|
|
Arménsko-perský konflikt (449-451): Jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii
Sochová, Anna ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Pargačová, Viola (oponent) ; Košťálová, Petra (oponent)
Arménsko-perský konflikt (449-451): jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii Anna Sochová V letech 449-451 došlo mezi Arménií, která měla status perské provincie, a sásánovskou Persií ke konfliktu, vyvolanému snahami perského krále Jazdgarda II. o konverzi arménského obyvatelstva k zoroastrismu. Ve snaze sjednotit území své říše pod záštitou perského státního náboženství Jazdgard II. nejprve vyzval arménská knížata, aby se dobrovolně zřekla křesťanství. Ta se však na sněmu v Artašatu roku 449 rozhodla na šáhovu výzvu reagovat odmítavě. Proto byla knížata povolána do hlavního města Ktésifóntu, aby se králi zodpovídala za svou neposlušnost. Pod tlakem Jazdgardových hrozeb se fiktivně zřekla své víry a perské náboženství přijala. Jazdgard je poslal zpět do vlasti i s mágy, kteří měli v Arménii šířit zoroastrismus. Po návratu domů se však arménská nobilita od zoroastrismu distancovala a s nadějí na pomoc východořímského císaře se odhodlala k protiperskému povstání. Konflikt obou stran byl završen bitvou na Avarajrském poli roku 451, která skončila porážkou Arménů. V celkovém výsledku však dosáhlo arménské etnikum svého cíle, poněvadž perská vláda povolila v Arménii nadále vyznávat křesťanství. Střet mezi Arménií a Persií je v raně středověké arménské historiografii popisován jako...
|
|
|
Odraz "čtyřdenní války" v Náhorním Karabachu v ruském mediálním prostoru
Ohanjanyan, Marie ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Sochová, Anna (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je rozbor reflexe tzv. čtyřdenní války v roce 2016 v ruském mediálním prostoru. Práce zkoumá především vliv státních televizních stanic, které byly dostupné obyvatelům ve státech zainteresovaných v konfliktu a odrážely postoje Ruské federace v tomto konfliktu. V práci jsou nejprve krátce analyzovány historické a současné okolnosti konfliktu, a především role a zájmy Ruské federace v něm. S přihlédnutím k těmto okolnostem autor rozebírá postoj předních ruských médií a postup při informování o událostech bezprostředně po nich. Cílem této práce je vytyčit hlavní záměry a tendence federálních programů v průběhu konfliktu metodou komparace s opozičními programy. Klíčová slova: nie, Ázerbájdžán
|
|
|
Arménsko-perský konflikt (449-451): Jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii
Sochová, Anna ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Pargačová, Viola (oponent) ; Košťálová, Petra (oponent)
Arménsko-perský konflikt (449-451): jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii Anna Sochová V letech 449-451 došlo mezi Arménií, která měla status perské provincie, a sásánovskou Persií ke konfliktu, vyvolanému snahami perského krále Jazdgarda II. o konverzi arménského obyvatelstva k zoroastrismu. Ve snaze sjednotit území své říše pod záštitou perského státního náboženství Jazdgard II. nejprve vyzval arménská knížata, aby se dobrovolně zřekla křesťanství. Ta se však na sněmu v Artašatu roku 449 rozhodla na šáhovu výzvu reagovat odmítavě. Proto byla knížata povolána do hlavního města Ktésifóntu, aby se králi zodpovídala za svou neposlušnost. Pod tlakem Jazdgardových hrozeb se fiktivně zřekla své víry a perské náboženství přijala. Jazdgard je poslal zpět do vlasti i s mágy, kteří měli v Arménii šířit zoroastrismus. Po návratu domů se však arménská nobilita od zoroastrismu distancovala a s nadějí na pomoc východořímského císaře se odhodlala k protiperskému povstání. Konflikt obou stran byl završen bitvou na Avarajrském poli roku 451, která skončila porážkou Arménů. V celkovém výsledku však dosáhlo arménské etnikum svého cíle, poněvadž perská vláda povolila v Arménii nadále vyznávat křesťanství. Střet mezi Arménií a Persií je v raně středověké arménské historiografii popisován jako...
|
|
|
Arménsko-perský konflikt (449-451): Jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii
Sochová, Anna ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Pargačová, Viola (oponent) ; Košťálová, Petra (oponent)
Arménsko-perský konflikt (449-451): jeho náboženské pozadí a odraz v rané arménské historiografii Anna Sochová V letech 449-451 došlo mezi Arménií, která měla status perské provincie, a sásánovskou Persií ke konfliktu, vyvolanému snahami perského krále Jazdgarda II. o konverzi arménského obyvatelstva k zoroastrismu. Ve snaze sjednotit území své říše pod záštitou perského státního náboženství Jazdgard II. nejprve vyzval arménská knížata, aby se dobrovolně zřekla křesťanství. Ta se však na sněmu v Artašatu roku 449 rozhodla na šáhovu výzvu reagovat odmítavě. Proto byla knížata povolána do hlavního města Ktésifóntu, aby se králi zodpovídala za svou neposlušnost. Pod tlakem Jazdgardových hrozeb se fiktivně zřekla své víry a perské náboženství přijala. Jazdgard je poslal zpět do vlasti i s mágy, kteří měli v Arménii šířit zoroastrismus. Po návratu domů se však arménská nobilita od zoroastrismu distancovala a s nadějí na pomoc východořímského císaře se odhodlala k protiperskému povstání. Konflikt obou stran byl završen bitvou na Avarajrském poli roku 451, která skončila porážkou Arménů. V celkovém výsledku však dosáhlo arménské etnikum svého cíle, poněvadž perská vláda povolila v Arménii nadále vyznávat křesťanství. Střet mezi Arménií a Persií je v raně středověké arménské historiografii popisován jako...
|
host ::
RSS.