|
|
Podoby autorské funkce v kyberprostoru
Jonáš, Jakub ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je analýza podob autorské funkce v kyberprostoru. Termín autorská funkce pochází od Michela Foucaulta a vychází z kulturní a historické podmíněnosti co nebo koho lze chápat jako autora. Tato jeho teze vychází z názoru, že autor je ve společnosti determinován funkcí vůči určitému diskurzu. Zajišťuje tak specifický způsob existence, oběhu a působení diskurzu v jádru společnosti. Problematika kyberprostoru spočívá v tom, že nastolil zcela nové možnosti, co se týče šíření dat. Masmédia zpočátku neměla vůči kyberprostoru důvěru, avšak postupně do něj začala vstupovat. Masmédia jsou tak jedním ze způsobů, jak využívat kyberprostor, tím druhým principem, zcela opačným, je kyberkultura. Každý z těchto principů je nadán vlastními kulturními praktikami, z kterých vychází podoba autorské funkce každého z nich. Základní rozdíl podob jejich autorských funkcí je ten, že masmédia považují autorství za určitý způsob vlastnictví, na kterém je založen celý princip jejich fungování. Na druhé straně je podoba autorské funkce typická pro kyberkulturu, které toto pojetí vlastnictví chybí. Rozdíl v autorské funkci obou zmiňovaných principů využívání kyberprostoru je hlavním důvodem jejich neustálého konfliktu.
|
|
|
Claude Simon. Úvod a interpretace
Charvát, Martin ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená diplomová práce nazvaná "Claude Simon. Úvod a interpretace" je filosofickou interpretací díla francouzského spisovatele Clauda Simona, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1985, jehož tvorba je v českém akademickém prostředí doposud opomíjeným tématem. V návaznosti na filosofii G. Deleuze jsem se rozhodl pojmout Simonovy texty jako rhizom, tedy jako decentralizovaná heterogenní spojení, multiplicity a linie nepodléhající žádnému strukturálnímu modelu. Ve své interpretaci vycházím z románu Le Vent (Vítr) z roku 1957, který považuji za text, v němž se manifestují základní motivy Simonovy tvorby, jako jsou událostní ráz fikčního univerza či ztráta transcendence a její přerod v imanenci života. Analýza románu Le Vent mi také umožňuje plynulé a časté přechody k dalším Simonovým románům (Histoire, Les Gèorgiques, Le Palace, L'Herbe, La Route des Flandres). Cílem práce tedy je předložit koherentní pohled na Simonovu poetiku.
|
|
|
Phenomenon Almodóvar (The Interdigitation of "Small Worlds" in the Work of Pedro Almodóvar)
Turčan, Jakub ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra Elektronické kultury a sémiotiky Bc. Jakub Turčan Fenomén Almodóvar (Prelínanie "malých svetov" v diele Pedra Almodóvara) Vedúci práce: Mgr. Josef Fulka, Ph.D. Abstrakt diplomovej práce Praha 2013 Abstrakt Diplomová práca sa sústreďuje na problematiku autorstva prostredníctvom hĺbkovej analýzy filmového diela španielskeho režiséra Pedra Almodóvara. Analýze predchádza uvedenie autorovho diela do kontextu jeho vzniku, predstavenie jeho doterajšieho obsahu, ako aj pojmoslovie, s ktorým táto práca narába. Nakoľko má toto postmoderné dielo hypertextuálny charakter, je jeho skúmanie podložené konceptom malých svetov Umberta Eca, teda svetov fickie v porovnaní s aktuálnym svetom obsahovo obmedzenejších. Súhrnné filmové dielo vníma práca ako ucelený a zároveň svojim charakterom stále otvorený Text. Prelínanie jeho malých svetov chápe ako procesy intratextuálneho odkazovania, no sleduje aj jeho intertextuálne a ako prepojenie predchádzajúcich dvoch i transtextuálne obsahy. Prezentujúc režisérov nezameniteľný rukopis kombinujúci viaceré známe prístupy filmovej tvorby s vlastnými štýlotvornými prvkami, vyjavuje analýza auteuristický charakter - pôvodne uvedený filmovou teóriou predstaviteľov Francúzskej novej vlny - tejto tvorby. V záverečnej časti práca...
|
|
| |
|
|
Historie, fikce a ideologie: analýza románu Salaì má pochyby
Švantner, Michal ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický román Salaí má pochyby, a to z hlediska záměru, jež autoři jasně deklarují ve studii připojené k románu. Tímto záměrem je jednak zesměšnění přílišné důvěry v brak a v očividné falzifikáty, jednak literární demytologizace mýtů - zde spojená především s papežem Alexandrem VI., Leonardem da Vinci, renesančními humanisty či Tacitovou Germánií -, jež se usadily v historickém diskursu. Práce tedy prostřednictvím naratologické analýzy zkoumá postupy, které jsou v rámci těchto záměrů použity, a všímá si implikací pro teorie vztahu historického a literárního diskursu. Zároveň také ukazuje, že autoři se v závěrečné studii dopouštějí historického objektivismu a nereflektují literárnost vlastního textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Příroda jako mýtus
Charvát, Jakub ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Co je to "příroda"? Jaké významy jí lidé přikládají a co od ní očekávají? Jak se měnilo chápání přírody v různých historických obdobích a u různých společenských skupin? Na tyto otázky hledá práce odpovědi na základě beletrie i historických pramenů. Jako metodologický nástroj je využit Barthesův dvojstupňový systém značení. Práce je rozdělena do čtyř historických období: 19. Století, 1918-1938, 1938-1989 a od roku 1989 do současnosti. Práce se zaměřuje jak na beletrii, tak i na memoárovou literaturu a historii hnutí spojených s pobytem v přírodě. Věnuje se také estetice a ekologii. V poslední části práce je zmíněno také zobrazení přírody v reklamě. Nejčastějším typem zobrazení je příroda jako místo úniku, v doslovném i přeneseném významu. klíčová slova: příroda, turistika, tramping, scouting, woodcraft, chataření a chalupaření, ekologie
|
|
|
Naratologická a ideologická analýza budovatelského románu v české literatuře v letech 1948-1953 na příkladu románu Václava Řezáče - Nástup
Raymanová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Roku 1948 se v Československu dostávají k moci komunisté. Jejich cílem je ovládnout všechny složky společnosti a prosadit socialistickou ideologii. Literatura není výjimkou, má se stát důležitým nástrojem k prosazení socialismu. Oficiální umění je ovládáno jedinou povolenou estetickou normou, tzv. socialistickým realismem. Jednou z podob socialistického realismu je budovatelský román, jehož nejvýznamnějším představitelem je Václav Řezáč a jedním z nejznámějších děl jeho román Nástup. Socialistický realismus lze uchopit jako mytický systém dle Rolanda Barthese, tedy jako promluvu, která skrývá svoji dějinnost a působí jako cosi přirozeného, samozřejmého. Naratologická a tematická analýza Řezáčova Nástupu má být pokusem o dešifrování tohoto mýtu a odhalení strategií, jimiž byl tento mýtus vytvářen. Naratologická analýza, na níž je v prvé řadě zaměřena pozornost, polemizuje s obecně přijímaným názorem, že dobová literatura byla psána v klasickém narativu a využívala tradičních prostředků výstavby textu. Cílem je ukázat, že román je psán v moderním narativu, ovšem se zachováním tradičního významového rámce, což umožňuje účinnější a skrytější implantaci ideologie.
|
|
|
K teorii narativní počítačové hry
Olšan, Jan ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
K teorii narativní počítačové hry Bc. Jan Olšan Diplomová práce Univerzita karlova v praze, Fakulta humanitních studií, Katedra elektronické kultury a sémiotiky Vedoucí práce: Mgr. Jakub Češka, Ph.D. Praha 2013 Abstrakt Práce se zabývá počítačovými hrami s narativním obsahem (tedy takovými, které obsahují příběh). Má za cíl odhalit teoretické vymezení podstaty a fungování narativní počítačové hry jako specifické formy, které by mohlo prohloubit porozumění jejím vlastnostem a možnostem a poskytnout její rámcovou definici. Tuto základní podstatu objevuje v tom, jak je utvářeno spojení "aktér - herní situace". To se vyskytuje jak ve hře, tak ve vyprávění, a jako společný základ umožňuje spojení obou forem do nové tak, že aktérem se stává hráč, ovládající protagonistu příběhu a herní situací se stává narativ, tvořený příběhovou zápletkou a v ní obsaženým konfliktem, jemuž hráč čelí. Toto spojeni vytváří novou homogenní formu, ze které vyplývá přítomnost jak simulační, tak narativní složky v narativní počítačové hře. Tím je vysvětlena zdánlivá protichůdnost těchto dvou složek a rovněž také zdánlivě dualistická či smíšená povaha této formy.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.