|
|
Úloha sestry v dárcovství orgánů u dětských pacientů
Votavová, Kateřina ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Téma diplomové práce jsem zvolila problematiku ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů před odběrem orgánů na resuscitačním oddělení. Považuji toto téma za společensky velmi aktuální, protože počet čekatelů na transplantačních listinách se stále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že právě dětští čekatelé na transplantaci jsou nejvíce ohroženou skupinou, zaměřila jsem se na dětského dárce orgánů. V teoretické části se zabývám koncepcí smrti a jejím stanovením, včetně vyšetřovacích metod, které ve- dou k potvrzení smrti mozku. Představuji činnost Koordinačního střediska transplantací a úlohu koor- dinátora v dárcovském programu, která se zároveň prolíná do programu transplantačního. Podstatnou složkou je právní legislativa a etická hlediska, která jsou nedílnou součástí dárcovského systému v ČR. Studijní materiály jsem vyhledávala v databázích NLK, SVKKL, Medvik, Embase, PubMed, Wiley Online Library, Medscape. Vodítkem mi byla také vypracovaná rešerše z Národní lékařské knihovny a rešerše ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Statistické údaje jsem získala z internetových zdrojů, především z KST. Metodika: Volba případové studie nejlépe plní požadavky nutné k zmapování...
|
|
|
Role zdravotní sestry ve farmakoterapii z pohledu lékaře
Poláková, Lucie ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Švárová, Beáta (oponent)
Úvod do problematiky: Farmakoterapie je velice komplexní a specifická oblast. Mohou se na ní podílet různí zdravotničtí pracovníci včetně zdravotních sester. Ačkoliv je tato oblast ošetřena různými právními normami, některé činnosti a kompetence sester nejsou zcela jednoznačně definovány. Právě touto problematikou se zabývá výzkum diplomové práce s cílem analyzovat současnou roli zdravotní sestry ve farmakoterapii z pohledu lékaře. Metodologie: Jedná se o kvalitativní výzkum, který byl dílčí součástí evropského projektu, probíhajícího ve 12 evropských zemí. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vybranými lékaři, tzv. klíčovými informátory. Získaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování s následnou kategorizací. V posledním bodě bylo využito SWOT analýzy ke zhodnocení příležitostí a hrozeb v implementaci ideální role zdravotní sestry v procesu podávání léčivých přípravků. Výsledky: Současná praxe ukazuje, že sestry vykonávají činnosti nad rámec svých kompetencí, a proto považuji legislativní úpravu v této oblasti za nezbytnou. Týmová spolupráce s klinickým farmaceutem ještě není na mnoha pracovištích využívána. V některých případech lékaři o spolupráci nejeví zájem. Navzdory tomu literatura i pracoviště, kde je klinický farmaceut součástí týmu, uvádí mnohá...
|
|
|
Perioperační ošetřovatelská péče o pacientku při operaci v gynekologické poloze
Šebestová, Jana ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Tématem práce je ošetřovatelská perioperační péče o pacientku, které byla na našem pracovišti provedena vaginální hysterektomie a poševní plastiky pro prolaps rodidel v gynekologické poloze. Prevence komplikací z imobilizace je zásadním ošetřovatelským úkolem perioperačních sester a malá pracoviště nebývají vždy adekvátně vybavena. Sledované komplikace jsou sice vzácné a objevují se častěji u operačních výkonů delších než tři hodiny, ale každá operace se může z mnoha důvodů zkomplikovat, operační čas znásobit. Potom nedostatečné vybavení a tím pádem neposkytnutí adekvátní prevence může vést ke vzniku např. dekubitu, periferní neuropatie, kompartment syndromu a k poškození pacienta. Hlavním cílem práce bylo pomocí odborné literatury představit doporučené evidence-based ošetřovatelské postupy, které zajištují bezpečí pacienta na operačním sále při polohování k operaci a napomáhají v prevenci vzniku komplikací z imobilizace. Získané poznatky jsem využila k vypracování brožury s podrobným popisem správného postupu při polohování a poskytování preventivních opatření při polohování pacienta na operačním sále pro sálové sestry a sanitáře. Volila jsem kvalitativní metodu případové studie, ve formě kazuistiky zpracované podle modelu Marjory Gordon a představila ošetřovatelskou péči po celou dobu...
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Alternativní postupy v terapii pooperační bolesti u pacientů po transplantaci ledviny od žijícího dárce
Nová, Michaela ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
K hlavním kritériím zvládnutí dobré pooperační péče patří efektivní a vhodná volba terapie bolesti. Prožívání bolesti je ryze individuální pocit každého z nás, a tak je velmi důležité v tomto období podání adekvátní a dostatečné analgezie. Moderní management terapie pooperační bolesti využívá preparáty různých farmakologických skupin, které se potencují a tím potlačují efektivněji bolest. Tímto mechanismen můžeme snížit celkovou podanou dávku analgetik, konkrétněji především redukovat dávky opioidů, které mají vyšší riziko vedlejších nežádoucích účinků. V této práci bych chtěla popsat využití tzv. analgetického katetru (dále AK) jako jednu z alternativ v algoritmu terapie pooperační bolesti. Analgetický katetr umožňuje kontinuální podání lokálních anestetik, konkrétně 0,5 % bupivacainu, které působí v operační ráně. Cílem je zjistit a ověřit, zda-li analgetický katetr je metoda, která zajišťuje kontinuální analgezii a tím, i snížuje celkovou spotřebu opioidů. Výzkumná data budu zjišťovat kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby bude zpracován v papírové formě a bude k dispozici nelékařskému zdravotnickému personálu, který provádí ošetřovatelskou činnost u konkrétních pacientů. Spektrum pacientů je velice specifické, jedná se o pacienty, kteří...
|
|
|
Rodinný příslušník pacienta v prostředí intenzivní péče
Pšenicová, Radka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Obor intenzivní a resuscitační péče se zabývá akutními stavy všech medicínských oborů a celým věkovým spektrem věku dospělého jedince. Prostředí má svá specifika a odlišnosti, které spoluurčují a determinují charakter nejen komunikace zdravotníků, sester s rodinami hospitalizovaných pacientů, ale celkové kvality spolupráce sester s příbuznými. V české odborné literatuře z oblasti intenzivní péče bylo k této problematice publikováno doposud minimum odborných prací. Cílem práce je zmapovat pohled nelékařského zdravotnického personálu zastoupeného sestrami na proces komunikace a vzájemné spolupráce s rodinnými příslušníky pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Empirická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných interview se sestrami z pracovišť intenzivní a resuscitační péče. Provedeným výzkumem se dospělo k zjištění nedostatečné profesionální připravenosti sester v oblastech komunikace a strategii přístupu k rodinám pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Palčivou oblastí je z pohledu sester také minimum informačních zdrojů, které by rodinám hospitalizovaných pacientů umožnily lépe se orientovat v prostředí intenzivní a resuscitační péče. Výstupem práce je návrh informační brožury, která byla vytvořena s ohledem na názory...
|
|
|
Časná mobilizace kriticky nemocných
Veberová, Marta ; Pucholtová, Romana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod: Většina kriticky nemocných pacientů je na delší či kratší dobu imobilizována, to je dáno povahou onemocnění, medikací nebo jinou orgánovou podporou. Je dokázáno, že během kritického onemocnění a vynucené imobilizace dochází k úbytku svalové hmoty ve 3 % až 11 % s každým dalším dnem imobilizace (46). Časná mobilizace kriticky nemocných není v podmínkách ČR standardním přístupem. Cíle práce: Hlavním záměrem naší práce bylo zjistit, zda má časně započatá mobilizace kriticky nemocných oproti standardně vedené fyzioterapii signifikantní vliv na jejich funkční status. Jako další cíle jsem si stanovili vypracovat bezpečnostní, strukturovaný protokol pro start a vedení časné mobilizace. Dále vyšetřit, zda cvičení s cyklo-ergometrem je spojeno se zvýšeným výskytem nežádoucích událostí a uvést nejčastější důvody odložené nebo neprovedené rehabilitace. Metodologie: Jedná se o randomizovaný výzkum. Probandi v kontrolní skupině podstoupí rehabilitaci, tak jak je dosud koncipována na příslušném pracovišti, interventi podstoupí extendovanou rehabilitaci s cykloergometrem. Cvičení s ergometrem proběhne alespoň 6krát týdně s postupnýn navyšováním zátěže 2krát denně. U probandů jsme měřili MRC skóre, Handgrip dynamometrii, FSS - ICU, PFIT - s, DEMMI, FAC, uvedené testy jsme prováděli 10. a 20. den...
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho vliv na sexualitu nelékařských zdravotnických pracovníků ženského pohlaví na pracovištích neodkladné péče v nefakultních nemocnicích
Šafaříková, Lucie ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
ÚVOD: Syndrom vyhoření relativně závažný problém projevující psychosomatickým onemocněním, emocionální vyčerpaností jedince. Vzniká především pomáhajících profesí, jako důsledek chronického stresu, ztráty motivace svém povolání CÍLE Cílem diplomové práce bylo zjistit syndrom vyhoření ovlivňuje sexualitu všeobecných sester pracovištích neodkladné péče v kultních nemocnicích. Výzkumné šetření probíhalo pomocí dvou dotazníků. První standardizovaný dotazník zjišťuje míru syndromu vyhoření, jde o českou verzi Shironomovy škály (Shirom, Melamed, 2006 in Ptáček 2013) Druhý dotazník je zaměřen na xuální funkce ženy (Mellan in Kratochvíl, 1999 . Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry ženy, pracující na odděleních neodkladné péče v nefakultní nemocnici. VÝSLEDKY vyhodnocení dat bylo použito 62 dotazníků. Byly stanoveny čtyři pracovní hypotézy H1: Předpokládáme, že rozvojem syndromu vyhoření bude klesat žen pracujících jako všeobecná sestra odděleních neodkladné péče v nefakultních nemocnicích pohlavní touha. H2: Předpokládáme, že rozvojem syndromu vyhoření bude klesat acujících jako všeobecná sestra odděleních neodkladné péče nefakultních nemocnicích hodnocení sebe jako sexuální partnerky.H3: Předpokládáme, že nižším dosaženým vzděláním pracující odděleních neodkladné péče nefakultních nemocnicích budou dosahovat...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
OTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle Cílem práce analyzovat bariéry motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem probandů ( mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby jako takové. Mezi hlavní motivátory při změně životního stylu po...
|
host ::
RSS.