|
|
Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice: České předsednictví Evropské unie v evropském psaném tisku
Youssef Staňkovská, Barbora ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Barbora Youssef Staňkovská - abstrakt (anotace) diplomové práce "Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice" Abstrakt Diplomová práce "Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice: České předsednictví Evropské unie v evropském psaném tisku" pojednává o mediálních obrazech národních identit, způsobu, jakým jsou v médiích vytvářeny, a důsledcích, jaké tyto obrazy mají pro proměny národních identit v procesu evropské integrace. Na základě kvalitativní obsahové analýzy a za použití induktivního přístupu k datům byla provedena analýza dvou korpusů článků věnovaných českému předsednictví Evropské unie, které v jeho průběhu vyšly v českém deníku MF DNES a ve francouzském deníku Le Monde. Identifikováni byli nejvýznamnější čeští aktéři a další prvky, kteří společně nesou mediální obraz České republiky. Jejich prostřednictvím je v práci popsán mediální obraz české národní identity. Autorka se dále na základě zjištění a širšího teoretického rámce práce zamýšlí nad pozicí identit v evropském mediálním prostoru a konstatuje, že tento prostor není panevropský, ale nadnárodní. V tomto mediálním prostoru totiž chybí evropští aktéři, kteří by byli s to nést společnou evropskou identitu, a tak zde dominují zejména národní aktéři a národní identity. Z pohledu této...
|
|
|
Jak lidé nakupují na internetu
Procházková, Pavla ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Pavla Procházková Jak lidé nakupují na internetu Abstrakt diplomové práce Práce popisuje základní principy v nákupním chování lidí na internetu. Cílem bylo říci, zda je nakupování na internetu racionální. Práce se zabývala teoriemi racionality a teorií omezené racionality z pohledu sociologických, ekonomických a psychologických přístupů. Všechny teorie se shodují v tom, že člověk, jedná-li racionálně, volí nejefektivnější variantu možného chování. Ať už získá přínos ekonomický, sociální či psychologický. Z tohoto širokého pohledu je jasné, že člověk ve většině případech svého jednání jedná racionálně, protože i nejhlubší emoce má jistý racionální základ, který ovšem v průběhu staletí svoji účelnost ztratil. Možná iracionalita může být v dnešní době způsobena příliš rychlým růstem technologií, zahlcením informací (informace jsou čím dál více a šířeji dostupné, ovšem zhoršuje se orientace v nich, člověk musí volit, kterými se bude řídit, které jsou důvěryhodné). Internet do nakupování vnáší prvek vyšší racionality ve svých nástrojích. Zároveň omezuje například vjemy, čímž se racionalita výběru snižuje. Závěrem je, že lidé na internetu jednají racionálně, nakupují s cílem maximalizovat svůj užitek (získat nízkou cenu, ušetřit...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Protiraketová základna USA v České republice
Adámek, Stanislav ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
V současné diskuzi sociální diferenciace životních stylů a vkusu lze rozeznat dvě základní teoretické pozice. Homologická teorie odvozená z myšlení Pierra Bourdieu předpokládá velký překryv mezi společenskou hierarchií a hierarchií kulturní spotřeby. Naopak úvahy postmodemích autorů jako je Beck či Bauman hovoří o procesu individualizace, který do značné míry oslabuje vztah mezí sociálním postavením jednotlivce a jeho životním stylem. Autor se v této práci snaží posoudit empirickou věrohodnost těchto antagonistických pozic. Z marketingových dat o spotřebních preferencích MML 2004 konstruuje typologii životních stylů české populace. Za pomocí multinomické logistické regrese zjišťuje míru ovlivnění těchto typů sociodemografickými charakteristikami respondentů. Ukazuje, že vzdělání a příjem respondentů diferencuje jejich životní styl. Zdaleka se ale nejedná 0 nejdůležitější determinantu. Fáze životního cyklu má na respondentův životní styl větší vliv než obě socioekonomické charakteristiky dohromady. Stejně tak je do značné míry odlišný od ostatních životní styl Pražanů, a to 1 při kontrole příjmu a vzdělání. Na základě analyzovaných dat tedy nelze přijmout postmoderní představu individualizace. Ani úzkou souvislost sociálního postavení a životního stylu předpokládanou homologickou teorií ale nelze potvrdit....
|
|
|
Působení skupinových mentalit v ČR po roce 1989
Černý, Jiří ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Marada, Radim (oponent)
Disertační práce si klade za cíl popsat a analyzovat působení mentalit vybraných sociálních skupin jako jednoho z kulturně sociálních procesů transformace české společnosti po roce 1989. Mentality jsou popisovány prostřednictvím jejich odrazů v postojích a politických či ekonomických aktivitách jednotlivých sociálních skupin (definovaných podle socioprofesního statusu, subjektivního sociálního zařazení a věku), a to v národním i mezinárodním kontextu. V sociologii mělo zkoumání lidských kolektivit svůj vývoj, práce proto nejprve podává přehled vybraných sociologických teorií z této oblasti. Rozbor teoretických přístupů k dané problematice vedl k návrhu operacionalizace pojmu mentalita, a to konkrétně v sociologickém kontextu mentalit skupinových. Mentality lze považovat za taková schémata vnímání, myšlení a jednání, která jsou typická pro určitou skupinu lidí a relativně stabilní v čase. Byly stanoveny tři strukturní dimenze, ve kterých je vhodné projevy mentalit zkoumat - jedná se o skupinovou identitu, legitimitu organizace skupiny a dosahování skupinových cílů. Kvalitativní sonda, realizovaná v letech 2003-2004 formou hloubkových rozhovorů s reprezentanty různých sociálních skupin, ukázala, že zdroje utváření mentality leží jednak v reinterpretaci životních zkušeností skupiny, jednak ve vnímání a...
|
|
|
Kognitivní přístupy v metodologii výzkumných šetření: metoda okamžité validizace
Vinopal, Jiří ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Emil (oponent) ; Tuček, Milan (oponent)
Disertační práce shrnuje výsledky autorova několikaletého studia kognitivních přístupů v metodologii průzkumů, a to jak v rovině teoretické, tak praktické. Na jedné straně systematicky zpracovává celou oblast kognitivních přístupů v podobě jejich zdrojů, východisek, teoretických koncepcí i metodologického aparátu, na druhé straně do tohoto proudu přispívá technikou okamžité validizace. V úvodní části práce je tématika kognitivních přístupů vsazena do celkového rámce výzkumné chyby, čímž dochází k propojení kategorie standardizovaného dotazování s obecnějším metodologickým kontextem kvality výzkumných šetření. V následujících kapitolách jsou postupně probrány historické zdroje, kořeny a východiska kognitivních přístupů, jejich základní teoretické koncepce a metodologická výbava. V závěru je pak celkově zhodnoceno jejich postavení v současné výzkumné metodologii. Hlavní pozornost je věnována situaci dotazování, která je chápána jako dualistická: definovány a popsány jsou jak aspekty kognitivní (zpracování informace a zodpovídání dotazů), tak také interakční (sociální setkání tazatele/výzkumníka a dotazovaného). Průběh kognitivních procesů je definován v souladu s převládajícími psychologickými koncepcemi a výklad vlivů působících na mentální procesy respondentů a jejich odpovídání se tak pohybuje ve sledu:...
|
|
|
Kognitivní přístupy v metodologii výzkumných šetření: metoda okamžité validizace
Vinopal, Jiří ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Emil (oponent) ; Tuček, Milan (oponent)
Disertační práce shrnuje výsledky autorova několikaletého studia kognitivních přístupů v metodologii průzkumů, a to jak v rovině teoretické, tak praktické. Na jedné straně systematicky zpracovává celou oblast kognitivních přístupů v podobě jejich zdrojů, východisek, teoretických koncepcí i metodologického aparátu, na druhé straně do tohoto proudu přispívá technikou okamžité validizace. V úvodní části práce je tématika kognitivních přístupů vsazena do celkového rámce výzkumné chyby, čímž dochází k propojení kategorie standardizovaného dotazování s obecnějším metodologickým kontextem kvality výzkumných šetření. V následujících kapitolách jsou postupně probrány historické zdroje, kořeny a východiska kognitivních přístupů, jejich základní teoretické koncepce a metodologická výbava. V závěru je pak celkově zhodnoceno jejich postavení v současné výzkumné metodologii. Hlavní pozornost je věnována situaci dotazování, která je chápána jako dualistická: definovány a popsány jsou jak aspekty kognitivní (zpracování informace a zodpovídání dotazů), tak také interakční (sociální setkání tazatele/výzkumníka a dotazovaného). Průběh kognitivních procesů je definován v souladu s převládajícími psychologickými koncepcemi a výklad vlivů působících na mentální procesy respondentů a jejich odpovídání se tak pohybuje ve sledu:...
|
|
| |
host ::
RSS.