|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Galerie Vincence Kramáře
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT Předmětem této diplomové práce je zdokumentování a prezentace programové náplně nové výstavní síně Svazu československých výtvarných umělců v Praze 6 v Dejvicích v letech 1964- 1972, která nesla název českého teoretika umění Vincence Kramáře. Základní rozdělení diplomové práce se koncentruje do třech nosných okruhů. První okruh se věnuje zakladatelským osobnostem galerie a osobnosti patrona galerie Vincenci Kramářovi. Druhý stěžejní okruh se zabývá výstavní činností galerie od roku 1964 do roku 1972. Poslední je věnován řešení otázky, jaké místo a postavení zaujímala Galerie Vincence Kramáře mezi ostatními pražskými galeriemi ve sledovaném období. Úvod práce komentuje kulturně-společenskou a politickou situaci počátku 60. let ve výtvarném umění, který byl ještě stále poznamenán oficiální tendencí socialistického realismu předchozího desetiletí a do tohoto období zasazuje proces založení a budování nové výstavní síně. První kapitola se krátce věnuje patronu galerie Vincenci Kramářovi a zakladatelským osobnostem nové galerie zejména Františku Doležalovi, komisaři a předsedovi výstavní komise a typografovi Františku Rocmanovi, dále tajemníkům a spoluzakladatelům galerie Antonínu Kuldovi, Aleně Novotné-Gutfreundové, Luďku Tichému a historikům umění úzce spolupracujícím s galerií Václavu Formánkovi a...
|
|
|
Beauty Revisited in Contemporary Art
Dolanská, Karolina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Rakušanová, Marie (oponent)
6 Abstrakt Ve svých zamyšleních nad uměním antického Řecka se Friedrich Nietzsche dotýká podstaty toho, čím umění je a být musí, aby uměním zůstalo. Neboť mám dojem, že se znovu objevila možnost hovořit o podstatě věcí - post- moderní relativismus již přestává být tak módní a zároveň také poskytuje nové, ve vyjadřování dříve nemyslitelné možnosti - chytám se několika klíčových momentů z Nietzscheho úvah a v kontextu moderního a současného umění se snažím mimo jiné pochopit, co činí umění, po všem čím prošlo, dnes stále tak životně zásadním. Jako klíčový motiv zde (znovu)vyvstává idea krásy. V Nietzscheho pojetí umění není krása pouze estetickým konceptem, ale má roli mnohem závažnější - je hlavním a jediným kritériem (umělecké) pravdivosti. I když byla v posledních několika desetiletích krása v umění popírána, zavržena i zakázána, znovu se začíná v současné tvorbě objevovat - přestože ne cíleně - jako formotvorná a normotvorná hodnota. Znovuobjevení krásy je podstatné také (a možná zejména) v kontextu snadné (politické) zneužitelnosti umění - před níž naléhavě varoval u samého zrodu mimetických umění Platon - projevující se formou uměleckých paskvilů, ať již duchovních, politických nebo výtvarných, které také dnes zužují kulturní a občanský život naší společnosti, a kde je právě krása jediným skutečným...
|
|
|
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...
|
|
|
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava
Pech, Milan ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava [rukopis] : rigorózní práce / Milan Pech ; vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc., 2012. - XXX s. Rigorózní práce se zabývá výtvarnou kulturou v Protektorátu Čechy a Morava. Analyzuje české výtvarné umění v době nacistické okupace za druhé světové války. Soustředí se přitom na jeho oficiální polohu, která dosud nebyla badatelsky zpracována. Autor vycházel z průzkumu archivních pramenů, dobového tisku a literatury. Cílem práce bylo sledovat nejen klíčová témata veřejné diskuze o uměleckých otázkách, ale také praktický chod českého legálního výtvarného umění v podmínkách okupace. Nejprve přibližuje historický kontext let 1938 až 1945. Spolu s tím reflektuje vybrané patologické jevy, které okupace a válka v české společnosti vyvolaly. Ty, které se promítlky do výtvarného umění interpretuje z psychoanalytického hlediska. Poté se soustředí na oficiální kulturní politiku Protektorátu Čechy a Morava. Sleduje krátkodové a dlouhodobé cíle nacistické okupační strategie a jejich vliv na chod kulturního života české společnosti. Konstatuje, že cezura odstraňovala z veřejného života díla židovských umělců, dále práce z nacistického hlediska formálně nebo ideologicky nepřípustná. Následně hovoří o radikálně-konzervatnivní kritice moderního umění, která vinila...
|
|
|
Kavárenská architektura - kavárenský prostor v studiích a realizacích architektury první poloviny 20. století
Bendová, Eva ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Disertační práce pod titulem Kavárenská architektura. Kavárenský prostor ve studiích a realizacích architektury 1. poloviny 20. století se zabývá otázkou významu a podoby instituce kavárny v moderní době, od 18. století, zejména pak v letech 1898-1939. Důraz je kladen na pražské prostředí, přičemž se nelze uzavírat interdisciplinárnímu ani geografickému přesahu v případě významných příkladů do mimopražského prostředí, a to zejména evropských metropolí (Vídeň, Berlín, Paříž). Prostor kavárny jako architektonickou strukturu i fenomén vztahující se k moderní městské společnosti je nutné nahlížet z mnoha různých úhlů pohledu. Pro pochopení toho, co se v kavárně děje, a významu společenského dění rekonstruujeme historickou skutečnost: sledujeme topografii kaváren, její návštěvníky i zřizovatele, především však specifické momenty prožitku z kavárny. Práce se pokouší postihnout, jaké fenomény modernosti se ke kavárně vztahují především, jak jsou samotnými umělci a architekty charakterizovány a jak je jimi kavárenský prostor pak zpětně určován. Práci dělím na dva základní oddíly. Kulturněhistorická studie shrnuje myšlení o instituci kavárny a sleduje její specifika jako typického prostoru modernity, který doplňuje klasický, antikou daný veřejný prostor. Neopomíjím postihnout sociální typologii kaváren, ovlivněnou...
|
|
|
Výstava Augusta Rodina v Praze 1902, její okolnoti a vlivy
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K základním cílům této bakalářské práce patří zejména sled událostí, které zapříčinily konání výstavy Augusta Rodina v Praze roku 1902, s jejich následnými dopady na soudobou uměleckou scénu v Čechách. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá vývojem složitých a dlouholetých vztahů mezi Prahou a Paříží, jež bezprostředně souvisely s pražskou výstavou. Následující kapitola pojednává o přípravách, které předcházely konání výstavy samotné. V této části práce jsou zmíněny kroky, které Spolek výtvarných umělců Mánes podnikl k tomu, aby se celá kulturní událost mohla v Praze uskutečnit (vzájemná korespondence Stanislava Suchardy s Augustem Rodinem, speciální vydání dvojčísla Volných směrů, návštěva delegace pražské radnice u Rodina v Paříži, zapojení se Josefa Mařatky do organizace výstavy apod.). Námět další kapitoly velmi těsně navazuje na předchozí část a představuje praktické záležitosti, jež bylo nutné zvládnout před slavnostním otevřením Rodinovy výstavy veřejnosti. V pořadí pátá kapitola vystihuje Rodinův příjezd do Prahy a nejdůležitější body bohatého programu, který byl pro významného francouzského sochaře připraven. Zásadní druhá část této bakalářské práce se zabývá podněty, které Rodinova návštěva Prahy i jeho tvorba představily a s nimiž se musela domácí scéna následně vyrovnat prostřednictvím...
|
|
|
Jan Kotík 1916-2002 - monografie
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Abstrakt Monografická studie "Jan Kotík 1916-2002" představuje v kontextu českého a evropského výtvarného umění šíři výtvarné a teoretické tvorby výtvarníka, teoretika, publicisty, pedagoga, který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění 2. poloviny 20. století. Uměleckohistorické zhodnocení díla bylo založeno na soupisu výtvarného i teoretického díla a na zpracování rozsáhlé dokumentace uložené v Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a v řadě soukromých archivů v Čechách a Berlíně. Při uměleckohistorickém hodnocení tvorby byla použita metoda organického propojení poznatků biografického a uměleckohistorického rázu s citacemi z autorových teoretických projevů, v kontextu obecnějších kulturních a historických okolností doby. Studie je členěna do kapitol reflektujících chronologii uměleckého vývoje Jana Kotíka: "Ateliér otce Pravoslava a období studia", "Se Skupinou 42", "Možnosti umění užitého", "Obraz-věc", "Berlínský pobyt" a "Návraty".
|
|
|
Fundamentální malba: Vznik, charakteristika, kořeny a význam
Rajlich, Claudia ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Valoch, Jiří (oponent)
Název práce: Fundamentální malba Autor: Claudia Rajlich Katedra / Ústav: Ústav dějin umění Vedoucí disertační práce: Prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Abstrakt: Tato disertační práce se pokouší vymezit fundamentální malbu - termín vytvořený pro směr, který byl definován kurátory amsterdamského Stedelijk Musea formou výstavy vybraných 18 umělců různých národností v roce 1975. Stejně jako výstava Fundamental Painting chce tato stejnojmenná práce objasnit specifický nový druh malby sedmdesátých let, který je "reflexí na základy malby."1 Výstava byla postavena na dílech čtyř amerických minimalistických malířů, kteří tvoří jádro fundamentální malby. O práci těchto malířů bylo až dosud napsáno bezpočet studií a textů. Tato disertace se zaměřuje na evropskou část této - jak to kurátoři nazvali - "společné mentality", která zůstává dodnes neprozkoumaná. Naším cílem je formulovat, co fundamentální malba je, jak vznikla a jestli opravdu existuje. Výzkum je omezen jen na umělce, kteří byli na výstavě zastoupeni, i když podle našich závěrů by někteří měli být nahrazeni jinými. Důkaz o nové malbě sedmdesátých let je podán na základě historických faktů, kritických analýz textů a prohlášení umělců, ale především na nepopiratelné dokumentaci formou děl samotných. Existence fundamentální malby je prokázána, podrobně...
|
host ::
RSS.