|
|
Konec války, Litoměřice v roce 1945
Bursíková, Barbora ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se soustředí na rok 1945 a události ve městě Litoměřice. Především na dění ve městě na jaře téhož roku, připravovaný odboj v nedaleké vesnici Žitenice, situaci jak německého tak i českého obyvatelstva, jejich reakci na blížící se konec války a poslední snahy okupantů o udržení města. Krátce bude zmíněna i historie okupace Litoměřic nacisty. Zvláštní pozornost bude věnována litoměřickému koncentračnímu táboru. Zde navážu na svou bakalářskou práci, kde jsem se osvobození tábora v jedné kapitole dotkla. Již zmíněné události rozšířím a doplním o nové poznatky. Pozornost bude věnována mj. také tomu, jak se konec války zapsal do života samotných vězňů. Vše se budu snažit rekonstruovat, kromě archivních materiálů a literatury, hlavně ze vzpomínek jak civilistů, tak i vězňů tábora podobně jako v předchozí bakalářské práci.
|
|
|
Historie textilní továrny "Bedřich Reich" v České Skalici
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce mapuje historii mechanické tkalcovny Bedřicha Reicha, založené na přelomu 19. a 20. století v České Skalici, textilním východočeském kraji, jeho otcem Karlem Reichem. Z historických pramenů východočeského archivu jsou v práci uvedeny dokumenty týkající se založení továrny, stavební plány, účetní statistiky a fakta týkající se samotné výroby textilu. V samostatné kapitole je představen příběh židovské rodiny Bedřicha Reicha, zobrazující idylický meziválečný život, v době protektorátu však tragicky poznamenaný arizací továrny a transportem celé rodiny do Terezína a Osvětimi. Klíčové období nastává po skončení války, kdy se dcera Bedřicha Reicha, Eva, jako jediná vrátila z koncentračních táborů zpět do České Skalice. V letech 1945-1989 byla továrna pod tzv. národní správou, poté součástí národního podniku Lina Jaroměř a později Mileta Hořice v Podkrkonoší. Závěrečná část práce se týká počátku devadesátých let, kdy byla továrna v rámci restitucí navrácena paní Reichové - Zelené.
|
|
|
Začleňování žen do tělovýchovné jednoty Sokol
Javůrková, Magdaléna ; Šenovský, Jakub (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tato práce pojednává o začleňování žen do tělovýchovné jednoty Sokol, která byla v Českých zemích první organizací, ve které docházelo k pravidelným tělesným cvičením. Cílem je podat srozumitelný historický pohled na začleňování žen do Sokola. Práce vychází ze symbolické interpretace postavení muže a ženy podle knihy Pierra Bourdieuho Nadvláda mužů, ve které Bourdieu tvrdí, že zařazení ženy do společnosti je důsledkem symbolického nazírání na celou společnost, ve které mají ženy nižší postavení než muži. Dále je zde popsán rozvoj pohybových činností, ritualizovaných her a slavností. S rozvojem pohybových činností souvisí celkové vnímání tělesnosti a kultivace sebe sama, díky které se lidé začali více zajímat o své tělo. Rozvoj tělesné výchovy a vznik Sokola měl velký vliv na vznik prvního ženského Tělocvičného spolku paní a dívek pražských, který ženám umožnil vstup do Sokola a možnost věnovat se stejným fyzickým aktivitám, kterým se věnují muži. Ilustrace pozdějších dějin Sokola je popsána na příkladu vývoje v obci Vinoř, na základě rozhovoru s jednou pamětnicí a to v duchu metody orální historie.
|
|
|
Sborník Muzeum a současnost Středočeského muzea v Roztokách v letech 1978-1993.
Haken, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Úvod bakalářské práce bude věnován vzniku Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, jeho lokálnímu i národnímu významu a vlivu na tehdejší vědecké a umělecké působení osobností s muzeem spojených. Dále také první vědecké činnosti okruhu Středočeského muzea ve zpravodaji v letech 1965-1976. Hlavním tématem práce bude studie sborníků Muzeum a současnost, které vydávalo Středočeské muzeum v letech 1978-1993. Jaké osobnosti jsou se sborníkem spojovány, kteří autoři se publikují ve sbornících opakovaně, jaký byl význam sborníku na různých úrovních. Dále vývoj těchto vědeckých publikací ve vztahu k politické situaci. Závěr práce bude zacílen na shrnutí jednotlivých faktů, hodnocení významu instituce a sborníku Muzeum a současnost a jeho přeměnu v porevoluční Středočeský vlastivědný sborník.
|
|
|
Nikola Tesla - Génius, který změnil svět
Fexová, Lucie ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Nikola Tesla - Génius, který změnil svět Tato bakalářská práce pojednává o životě a díle srbského vynálezce Nikoly Tesly a věnuje se především létům, která strávil v Americe. V kontextu doby je vyzdvižen význam jeho vynálezů, z nichž některé výrazně ovlivnily technologii dnešního světa. Největší prostor v práci zaujímají dva Teslovy celoživotní spory, které ovlivnily jak jeho kariéru, tak osobní život. První z nich, takzvaná "válka o proudy", probíhal mezi Teslou a Edisonem. Druhý vedl Tesla s Marconim, když se spolu soudili o vynález rádia. Vývoj obou sporů je popsán po historické, ekonomické i technologické stránce, kdy je kladen důraz především na následky pro dnešní dobu. V závěru práce jsou představeny některé další Teslovy méně známé vynálezy a různá uznání, která za svůj přínos vědě získal.
|
|
|
Vizuální stránka 1. světové války v časopise Světozor
Bubelová, Marcela ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zobrazování Velké války v českém týdeníku Světozor. Bude zkoumat, kolik prostoru v letech 1914-1918 je v časopise je věnováno válečným událostem, jaké stránky tohoto světového konfliktu jsou zobrazovány a s jakou četností. Dále chce práce obsáhnout, zda se v době trvání války nějakým způsobem změnil způsob jejího zobrazování. V závěru práce bude zhodnoceno, jak by čtenář týdeníku mohl Velkou válku vnímat na základě fotografií tohoto týdeníku.
|
|
|
Situace řeckokatolické církve v Československu po nástupu komunistického režimu
Zajacová, Marie ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat situací řeckokatolické církve po nástupu komunistického režimu v roce 1948, kdy po tzv. akci P došlo k likvidaci samotné církve. Zaměří se především na období po nástupu komunizmu k moci, třebaže bude analyzovat příčiny plánů na likvidaci církve již před rokem 1948 a mapovat jejich systematické naplňování po nástupu komunistického režimu do roku 1950, kdy se konal "Prešovský sobor". Ten se stane jedním z ústředních témat celé práce a bude zasazen do kontextu tehdejší nábožensko-politické situace v Československu.
|
|
|
Poválečný odsun Němců z Bruntálska a Opavska 1945 - 1947
Vostruha, Matěj ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vyhnáním a odsunem sudetských Němců z oblasti Sudety východ (Bruntálsko Opavsko). Pozornost se soustředí především na psychickou stránku odsunu, tj. jak jej prožívali samotní Němci a jaká byla stanoviska tehdejších Čechů žijících v regionu. Důraz bude také kladen na otázky religiozity. Poslední část práce bude zamyšlením nad historickou a etickou problematikou vyhnání a odsunu. Klíčová slova nacistický okupační režim, Sudetská župa, vyhnání, odsun, etická rovina historie.
|
|
| |
|
|
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
|
host ::
RSS.