|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie jako faktor krajinných změn: příklad solárních elektráren
Kronát, Jaromír ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kašková, Magdalena (oponent)
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie jako faktor krajinných změn: příklad solárních elektráren Abstrakt Bakalářská práce s názvem "Rozvoj obnovitelných zdrojů energie jako faktor krajinných změn: příklad solárních elektráren" se zabývá fenoménem výstavby výrobních zařízení alternativní energie jako významné hybné síly proměn krajiny. Na příkladu fotovoltaickýh elektráren se pokouší diskutovat význam dopadů rozvoje obnovitelných zdrojů na charakter krajiny a na hodnoty, které jí lidé přikládají. Klíčovou částí práce je případová studie z dvou lokalit s fotovoltaickými elektrárnami. Její součástí je analýza mediálních a veřejných zpráv o modelových územích a série rozhovorů s respondenty z řad aktérů vzniku nových zařízení obnovitelné energie. Výsledky výzkumu ukazují na velké rozdíly v hodnocení fotovoltaických elektráren mezi jednotlivými skupinami dotčených aktérů, kteří se liší také svou informovaností o tématu. Odlišné jsou také postoje aktérů vůči jednotlivým obnovitelným zdrojům. klíčová slova: obnovitelné zdroje energie, fotovoltaické elektrárny, krajina.
|
|
|
Proces suburbanizace a formování prvních suburbií v zázemí Prahy v první polovině 20. století: případová studie obce Dobřichovice
Suttrová, Ivana ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kašková, Magdalena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak se proces suburbanizace projevil ve fyzickém a sociálním prostředí obce v zázemí Prahy v průběhu první poloviny 20. století na příkladu obce Dobřichovice v okrese Praha-západ. Tato obec byla především v meziválečném období velmi oblíbenou residenční a rekreační lokalitou, kterou vyhledávali především obyvatelé z Prahy. Ústřední částí empirického výzkumu práce je analýza vývoje intenzity a charakteru nové zástavby v obci během první poloviny 20. století. Druhá velmi podstatná část se opírá o pokus o identifikaci a analýzu struktury skupiny tehdejších pravděpodobných suburbanitů. Srovnávány jsou subpopulace tehdejších suburbanitů a ostatních obyvatel obce a je hodnocen vliv suburbanitů na celkovou strukturu obyvatel obce. Analýza prokázala, že se suburbanizace v první polovině 20. století v obci projevila a to především v rozvoji výstavby, ve struktuře obyvatelstva a také ve změně kulturního a ekonomického klimatu v obci. Klíčová slova: Suburbanizace, Dobřichovice, meziválečná Praha, výstavba, struktura obyvatelstva.
|
|
| |
|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jehlička, Petr (oponent)
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Společenské hybné síly LUCC v modelovém území Boží Dar, Krušné hory, v období 1842-2009
Kašková, Magdalena ; Fendrychová, Lenka (oponent) ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití ploch v období 1845 - 2009 v modelovém území Boží Dar ležícím při státní hranici Česka v Krušných horách. Na základě sestavené datové základny byly interpretovány změny ve využití ploch a nalezeny jejich hlavní, zejména společenské hybné síly. Tomu předcházel rozbor historickogeografického vývoje území s důrazem na posledních dvacet let. Tendence vývoje využití ploch se shodovaly s trendy na úrovni Česka, byly však výraznější. Největšími změnami prošlo využití ploch v období 1949 - 1990. Vedle vylidnění po odsunu českých Němců vývoj nejvíce ovlivnila izolace způsobená zavedením hraničního pásma. Významem srovnatelné změny v období 2000 - 2009 jsou důsledkem specifického ekonomického rozvoje Božího Daru. Ten je založen na podpoře cestovního ruchu, efektivním čerpání financí z fondů EU a aktivitě vedení obce. Hlavní změnou byl úbytek trvalých travních porostů. V současnosti se jejich rozloha opět zvětšuje v důsledku obnovy zemědělského využití mokřin. Specifikem území je orientace zemědělství na extenzivní pastevectví. Od konce 19. století přibývá lesních ploch. Dynamický nárůst zastavěných a ostatních ploch po roce 1990 bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.
|
host ::
RSS.