Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 211 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problém filosofie v arabském středověkém myšlení
Šenk Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Středověká filozofie v arabském prostředí usilovala o harmonizaci řeckého dědictví s náboženskou tradicí. Proti těmto snahám s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a teologové. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači a rozvoj arabské mystiky. Práce má za cíl zmapovat hlavní přístupy tehdejších filozofů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě. Stěžejní bude pojetí Ibn Bádždži, který se ve své filozofii osamoceného snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa a nabízí tak v arabské filozofii nové pojetí role filozofa ve společnosti. Klíčová slova Ibn Bádždža, Řízení osamoceného, al-Fárábí, Aforismy státníkovy, Aristotelés, Etika Nikomachova, Platón, Ústava, politická filozofie, mystika, etika, filozof, ctnost, obec, plevel, poznání, řízení, blaženost
Číst text jako mýtus (příspěvek k hermeneutice a interpretaci mýtu)
Nikl, Lukáš ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Ve své práci "Číst text jako mýtus (příspěvek k hermeneutice a interpretaci mýtu)" se věnuji problematice vnímání textu ve společenství. Vycházím z konceptů spojených s teoriemi dekonstrukce, poststrukturalismu a kolektivní paměti. Beru do úvahu problematiku mediality spojenou se jmény M. McLuhana, případně W. Onga. Zabývám se teorií vzniku nové orality a způsobem, jakým vnímáme mýtus. Metoda, kterou jsem zvolil, je založená na všímání si dotyků jednotlivých přístupů autorů, jejichž myšlení jsem se věnoval. Cílem je ukázat, jakým způsobem čteme text, orientujeme se v příběhu, jakou má v tomto ohledu mýtus funkci a jak je daná problematika propojená se společenstvím, bez kterého je těžké si nějaký z těchto procesů vůbec představit. V tomto ohledu kladu důraz na dynamiku posunů způsobu vnímání textu.
Žena a tělo
Váňová, Kateřina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabinec, Jiří (oponent)
v češtině Tato diplomová práce je zaměřena na ženu a její tělo. Aby byla žena zdravá a spokojená, měla by být její duše s tělem v harmonii. Toho lze dosáhnout díky následování své vlastní cesty, harmonie s okolím, času na odpočinek, péči o duši. Dnešní společnost odděluje tělo od duše a duše není tak důležitá. Ale právě díky bloudění se můžeme vrátit k pravdě a sobě samým. Pečovat o svou duši lze různými způsoby: odpočinkem, meditací, pohybem, poslouchání své intuice. Při pohybu je duše s tělem v souladu. Každá žena má tělo po svých předcích a měla by si ho stále vážit.
Umění a skutečnost
Barabášová, Magda ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Fleischerová, Andrea (oponent)
Bakalářská práce Umění a skutečnost se zaměřuje na analýzu vybraných filosofických pramenů k problému umělecké reflexe skutečnosti a jejich následné konfrontování na poli otázek po zamření uměleckého díla na ideu, kterou vytyčuje autor. Dále se ptá po vzniku uměleckého jako smyslového objektu a po dialogu díla s jeho recipientem. Jako výchozí prameny k této analýze byly vybrány Platónova Ústava, Aristotelova Poetika, Kantova Kritika soudnosti a Hegelova Estetika. Ačkoli vybrané prameny pochází ze starší filosofie, jsou dávány do kontextu s díly napříč dějinami umění a to i s ohledem na moderní vývoj fenoménu umění. V otázkách zacílení uměleckého díla bylo jako nejvyšší cíl umění nalezeno dobro a zamítnuta nápodoba smyslového světa. Jako pouhý nástroj tvorby se ve světle pramenů jeví technická stránka díla, kterou rovněž již zpochybnilo jako nejvyšší metu moderní umění a to zejména svými konceptuálními tendencemi. Z hlediska poznávání skrze umělecké dílo se ukazuje možným poznání jako anamnesis, tedy spíše nalézání již existujících obsahů duše, které bychom ale bez uměleckého díla ze sebe nezrodili. Rozhovor s dílem totiž vytvoří zvláštní podmínky pro péči o duši. Je pro rozhovor spíše odrazovou plochou či podnětem, ale zároveň má schopnost klást nám otázky, které bychom si sami od sebe bez něj...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 211 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.