|
|
Život a dílo Antonína Jana Jungmanna
Hanáková, Petra ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životními osudy českého lékaře a porodníka Antonína Jana Jungmanna. Je rozčleněna do tří základních kapitol, z nichž každá sleduje určitou linii Jungmannových aktivit. První kapitola představuje stručný životopis, kde bude nastíněno Jungmannovo dětství, studijní léta, jeho nobilitace a následný odchod na odpočinek. Další dvě kapitoly představují sondy do dvou důležitých oblastí, v nichž Antonín Jungmann působil. Jedná se o jeho roli v oboru porodnictví a v českém národním obrození. Druhá kapitola tedy nastíní okolnosti jeho jmenování profesorem teoretického a praktického porodnictví a následně určité aspekty týkající se jeho metod vyučování na pražské univerzitě. Pozornost bude soustředěna především na výuku porodních bab. Třetí kapitola se věnuje jeho pozici v procesu národního obrození, zde bude připomenuta jeho role v počátečních fázích Sporu o Rukopisy a autorství Česko-německého slovníku, na kterém spolupracoval se svým starším bratrem Josefem Jungmannem. V neposlední řadě budou představeny i Jungmannovy málo známé odborné články, které publikoval v českojazyčných odborných časopisech. Klíčová slova: Josef Jungmann, české národní obrození, dějiny porodnictví, porodní báby
|
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
|
|
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
|
|
|
Předcházet velké vodě. Administrativní opatření proti povodním v Čechách na konci 18. století.
Hudeček, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Během zimy 1783-1784 byly prakticky všechny evropské státy postiženy silnými povodněmi. Tato přírodní pohroma výrazně prověřila schopnosti státních orgánů reagovat na mimořádné situace. Právě v této době probíhaly v českých zemích mnohé zásadní správní reformy, které měly v duchu osvícenského absolutismu zefektivnit fungování úřadů a tím přispět k "obecnému blahu". Cílem všech těchto reforem bylo zlepšit životy lidí a jejich bezpečnost, a tím prospět státu jako takovému. Na základě dochovaných archivních pramenů a dobového tisku sleduje předkládaná disertace, jak se v Čechách konce 18. století utvářel systém státem řízené prevence před povodněmi. V nejobecnější rovině chce disertace přispět k poznání procesu modernizace v osvícenské době. Vychází mj. z poznatků francouzského filosofa Michela Foucaulta a jeho konceptu biopolitiky. Mezi konkrétní projevy biopolitiky, analyzované v předkládané disertaci, patří boj úřadů proti všem nepravidelnostem, nahodilostem a rizikům, ohrožujícím majetek lidí a státu, zdraví obyvatel i společenský řád, podpora "lidumilství" (Menschenliebe) při pomoci topícím se osobám a zásady veřejné hygieny. Na základě prozkoumaných pramenů a literatury jsem přesvědčen, že rozvoj státní povodňové prevence v Čechách právě na konci 18. století byl umožněn zaprvé osvícenskými...
|
|
|
Revoluce 1848 na panství Mnichovo Hradišti
Ondráčková, Michaela ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Cílem bakalářské práce je zaměřit se na revoluční události roku 1848 v regionálním měřítku v rámci panství Mnichova Hradiště. Snahou bude podívat se na události z různých perspektiv s přihlédnutím na osobní prožitky a postoje současníků z různých sociálních vrstev od panovnického domu přes nadřízenou vrchnost až po obyvatele poddanských měst a vesnic. Zvláště se chci zaměřit na vývoj vztahu mezi vrchnosti a poddanými, dále také přiblížit příčiny a následky revoluce na základě změn v hospodářské i společenském životě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
P. Franz Schneider: portrét bolzanovce
Pichnerová, Anna ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobou a dílem čechoněmeckého kněze, pedagoga a spisovatele P. Franze Schneidra (1794-1858), předního představitele bolzanovského hnutí a výrazné postavy pražského kulturního života první poloviny 19. století. Pomocí biografických pramenů rekonstruuje jeho životní běh, přičemž si všímá zejména národnostních a církevně historických kontextů. Dále předkládá literárněvědnou a obsahovou analýzu Schneidrových uměleckých, publicistických i náboženských textů a sleduje nachleben této historické osobnosti coby postavy v českém písemnictví. Na závěr mapuje Schneidrovo postupné vytrácení se z veřejné paměti. Práce postupuje metodami literární vědy i historiografie. Jejím základním nástrojem je rozbor textu. K popsání Schneidrova života a povahy využívá jeho vlastní díla, ale také svědectví jeho současníků, kteří o něm zanechali písemné zmínky. Dále vychází z hmotných pramenů, jako je například náhrobek od sochaře Františka Šebka. Usiluje vytvořit životopis v moderním pojetí - tedy takový, který nevyděluje osobnost z jejího historického kontextu, ale ani neumenšuje její roli v historických procesech. Ukazuje, že Franz Schneider poznamenal české národní obrození a formoval náboženské smýšlení nejméně dvou generací, jež buď zažily jeho vyučování, nebo alespoň znaly jeho díla....
|
|
|
Samuel Štúr - A forgotten "teacher" of Slovak Awakeners
Jurámiková, Babeta ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Osoba Samuela Štúra (1789-1851) je verejnosťou vnímaná skôr na pozadí dejín ako otec Ľudovíta Štúra. Často spomínaná je v tejto súvislosti jeho učiteľská kariéra. Známe sú aj jeho kontakty s Františkom Palackým. Jeho život sa odohrával na prahu národného obrodenia. Napriek tomu, že bol v kontakte s dvomi vedúcimi osobnosťami národných obrodení, upadla jeho osoba do zabudnutia. Predkladaná práca sa snaží na základe analýzy fragmentov popísať najdôležitejšie aspekty života Samuela Štúra a priblížiť tak jeho životnú realitu. Práca by rada prispela k priblíženiu rozdielu medzi osvietenskou a romantickou generáciou a ich vzájomnej úlohy pri formovaní národnej identity. Kľúčové slová: školstvo, Uhorsko, Ľudovít Štúr, František Palacký, národnosť
|
|
|
Osvícenství jako počátek národního obrození?
Fapšo, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Marek FAPŠO, Osvícenství jako počátek národního obrození?, disertační práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha 2019 Disertace si klade za cíl zachytit dobu mezi lety 1760-1790, která bývá v českých zemích označována jako tzv. počátky národního obrození. Metodologicky vychází z tradice děl Michela Foucaulta v kombinaci s perspektivou environmentálních dějin. Za prvé se tedy zaměřuje na postižení synchronních souvislosti mezi sledovanými jevy, namísto hledání diachronních předchůdců a následovníků doby tzv. osvícenství. Za druhé pak omezuje pole bádání na fenomén reflexe přírody, krajiny a životního prostředí, které v druhé polovině 18. století získaly výrazné postavení v dobovém diskurzu. Jedním z leitmotivů je pak vztah obvykle oddělovaných větví humanitních a přírodní věd, které jsou nahlíženy v organické souvztažnosti. Práce je rozdělena na tři komplexní části. V první z nich se zaměřuje na dobovou reflexi jazyka jednak ve vztahu k debatám o zvířeckosti člověka (tzv. vlčí děti) a pak v souvislosti s rozvojem biologické taxonomie Carla Linného. V druhé části jsou tematizovány otázky koncepce dějin a dějinnosti na pozadí zapomenutého fenoménu Naturgeschichte spojujícího přírodovědnou a historickou perspektivu. Rovněž je tematizován vznik nových oborů archeologie a kritického dějepisectví, jenž...
|
|
|
Předcházet velké vodě. Administrativní opatření proti povodním v Čechách na konci 18. století.
Hudeček, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Během zimy 1783-1784 byly prakticky všechny evropské státy postiženy silnými povodněmi. Tato přírodní pohroma výrazně prověřila schopnosti státních orgánů reagovat na mimořádné situace. Právě v této době probíhaly v českých zemích mnohé zásadní správní reformy, které měly v duchu osvícenského absolutismu zefektivnit fungování úřadů a tím přispět k "obecnému blahu". Cílem všech těchto reforem bylo zlepšit životy lidí a jejich bezpečnost, a tím prospět státu jako takovému. Na základě dochovaných archivních pramenů a dobového tisku sleduje předkládaná disertace, jak se v Čechách konce 18. století utvářel systém státem řízené prevence před povodněmi. V nejobecnější rovině chce disertace přispět k poznání procesu modernizace v osvícenské době. Vychází mj. z poznatků francouzského filosofa Michela Foucaulta a jeho konceptu biopolitiky. Mezi konkrétní projevy biopolitiky, analyzované v předkládané disertaci, patří boj úřadů proti všem nepravidelnostem, nahodilostem a rizikům, ohrožujícím majetek lidí a státu, zdraví obyvatel i společenský řád, podpora "lidumilství" (Menschenliebe) při pomoci topícím se osobám a zásady veřejné hygieny. Na základě prozkoumaných pramenů a literatury jsem přesvědčen, že rozvoj státní povodňové prevence v Čechách právě na konci 18. století byl umožněn zaprvé osvícenskými...
|
|
|
Časopis Religion und Priester. Pokus o analýzu publicistického diskursu katolických teologů v době josefínských reforem.
Pěček, Vít ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
(česky) Bakalářská práce pojednává o časopise Religion und Priester, jenž vycházel v letech 1782- 1784 v Praze a poté ve Vídni. Toto periodikum bylo pravděpodobně prvním náboženským časopisem v českých zemích, nebylo ovšem ortodoxním katolickým časopisem. Práce se nejprve soustředí na vnější charakteristiku časopisu a následně se snaží rozřešit složitou otázku autorství časopisu v jeho první fázi. Prostor je věnován také hlavnímu redaktorovi časopisu Franzi Xaveru Huberovi, osobnosti s velmi zajímavými osudy. Jádrem práce je rozbor náboženského myšlení v Religion und Priester, které je mocně ovlivněno osvícenstvím a josefinismem. Cílem autorů je "očista" náboženství, především katolického, "osvícení" lidu a sjednocení křesťanských vyznání. Vedle toho kritizují například řeholní život, celibát, papežství a požadují jiné zásadní změny v katolické církvi. Další kapitola potom popisuje nepočetné ohlasy týkající se sledovaného periodika. Na závěr uvažuje autor o důležitých tendencích v časopise - "naturalismu", etatismu či "sekundárním křesťanství".
|
host ::
RSS.