|
|
Energetické právo a ochrana životního prostředí
Vohnoutová, Alena ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Shrnutí Záměrem mé diplomové práce je utvořit ucelený přehled o energetickém právu a zejména pak zaměřit se na jeho vztah k životnímu prostředí. To se týká zejména jednotlivých obnovitelných zdrojů a jejich podpory, výstavby zařízení tyto zdroje využívající a jejich vlivu na životní prostředí. V neposlední řadě pak v jednotlivých kapitolách upozorňuji na nedávné nebo očekávané novelizace relevantních právních předpisů. V první kapitole rozděluji jednotlivé zdroje energie na fosilní, jaderné a obnovitelné. Kromě jejich základní charakteristiky se dále zabývám tím, kolik let ještě zásoby konvenčních zdrojů lidstvu vydrží, a zároveň jak neblahý je účinek jejich těžby a zpracování na životní prostředí. Na základě klasifikace uvedené v zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů dále člením obnovitelné zdroje na větrnou energii, energii vody a slunečního záření, geotermální energii a energii biomasy a bioplynu. Posuzuji jejich přínosy, ale i neblahé vlivy na životní prostředí. V každé podkapitole je rovněž věnována část, která se zabývá potenciálem jednotlivých zdrojů v České republice. Protože česká legislativa energetického práva je ovlivňována jak mezinárodním, tak i evropským právem, věnuji další kapitolu právě jim. V oblasti mezinárodního práva se však nejčastěji jedná pouze o soft law, ve většině případů ani...
|
|
|
Ochrana před hlukem a vibracemi z pohledu práva
Pavelková, Kamila ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
- čj Nadměrný hluk zaujímá v řadě faktorů ohrožující naše životní prostředí stále důležitější místo. Nemusí dosahovat ani mimořádně vysokých hladin, a přesto negativně působí na psychickou výkonnost, narušuje duševní pohodu, ovlivňuje kvalitu spánku nebo způsobuje rozmrzelost tím, že člověk je nucen vnímat nechtěné zvuky. Nejvýznamnějším a územně nejrozšířenějším zdrojem hluku je doprava. Největší podíl na celkové hlučnosti v ČR má automobilová doprava, menší podíl na zátěži představuje hluk ze železniční a letecké dopravy. Předmětem mé diplomové práce je ochrana před hlukem, především v mimopracovním prostředí, který je v současnosti považován za velmi významný zdroj ohrožení lidského zdraví a příznivého životního prostředí. Úvodní kapitola č. 2 obsahuje věcné vymezení základních pojmů - zvuk, hluk, emise a imise hluku, vibrace, dále uvádí negativní účinky hluku na lidské zdraví a navrhuje možná opatření ke snížení hlukové zátěže. Kapitola č. 3 je věnována evropské právní úpravě ochrany před hlukem a vibracemi. Nejprve stručně pojednává o procesu evropské integrace, hlavních cílech a orgánech EU. Dále vymezuje prameny unijního práva a hlavní cíle a principy evropské politiky životního prostředí. Unijní právo ochrany před hlukem a vibracemi je obsaženo v celé řadě směrnic, které regulují jednak...
|
|
|
Posuzování vlivů na životní prostředí v unijním a českém právu
Kunertová, Silvie ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Posuzování vlivů na životní prostředí jakožto specifický horizontální nástroj sloužící k naplnění principu prevence v ochraně životního prostředí vzniklo v USA v roce 1969 a postupně se rozšířilo do vnitrostátního práva řady vyspělých států. Následně zaujalo své místo i v právu mezinárodním a unijním. Tento institut se postupně rozvinul do dvou forem, když k původnímu posuzování projektovému přibylo ještě posuzování strategické. Cílem této práce je podat komplexní výklad historického vývoje institutů EIA i SEA na poli mezinárodním a unijním, těžiště potom spočívá v analýze české právní úpravy. Součástí je i uvedení posuzování vlivů na životní prostředí do širších souvislostí srovnáním s příbuznými průřezovými environmentálními nástroji. Na základě komparace a kritického zhodnocení budou vyvozeny závěry naznačující možné směrování úpravy de lege ferenda.
|
|
|
Právní úprava ochrany dřevin
Proček, David ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Resumé Právní úprava ochrany dřevin Tato práce se zabývá problematikou právní ochrany dřevin rostoucích mimo les. Okrajově je předmětem této práce i problematika právní ochrany lesa. Autor se ve své práci zaměřuje na praktické otázky zkoumané materie, s ohledem na své praktické zkušenosti a navrhuje některá dílčí řešení. Prioritním cílem autora není vyhledání všech problémových ustanovení, která se dotýkají zkoumané materie, ale posoudit úroveň právní úpravy v globálním měřítku. Blíže se zabývá těmi nedostatky, které považuje za závažné z pohledu předmětu ochrany a pokouší se o odstranění těchto nedostatků vlastními návrhy, případně zahraniční, konkrétně slovenskou legislativou, která z globálního pohledu upravuje zkoumanou problematiku v některých případech efektivněji a může tak sloužit jako inspirativní vzor pro Českou republiku. Klíčová slova: dřevina rostoucí mimo les, památný strom, zvláště chráněná rostlina, zvláště chráněný druh, významný krajinný prvek, chráněné území, územní plánování, les. Abstract Legal regulation of wood plants growing outside the forest This thesis deals with legal regulation of wood plants growing outside the forest. Marginally the thesis examines the issues og legal regulation of the forest. The author focuses on practical questions with regard to his practical experience...
|
|
|
Právo na informace a účast veřejnosti ve věcech životního prostředí
Vopařilová, Magdaléna ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje tématu účasti laického prvku při výkonu veřejné správy na úseku životního prostředí. Při ochraně životního prostředí je třeba více než jinde usilovat o nalezení kompromisních řešení, která by měla reflektovat jednak soukromé zájmy (investorů, vlastníků pozemků aj.), jednak výkon veřejné správy (samosprávy i státní správy), a jednak zájmy veřejné (ochrana příznivého životního prostředí). Spolupráce mezi orgány veřejné správy, veřejností a soukromými subjekty by měla být konstruktivní, založená na reálném právním základě. Disertační práce si klade za cíl zpracovat přehled způsobů, kterými český právní řád ve vazbě na mezinárodní a unijní právo umožňuje veřejnosti podílet se na výkonu veřejné správy na úseku ochrany životního prostředí, přičemž důležitým poznatkem je též zhodnocení účinnosti jednotlivých prostředků a rizika spojená s jejich aplikací. V úvodu jsou definovány základní pojmy, motivy, předpoklady a význam účasti veřejnosti ve věcech životního prostředí. Kromě toho jsou zde vymezeny též základní principy, z nichž účast veřejnosti vychází. Následně je pozornost věnována nejdůležitějšímu mezinárodnímu dokumentu, který byl na poli účasti veřejnosti v environmentálních záležitostech přijat, a sice Úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na...
|
|
|
Veřejný zájem v právu životního prostředí
Horáček, Zdeněk ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
K DOKTORSKÉ DIZERTAČNÍ PRÁCI "VEŘEJNÝ ZÁJEM V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ" Zdeněk Horáček, 2011 Předmětem doktorské dizertační práce je zkoumání veřejného zájmu v právu životního prostředí. Z důvodu nedostatku odborné literatury k samotnému pojmu veřejný zájem se práce zabývá rovněž jeho základním vymezením a důležitými souvislostmi, vždy však ve vazbě na instituty práva životního prostředí. Jsou analyzovány interpretační a historické aspekty veřejného zájmu a založeny jeho základní definiční znaky, členění a proces formulace veřejného zájmu, včetně nápravy jeho nesprávného provedení. Práce zavádí definici veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako legálně vymezené hodnoty ochrany životního prostředí sdílené celkem. Takový veřejný zájem je prosazován ve všech fázích hodnocení a povolování záměru, který může být škodlivý životnímu prostředí, vždy v rozsahu závislém na konkrétní situaci. Doktorská dizertační práce dochází k závěru, že ochrana životního prostředí je celosvětově sdílenou hodnotou a veřejným zájmem. Nadto je veřejný zájem na ochraně životního prostředí kritériem rozhodování orgánů veřejné moci a výsledný veřejný zájem (přijaté řešení) je závislý na konkrétních podmínkách dané situace.
|
|
|
Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí
Humlíčková, Petra ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Ztráta na životním prostředí poškozuje nebo ohrožuje dvě skupiny zájmů - veřejné a soukromé. Oba typy zájmů jsou často poškozeny jednou událostí. Mimosmluvní soukromoprávní i administrativní odpovědnost včetně jejich finančního zajištění jsou proto funkčně propojené systémy, které se někdy překrývají, ale nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se vzájemně účelně doplňují. Na mezinárodní úrovni existuje několik smluv, které upravují odpovědnost v případě přeshraničního znečištění. Z těchto smluv je právně účinná a v praxi používána pouze jedna - odpovědnost za přepravu ropy po moři, úmluvy o odpovědnosti za škody způsobené jaderným provozem jsou účinné, ale nebyly v praxi nikdy použity. Všechny tyto úmluvy využívají klasické schéma občanskoprávní mimosmluvní odpovědnosti, které se ale vztahuje pouze na havárie. Odpovědnost je vždy objektivní, ale nikoliv absolutní. Obvyklými liberačními důvody jsou vis maior, ozbrojené konflikty a jednání 3. osoby, případně poškozeného. Odpovědný subjekt je vždy jednoduše identifikovatelný. V případě více odpovědných subjektů, je odpovědnost společná a nerozdílná. Škoda musí být vyčíslitelná v penězích a poškozený musí dokázat její výši. V případě újmy na životním prostředí bude výše škody odvozena od vzniklých nákladů vynaložených na preventivní a nápravná opatření....
|
|
|
Princip prevence v právu životního prostředí
Dvořák, Libor ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Pekárek, Milan (oponent)
Princip prevence v právu životního prostředí Prevence spočívá v předcházení škodám nejrůznějšího charakteru, a to na objektech, které právo chrání. Princip prevence je obecným právním principem projevujícím se téměř ve všech právních odvětvích a právo jako systém pravidel chování obsahuje mnohé instituty a povinnosti, kterými je tento princip realizován, jak v právu soukromém, tak veřejném, popřípadě i trestním. Prevence hraje zásadní roli i v právu životního prostředí a obecně jde o povinnost předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Platné právo životního prostředí realizuje princip prevence prostřednictvím všeobecných preventivních povinností, které jsou upraveny jak v rámcovém zákoně o životním prostředí, tak zejména v jednotlivých předpisech na ochranu životního prostředí (zákon o odpadech, vodní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny apod.). Základním konkrétním prostředkem realizace principu prevence v právu životního prostředí je posuzování vlivů na životní prostředí ve své podobě strategické (SEA) i projektové (EIA). Princip prevence se promítá zejména do toho, že rozhodovací akt orgánu veřejné správy musí vždy obsahovat i konkrétní podmínky pro realizaci, prostřednictvím nichž bude nepříznivým vlivům předejito, popřípadě kterými se nepříznivé vlivy zmírní nebo kompenzují...
|
|
|
Princip "znečišťovatel platí" v právu životního prostředí
Vícha, Ondřej ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Müllerová, Hana (oponent) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT k doktorské disertační práce na téma "Princip znečišťovatel platí v právu životního prostředí" (doktorský studijní program "Teoretické právní vědy", Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta) 1. Úvod V úvodu práce bude charakterizován princip znečišťovatel platí (PPP - "polluter pays principle") jako jeden ze základních principů (zásad) práva životního prostředí. Práce bude analyzovat princip znečišťovatel platí z hlediska mezinárodního, evropského a vnitrostátního práva. Dále bude úvodem práce pojednáno o principech práva životního prostředí, mezi které bývají řazeny princip nejvyšší hodnoty, princip vysoké úrovně ochrany, princip trvale udržitelného rozvoje, princip odpovědnosti státu, princip komplexní a integrované ochrany, princip prevence, princip předběžné opatrnosti, princip informovanosti a účasti veřejnosti, princip ekonomické stimulace a v neposlední řadě rovněž princip odpovědnosti původce, který úzce souvisí s principem znečišťovatel platí. Ochrana životního prostředí je od svého počátku provázena snahou formulovat určité obecné postuláty, které by vyjadřovaly, v návaznosti na specifika životního prostředí, její potřebu, účel a vytčené cíle. V různých pramenech práva mezinárodního, evropského i národního se začala objevovat celá řada principů ochrany životního prostředí z nichž...
|
|
|
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí
Derlich, Stanislav ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí. Napravit to, co bylo poškozeno, či alespoň poskytnout za poškozené nějakou náhradu, lze jistě považovat za spravedlivé řešení narušeného status quo. V ochraně životního prostředí je takovéto řešení nejen spravedlivé, ale z praktického hlediska nanejvýš žádoucí. V rámci vývoje právní úpravy ochrany životního prostředí dostávají nápravná opatření stále větší prostor, přesto nebo možná právě proto trpí platná právní úprava nápravných opatření značnou roztříštěností a víceméně nahodilostí jednotlivých legislativních řešení. Navíc i samotné pojmosloví je v tomto velmi nejednotné a v literatuře i právních předpisech můžeme vedle samotného pojmu nápravné opatření či synonymického opatření k nápravě nalézt také termíny s širším či obdobným významem, jako jsou kompenzační opatření, mocenská opatření, ochranná opatření, restituční sankce, apod. Předmětem práce je jak obecné vymezení nápravných opatření v ochraně životního prostředí a jejich zasazení do širšího kontextu práva životního prostředí, zejména pak odpovědnosti v právu životního prostředí. V rámci zahraničních právních úprav jsem pro analýzu za klíčové zvolil unijní směrnici o odpovědnosti týkající se životního prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a dále pak úpravu...
|
host ::
RSS.