|
|
Muzikoterapie v mateřské škole
Šírová, Michaela ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma muzikoterapie ve speciální mateřské škole pro děti s kombinovaným postižením. V teoretické části se vyjasňuje pojem a princip muzikoterapie a dále se pak charakterizují jednotlivé typy postižení, které se vyskytují u zkoumaných klientů. Jako výzkumná metoda bylo použito pozorování a rozhovor se třemi muzikoterapeuty z dané instituce. KLÍČOVÁ SLOVA Muzikoterapie, předškolní vzdělávání, speciální pedagogika, skupinová muzikoterapie individuální muzikoterapie, odborná pomoc.
|
|
| |
|
|
Rozvoj hudebnosti u dětí se specifickými poruchami učení
Chlebcová, Helena ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce nese název rozvoj hudebnosti u dětí se specifickými poruchami učení. Zaměřuje se na rozvoj hudebních schopností u dětí mladšího školního věku, které mají stanoven diagnózou specifické poruchy učení a chování. Práce je rozčleněna do dvou hlavních částí, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické kapitole jsou na základě odborné literatury vysvětleny některé základní pojmy, které souvisí s touto problematikou. Jsou zde uvedeny informace týkající se poruch učení a chování, termíny jako hudebnost, dovednost, hudební schopnost a stručný popis psychomotorického a hudebního vývoje dítěte. Praktická část práce se věnuje zjištění úrovně hudebních schopností u dětí se specifickými poruchami učení a chování. Obsahuje tři kazuistiky dětí s těmito obtížemi. Dále je zde uvedeno několik doporučení a návrhů pro lepší rozvoj hudebnosti u těchto dětí. Součástí této části je i shrnutí zjištěných informací a zhodnocení odlišností v hudebním rozvoji dětí s výukovými obtížemi oproti dětem bez obtíží. Práce je svým zaměřením kvalitativního charakteru a k jejímu vyhotovení bylo použito technik pozorování, analýzy dokumentů, rozhovoru volného a polostrukturovaného.
|
|
| |
|
|
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
|
|
|
Pohádka jako hudebně integrativní projekt pro předškolní děti a jejich rodiče (tvorba, ověřování, metodické náměty do praxe)
Michenková, Markéta ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Autorský pohádkový příběh s hudebním námětem jako prostředník ke zkvalitnění spolupráce rodiny a mateřské školy je hlavním cílem diplomové práce. Hudební vývoj dítěte do konce období předškolního věku a jeho následná charakteristika otevře teoretickou část, hudební schopnosti - charakteristika, tvořivost, integrace hudebních schopností, integrativní projekt a tvořivá dramatika uzavřou část teoretickou, na kterou bude navazovat část praktická. Praktickou část bude tvořit autorský scénář, kdy následná analýza autorského scénáře, dotazníků, rozhovorů a pozorování bude sloužit jako výsledek diplomové práce.
|
|
|
Hudební činnost při rozvoji grafomotoriky v průběhu lateralizace předškolních dětí
Matulová, Veronika ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí. Teoretická část práce se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Dále se zabývá otázkou laterality a její vyhraněnosti. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku chlapce s nevýhodným typem laterality a sleduje vývoj jeho grafomotoriky v průběhu 15 lekcí, jejichž jádrem jsou hudební činnosti pro rozvoj grafomotoriky předškolních dětí. V rámci hloubkové kazuistiky jsem využila více vzájemně se doplňujících metod výzkumu, kterými byli zúčastněné pozorování, rozhovor s matkou, dotazník s otevřenými otázkami, rodinná a osobní anamnéza a zpráva z PPP. Akční výzkum probíhal po dobu deseti měsíců, kdy na jeho začátku byly chlapci 4 roky a 3 měsíce. Praktická část práce analyzuje data z akčního výzkumu a celkově hodnotí vliv konkrétních hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rytmické cítění předškolních dětí a hudební složka Metody dobrého startu
Doušová, Lucie ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Jiřičková, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem rytmického cítění dětí předškolního věku v souvislosti s hudební složkou Metody dobrého startu. Cílem diplomové práce je představit problematiku propojení psychologie a hudby pro využití v pedagogice, s akcentací Metody dobrého startu. Pomocí vlastního výzkumu zhodnotím její teoretický základ, praktické využití a poukážu na její problematické části, respektive nastíním možné zlepšení této metody. V teoretické části se práce zabývá popisem využití rytmické složky hudby v souladu s vývojem motorických dovedností dětí a s tím souvisejícím vývojem jejich rytmického cítění. Dále se zaměřuje na konkrétní metodologický postup pro rozvoj hudebních schopností a návazných motorických a grafomotorických schopností, explicitně se pak práce soustřeďuje na českou verzi Metody dobrého startu. V této části se soustředí na popis a cíle této metody a také představuje její úskalí, kterými se dále zabývá v empirické části práce. V praktické části představuji realizovaný empirický výzkum, který se zaměřil na jednu konkrétní lekci české verze Metody dobrého startu s písní Náchodský zámeček. Na začátku praktické části popisuji zvolenou metodu výzkumu, jeho cíle, průběh a zvolenou formu, kterou je empirický výzkum, s využitím ratingové metody s vícerozměrnou škálou. V další části...
|
host ::
RSS.