|
|
Paměť psaná a orální: srovnání současné kolektivní paměti o vztahu Čechů a Němců po roce 1945 na Cvikovsku s bádáním Tomáše Nováka a Ladislava Pavýzy
Bedrnová, Klára ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kolektivní pamětí o příbězích souvisejících s lokálním vztahem Čechů k odsouvaným (či zůstavším) Němcům a jejich majetku po druhé světové válce na Cvikovsku. Snaží se tento vztah pochopit a zkoumá, co za příběhy z tohoto místa a doby zachytili místní badatelé, nadšenci Tomáš Novák a Ladislav Pavýza, a zda se tyto příběhy (ne)uchovávají v současné kolektivní paměti, případně které jiné jí dnes rezonují. K dosažení stanoveného cíle bylo využito pramenů od obou badatelů a metody orální historie. KLÍČOVÁ SLOVA CZ: Kolektivní paměť, orální tradice, Sudety, česko-německé vztahy, osobní příběhy, příběhy odsunu
|
|
|
Masopust v Roztokách a jeho symbolický význam v životech účastníků
Burýšková, Kateřina ; Jagošová, Anna (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kulturní akcí Masopust v Roztokách u Prahy. Autorka zkoumá, jak tuto akci vnímají jednotliví účastníci a zejména se pak snaží odpovědět na otázku, jaký symbolický význam může plnit návštěva této akce v jejich životech a zda považují tuto kulturní akci za důležitý milník v roce, který by nechtěli vynechat. Dále autorka rozvíjí tato témata: do jaké míry se účastníci aktivně zapojují do dění na akci, jak se na ni připravují, zda je pro ně důležité mít na sobě masku a proč. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá dějinami masopustu v českých zemích a také historií samotného masopustu v Roztokách. Praktická část pak zahrnuje výsledky terénního výzkumu prováděného autorkou v letech 2022 a 2023. Kvalitativní data byla získána metodou polostrukturovaných rozhovorů s vybraným vzorkem informátorů, jejichž identita byla anonymizována. Klíčová slova: masopust, folklor, folklorní slavnosti, současné tradice, terénní výzkum, polostrukturovaný rozhovor
|
|
|
Slavení židovských výročních svátků u České unie židovské mládeže
Moravcová, Anežka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Slavení židovských výročních svátků je důležitou součástí židovské kultury. Podoba svátků získala v průběhu let ustálenou podobu. Diplomová práce si dala za cíl zjistit, jaký význam má toto slavení u komunity České unie židovské mládeže, která zahrnuje Židy ve věku od patnácti do třiceti pěti let. V průběhu výzkumu bylo členů celkem šedesát jedna. Tato komunita pravidelně slaví důležité výroční svátky. Ve spolupráci s organizací Moishe house pak občas slaví i společný šabat, který Česká unie židovské mládeže jinak pravidelně neorganizuje. Práce nahlíží na židovské svátky skrze prizma konceptu performance, tak jak s ním pracoval Victor Turner a poté Richard Bauman. Za pomoci empirických metod jako je zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, doplňkově také dotazníků, dochází k závěru, že se jedná o performance, které obsahují aspekt tak zvané vznikající kvality performance, o které píše Richard Bauman. Tento kreativní aspekt je důležitým způsobem vyjádření, performování a potvrzování identity dané komunity, také reflektuje a reaguje na aktuální rámce, stejně tak jako zachovává kulturu komunity živou. Výzkum dále dochází k závěru, že slavení s Českou unií židovské mládeže je sociální strategií zajišťující otevřenou komunitu osobám židovského původu, které nejsou plně zakotveny v jednom...
|
|
|
The Phenomenon of Cosmopolitan Baku: From Russian Empire to Independent Azerbaijan
Svetlova, Yuliya ; Košťálová, Petra (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Cílem této práce je podrobná studie čtyř nejpočetnějších etnických skupin, které tvořily hlavní populaci Baku, tj. Ázerbájdžánců, Rusů, Židů a Arménů. Práce si klade za úkol analyzovat základní charakteristiky každé etnické skupiny, její nejvýznamnější představitele, její vliv na město a interakci s jinými etnickými skupinami. Co se neautochtonních etnik týče, zvláštní pozornost bude věnována historii jejich vzniku a konsolidace jejich postavení coby významné etnické menšiny mezi městským obyvatelstvem, jakož i souvisejícím předpokladům a důsledkům, které z toho vyplývají. Práce si klade za cíl odhalit fenomén bakinského kosmopolitismu v kontextu politiky Ruského impéria na Kavkaze a jeho postavení v době rozpadu impéria a vzniku samostatného státu. Klíčová slova: Baku, kosmopolitismus, Ázerbájdžán, etnické menšiny, Jižní Kavkaz, Ruská říše, Armény, Židé, dějiny.
|
|
|
Turistika v masivu Radhoště v mezích trvale udržitelného rozvoje
Košťálová, Petra ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Oponent B, (oponent)
Název práce: Turistika v masivu Radhoště v mezích trvale udržitelného rozvoje Cil práce: Hlavním cílem práce je zmapovat současný stav turistiky v masivu Radhoště a navrhnout akční plán udržitelného rozvoje turismu na tomto území na základě širokého spektra relevantních informací. Metoda: Při řešení byly využity zejména: Výsledky: výsledky vlastního terénního šetření a sběru dat konzultace s oslovenými externisty analýza dokumentů, písemných·materiálů a internetových stránek výsledky vědecko-výzkumných projektů nejen na území CHKO Beskydy aplikace zkušeností od nás a ze zahraničí Z našeho šetření vyplývají tato zjištění: Návštěvnost v okolí Radhoště je nejtěsněji závislá na počasí, předpovědi počasí a na tom, zda jsou prázdniny, státní svátek nebo víkendový den Většina turistů je spokojena se současným stavem ochrany přírody, chyby shledávají v dostupnosti a podání informací a dopravě Většina turistů navštěvuje oblast osobními automobily, nejvíce turistů se po hřebeni pohybuje kolem poledne Místním lidem jde více o zachování rázu krajiny, kdežto lidé přijíždějící z větší dálky usilují o ochranu ovzduší a třídění odpadu Rozvoj turistiky se s ochranou přírody nevylučuje při respektování plánu managementu oblasti Klíčová slova: turistika, Beskydy, Radhošť, ochrana životního...
|
|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
|
|
Arménsko-perský konflikt (449-451): Jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii
Sochová, Anna ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Pargačová, Viola (oponent) ; Košťálová, Petra (oponent)
Arménsko-perský konflikt (449-451): jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii Anna Sochová V letech 449-451 došlo mezi Arménií, která měla status perské provincie, a sásánovskou Persií ke konfliktu, vyvolanému snahami perského krále Jazdgarda II. o konverzi arménského obyvatelstva k zoroastrismu. Ve snaze sjednotit území své říše pod záštitou perského státního náboženství Jazdgard II. nejprve vyzval arménská knížata, aby se dobrovolně zřekla křesťanství. Ta se však na sněmu v Artašatu roku 449 rozhodla na šáhovu výzvu reagovat odmítavě. Proto byla knížata povolána do hlavního města Ktésifóntu, aby se králi zodpovídala za svou neposlušnost. Pod tlakem Jazdgardových hrozeb se fiktivně zřekla své víry a perské náboženství přijala. Jazdgard je poslal zpět do vlasti i s mágy, kteří měli v Arménii šířit zoroastrismus. Po návratu domů se však arménská nobilita od zoroastrismu distancovala a s nadějí na pomoc východořímského císaře se odhodlala k protiperskému povstání. Konflikt obou stran byl završen bitvou na Avarajrském poli roku 451, která skončila porážkou Arménů. V celkovém výsledku však dosáhlo arménské etnikum svého cíle, poněvadž perská vláda povolila v Arménii nadále vyznávat křesťanství. Střet mezi Arménií a Persií je v raně středověké arménské historiografii popisován jako...
|
|
|
Molokans in Russian Empire and in Transcaucasia
Svetlova, Yuliya ; Košťálová, Petra (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Molokani jsou jedni z nejpozoruhodnějších představitelů ruského sektářství z počátku 19.století, patřící k duchovnímu křesťanství. Kvůli své izolaci od ruské pravoslavné církve a odlišné věrouce byli stoupenci molokanského hnutí vyhoštěni do zakavkazských zemí, kde se stávají sjednocujícím elementem v kulturách Ruska a národů Zakavkazska. Toto téma je aspektem aktuální otázky vztahů mezi Ruskem a zeměmi jižního Kavkazu, který si zachovává svůj význam i v dnešní době. Táto práce zkoumá historii molokanské komunity v kontextu dějin tří zakavkazských zemí: Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu, a také analyzuje roli tohoto jevu v Zakavkazsku. Klíčová slova: molokani, duchovní křesťanství, Zakavkazsko, sektářství, Ruská říše, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, dějiny
|
|
|
The Image of Kinto in Russian Culture
Vikhrova, Hanna ; Košťálová, Petra (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Práce odhaluje téma původu kinto, zvláštnosti jeho chování, národnost. Jeho místo v ruské kultuře a propojení s ruskou kulturou. Práce také zmiňuje obraz tohoto jevu městské kultury Tiflisu v dílech klasiků ruské literatury. Práce se zabývá tématem vztahů mezi Gruzií a Ruskem, jejich spoluprací, historií v diplomatickém, ekonomickém a kulturním kontextu. Analyzuje se také téma arménské společnosti v moderním Tbilisi a oblasti jejich činnosti. Práce obsahuje zdroje, které ukazují na etnickou rozmanitost města Tiflis a také popisuje roli Arménů ve formování města Tbilisi. Klíčová slova: Kinto, stereotyp, obraz, Gruzie, Kavkaz.
|
|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
host ::
RSS.