|
|
Novostavba hasičské zbrojnice v systému dřevostavby
Hrdina, Matouš
Diplomová práce je zaměřena na vypracování projektové dokumentace pro novostavbu hasičské zbrojnice JPO I – C1 v konstrukčním systému dřevostavby. Stavba je navržena na místě původní hasičské zbrojnice, která je již zastaralá a nevyhovuje současným požadavkům. Stavba je umístěna na parcele č. 815 v katastrálním území Hylváty. Objekt je samostatně stojící budova s garážovým prostorem a navazující třípodlažní administrativní budovou. Hlavní nosný systém je řešen pomocí dřevěného skeletu a dále je tu schodišťový prostor, který je řešen jako železo-betonové jádro. Obvodové, vnitřní a vodorovné konstrukce jsou tvořeny z CLT panelů. Střecha je tvořena jako jednoplášťová plochá se spádovou minerální vrstvou. Objekt je tvořen ze dvou částí. Jedna část tvoří administrativní úsek, kde se nachází zázemí pro sloužící výjezdové hasiče 1.NP a 2.NP. V posledním podlaží administrativní budovy je vytvořeno zázemí pro denní příslušníky HZS. Tato část je výškově posazena nad úroveň podlaží druhé části. Druhou částí objektu je úsek garáží a technického úseku pro údržbu hasičské techniky. Projektová dokumentace je provedena v souladu se zákony, vyhláškami, předpisy a technickými normami, které jsou platné v ČR.
|
|
|
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
|
|
|
Íránská opozice a blogging-fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti
Hrdina, Matouš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Íránská opozice a blogging - fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti se věnuje analýze bloggingu coby nástroje opoziční komunikace v nesvobodných režimech, konkrétně v současném Íránu. Snaží se odpovědět na otázku, jak lze opoziční komunikaci realizovat skrze blogging, a jaké jsou možnosti a omezení tohoto postupu. Základní hypotéza je taková, že blogy neslouží k přímé komunikaci opozičního hnutí a k organizaci odporu proti režimu, ale spíše jako alternativní, svobodný vyjadřovací prostor. Analytická část práce kvalitativně zkoumá čtyři anglicky psané blogy íránských blogerů, vybrané jako demonstrativní příklady. Kritériem pro jejich výběr byla zejména pravidelná aktualizace, íránský původ a zařazení k ideologickému proudu íránské protivládní opozice. Analyzovány jsou obsahy publikované v období od března 2009 do března 2010, tj. v době, kdy v Íránu probíhaly masové protivládní nepokoje následující prezidentské volby. Otázka mediálních účinků v práci není rozvíjena. Autor vychází z několika teoretických koncepcí a prostřednictvím analýzy zkoumá možnosti jejich aplikace na prostředí íránské blogosféry. Na základě provedené analýzy je v závěru potvrzeno, že blogeři mají potenciál stát se názorovými vůdci ve schématu vícestupňového komunikačního modelu. Jejich možnou...
|
|
|
Reflexe zahraničních konfliktů po 2. světové válce v komiksu
Davidová, Lenka ; Hrdina, Matouš (vedoucí práce) ; Kruml, Milan (oponent)
Diplomová práce pojednává o reprezentaci konfliktů po roce 1945 v non-fiction komiksu. Zabývá se tím, které konflikty významné pro evropský a severoamerický kulturní okruh jsou komiksem pokryty a jak. Věnuje se fenoménu komiksového žurnalismu. Toto propojení svébytného umění a žurnalistiky popisuje ve vztahu k ideálu objektivního zachycení události. Zároveň v této souvislosti zkoumá postavení autora v komiksu. Práce dokumentuje komiksové žánry, ve kterých se války a jiné ozbrojené střety odráží. Pátrá po kořenech komiksového zpracování skutečných událostí, a zejména konfliktu. Práce také nastoluje mediální problematiku zachycení konfliktu, včetně sociální konstrukce reality a vyobrazení násilí. Práce si klade za cíl zanalyzovat komiksové pokrytí zahraničních sporů v komiksu a představit různé autory, kteří se jim v komiksových reportážích věnují. Klíčový je vztah reality a jejího vyobrazení na stranách komiksu. Součástí práce jsou rozhovory se dvěma autory, Guy Delislem a Patrickem Chappattem. Analytická část práce kvalitativně zkoumá vybraná komiksová díla týkající se arabsko-izraelského konfliktu. V rámci případové studie autorka pozoruje, zda lze u autorů vysledovat motivaci zachytit konflikt objektivně, zda jsou v komiksech vysledovatelné podobné narativní a umělecké znaky pro reprezentaci...
|
|
|
Personalizace politické komunikace v ČR: kvantitativní obsahová analýza prezidentské kampaně 2013 v českých denících
Chrtková, Kristýna ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce na téma Personalizace politické komunikace: Kvantitativní obsahová analýza prezidentské kampaně 2013 se zabývá vývojem politické komunikace a zejména pak s ním spojeným trendem personalizace, který se začal objevovat v důsledku mediálních, společenských a politických změn, které se odehrály po druhé světové válce. Práce je složena ze dvou částí, z nichž se první, teoretická, věnuje právě vývoji politické komunikace, profesionalizaci volebních kampaní a cestě od profesionalizace k personalizaci politické komunikace. Druhá část shrnuje výsledky kvantitativní obsahové analýzy prezidentské kampaně 2013 v České republice, která potvrdila hypotézu, že politická komunikace v kampani před přímou prezidentskou volbou byla do určité míry personalizovaná.
|
|
| |
|
|
Komparativní analýza konceptu "superhrdinů" v japonské manze a americké komiksové tvorbě
Tran, Viet ; Hrdina, Matouš (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem se liší "japonští superhrdinové" v manze od jejich západních superhrdinských protějšků, a to z hlediska vyprávění, designu či motivů. Hypotéza pracuje s předpokladem, že ačkoliv japonská manga následuje základní pravidla superhrdinského žánru, mezi těmito dvěma komiksovými světy lze vysledovat řadu rozdílů, které vycházejí mimo jiné z kulturního prostředí, v němž vznikají. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, které se věnují především základním definicím a historii zkoumaných oblastí. Práce začíná s definicí komiksu jako média a narativního prostředku, jeho technickým zpracováním i předchůdcům. Další kapitola se zaměřuje na základní aspekty superhrdinského žánru, jeho konvence a typologie. Samozřejmostí je také vymezení pojmu "manga", přiblížení historie japonského komiksu a také jeho specifických žánrů a podžánrů. V neposlední řadě je na místě také definovat pojmy jako kultura, kulturní hodnoty a kulturní prostředí. Práce pak prostřednictvím narativní, sémiotické a komparativní analýzy zkoumá vlastnosti šesti komiksových děl - tří z americké a tří z japonské produkce. Předmětem zkoumání jsou vyprávěcí struktury, vzhled a motivy superhrdinů či zasazení děje v kontextu se superhrdinským žánrem, stejně jako jejich chování...
|
|
|
Cyničtí animovaní opilci jako hrdinové naší doby
Gajdová, Jana ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje zkoumání vybraných antihrdinů mající některé společné rysy, jakými jsou např. alkoholismus a cynismus. Zkoumané fikční postavy jsou protagonisté současných amerických animovaných seriálů pro dospělé. Konkrétně jsou to fikční postavy ze seriálu Archer (2009-2019), BoJack Horseman (2014-2020) a Rick and Morty (2013-2020). Jedná se o hlavní postavy těchto seriálů, jejichž jména se vyskytují také v samotném názvu jednotlivých seriálů. Celá jména těchto fikčních postav jsou Sterling Archer, BoJack Horseman a Rick Sanchez. Všechny vybrané seriály pocházejí ze současné seriálové americké animované tvorby a vyznačují se komplexní narací, která umožňuje vznik specifických fikčních světů, v kterých jednotlivý protagonisté působí. Práce si klade otázku, proč se v těchto vybraných současných animovaných seriálech z americké produkce objevují protagonisté s těmito společnými charakteristickými rysy. Pro zodpovězení této otázky je stanoveno několik podotázek a z nich plynoucích hypotéz. Práce tak nastiňuje důležitost některých velkých společenských a kulturních změn, plynoucí z přerodu západní městské společnosti moderní éry do postmoderního stavu. Představuje hrdinu coby postavu historické literatury, ale také současné televizní animované tvorby. Poskytuje některé důležité informace týkající...
|
|
|
Návrh roubené dřevostavby rodinného domu
Hrdina, Matouš
Bakalářská práce je zaměřena na masivní roubenou stavbu. Cílem bylo zpracovat návrh v konstrukčním systému roubené dřevostavby. Objekt je určený k celoročnímu obývání pro rodinu se čtyřmi členy. Konkrétní investor není znám, proto není znám ani pozemek, na kterém by se budova mohla vyskytovat. Jedná se tedy pouze o předběžný návrh. V práci je popsaný konstrukční systém spolu s ostatními skladbami konstrukcí. Pro obvodový plášť, respektive pro jeho prvky, bylo provedeno posouzení z hlediska tepelně technických parametrů. S použitím zvoleného konstrukčního systému bylo vytvořeno dispoziční řešení pro rodinný dům. Práce je doplněna o výkresovou dokumentaci v rozsahu stavebního povolení, základní popis budovy a základní konstrukční detaily.
|
|
|
Způsoby zobrazení smrti v komiksovém díle Sandman
Jedličková, Barbora ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním smrti v komiksových dílech Sandman od autora Neila Gaimana. Má za cíl prozkoumat podoby smrti, které autor v komiksu představuje prostřednictvím obrazových a textových kódů. Práce začíná úvahou o fenoménu smrti a o tom, jak byly tento jev a jeho zobrazování vnímány historicky a v současnosti. K výzkumu je využita teorie vizuální sémiotiky, především jsou to poznatky Ch. S. Peirce a teorie multimodality, která je popsána v teoretické části. Poté je pozornost věnována samotnému komiksu a charakteristice jednotlivých prvků vizuálního jazyka vhodných k popisu komiksových obrazů, jako jsou barva, perspektiva, velikost panelů, rámování atd. Samotné analýze obrazů předchází výzkum, který přiblíží některé mytologické příběhy, jež autora inspirovaly, a dále výzkum současného zobrazování smrti v projevu západní kultury v jeho historickém kontextu. V popisu obrazů jsou určeny podstatné znaky jednotlivých módů a interpretovány jejich významy. Závěr práce shrnuje poznatky a snaží se potvrdit výchozí myšlenku určenou v úvodu práce, tedy že Gaiman pojal postavu Smrti velmi odlišně než bývá zvykem u současných komerčních obrazů.
|
host ::
RSS.