|
| |
|
|
Naučné stezky v CHKO Jizerské hory a interpretace prostředí, ve kterém se nacházejí
Svárovská, Eliška ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Moje diplomová práce se pohybuje v oboru sociální a kulturní ekologie, která zkoumá vzájemný vztah přírody a společnosti. Zabývám se právě zprostředkováním tohoto vztahu formou výzkumu vybraných naučných stezek, které najdeme v CHKO Jizerské hory. V teoretické části popisuji ochranu přírody a krajiny, poté se zaměřuji na Jizerské hory, v nichž výzkum probíhal. Zmiňuji třífázový model učení, který se ke stezkám váže, jelikož nás mají vzdělávat, a neopomenu interpretaci. Nakonec popisuji fenomén naučných stezek obecně. V empirické části zmiňuji podkapitolu o mobilní technologii QR kód a představuji aplikaci Stezkou nestezkou pro návštěvníky naučných stezek. V dalších podkapitolách se už zaměřuji na hodnocení naučných stezek metodikou, jež jsem vymyslela. Hodnotím jak verbální prvky, tak nonverbální prvky, a zaměřuji se zejména na komplexní hodnocení, do kterého zahrnuji přehlednost interpretačních panelů a tématické zasazení do prostředí, kde se věnuji tomu, jak naučné stezky uchopují pojmy přírody a její ochrany jako takové. Naučné stezky poté vztáhnu na model učení a do hodnocení zahrnuji také pět zásad k dodržení správné interpretace stanovené Metodikou o zásadách a metodách interpretace. Na závěr zmíním též můj subjektivní názor na jednotlivé stezky. Při tvorbě mé práce jsem čerpala z expertních...
|
|
| |
|
| |
|
|
The late socialist Czechoslovak ethnography and folklore studies and its influence on the Czech tradition of sociocultural anthropology after 1989
Balaš, Nikola ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží prozkoumat československou etnografii a folkloristiku v období pozdního socialismu a poskytnout tím základ pro pochopení postsocialistické transformace etnografie v antropologii a etnologii. Hlavní teoretický rámec, ze kterého práce vychází, představuje kritická sociologie vědy Pierra Bourdieu. Teze se převážně zaměřuje na dvě instituce, kde se etnografie pěstovala - na Katedru etnografie a folkloristiky Univerzity Karlovy v Praze a na pražskou pobočku Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v období pozdního socialismu, tedy období pokrývajícího 70. a 80. léta 20. století. Kromě intelektuálního rozměru etnografie se práce snaží rozkrýt rozmanité praktiky etnografů jako například výzkumné metody, jazykové znalosti, psací návyky, vědecké hierarchie nebo postoje ke vzájemné kritice. Hlavním argumentem této práce je, že zatímco nálepka etnografie v 90. letech 20. století vymizela, praktiky etnografů se i nadále podílely na utváření vznikající české antropologie a etnologie. Práce intenzivně čerpá z etnografických spisů, z rozhovorů s bývalými etnografy a ze sekundární literatury. V menší míře pak čerpá z dochovaných dokumentů. Klíčová slova: dějiny etnografie a folkloristiky, dějiny české antropologie, dějiny antropologie, postsocialismus, kultura...
|
|
|
Becoming Bodies: An Ethnographic study of Ayurvedic Practice
Wolfová, Alžběta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato práce je kritickou analýzou praxe, která je prezentována jako alternativa k modernitě. Na případu ájurvédy - tzv. nekonvenční medicíny jsem v letech 2013-2017 zkoumala, jak tento fenomén funguje v rámci specifického prostředí České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o přístup ke zdraví a k tělu, který je vyhledáván a využíván v každodenním životě stále většího počtu lidí v tomto postsocialistickém prostoru, podobné tendence sledují sociální vědci v globalizovaném, zejména západním, světě již několik desetiletí. Na základě (auto)etnografického výzkumu, který začal ve škole pro budoucí tzv. ájurvédaře a pokračoval v rámci neformálních setkáních, i v domácím prostoru praktikujících, představuji ájurvédu jako specifický způsob stávání se tělem. Vycházím z toho, jak se tělo a tzv. wellbeing diskurzivně ustavují v prostoru škol, ale zejména se zaměřuji na individuální praxe. Sleduji, jak se v jejich rámci ukotvuje ájurvédská epistemologie, a jak umožňuje rozpoznat vlastní tělo a subjektivitu jako propojenou s okolním prostředím. Zabývám se tím, jak toto poznávání podmiňuje určité sebepojetí a zdůrazňuji, že poskytuje výhody pro praktikující, kteří zůstávají věrni ájurvédě, i když se například nutně nedostaví zlepšení jejich tělesného či jiného diskomfortu, který je původně do školy přivedl....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.