|
|
Sport antického Říma
Hájek, Martin ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
V této bakalářské práci, bych se chtěl zabývat tělesnou kulturou a fyzickými aktivitami obyvatelů antického Říma. Zvyky, zálibami i denními potřebami běžného obyvatelstva, profesionálních sportovců této doby, jako i vojáků a jejich výcviku. Zaměřit bych se chtěl rovněž na tehdejší sportoviště, římské lázně a jejich vybavení, či výcviková centra gladiátorských škol a vojska. Zmínit bych se chtěl rovněž o hrách, které v té době místní obyvatelstvo mělo v oblibě, nastínit pravidla i okolnosti, za kterých se hry hrály a pořádaly. Podstatná většina nynějších poznatků o tehdejší době je získávána z archeologických vykopávek a nálezů, proto bych se o nejvýznamnějších chtěl rovněž zmínit, a pokud to bude možné, uvést je obrazové příloze. Na závěr práce bych chtěl zjištěné poznatky utřídit a zařadit je vhodně do časového období Římského impéria. Do své práce bych se rovněž pokusil zakomponovat poznatky získané na své cestě do města Řím, hlavně co se týče obrazové přílohy.
|
|
|
Domov bezdomovců: sociální konstrukce nekonvenčního domova
Kotyk, Lukáš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na fenomén bezdomovectví jako na situaci, kdy jedinci nemají dostatek peněz k zajištění konvenčního bydlení, což vede k tomu, že konstruují svůj domov ve veřejném prostoru nebo squatují opuštěné objekty. Je odmítnuto interpretovat bezdomovectví jako patologický jev či jako provinění vůči řádu, kdy bývá na toto téma aplikován individuální přístup. Autor prezentuje bezdomovectví jako důsledek ekonomického systému, který stabilně vykazuje určitou populaci nedosahující na minimální míru možnosti konzumovat, jež by jí zajistila bezpečný život. Koncept hybridu, který vychází z díla Bruna Latoura a je nedílnou součástí actor-network-theory umožňuje interpretovat domov skrze propojení materiálních objektů a sociálních vztahů. Tento přístup vede k oproštění se od atypické podoby nekonvenčních domovů a k uvažování o nich jako o normálním způsobu bydlení. Základem etnografického výzkumu je perspektiva studií materiální kultury, kdy jsou zkoumány jednotlivé příbytky, které jsou obývány třídou nejchudších. Výzkum je složen z analýzy devíti z nich, ve kterých přebývají lidé, kteří se nedobrovolně ocitli v kritické finanční situaci. Přestože jsou jejich nekonvenční domovy odpojeny od vody či elektřiny, nejsou v nich zdroje tepla a jsou v neustálém ohrožení z důvodu absence...
|
|
|
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
|
|
|
Sociální významy vousů u mužů
Dubová, Diana ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Sociální významy vousů u mužů Abstrakt Práce se zabývá mužskou úpravou vousu, jejím významem ve společnosti a schopností sociálně komunikovat. Je postavena na teorii prvního dojmu, kategorizaci; mužské vousy považuje jako zdroj konstrukce konfliktního a kooperativního jednání. Teoretická část se zabývá předchozími výzkumy o přisouzených vlastnostech vousu, módou a sociální komunikací vousů v minulosti především na evropském kontinentu, kdy vousy komunikovaly národní příslušnost, sociální status, generační a pohlavní distanci, sympatie a antipatie k aktuálnímu dění a hodnotám. Dále se zaměřuje na sociální komunikaci vousu v přítomnosti a jeho vnímáním společností. Empirická část práce je založena na dotazníkovém šetření a odpovídá na otázku, jaké vlastnosti jsou úpravám mužského vousu přisuzovány v současné době v České republice. Výsledná zjištění potvrzují, že vousy jsou obecně vnímány jako symbol maskulinity, dominance a sociální vyspělosti, oholená tvář a tvář s upravenými vousy jsou znakem konformity a obecně pozitivně přijímány, kdežto tváře se strništi dosahují negativních hodnocení.
|
|
|
Genetické inženýrství jako zdroj morálních dilemat srovnání argumentace křesťanů a ateistů
Rybová, Michaela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se v současné české společnosti liší morální rozhodování křesťanů a ateistů, a to pomocí morálních dilemat týkajících se genetického inženýrství. Autorka vychází z předpokladu, že současná společnost je společností sekularizovanou a tedy náboženství v této společnosti ztrácí svůj vliv, což ohrožuje tradiční morální řád, jehož je náboženství nositelem. Zároveň dochází ke sporům v oblasti vědy a náboženství. Rozšiřující otázkou je, co udržuje morální řád v současné společnosti. Pomocí kvalitativního výzkumu bylo zjišťováno, zda se morální rozhodování současných křesťanů řídí křesťanskou etikou, jakou roli pro ně hraje Bůh, jakožto transcendentní autorita a zda podobnou transcendentní autoritu najít i v argumentaci ateistů. Tato práce se také zabývá výzkumy na téma morálního rozhodování a na téma vztahu morálky, náboženství a vědy. Ty se stávají základem pro analýzu dat. Ke sběru dat byla použita metoda focus group. Sestaveny byly dvě ohniskové skupiny, a to skupina tvořená křesťany a referenční skupina, tvořená ateisty. Jádrem obou diskuzí bylo šest morálních dilemat. Obecným zjištěním je, že morální rozhodování křesťanů a ateistů se v zásadních morálních otázkách shoduje, ovšem liší se cesta, jakou obě skupiny došly ke konsenzu. Především některé ze...
|
|
|
Transnacionální identita vídeňských Čechů
Hájková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá různými formami národní identity u první generace českých migrantů ve Vídni nahlíženými z perspektivy transnacionální teorie. Je založená na analýze tematicky orientovaných biografických interview s 15 migranty, data pochází z výzkumu provedeného na jaře roku 2015 ve Vídni. V první části práce je popsána historie české migrace do Rakouska. Následuje vysvětlení pojmů transnacionalismus, identita a transnacionální identita, které slouží jako teoretický základ výzkumu a následné analýzy. Její první část je pak věnována oblastem důležitým pro rozlišení, zda je možné účastníky výzkumu označit za transnacionály či nikoli. Jsou jimi jazyk, vztah k České republice, zájem o politiku a o kulturu, tradice, gastronomie, sociální kontakty, diskriminace, loajalita, pociťování hrdosti a studu a občanství. Ve druhé části analýzy jsou nejprve představeny jednotlivé formy identity založené na sebepojetí účastníků výzkumu. Poté je na příkladech konkrétních respondentů a organizací ukázáno, jaká je jejich žitá identita a zda je možné je na základě jimi popisovaných praktik označit za transnacionály.
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Časosběrný dokument Heleny Třeštíkové v kontextu sociologie
Dobešová, Petra ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Diplomová práce se kromě přehledu nejznámějších filmů Heleny Třeštíkové a nástinu historie dokumentárního filmu v celosvětovém i českém měřítku1 zabývá zejména stylem časosběrného dokumenty Heleny Třeštíkové, specifiky její metody a náležitostmi její tvorby. Cílem práce je toto téma komplexně postihnout, přičemž velký prostor vzhledem k sociologickému potenciálu věci dává tématu v sociálních vědách stále aktuálnímu - otázkám "pravdy", objektivního přístupu a jejich reflexí v podání různých autorů, teoretiků i tvůrců. Prostřednictvím kompilace knih a článků filmových teoretiků, recenzí a bezpočtu článků a rozhovorů ve filmovém i nefilmovém tisku poskytuje pojednání o časosběrném dokumentu, jeho kořenech, zvláštnostech a souvislostech, které přechází do popisu specifik metody samotné režisérky a konečně i k již zmíněným nejznámějším dílům. Práce tedy na základě primárních, sekundárních i terciálních pramenů, analýzy a interpretace obrazových a tištěných materiálů spojuje přístup recenzentský (poskytuje vodítko k pochopení pro ty, kteří se s tématem časosběrného dokumentu setkávají poprvé) a kritický (přispívá k již existujícímu teoretickému diskurzu). 1 Oba tyto oddíly jsou vloženy do přílohy, aby nenarušovaly plynulost výkladu, ale poskytly čtenáři zevrubný, přesto dostačující výklad, který uvozuje...
|
|
|
Disciplining science : the impacts of shifting governmentality regimes on academic research in the natural sciences in the Czech Republic
Linková, Marcela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Sociologie Marcela Linková Disertační práce Disciplinování vědy: dopady proměňujících se režimů vládnuti na akademický výzkum přírodních věd v České republice Český abstrakt Disertační práce Disciplinování vědy: Dopady proměňujících se režimů vládnutí na akademický výzkum v přírodních vědách v České republice je příspěvkem ke studiu institucionálních proměn akademického prostředí. Věnuji se změnám, které se v posledních dvaceti letech projevují v oblasti akademického poznávání specificky v přírodních vědách, a konkrétně se zaměřuji na hodnocení vědecké práce jako nové formě vládnutí ve vědě. Dřívější analýzy systému hodnocení vědecké práce v ČR ukazují, že tento systém je navržen tak, aby spíše vyhovoval praktikám přírodních věd (Linkova a Stockelova 2012; Stockelova 2012). V disertaci mě proto zajímá, jak se hodnocení vědecké práce projevuje v přírodních vědách a jaké dopady má z hlediska poznávacích praktik, utváření subjektivit výzkumníků a výzkumnic a jejich profesního uplatnění, a v posledku i z hlediska budoucnosti výzkumu v přírodních vědách. Touto studií přispívám k výzkumu institucionální změny "jako součásti nutně širších snah o pochopení rostoucí provázanosti nebo souběhu dříve oddělených institucionálních domén"...
|
|
|
Důvody nuceného krmení vězňů na Guantánamu v kontextu Foucaultovy teorie moci
Polák, Michal ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit, proč v dnešní době dochází k nucenému krmení protestních hladovkářů v americké věznici na Guantánamu, když je tato technika v mezinárodní právu zakázaná. K řešení jsem využil sociologii Michela Foucaulta, který se věnoval věznění. Jeho práce je často využívána při interpretacích dění na Guantánamu. Za pomoci těchto interpretací byli vytvořeny dvě hypotézy. Vzniklé hypotézy jsem testoval při studiu literatury zahrnující novinové a odborné články, zprávy lidskoprávních organizací, právní předpisy, rozhovory z bývalými vězni či zaměstnanci tábora a mnoho dalšího. Po prostudování literatury jsem došel k závěru, že vězni na Guantánamu nejsou krmeni proto, aby byli udrženi při životě, ale spíše proto, aby byli potrestáni za protestní hladovku. Závěry práce upozorňují na novou podobu vztahu státu a jeho občanů a vybízejí ke komplexnější analýze současné podoby vládnutí, kterou v této práci nejsme schopni obsáhnout.
|
host ::
RSS.