis či rámců ho zasazuje. Dále zkoumá samotný vznik časopisu (etnometodologické pozorování v redakci) a identifikuje pravidla psaní do Cosmopolitanu. Na základě analýzy obsahové stránky Cosmopolitanu a procesu jeho výroby došla k závěru, že Cosmopolitan re/konstruuje ženu, která své osvobození a emancipaci spatřuje v sexuální svobodě a zaměření na kariéru a peníze, ale jako otrokyně vlastního vzhledu a touhy "líbit se mužům" vlastně pomáhá udržovat tradiční patriarchální obraz ženství. Pokud Cosmopolitan nějaký feminismus přeci jen "dělá", pak se jedná o agresivní feminismus v rámcích tradičního patriarchálního diskurzu, kdy žena zůstává tradiční ženou, ale v některých...
|
|
|
Suverenita a ústavní demokracie
Gümplová, Petra ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Linek, Lukáš (oponent)
Rigorózní práce diskutuje pojem suverenity a jeho transformace pod vlivem procesu globalizace a evropské integrace. Usiluje o nalezení takového modelu suverenity, který by vyhovoval institucím ústavní demokracie na počátku 21. století. Práce vychází z předpokladu, že suverenita je základním elementem moderního právního a politického řádu a že snahy konceptualizovat politiku mimo rámec suverénního státu jsou založeny na nepochopení této kategorie. Rekonstrukce pojmu suverenity je postavena na ideji vzájemnosti a spolupůvodnosti práva a politiky a na diskursivně- proceduralistickém pojetí veřejné autonomie inspirovaném teorií Jürgena Habermase. Pokus nastínit nový rámec normativní teorie suverenity je myšlen jako snaha obhájit tento pojem před jeho četnými kritiky a také zbavit ho autoritářských konotací, které se s ním nesou od jeho prvních formulací v raně moderních teoriích společenské smlouvy. Projekt rekonstrukce teorie suverenity má také být příspěvkem k teorii ústavní demokracie a k řešení jejích vnitřních rozporů.
|
|
|
Hudební průmysl a autonomie pole vážné hudby. Sociologická interpretace komercializace vážné hudby
Prýmková, Karolína ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
Bakalářská práce "Hudební průmysl a autonomie pole vážné hudby" popisuje vztah hudebního průmyslu a artificiální hudby v soudobé společnosti. Základním konceptem práce je struktura uměleckého pole, jak ji vymezil Pierre Bourdieu. Každý umělecký žánr je podle této teorie organizován kolem dvou antagonistických pólů. Pólu čistého umění, který je vyjádřením vysokých estetických hodnot a pólu komerčního fungujícího na základě ekonomické logiky. Jednotlivé umělecké žánry a díla se pak umisťují na kontinuum mezi tyto v realitě nedosažitelné principiální opozice. Hlavní tezí této práce je, že praktiky hudebního průmyslu, který na zmíněném kontinuu leží hodně blízko pólu komerčnímu, začínají stále více pronikat také do artificiální hudby. Tím se však artificiální hudba vzdává své autentické, anti-ekonomické logiky, která odpovídá pólu čistého umění, a jako žánr se posouvá blíže k pólu komerčnímu. Tento posun způsobují zejména tři procesy. Regrese sluchu, kterou popisuje Theodor Adorno ve svých kritických konceptech kulturního průmyslu; snaha hudebního průmyslu podmanit si další hudební oblasti a finanční závislost médií a jiných kulturních institucí na zadavatelích reklamy respektive sponzorech.
|
host ::
RSS.