|
|
Generace druhé knihy Kosmovy kroniky: k obrazu vlády synů Břetislava I.
Panocha, Marek ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Práce zhodnotí obraz generace synů Břetislava I. Jádrem této práce bude pokus o analýzu vnímání těchto pěti Přemyslovců, které nám předkládá sama Kronika Čechů děkana Kosmy. Zároveň se ale pokusí shrnout to, co lze vyvozovat z dalších dílčích zpráv jak jeho současníků, tak z informací zahraniční provenience. V následném rozboru se pokusí definovat pozici těchto dějů v kontextu celkového narativu o českých dějinách zkonstruovaného Kosmovou kronikou. Důležitou součástí této práce bude taktéž i rozbor vlivu, který mohl mít tento příběh na interpretace česko-polského královského titulu Vratislava II. (I.) v moderním historickém bádání.
|
|
|
Živost svatováclavského mýtu: od 90. let 20. století do současnosti
Nelibová, Johana ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je zachytit pohled na osobu sv. Václava v kontextu 90. let 20. století a prvních dvou desetiletí nového tisíciletí. Řešitelka se zaměří na státnost, kterou sv. Václav, jako symbol českého státu, reprezentuje, a odpoví na otázky, jak stát zachází s osobou světce ve veřejném prostoru a kým je podle oficiálního státního narativu sv. Václav pro současnou společnost? Řešitelka nahlédne na sv. Václava ve třech rovinách, které se státním vlivem úzce souvisí, a které mají velký význam pro udržování živosti svatováclavského mýtu a reprezentují oficiální státem uznávaný narativ. První rovinou je pohled na institucionalizaci sv. Václava, tedy jeho způsob tematizace ve výročích, ve výstavách či v samotné státní reprezentaci. Druhou rovinou je popularizace svatováclavské tematiky skrze produkci veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu, kteréžto byly zřízeny podle zákona, a jejich úkolem je rozvíjet kulturní identitu obyvatel České republiky a šířit demokratické hodnoty deklarované státem. Třetí rovinou je pak prezentace sv. Václava ve školním vzdělávání. Řešitelka svou prací prozkoumá, do jaké míry je osoba sv. Václava ve společnosti živá a jakým způsobem skrze ni nahlížíme na období raného středověku.
|
|
|
Vliv Saského zrcadla a magdeburského ministeriálního práva na zavádění lenního zřízení olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku
Frigyik, Dávid ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Zelenka, Jan (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat na základě dochovaných biskupských lenních listin vazby olomouckého lenního práva za episkopátu Bruna ze Schauenburku na právo ministeriálů magdeburského arcibiskupa a lenní právo obsažené v Saském zrcadle, které jsou jeho předpokládanými vzory. Student vymezí jejich podobnosti i odlišnosti se zvláštním zřetelem na otázku samostatného vývoje a specifika lenního práva v olomoucké diecézi již v raném období. Zdroje pro tuto práci představují zejména pragmatické prameny, a to buď edičně zpracované nebo digitálně zpřístupněné, a tematicky relevantní domácí i zahraniční odborná literatura. Klíčová slova: 13. století, olomoucké biskupství, lenní právo, ministeriální právo, Saské zrcadlo
|
|
|
Jindřich Břetislav jako český a říšský kníže
Voska, Ondřej ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Anotace: Cílem studentovy bakalářské práce je prozkoumat okolnosti udělení říšského knížecího titulu pražskému biskupovi Jindřichu Břetislavovi v dobovém kontextu. Student se zaměří na osobu samotného Jindřicha Břetislava a blíže prozkoumá otázku souběžné držby českého a říšského knížectví i pražského biskupství. Student tento krok osvětlí v kontextu lenních vztahů mezi Svatou říší římskou a českým knížectvím na konci 12. století. Jako prameny mu budou sloužit především Milevský letopis opata a kronikáře Jarlocha, zápisky kronikáře Ansberta nebo Český diplomatář (CDB).
|
|
|
Obraz vnitřní politiky Václava I. mezi lety 1230-1240 v diplomatických pramenech
Jeřichová, Jana ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Má práce se zabývá vnitřní politikou Václava I. mezi léty 1230- , především za pomoci diplomatických pramenů. Je rozdělena podle příjemců Václavových listin do několika obla tí zájmu - předně církev, která byla vůbec největším příjemcem Václavových listin. rámci církve dominovaly církevní řády na které se v části věnované církvi zaměřuji. Mezi další oblasti zkoumání patří města, světské elity, vztahy mezi králem a markrabím Přemyslem a také přítomností královen v diplomatickém materiálu. Klíčová slova Václav I. české království 13. století diplomatické prameny vnitřní politika
|
|
|
Kulty uhorských svätcov z 11. storočia
Bučko, Peter ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Izdný, Jakub (oponent) ; Lysý, Miroslav (oponent)
Peter BUČKO, Kulty uhorských svätcov z 11. storočia. Praha 2021. Dizertačná práca. Abstrakt Predložená dizertačná práca sa venuje kultom najstarších svätcov Uhorského kráľovstva. Jedná sa o osoby, ktoré boli svätorečené v roku 1083 - kráľ Štefan, jeho syn Imrich, biskup Gerard a v roku, taktiež zoborskí mnísi a pustovníci Svorad-Ondrej a Benedikt a v roku 1192 k nim pribudol kráľ Ladislav. Práca skúma aj svätcov bez doloženej hagiografie, menovite veľkomoravského panovníka Svätopluka, pätkostolského biskupa Maura a uhorského kráľa Šalamúna. Na analýzu kultov a jednotlivých hagiografií bola použitá široká pramenná základňa. Dôraz bol kladený aj na dochované hmotné pamiatky, patrocínia a sviatky.
|
|
|
Tři kmenové svazy Polabských Slovanů. Analýza vývoje slovanského etnika mezi Labem, Odrou a Krušnými horami.
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Izdný, Jakub (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá vybranými otázkami z vývoje kmenové společnosti polabských Slovanů v prostoru, který práce označuje jako slovanské Polabí, tedy území mezi Krušnými a Lužickými horami na jihu, řekou Labe a Sálou na západě, Baltským mořem na severu a řekou Odrou na Východě. Práce je rozdělena na úvodní část a čtyři delší kapitoly, přičemž společně představují formy a způsoby fungování středověké kmenové společnosti. Úvodní část vytyčila cíle a metodologický přístup dizertační práce, přičemž zdůraznila nutnost vnímat diverzitu jednotlivých kmenových societ, a to i v rámci slovanského Polabí, které mělo být domovem tří velkých nadkmenových skupin neboli kmenových svazů. Vzhledem k odlišnosti společensko-politického vývoje u těchto tří nadkmenových celků představila první kapitola vlastní návrh na periodizaci dějin polabských Slovanů, který není založený na tradičních kritériích užívaných starší i současnou medievistikou opírajících se o vnější faktory, úroveň společenské diferenciace nebo strukturální změny politického zřízení. Navržená periodizace stanovila několik vývojových fází, jimiž každá ze tří kmenových skupin v různých dobách buďto prošla, nebo naopak se k nim vůbec nedostala. Druhá kapitola se ve třech částech (hlava, tělo, metabolismus) pokouší o hlubší pohled do...
|
|
|
The process of uniformization of monastic rules under the rule of Louis the Pious
Bridová, Mária ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Izdný, Jakub (oponent)
Práca sa zaoberá procesom karolínskej kláštornej reformy zavŕšenej na synodách z počiatku deviateho storočia. Diachrónnym prístupom prehľadne skúma spôsoby šírenia Reguly Benedicti vo Franskej ríši za vlády Karola Veľkého a jej zákonné ukotvenie počas panovania jeho syna Ľudovíta I. Pobožného. Práca ďalej analyzuje hagiografický životopis Benedikta z Aniánu so zreteľom na skúmanie jeho významu pri uniformizačných snahách panujúcej dynastie. Kláštorné ustanovenia cášskych synod z rokov 816 a 817 sú komparované s pôvodným znením Reguly Benedicti a práca na základe nich poukazuje na nové mníšske tendencie odchyľujúce sa od pôvodnej benediktínskej tradície. Úvodná kapitola predstavuje počiatočný náhľad do témy kláštornej reformy dynastie Karlovcov a poukazuje na metódy a príčiny postupného prenikania regule Benedikta z Nursie do franských kláštorov. Ďalšia kapitola biografickou metódou približuje osobu opáta Benedikta z Aniánu a jeho rolu v reforme mníšstva. Záverečná časť práce analyzuje synodiálne kapituláre zaoberajúce sa otázkou implementácie benediktínskej regule do kláštorov Franskej ríše. Následne podáva rozbor možných cieľov týchto synod a skúma zmenu benediktínskej tradície, ku ktorej na nich došlo s ohľadom na aniánsku observáciu.
|
|
|
Království Vizigótů: Podmínky a aspekty získání královské moci
Mestek, Oto ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Izdný, Jakub (oponent)
Gótské kmeny usazené na dolním Dunaji a u severního břehu Černého moře vstoupili v roce 376 na území římské říše. Zde následně došlo k tvrdým bojům a migraci Gótů, kteří prošli skrze Balkán a Itálii a dostali se v roce 413 do Akvitánii, kde se dočasně usadili. Zde se již původně různé gótské skupiny zformovaly do jednoho kmene gens, který my dnes nazýváme Vizigóty. Tlak Franků ze severu přiměl Vizigóty na začátku 6. století opustit Akvitánii a přesunout se dále na Pyrenejský poloostrov. Zde si Vizigóti založili vlastní toledské království. Z důvodu, že Vizigóti v okamžicích svého vzniku nepředstavovali homogenní skupinu, ale spíše konglomerát různých barbarských skupin a vojenských jednotek, neměli žádnou tradici ohledně nastolování svých vládců. Z toho důvodu vytvořili mechanismus královské volby electio. Prvním zvoleným králem byl v roce 415 Vallia. Během průběhu vizigótských dějiny byla řada zvolených králů několikrát narušena pokusy některých králů prosadit dědičnou monarchii. To vedlo v roce 633 k uzákonění královských voleb na 4. toledském koncilu. Další církevní koncily princip volby ještě zdokonalily. Práce se tak bude věnovat vývoji vizigótského nástupnického systému.
|
|
|
Přemyslovci na přelomu 11. a 12. století. Některé chronologické a prosopografické otázky
Slouka, Vojtěch ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Izdný, Jakub (oponent)
Práce se zabývá daty narození Přemyslovců v generaci vnuků a pravnuků knížete Břetislava I. Poté, co jsou se zřetelem k dané problematice zhodnoceny relevantní prameny a literatura, upozorňuje práce na některé metodické problémy spjaté se studiem dat narození. Po vymezení obecných východisek nejprve zkoumá pořadí Přemyslovců podle data narození. Posléze přistupuje ke stanovení konkrétních dat narození. Smyslem práce je jednak rehabilitovat bádání o datech narození, jednak připravit podmínky pro další zkoumání v oblasti politických, sociálních a právních dějin středověku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.