|
|
Časná mobilizace kriticky nemocných
Veberová, Marta ; Pucholtová, Romana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod: Většina kriticky nemocných pacientů je na delší či kratší dobu imobilizována, to je dáno povahou onemocnění, medikací nebo jinou orgánovou podporou. Je dokázáno, že během kritického onemocnění a vynucené imobilizace dochází k úbytku svalové hmoty ve 3 % až 11 % s každým dalším dnem imobilizace (46). Časná mobilizace kriticky nemocných není v podmínkách ČR standardním přístupem. Cíle práce: Hlavním záměrem naší práce bylo zjistit, zda má časně započatá mobilizace kriticky nemocných oproti standardně vedené fyzioterapii signifikantní vliv na jejich funkční status. Jako další cíle jsem si stanovili vypracovat bezpečnostní, strukturovaný protokol pro start a vedení časné mobilizace. Dále vyšetřit, zda cvičení s cyklo-ergometrem je spojeno se zvýšeným výskytem nežádoucích událostí a uvést nejčastější důvody odložené nebo neprovedené rehabilitace. Metodologie: Jedná se o randomizovaný výzkum. Probandi v kontrolní skupině podstoupí rehabilitaci, tak jak je dosud koncipována na příslušném pracovišti, interventi podstoupí extendovanou rehabilitaci s cykloergometrem. Cvičení s ergometrem proběhne alespoň 6krát týdně s postupnýn navyšováním zátěže 2krát denně. U probandů jsme měřili MRC skóre, Handgrip dynamometrii, FSS - ICU, PFIT - s, DEMMI, FAC, uvedené testy jsme prováděli 10. a 20. den...
|
|
|
Časná mobilizace kriticky nemocných
Veberová, Marta ; Pucholtová, Romana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod: Většina kriticky nemocných pacientů je na delší či kratší dobu imobilizována, to je dáno povahou onemocnění, medikací nebo jinou orgánovou podporou. Je dokázáno, že během kritického onemocnění a vynucené imobilizace dochází k úbytku svalové hmoty ve 3 % až 11 % s každým dalším dnem imobilizace (46). Časná mobilizace kriticky nemocných není v podmínkách ČR standardním přístupem. Cíle práce: Hlavním záměrem naší práce bylo zjistit, zda má časně započatá mobilizace kriticky nemocných oproti standardně vedené fyzioterapii signifikantní vliv na jejich funkční status. Jako další cíle jsem si stanovili vypracovat bezpečnostní, strukturovaný protokol pro start a vedení časné mobilizace. Dále vyšetřit, zda cvičení s cyklo-ergometrem je spojeno se zvýšeným výskytem nežádoucích událostí a uvést nejčastější důvody odložené nebo neprovedené rehabilitace. Metodologie: Jedná se o randomizovaný výzkum. Probandi v kontrolní skupině podstoupí rehabilitaci, tak jak je dosud koncipována na příslušném pracovišti, interventi podstoupí extendovanou rehabilitaci s cykloergometrem. Cvičení s ergometrem proběhne alespoň 6krát týdně s postupnýn navyšováním zátěže 2krát denně. U probandů jsme měřili MRC skóre, Handgrip dynamometrii, FSS - ICU, PFIT - s, DEMMI, FAC, uvedené testy jsme prováděli 10. a 20. den...
|
host ::
RSS.