|
|
Pozice města Říčany v pražském zázemí: případová studie rodin s dětmi
Chrpa, Jiří ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda Říčany plní pro své obyvatele funkce lokálního centra. Část textu je věnována transformaci probíhající v okolí Prahy. Práce využívá teoretický rámec geografie času. Jejím cílem bylo pomocí kvalitativního dotazníkového šetření zaměřeného na rodiny s dětmi zjistit, kam obyvatelé lokalizují své každodenní aktivity. Práce se dále snaží zjistit, jaké mechanismy k lokalizaci aktivit vedou. Dalším cílem bylo nalezení rozdílů mezi různými kategoriemi respondentů. Děti a dospělí pracující v Říčanech lokalizují většinu aktivit do blízkého okolí domova. Dospělí pracující v Praze pak mají podlouhlý prostor aktivit, v kterém je však hlavní stanicí bydliště. Jedním z přínosů této práce je vytvoření typologie čtyř skupin obyvatel. Kromě starousedlíků a dvou typů suburbanitů byla vymezena skupina "zakotvených obyvatel, kteří se sice do města přistěhovali spíše nedávno, ale bydlí zpravidla v jeho starších částech a lokalizují sem většinu svého života.
|
|
|
Proces suburbanizace a formování prvních suburbií v zázemí Prahy v první polovině 20. století: případová studie obce Dobřichovice
Suttrová, Ivana ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kašková, Magdalena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak se proces suburbanizace projevil ve fyzickém a sociálním prostředí obce v zázemí Prahy v průběhu první poloviny 20. století na příkladu obce Dobřichovice v okrese Praha-západ. Tato obec byla především v meziválečném období velmi oblíbenou residenční a rekreační lokalitou, kterou vyhledávali především obyvatelé z Prahy. Ústřední částí empirického výzkumu práce je analýza vývoje intenzity a charakteru nové zástavby v obci během první poloviny 20. století. Druhá velmi podstatná část se opírá o pokus o identifikaci a analýzu struktury skupiny tehdejších pravděpodobných suburbanitů. Srovnávány jsou subpopulace tehdejších suburbanitů a ostatních obyvatel obce a je hodnocen vliv suburbanitů na celkovou strukturu obyvatel obce. Analýza prokázala, že se suburbanizace v první polovině 20. století v obci projevila a to především v rozvoji výstavby, ve struktuře obyvatelstva a také ve změně kulturního a ekonomického klimatu v obci. Klíčová slova: Suburbanizace, Dobřichovice, meziválečná Praha, výstavba, struktura obyvatelstva.
|
|
|
Vyjednávání starostů suburbánních obcí s developery na příkladu území ORP Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
Martinovská, Denisa ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Přidalová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení způsobů vyjednávání starostů s developery v suburbánních obcích. Analyzovaným územím je severovýchodní zázemí Prahy, které patří do oblasti s nejintenzivněji se rozvíjejícím procesem suburbanizace u nás. Práce se zabývá rezidenční suburbanizací, která se vyznačuje výstavbou rodinných nebo bytových domů na okrajích stávající zástavby jednotlivých sídel. V teoretické části je dále stručně popisován proces územního plánování a možnosti regulace rozvoje obcí. Empirická část analyzuje přístupy k územnímu plánování a regulačním nástrojům na příkladu suburbánních obcí zahrnutých do terénního šetření v ORP Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Jedním z regulačních nástrojů je samotné vyjednávání s developery, na které jsem se při zpracování zaměřovala. Používání tohoto způsobu, ale i ostatních regulačních nástrojů je lokálně velmi rozdílné. Na závěr této práce byla vytvořena typologie obcí podle způsobů vyjednávání starostů s developery. Klíčová slova: suburbanizace, územní plánování, developer, vyjednávání, regulace
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Vliv procesu suburbanizace na demografický vývoj a dostupnost základního vzdělávání v zázemí Prahy
Benáčková, Kristýna ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním cílem práce je hodnocení současného stavu kapacit základních škol v souvislosti s rozmístěním a počtem žáků ve věku povinné školní docházky v obcích pražského zázemí. Pro analýzu daného tématu bylo zvoleno zázemí Prahy, tedy okresy Praha-východ a Praha západ. V tomto regionu byly sledovány dopady procesu suburbanizace na demografický vývoj a následně i na základní vzdělávání. Nedostatečné kapacity základních škol jsou zde v posledních letech značným problémem, který však v souvislosti s nerovnoměrným rozvojem nezasahuje všechny obce se stejnou intenzitou. Jako problémové se na základě provedené analýzy ukázaly zejména oblasti severního, jižního a jihovýchodního zázemí Prahy. Strategie obcí pro zajištění dostatečného počtu míst v základních školách se následně odvíjí od toho, zda obec zřizuje či nezřizuje vlastní základní školu a závisí také na dostupnosti kapacit základního školství pro obyvatele dané obce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá studiem rezidenční mobility mladých lidí ve věku 17- 29 let v zázemí Prahy. Hlavním cílem práce je zhodnotit dosavadní a předpokládanou budoucí míru migrační mobility s důrazem na analýzu migračního chování, především postojů a motivů mladých lidí k případnému stěhování v budoucnu. Cílem práce je také identifikovat skupiny mladých lidí s odlišnými postoji ke stěhování. První část práce se věnuje diskuzi relevantních teoretických přístupů. Další kapitola představuje použité metody výzkumu: analýzu statistických dat a polostrukturované rozhovory. Empirická část práce nejprve rozebírá vývoj migrace v zázemí Prahy. Hlavní kapitola práce zjišťuje klíčové faktory, které hrají roli v procesu rezidenční mobility mladých lidí. Klíčová slova: suburbanizace, rezidenční mobilita, mladí lidé, Pražský metropolitní region, rozhovor
|
|
|
Kontrasty různých sociálních světů v pražských Holešovicích
Sýkora, Jan ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Jíchová, Jana (oponent)
Holešovice jsou součástí vnitřního města Prahy, které v současnosti představuje jednu z fyzicky i sociálně nejvýrazněji se proměňujících lokalit metropole. Změny sociálně prostorové struktury však často vedou k vyšší společenské polarizaci a zvýraznění sociálních nerovností. Tato práce se zabývá kontrasty mezi odlišnými sociálními světy v Holešovicích. Nejprve je sledován dlouhodobý vývoj sociálně prostorové struktury čtvrti prostřednictvím analýzy kvantitativních statistických dat. Následuje identifikace rezidenčních lokalit odlišných sociálních skupin na mikroúrovni statistických obvodů dolních Holešovic. Na závěr jsou v dolních Holešovicích formou terénního šetření zkoumány sociální kontrasty, denní rytmus a mezilidské interakce.
|
|
|
Zapojení nových obyvatel do volnočasových služeb v městské části Praha 20 - Horní Počernice
Bursa, Otakar ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Suška, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především ověřit potenciální diferenciaci v míře zapojení původních a nově přistěhovalých obyvatel do volnočasových aktivit, zprostředkovaných lokálními službami, a posoudit možné ovlivnění procesu integrace délkou jejich pobytu. Jako případová oblast výzkumu byla zvolena migračně atraktivní městská část Praha 20 - Horní Počernice, ležící na východním okraji hlavního města. Vybrané území je v postsocialistickém období charakteristické intenzivní bytovou výstavbou a součástí práce je její etapizace a zmapování, sloužící rovněž jako podklad použité metodiky. Klíčová slova: sociální integrace, volnočasové služby, rezidenční suburbanizace, okrajové město
|
|
|
Migrační mobilita seniorů
Dragounová, Kristina ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Diplomová práce je věnována migrační mobilitě seniorů v České republice v letech 2001 - 2003 a 2010 - 2012. V teoretické části je diskutována obecná problematika demografického stárnutí, problematika seniorů v Česku z pohledu důchodového systému a důchodové reformy. Dále je charakterizována péče o seniory a následně je uvedeno rozložení seniorů podle okresů a velikostních skupin obcí v České republice. Poslední část základní problematiky je věnována samotné migraci, na kterou navazuje hodnocení vývoje stěhování v České republice a částečně mezinárodní migrace seniorů. V hlavní části práce je pozornost zaměřena na problematiku migračního chování. Analýza rozsáhlého souboru migračních dat je provedena na krajské, okresní úrovni a také mezi velikostními skupinami obcí. Cílem bylo vyhodnotit regiony, respektive velikostní skupiny obcí z hlediska jejich atraktivity pro seniory. Pro osoby nad 60 let byla nejpřitažlivější malá až střední města. Také bylo dokázáno, že se migranti stěhují spíše na kratší vzdálenosti, jelikož migrace mezi obcemi v rámci okresů vytváří kolem 50 % všech stěhování. Následně jsou porovnány důvody stěhování za roky 2001 - 2003, kde bylo úkolem zjistit, proč se lidé v důchodovém věku stěhují. Následující část je věnována celkovému stěhování seniorů v Jihočeském kraji a dále je...
|
|
|
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
|
host ::
RSS.