|
|
Analýza aktuální nabídky volnočasových aktivit se zaměřením na pohybovou aktivitu pro žáky základních škol se speciálními potřebami na území hl. m. Praha
Nováková, Eva ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Půlpán, David (oponent)
Název: Analýza aktuální nabídky volnočasových aktivit se zaměřením na pohybovou aktivitu pro žáky základních škol se speciálními potřebami na území hl. m. Praha Cíle: Hlavním cílem této práce je provést analýzu nabízených služeb v oblasti volnočasových aktivit se zaměřením na sport a pohybovou aktivitu (PA) pro pražské žáky základních škol (ZŠ) se speciálními vzdělávacími potřebami. Metody: V rámci našeho kvalitativního výzkumu využíváme dva zdroje dat. Prvním zdrojem jsou data získaná z analýzy MŠMT speciálně pro tento výzkum. Druhým zdrojem dat je modifikovaný anketní dotazník, který byl vytvořen Linhartovou (2018). Anketní dotazník byl vyplněn 49 respondenty, vedoucími pracovníky center a instruktory zajišťujícími volnočasové PA na území hl. m Praha. Výsledky: V rámci výzkumu byla zjištěna nedostatečná podpora PA u pražských žáků ZŠ se speciálními potřebami (SP) v jejich volném čase. Ukázalo se, že jednak nabídka poskytovaných pohybových kroužků není přizpůsobena dětem se speciálními potřebami a stejně tak nabízené kroužky PA jsou využívány těmito dětmi jen ve velmi malé míře, kde se jedná spíše o jednotlivce. Studie také poukazuje na soubor bariér omezující realizaci těchto pohybových a sportovních aktivit. Překážky jsme identifikovali v oblasti nedostatečné kvalifikace vedoucích pracovníků...
|
|
|
Kvalita života dospělých osob před a po implantaci kochleárního implantátu
Marková, Johana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Kvalita života dospělých osob před a po implantaci kochleárního implantátu Cíle: Cílem práce bylo zjišťovat míru spokojenosti života s kochleárním implantátem (KI) u postlingválně neslyšících osob, kteří přišli o sluch již po nabytí řečových schopností - tj. po 7. roce života. Metody: Výzkum byl uskutečněn prostřednictvím vlastní anonymní polostrukturované ankety, která se skládala dohromady z 31 otázek. Anketa byla posléze poskytnuta skrze webové stránky a rozeslána i za pomocí e-mailových adres, přičemž ji dohromady vyplnilo 29 dospělých respondentů. Výsledky: Převážná část (52 %) dotazovaných se shodla, že jim KI poskytnul stejný nebo větší přínos, než sami očekávali. Zároveň hodnotili slyšení a porozumění v jednotlivých oblastech známkou 2 - tedy, že ve všech oblastech došlo ke zlepšení. Valná většina respondentů nepotřebovala ani delší čas na promýšlení o implantaci a taktéž na prvním nastavování se setkávala s dobrými či spíše dobrými pocity ze slyšení. Pravidelně sportující respondenti uvedli, že vykonávali stejný sport i před implantací. S ohledem na epidemiologickou situaci nadpoloviční většina (93 %) respondentů uvedla, že se setkávají se snížením porozumění druhým osobám, které používají roušku. Všichni dotazovaní však uvedli, že by KI jedině doporučili. Závěr: Výsledky ankety...
|
|
|
Subjektivní hodnocení doškolovacích akcí v oblasti inkluzivní TV pedagogy ZŠ
Šírerová, Karina ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Subjektivní hodnocení doškolovacích akcí v oblasti inkluzivní TV pedagogy ZŠ Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo zkoumat u pedagogických pracovníků pražských základních škol jejich subjektivní hodnocení doškolovacích akcí v oblasti inkluzivní TV. Metody: Prostřednictvím empirického výzkumu bylo zjišťováno subjektivní hodnocení postgraduálního vzdělávání v oblasti inkluzivní TV pedagogy pražských ZŠ, které bylo uskutečňováno v rámci projektu Pohyb pro inkluzi. Pro sledování názorů a postojů pedagogických pracovníků bylo využito anonymní anketní šetření vlastní konstrukce obsahující 22 zjišťovacích otázek. Anketní šetření vyplnilo přes Google Forms celkem 19 respondentů (18 žen a 1 muž), kteří splňovali požadavky pro zařazení do cílové výzkumné skupiny. Výsledky: V práci bylo zjištěno, že všichni účastníci výzkumu vnímají zvýšení kompetencí pro práci se žáky se SVP. Dále byly zmapovány výhody a nevýhody prezenční a distanční formy dalšího vzdělávání. Dotazovaní se až na tři jedince shodli, že u nich docházelo ke studiu materiálů zasílaných v rámci distančních doškolovacích akcí. Jako největší motivaci k účasti na prezenčním vzdělávání respondenti považují chuť obohatit své dosavadní znalosti a svou absenci přisuzují nevyhovujícímu datu, času a místu konání akce. Při dotazování, jaké...
|
|
|
Inkluze žáka s cystickou fibrózou v tělesné výchově
Kyndlová, Tereza ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Inkluze žáka s cystickou fibrózou v tělesné výchově Cíle: Cílem této práce bylo poukázat prostřednictvím kasuistiky na možnosti inkluze žáka s cystickou fibrózou do tělesné výchovy a současně zkoumat vliv aplikovaných pohybových aktivit na jeho fyzické schopnosti. Metody: Vzhledem k jedinečnosti onemocnění byla pro práci zvolena metoda případové studie u žákyně ve věku 12 let s CF. Mezi metody sběru dat byly zařazeny rozhovory s matkou probanda, učitelkou a asistentkou pedagoga, dotazníky, pozorování a testování motoriky pomocí testové baterie MABC-2. Součástí výzkumu byla také práce s dívkou v hodinách tělesné výchovy. Výsledky: Zjistili jsme, že inkluze žáka s CF je možná, ale je třeba mít připravené alternativní postupy a modifikace pohybových aktivit tak, aby nedošlo k poškození zdraví jedince. V hodinách TV se také osvědčil individuální přístup k žákovi. Z výzkumného šetření vyplývá, že pohybové aktivity v rámci TV mají pozitivní vliv na některé motorické dovednosti u jedince s CF. Klíčová slova: integrace, cystická fibróza, společné vzdělávání, základní škola, pohybové aktivity
|
|
|
Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě
Chalupová, Zuzana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě. Cíl práce: Prozkoumat, zda se u osob sledujících pohyb ve virtuální realitě mění míra spasticity v důsledku intervence terapeutickým programem. Metody: Jedná se o pilotní studii probandů s diagnózou spastické paraplegie v důsledku nekompletní léze míšní. Studie se zúčastnilo 7 probandů (5 mužů a 2 ženy) ve věku 49 ± 8 let z řad klientů Centra Paraple. Ti podstupovali běžný rehabilitační program Centra Paraple a navíc byli podrobeni terapeutickému programu virtuální reality, kdy každá intervence zahrnovala 10 minut v daném terapeutickém programu. Po první intervenci 3 probandi odstoupili. Intervence dále probíhaly 5 po sobě jdoucích dní. Byla hodnocena míra spasticity pomocí modifikované Tariuého škály na plantárních flexorech hlezenního kloubu a flexorech kolenního kloubu obou dolních končetin. Dále byla vytvořena modifikovaná subjektivní škála spasticity, pro sledování vlastních subjektivních vjemů každého probanda, pomocí které probandi hodnotili své pocity ze spasticity na škále 0-10 (0 = žádná spasticita, 10 = neúnosné spastické vjemy) a to během každého měření. To probíhalo první den intervence před samotnou intervencí a poté třetí a pátý den intervence vždy před i po intervenci. Výsledky:...
|
|
|
Posturální stabilita dospělých jedinců s Downovým syndromem
Ležíková, Marie ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Posturální stabilita dospělých jedinců s Downovým syndromem Cíle: Cílem této diplomové práce bylo porovnat posturální stabilitu jedinců s Downovým syndromem s kontrolní skupinou zdravých jedinců. Dále pak porovnat posturální stabilitu dospělých mužů s Downovým syndromem s dospělými ženami s Downovým syndromem. Metody: Empirická část této práce byla zpracována na základě dat, která byla naměřena na tlakové desce MobileMat 3140 od firmy Tekscan. Do výzkumu bylo celkem zařazeno 52 probandů (muži = 30, ženy = 22). Ti byli rozděleni do experimentální a kontrolní skupiny na základě diagnózy Downova syndromu. Experimentální skupina byla složena z 11 žen a 15 mužů, průměrný věk celé skupiny byl 38,4 ± 8,7 let, průměrná výška 156 ± 7,20 cm a průměrná hmotnost 75,1 ± 16,2 kg. Kontrolní skupina byla taktéž tvořena 11 ženami a 15 muži, průměrný věk 38,8 ± 9,2 let, průměrná výška 175 ± 10,1 cm a průměrná hmotnost 78,9 ± 14,5 kg. Účastníci byli měřeni ve čtyřech modifikacích bipedálního stoje: široká opěrná báze a otevřené oči; široká opěrná báze a zavřené oči; úzká opěrná báze a otevřené oči; úzká opěrná báze a zavřené oči. Každé měření trvalo 30 s. Výsledky: Ve statistické analýze bylo porovnáváno šest parametrů posturální stability: celková trajektorie COP, vychýlení COP v anteroposteriorním směru,...
|
|
|
Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě
Chalupová, Zuzana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě. Cíl práce: Prozkoumat, zda se u osob sledujících pohyb ve virtuální realitě mění míra spasticity v důsledku intervence terapeutickým programem. Metody: Jedná se o dvě případové studie probandů s diagnózou spastické paraplegie v důsledku nekompletní léze míšní. Oba probandi byli podrobeni terapeutickému programu virtuální reality, kdy každá intervence zahrnovala 30 minut v daném terapeutickém programu. Intervence probíhaly 10 po sobě jdoucích dnů u prvního probanda a 5 po sobě jdoucích dnů u probanda druhého. Byla hodnocena míra spasticity před a po každé jednotlivé intervenci, a to pomocí modifikované Tardiuého škály na plantárních flexorech hlezenního kloubu a flexorech kolenního kloubu obou dolních končetin. Dále byla vytvořena modifikovaná subjektivní škála spasticity, pro sledování vlastních subjektivních vjemů každého probanda, pomocí které probandi hodnotili své pocity ze spasticity na škále 0-10 (0 = žádná spasticita, 10 = neúnosné spastické vjemy) a to vždy před a po intervenci terapeutickým videem. Výsledky: V rámci práce bylo definováno sedm hypotéz, z nichž tři byly potvrzeny. Nejvýrazněji se projevilo subjektivní hodnocení probandů, kdy došlo v rámci průměrného hodnocení probanda 1...
|
|
|
Vliv pohybové intervence na fyzickou zdatnost a kvalitu života u pacientů po bariatrické operaci
Pacholíková, Pavlína ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Název: Vliv pohybové intervence na fyzickou zdatnost a kvalitu života u pacientů po bariatrické operaci Cíle: Cílem této diplomové práce je zhodnotit efekt tříměsíční pohybové intervence na fyzickou zdatnost a kvalitu života u pacientů po bariatrické operaci. Porovnat měřené hodnoty z šesti minutového testu chůze (6MWT) a dotazníkového šetření kvality života mezi skupinou podstupující cvičební program a skupinou necvičících pacientů. Metody: Diplomová práce je koncipována jako kvaziexperiment. Ke zhodnocení tělesné zdatnosti je využit šestiminutový test chůze, vizuální analogová škála bolesti, Borgova škála a k hodnocení kvality života standardizovaný dotazník IWQOL-Lite. Výzkumu se zúčastnilo 28 pacientů (8 podstupujících cvičební program, 20 necvičících). Skupiny byly měřeny před plánovanou bariatrickou operací a zhruba 3-4 měsíce po operaci. Pro analýzu dat byl použit Microsoft Excel a jeho doplněk Realstatistics. Výsledky: U cvičících pacientů došlo průměrně ke snížení VAS o 2,04 cm, 6MWT se průměrně zlepšil o 42,75 m a kvalita života o 34 bodů. U necvičících pacientů došlo k průměrnému snížení VAS o 0,08 cm, zvýšení 6MWT o 41,45 m a zvýšení kvality života o 18 bodů. Dle získaných hodnot došlo k většímu zlepšení u cvičících pacientů než u necvičících pacientů, rozdíl však nebyl statisticky...
|
|
|
Změny vitální kapacity plic u plavců s dětskou mozkovou obrnou po různých typech plaveckého tréninku
Koroleva, Alena ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Změny vitální kapacity plic u plavců s dětskou mozkovou obrnou po různých typech plaveckého tréninku. Cíle: Cílem práce bylo zjistit, jak se mění vitální kapacita plic (VC) po plaveckém tréninku (technický, aerobní a anaerobní) u šesti plavců s dětskou mozkovou obrnou. Metody: Studie se zúčastnilo šest dospělých probandů ve věku od 22 do 37 let. Jednalo se o plavce trénujících v klubu PARA PLAVÁNÍ PRAHA z. s. Měření bylo realizováno pomocí osobního spirometru v rámci sportovního tréninku. Pro účely testování byly určeny tři typy tréninku: technický, aerobní a anaerobní. Každý proband byl v rámci jednoho tréninku změřen šestkrát - dvakrát před tréninkem, okamžitě po tréninku a po pěti minutách po skončení tréninku. Trénink každého probanda trval 30 minut. Výsledky: V rámci výzkumu byly u všech zúčastněných probandů zjištěny hodnoty FVC a FEV1 v závislosti na různých typech tréninku. Během technického tréninku se hodnoty FVC probandů pohybovaly v rozmezí od 3,13 do 7,51 litru, hodnoty FEV1 zde dosahovaly rozmezí 3,13 až 4,68 litru. Zároveň lze pozorovat zvýšení FVC v průměru u všech probandů o 16,1 % a u FEV1 naopak pokles o 3,4 %. Při aerobním tréninku dosáhli probandi výsledků FVC 2,66 až 6,11 litru a po jeho doplavání hodnoty v průměru klesly o 1,1 %. Hodnoty FEV1 byly v rozmezí 2,63 až 4,6...
|
|
|
Vliv kombinace cvičení a suplementace omega 3 mastných kyselin na paměť seniorů
Kořínek, Mikeš ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Vliv kombinace cvičení a suplementace omega 3 mastných kyselin na paměť seniorů Cíle: Hlavním cílem práce je z již nasbíraných dat screeningového testu POBAV rámci zjistit, zda má suplementace omega 3 mastných kyselin pravidelným cvičením vliv na kognitivní funkce starších žen žen ve věku od 6 do 80 let (průměr 70,75±4,41) (27,2±4,01) rozdělen 3 skupin. První skupina (N=27) podstupovala 4měsíční cvičební program (kombinace aerobního a silového tréninku 3 x týdně, s trváním lekce 60 min) 3 mastné tabletách výrobku Calanus. Druhá skupina (N=24) kromě cvičení dostávala placebo v podobě tablet se slunečnicovým . Třetí, kontrolní skupina (N=21), necvičila ani nesuplementovala. Krátkodobá paměť byla hodnocena na začátku intervence a po 4 měsících pomocí screeningového testu (Bartoš, 2017) Výsledky Naměřená data u obou cvičících skupin ukázala významné statistické rozdíly. Skupina se suplementací omega 3 mastných kyselin prokázala při měření paměti nejlepší výsledky. této skupině podařilo zvýšit po uplynutí cvičebního období. placebem se hodnoty zvýšily u 50 % seniorek a u kontrolní skupiny u 57 % seniorek, a však u této skupiny nebyly rozdíly hodnot statisticky významné. Klíčová slova: gerontologie, stárnutí, pohybová aktivita, cvičení, omega 3 mastné
|
host ::
RSS.