|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
|
| |
|
|
Čechy, Korutany a Tyroly pod vládou Jindřicha Korutanského
Razim, Jakub ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
ČECHY, KORUTANY A TYROLY POD VLÁDOU JINDŘICHA KORUTANSKÉHO (JAKUB RAZIM) ABSTRAKT Disertační práce si vytkla za cíl popsat vladařskou praxi (Herrschaftspraxis) Jindřicha Korutanského v Čechách, Korutanech a hlavně pak v Tyrolsku, v jehož jižním cípu se rozkládala mocenská základna rodu Menhartovců. Pozornost se soustředila na čtyři klíčové aspekty Jindřichova panství, které lze charakterizovat jako konsensuální, lenní, zástavní a inscenované. Analýza dílčích mocenských technik je vyčleněna do samostatných kapitol, jež čerpají převážnou většinu látky z dokumentů dosud nevydaných, anebo dostatečně nevytěžených. Do první skupiny náležejí tyrolská kancelářská registra (Tiroler Kanzleiregister) a knihy počtů (Tiroler Rechnungsbücher, resp. Raitbücher), do druhé skupiny rakouská dvorská poesie. Po úvodním seznámení s pramennou situací, dostupnou literaturou a metodou zpracování tématu je představen konsensuální rámec, ve kterém se odbývala vláda Jindřicha Korutanského od neformálních porad po rokování v zeměpanské radě. Připojeny jsou seznam a stručné biogramy rádců. Třetí a čtvrtá kapitola se pokoušejí nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrály lenní a zástavní právo v Jindřichově vládní každodennosti. V páté kapitole se pojednává o inscenaci panovnického majestátu. Přicházejí zde ke slovu kulturní investice...
|
|
|
Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. stol.)
Klimek, Tomáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Bolina, Pavel (oponent)
Tomáš Klimek Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. století) Perception of Space and Orientation in the countryside in the Czech Middle Ages (12th-14th century) Abstrakt Práce pojednává o vnímání prostoru a orientaci v krajině ve středověkých českých zemích od počátku 12. do konce 14. století. V úvodu autor popisuje jednotlivé aspekty vnímání prostoru v dobových kosmologických konceptech. Definuje odlišnost středověkého náhledu na prostor v podobě množiny konkrétních míst od moderní koncepce absolutního a bezpříznakového kosmu a analyzuje odraz jednotlivých rysů středověkého modelu v textech z českého prostředí. V rámci analýzy heterogenity prostoru se autor dále věnuje rekonstrukci vnímání náhledu na les jako na jeden z typů středověké krajiny, kterému je v historiografii často připisováno výjimečné postavení v imaginaci dobových lidí. Autor analyzuje výskyt literárního klišé lesa jako nepřátelského prostředí v narativních textech z českého kulturního okruhu a výsledek konfrontuje se závěry interdisciplinárního studia zabývajícího se zkoumáním poměrného zastoupení plochy lesů ve středověké krajině a jeho vývojem, stejně jako způsoby hospodářského využití lesa. Na tomto základě spolu s interpretací výsledků specifické analýzy popravčích knih z konce 14. století dospívá autor k...
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Obodritský státotvorný proces ve středoevropské dimenzi (789-1178)
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Klíčová slova Polabští Slované, slovanské Polabí, Obodrité, populus, gens, nacio, stát, Meklenbursko- Přední Pomořansko, obodritský kmenový svaz Abstrakt Diplomová práce analyzuje a interpretuje zlomové události v průběhu státotvorného procesu tzv. obodritského kmenového svazu v období let 789-1178. Zaměřuje se především na rozbor písemných pramenů, na jejichž základě představuje tři modely nadkmenových celků v Polabí. Práce především polemizuje s tradičním evolucionistickým pohledem na vývoj kmenových svazů, který je považuje za primitivnější předchůdce raně středověkých států. V této souvislosti je zejména analyzován výchozí stav, z něhož obodritský státotvorný proces započal. Jedná se především o otázku, zdali se od vstupu Obodritů do psané historie jednalo od federaci více kmenů či o jeden velkokmen, jehož rozpad na přelomu 9. a 10. století znamenal další stupeň vývojového procesu. Pro následující období se práce snaží představit unikátní model tzv. kmenového státu, vzniklého společným působením nejrůznějších faktorů - tj. geografická poloha, aktuální politická situace v okolním prostředí, společenské změny v průběhu 11. a 12. století apod. Ve stejném duchu je v předkládané práci pojednáno i o vnitřních a vnějších faktorech, vedoucí k pádu obodritského kmenového státu na konci sedmdesátých let 12....
|
|
|
Kódování pozice na přímce a v rovině
Těthalová, Gabriela ; Tůma, Jiří (vedoucí práce) ; Žemlička, Jan (oponent)
Úvod do tématu kódování pozice tvoří dva příklady pozičních kódů na přímce, které využívají vyjadřování čísel v soustavě o základu 4 a De Bruijnovu posloupnost zkonstruovanou s využitím LFSR. Hlavní náplní této práce je popis dvou pozičních kódů v rovině na základě patentů společnosti Anoto. Tyto poziční kódy využívají vyjadřování čísel ve smíšené bázi a také speciální typ posloupností označovaných jako kvazi De Bruijnovy. Druhý z popisovaných pozičních kódů představuje aplikaci Čínské věty o zbytcích. Práce se věnuje konstrukci pozičních kódů, popisům dekódování a důkazům detekovatelnosti. V závěru je detailněji porovnáván princip kódování souřadnice y u obou kódů. Klíčová slova: poziční kód, kvazi De Bruijnova posloupnost, smíšená báze, Anoto Pattern Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Theoretical foundations of cryptosystems based on isogenies of supersingular elliptic curves
Oupický, Jan ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Žemlička, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na teorii, která stojí za post-kvantovými algoritmy pro výměnu klíče CSIDH a SIDH. Předpokládáme základní znalost teorie eliptických křivek, ačko- liv na začátku práce představíme základní teorii eliptických křivek a izogenií. Poté si vybudujeme pomocí této teorie znalost okruhu endomorfizmů eliptických křivek. Dále představíme akci ideálů třídové grupy na eliptických křivkách nad komplexními čísly a následně vysvětlíme, jak se dá aplikovat na eliptické křivky nad konečnými tělesy. Nakonec představíme výše zmíněné algoritmy a vysvětlíme proč a jak fungují pomocí vy- budované teorie a příkladů. Současně s tím stručně zmíníme bezpečností analýzu daných algoritmů. V celé práci také rozšíříme a upravíme důkazy důležitých tvrzení a zformulu- jeme některá vlastní. 1
|
|
|
Tři kmenové svazy Polabských Slovanů. Analýza vývoje slovanského etnika mezi Labem, Odrou a Krušnými horami.
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Izdný, Jakub (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá vybranými otázkami z vývoje kmenové společnosti polabských Slovanů v prostoru, který práce označuje jako slovanské Polabí, tedy území mezi Krušnými a Lužickými horami na jihu, řekou Labe a Sálou na západě, Baltským mořem na severu a řekou Odrou na Východě. Práce je rozdělena na úvodní část a čtyři delší kapitoly, přičemž společně představují formy a způsoby fungování středověké kmenové společnosti. Úvodní část vytyčila cíle a metodologický přístup dizertační práce, přičemž zdůraznila nutnost vnímat diverzitu jednotlivých kmenových societ, a to i v rámci slovanského Polabí, které mělo být domovem tří velkých nadkmenových skupin neboli kmenových svazů. Vzhledem k odlišnosti společensko-politického vývoje u těchto tří nadkmenových celků představila první kapitola vlastní návrh na periodizaci dějin polabských Slovanů, který není založený na tradičních kritériích užívaných starší i současnou medievistikou opírajících se o vnější faktory, úroveň společenské diferenciace nebo strukturální změny politického zřízení. Navržená periodizace stanovila několik vývojových fází, jimiž každá ze tří kmenových skupin v různých dobách buďto prošla, nebo naopak se k nim vůbec nedostala. Druhá kapitola se ve třech částech (hlava, tělo, metabolismus) pokouší o hlubší pohled do...
|
host ::
RSS.