|
|
Psychosociální adaptace osob vyrůstajicích v individuální pěstounské péči - koncept resilience
Homolka, Michal ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce vznikla na základě diplomové práce s identickým názvem, kterou jsem obhájil v lednu 2001 v Psychologickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Teoretická část je přepracována ve své struktuře i obsahu. Je doplněna o nové kapitoly, aktualizována o informace a jejich zdroje týkající se tématu resilience. Diplomová práce byla dílčí studií longitudinálního projektu, který vznikl v sedmdesátých letech a zabýval se fyzickým a psychickým vývojem dětí vyrůstajících v různých formách náhradní rodinné péče. Nynější fáze výzkumu pod vedením Prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, CSc. nesla název "Ochrana duševního zdraví osob vystavených v dětství prokazatelnému psychosociálnímu riziku" (IGA MZ ČR č.NF 55 79-3) s dobou řešení 1.1.1999- 31.12.2001. Výzkumný projekt zahmoval3 zkoumané soubory dnes dospělých osob, které byly vychovávány: 1. v dětských domovech 2. v SOS dětských vesničkách 3. v individuální pěstounské péči Spolu s kolegyní Veronikou Kotkovou JSme dostali příležitost vyšetřovat soubor osob z individuální pěstounské péče. V průběhu podzimu 1999- jara 2000 jsme korespondenčně úspěšně kontaktovali a posléze osobně navštívili se souborem dotazníků doplněných o strukturovaný rozhovor celkem 46 osob. Při mnoha návštěvách mne velmi překvapila jejich dle výzkumných měřítek úspěšná...
|
|
|
Herní interakce dvouletého dítěte se členy jeho rodiny
Kubů, Miloslava ; Šulová, Lenka (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Jsem nida v pritomnosti malych deti. Neprestavaji me stale neeim nov,Ym prekvapovat, svou napaditosti, se kterou vymysleji rUzne hry, svou bezprostrednosti, uprimnosti svych reakci. Neubranim se usmevu, kdyz jsem svedkem toho, jak se spontanne raduji z nejakeho "objevu". Detstvi neni samozrejme jenom "prochazka rUzovou zahradou", je nutne se vyporadat s mnoh,Ymi narocn,Ymi situacemi. Nektere pritorn k zivotu prirozene paW, jde zaroveii o pHlezitosti, ktere lze vyuzit k nasernu dalsfmu osobnostnimu rUstu. Mnohym dalsim uskalim lze vsak, dIe meho nazoru, predejft. Tuto rnoznost majf od pocatku "ve svych rukach" predevsim nejblizsf lide kazdeho dftete, tedy elenove jeho rodiny, obzvlaste jeho rodice. To oni se pro ne stavaji prUvodci pri poznavani "toho velkeho sveta". Zalezf na nich, jak se s tfrnto ukolern vyrovnaji. Idealni je, aby jejich pomoc byla eim dal nenapadnejsf, aby dite spiSe podporovali v postupnem osamostatiiovani. Meli by vytvaret vhodne podrnfnky, v rarnci kazdodennfch kontaktu, interakci rUzneho razu dodavat odvahu, podporovat sebeuctu dftete, oceiiovat jeho vYkony. Vhodn,Ym prostredkem pro osobnostnf rozvoj vsech zueastnenych jsou rozmanite hemi interakce. V priznive atmosfere pri hre, at' jiz je pospolu cela rodina Ci jsou do nf zahrnuty jen nektere dyady, muze dochazet k rnnoha pozitivnfrn...
|
|
|
Vývojové ukazatele čtení a psaní na konci předškolního věku a v době nástupu do školy: příspěvek k problematice "rizika dyslexie"
Kucharská, Anna ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na vývojové ukazatele předpokladů pro čtení a psaní na konci předškolního věku a v době nástupu do školy, jejichž diagnostikou a následnou intervencí se mohou minimalizovat obtíže dětí při osvojování čtení a psaní. První čtyři kapitoly mají teoretický charakter. Zabývají se obecnými zákonitostmi čtení a psaní. Tyto školní dovednosti jsou zasazeny do rámce rozvoje gramotnosti; sledována je psychologická podstata čtení a psaní a vývojové předpoklady pro jejich rozvoj. Pozornost je věnována současným trendům včasného rozpoznání vývojových deficitů, které se mohou stát příčinou obtíží při osvojo vání čtení a psaní, ať už mají jakékoliv pozadí. Metodou, která může pomoci vyhledat děti s budoucími obtížemi ve čtení a psaní a podnítit včasnou intervenci přímo v prostředí školy, je Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. Vytváření a standardizace tohoto screeningového nástroje bylo prvním výzl">mných úkolem disertační práce. Bylo potvrzeno, že metoda splňuje požadavky na diagnostic!, ústroje a je využitelná pro postižení předpokladů pro čtení a psaní v době nástupu do školy. Druhým výzkumným úkolem bylo zodpovězení otázek, jak se v našem poradenském systému dává důraz na sledování vývojových deficitů, včetně tzv. "rizika dyslexie", které mohou signalizovat u dětí na konci...
|
|
|
Handicap in the context of ressilience
Iblová, Petra ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Resilience je neopominutelmi zivotni realita, vsudypritomna v Bibli, v pohadkach a legendach vsech kultur. Ve francouzské psychologii se jedna o velmi aktualni a diskutovanou problematiku v poslednich sedmi letech. V anglosaském svete je znama o neco déle. V Ceské republice zustava resilience okrajovym tématem, predevsim z duvodu jazykové hariéry pramenu. Profesor Matejcek uvedl v roce 1998 tento koncept do ceské psychologie kratkym clankem v psychologickém casopise ,Ceskoslovenska psychologie", rocnik XLII, cislo 2, 1998, s. 97-105. Resilienci bychom mohli definovat spolecne s M. Rutterem jako:Zto : « Resilience je fenomén, ktery se objevuje u mladych jedincu, vyvijejicich se zdarne i pres to, ie proiili takovy stres, ktery pro beznou populaci pfedstavuje zavainé riziko negativnich dusledku. » v nasi rigor6zni praci bychom chteli prestavit tento koncept, jeho historii, definice a nektera prakticka vyuziti. Zamerili jsme se predevsim na studii resilience jedincu s pohybovym postizenim nasledkem urazu nebo nemoci. Teoricka cast rigor6zni prace ma za ukol predstavit historické pozadi a teoretické zaklady konceptu resilience, ospravedlnit zarazeni urazu a nemoci mezi zatezové situace a popsat mechanismy vyrovnavani se s temito situacemi. Dale se zabyva definicemi handicapu a podrobne se venuje psychologii...
|
|
|
Emocionalita dětí, v jejichž rodinách probíhalo domácí násilí
Benešová, Klára ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou populací dětí, které byly ve své rodině vystaveny domácímu násilí. Teoretická část se soustředí na způsoby, jakými domácí násilí ovlivňuje emocionalitu a emocionální vývoj dítěte. Dále se zabývá problematickými aspekty emocionality, které mohou být touto traumatizující zkušeností narušeny. Tyto konkrétní oblasti byly vybrány na základě současných výzkumů, které se emocionalitou dětí vystavených domácímu násilí zabývají. Empirická část práce vznikla ve spolupráci s centrem Locika a kvantitativním a kvalitativním způsobem mapuje vybrané aspekty emocionality dětí. Jsou to především schopnost rozpoznávat emoce a schopnost emoční regulace, a to v kontextu celkového kognitivního vývoje.
|
|
|
Analýza herní interakce 24 měsíčního dítěte v rodinném prostředí
Kubů, Miloslava ; Morgensternová, Monika (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vznikla jako součást grantového úkolu GA ČR č.: 406/01/0220, jehož řešitelkou je Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. Daný mnohaletý mezinárodní výzkumný projekt se zabývá ranými interakcemi jednoletého, dvouletého a tříletého dítěte se členy jeho rodiny při hře v rodinném prostředí. Cílem této práce je přispět k problematice herních interakcí dvouletého dítěte se členy jeho rodiny, konkrétně s matkou, otcem, popřípadě starším sourozencem v jejich rodinném prostředí. První část této diplomové práce se věnuje teoretické stránce dané problematiky, přičemž pro zachycení návaznosti, kontinuity, zdůraznění některých důležitých souvislostí i s ohledem na možné individuální rozdíly v ontogenezi, je o některých tématech pojednáno obecněji či ze širšího vývojového hlediska. Nejprve se zaměřuji na některé aspekty problematiky rodiny, zdůrazňuji její význam, snažím se rodinu vymezit, postihnout její funkce a typy. S využitím pojetí rodiny jako systému ji dále specifikuji, připomínám propojenost rodiny s širším sociálním prostředím. Zmiňuji také vývoj rodiny v čase (z pohledu historického i se zaměřím na vývojový cyklus nukleární rodiny). Další větší kapitola se zaměřuje na rané interakce a vztahy dítěte v rodině. Nejprve se snažím zdůraznit vliv rodičovské dyády na raný vývoj dítěte. Poté uvádím některé...
|
|
| |
host ::
RSS.