|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
| |
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
|
|
Německé odstoupení od jaderné energie v roce 2011
Fingl, Filip ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá německým odstoupením od jaderné energetiky v roce 2011. Cílem práce je především osvětlit, jaké důvody stojí za tímto odstoupením, zda se jednalo o čistě politický krok, či zda zde existovaly také jiné důvody odstoupení, dále pak jaké dopady mělo toto odstoupení na německou energetiku a co to pro Německo může znamenat do budoucna. Součástí je také stručné zhodnocení nejdůležitějších dopadů na Českou republiku, respektive na její energetiku. V prví části je prostor věnován historickým východiskům rozvoje využití jaderné energie na území Německa, v další části se pak práce zabývá obdobím kolem fukušimské havárie a dopadů této události na německou společnost a politiku. Následující část obsahuje objasnění perspektiv německé energetiky ve světle tohoto odstoupení, přičemž je pozornost věnována dalšímu možnému vývoji. V závěrečné části se pak objevují nejdůležitější dopady na Českou republiku.
|
|
|
Germany and the Eastern Enlargement of the Schengen Area
Mrhal, Jaromír ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá předpoklady, průběhem a důsledky tzv. východního rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 a to se zvláštním ohledem na Spolkovou republiku Německo, její roli v tomto procesu a výhody i problémy, které jí rozšíření přineslo. Po stručném úvodním shrnutí principů fungování a historického vývoje schengenského prostoru od roku 1985 do roku 2011 následuje kapitola věnovaná samotnému procesu rozšíření "Schengenu" o devět nových zemí. Pozornost je přitom soustředěna vedle Německa také na dva jeho východní sousedy - Polsko a Českou republiku. Třetí kapitola pak podrobně analyzuje důsledky rozšíření, především jeho vliv na růst kriminality a ilegální imigrace v Německu či na rozvoj policejní spolupráce mezi dotčenými státy. Přitom je mimo celoněmeckého rozměru vždy zohledněna i specifická situace v jednotlivých spolkových zemích na východní hranici: v Meklenbursku-Předních Pomořanech, Braniborsku, Sasku a Bavorsku. Poslední kapitola práce se zabývá odrazem dané tematiky v českém tisku, konkrétně v nejčtenějším nebulvárním deníku Mladá fronta DNES. Pomocí podrobné analýzy statistik byla v této práci vyvrácena tvrzení, že východního rozšíření s sebou přinese nárůst kriminality, a naopak byl prokázán pozitivní dopad kompenzačních opatření zavedených v rámci schengenské spolupráce.
|
|
|
Německo-čínský státoprávní dialog: kvantitativní analýza projektové náplně, 2000-2010
Trnka, Jan ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Jan Trnka, "Německo-čínský státoprávní dialog: Kvantitativní analýza projektové náplně, 2000-2010" (bakalářská práce, Univerzita Karlova, 2011): 57 s. Německo-čínský státoprávní dialog (Deutsch-Chinesischer Rechtsstaatsdialog) tvoří od roku 2000 jednu z hlavních os německo-čínských vztahů. Třebaže se pozornost upírá zejména na každoroční oficiální konference, jeho podstatu tvoří německé a čínské vládní i nevládní instituce (ministerstva, univerzity, nadace, profesní a hospodářská sdružení) organizující desítky praktických projektů (právní poradenství, semináře, publikace a překlady, studijní programy aj.), jež se liší v profilu svých účastníků, formách i tématech. Cílem práce je poskytnout dílčí odpovědi na otázku, zda základní charakteristiky projektů odpovídají počátečním lidskoprávním cílům státoprávního dialogu. V normativní části proto práce zkoumá obecné motivy ke vzniku státoprávního dialogu a jeho počáteční podmínky. Následný podrobný popis základních kvantitativních charakteristik s korelačními analýzami zapojených organizací a projektů (formy, témata, účastníci) pak prvotní cíle konfrontuje. Práce dochází k závěru, že současná projektová náplň je sice relevantní vůči státoprávní tématice, avšak v naprosté většině případů se nezabývá explicitními cíli dialogu stanovenými na jeho počátku...
|
|
|
Současný postoj Německa k problematice integrace přistěhovalců (v kontextu legislativních opatření v "Zuwanderungsgesetz")
Fenclová, Eva ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat přístup Německa k problematice integrace zdejších přistěhovalců s ohledem na přijatý legislativní rámec. Práce by měla ukázat, jakým způsobem Přistěhovalecký zákon ovlivnil a nasměroval podobu zdejší integrační politiky. Zákon měl veliké ambice zlepšit situaci týkající se integrace imigrantů. Snažím se zde odhalit, v čem je spatřována jeho kvalita, ale i skryté nedostatky. Nejprve je zde nastíněna problematická situace, která vedla k přijetí tohoto zákona. Zkoumám zde, v jaké situaci a za jakých okolností tento zákon vznikal. Jelikož byl vůbec prvním opatřením zabývajícím se problematikou integrace, zjišťuji, jaká konkrétní řešení podpory integrace přistěhovalců tento zákon nabízí. Analyzuji zde podobu pro-aktivní integrační politiky, jež byla tímto zákonem zavedena. Největší pozornost byla v rámci zákona věnována jazykové integraci. Zákon zavedl na podporu integrace částečně povinné integrační kurzy. Na závěr se snažím ukázat, s jakými problémy se musí Německo vypořádat při aplikaci těchto zákonných ustanovení do praxe, jaké problémy jsou spojené se zavedením integračních kurzů. Na základě analýzy Přistěhovaleckého zákona se zde pokusím vymezit, k jakému konceptu integrační politiky se Německo přiklání.
|
|
|
Finanční vyrovnání spolkových zemí. Klíčové vnitroněmecké politikum přelomu tisíciletí
Mynaříková, Romana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Rigorózní práce "Finanční vyrovnání spolkových zemí - klíčové vnitroněmecké politikum přelomu tisíciletí" se zabývá jedním z nejvýznamnějších prvků finančního uspořádání Spolkové republiky Německo. Finanční vyrovnání zemí patří k nejvýznamnějším instrumentům německé finanční politiky. Je zakotveno již v německé ústavě, tzv. Základním zákoně, a jeho hlavním úkolem je vyrovnat rozdílné finanční síly jednotlivých spolkových zemí, neboť nezbytným předpokladem pro plnění státních úkolů jsou dostatečné finanční prostředky. Finanční vyrovnání se děje především na základě přerozdělení daňových výnosů (z daně z příjmu fyzických a právnických osob a daně z obratu) nejen vertikálně, tedy mezi spolkem a zeměmi, ale především horizontálně, mezi finančně silnými (plátci, Geberländer) a slabými zeměmi (příjemci, Nehmerländer). Určitý podíl má v systému i spolek, který může potřebným zemím přidělit doplňkové příspěvky, které mají vyrovnat nevýhodné postavení zemí plynoucí ze strukturálních nedostatků. Vzhledem k tomu, že vyrovnání trvale zatěžuje ekonomiku plátců vyrovnání, vedou se především od 90. let, kdy došlo ke sjednocení obou německých států, na toto téma vleklé spory. Ty vyvrcholily v roce 1998, kdy tři plátci podali stížnost na protiústavnost systému k Spolkovému ústavnímu soudu. Jeho rozsudek se potom...
|
|
|
Řešení finanční krize ve Spolkové republice Německo v letech 2008-2009
Kimlová, Klára ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Diplomová práce Řešení finanční krize ve Spolkové republice Německo v letech 2008-2009 je založená na tezi, že státní zásah při řešení finanční krize ve Spolkové republice Německo (SRN) byl v souladu s modelem sociálně tržního hospodářství. K potvrzení nebo vyvrácení této teze se tato diplomová práce snaží dospět prostřednictvím zodpovězení dílčích otázek: Na jakých principech stojí sociálně tržní hospodářství v SRN? Jak funguje bankovní systém SRN? Jaký byl průběh finanční krize v SRN? Jaká opatření byla pro překonání krize přijata? Jakou roli v těchto opatřeních hrál stát? V rámci zodpovězení položených otázek se diplomová práce zabývá hospodářským systémem a hospodářskou politikou v SRN a rolí státu na formování hospodářské politiky. Dále je zpracován bankovní systém SRN a poté finanční krize jako modelový příklad pro promítnutí obecných postojů do konkrétních regulativních opatření. V tematickém celku finanční krize jsou nastíněny počátek a příčiny globální finanční krize, její dopad na SRN a konečně a hlavně způsob řešení finanční krize v SRN. Klíčová slova Finanční krize, řešení finanční krize v SRN, zákony pro stabilizaci finančního trhu, sociálně tržní hospodářství, hospodářský systém, hospodářská politika, bankovní systém SRN.
|
|
| |
host ::
RSS.