|
|
Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu
Štěpánová, Marie ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Diplomová práce Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu zkoumá na základě analýzy přepisu více než dvaceti hodin badatelkou pořízených nahrávek výpovědí třinácti česky hovořících mluvčích z oblasti západních periferií amerického Chicaga, kteří jsou mimo české země více než čtyřicet let, problematiku uchovávání a předávání jazyka dalším generacím, rovněž i jazykového posunu v krajanské komunitě. Práce zkoumá, v jakém prostředí a v jakých situacích měli a mají Čechoameričané možnost udržovat kontakt s českým jazykem a jaký význam při udržování řeči jednotlivců měly národní instituce (jako jsou krajanské spolky, menšinové školy, české farnosti apod.). Mluvčí reflektují, nakolik a za jakých podmínek se jim podařilo předat češtinu následujícím generacím, zároveň také s jakými reakcemi na jazykové jevy prozrazující původ (kupř. cizí přízvuk či jméno) se respondenti setkávali a jaké asimilační strategie volili ke zmírnění případného stigmatu. Z perspektivy jednoduchého jazykového managementu je zjišťováno, jakým způsobem se promítají bilingvní dovednosti a identita respondentů do interakce při výzkumném rozhovoru.
|
|
|
Jazykové gratifikace
Novotný, Tomáš ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Cílem této práce je poskytnout základní souhrnný popis jevu, který se nazývá jazyková gratifikace. Tím se v rámci teorie jazykového managementu myslí metajazykové chování či jednání, při němž došlo k pozitivnímu hodnocení. V práci je představena teorie jazykového managementu a místo jazykových gratifikací v ní. Dále jsou představeny metodologické postupy využitelné pro získání relevantních dat. Využitelnost těchto metod je dále ilustrována v analytické části na řadě příkladů, načež jsou uvedeny i další možné zdroje dat. Další část navrhuje základní typologii jazykových gratifikací, jednak ve srovnání s typologií jazykových problémů, jednak na základě poznatků získaných v průběhu této práce. V diskuzi jsou shrnuty problémy spojené s výzkumem jazykových gratifikací a potenciální perspektivy dalšího výzkumu.
|
|
|
Hledání cesty ke kořenům: jazykový a sociokulturní management mladých Vietnamců v České republice
Ngo, Quynh Nga ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Častým fenoménem u migrantů je tzv. jazyková atrice, neboli částečná ztráta jazykové kompetence, způsobená změnami v aktivním užívání daného jazyka. Nejinak je tomu v České republice, kde jsou početní mladí Vietnamci často chváleni (zejména učiteli) za svou rychlou akvizici českého jazyka ve školském prostředí, ale sami pak v rané dospělosti prožívají nedostatky ve své vietnamské jazykové a sociokulturní kompetenci, na jejichž základě začínají tzv. "hledat cestu ke kořenům". Hlavními předměty zkoumání v této práci budou 1) prožívání nedostatků vietnamské jazykové a sociokulturní kompetence ze strany jednak mladých Vietnamců samotných a jednak vietnamské komunity v ČR, 2) akční plány na nápravu těchto nedostatků a 3) (ne)implementace daných akčních plánů, a to ze strany jak jednotlivců, tak organizací v ČR. Teoreticko-metodologický rámec práce tvoří teorie jazykového managementu (Neustupný 2002) a hlavními metodologickými přístupy budou jazyková biografie (Nekvapil 2004) a etnografie. Výsledky analýzy ukazují kritické body, které by měly být zohledněny jak v podnětech při vytváření metodologie výuky vietnamského jazyka, tak v prožívání a reflexi jejich osobní identity.
|
|
|
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
|
|
|
Forms of address in Finnish in the context of dynamic politeness norms
Štauberová, Markéta ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je popsat současný stav vybraných zdvořilostních jevů ve finštině, které jsou vyjádřeny skrze jazykovou strukturu, konkrétně forem oslovování. Mými hlavními výzkumnými otázkami byly: Jak rodilí mluvčí finštiny užívají T- a V-formy? Byl mluvčími zaznamenán vývoj v užívání forem oslovování ve finštině v posledních deseti letech? Existují specifické situace, příležitosti, místa nebo instituce (…) kde/kdy mluvčí očekávají určitou formu oslovení? Zaznamenali mluvčí nějaké nedávné změny? Jak souvisí potenciální nárůst užívání V-formy s užíváním jiných zdvořilostních výrazů ve finštině? Úvodní část práce je věnována obecnému popisu významných lingvistických teorií zdvořilosti. Následně je vymezeno místo formám oslovování v lingvistické zdvořilosti. Hlavní teoretické východisko této práce spadá do lingvistické pragmatiky. Zdvořilost je chápána jako dynamická interpersonální aktivita. Zdvořilost je nejen lingvistickým jevem, ale také součástí sociálního chování. Proto se mění v závislosti na kultuře ale i na situaci. V druhé kapitole rozebírám formy oslovování ve finštině jako jazykové fenomény. Nejdříve se zabývám rozlišením na nominální a pronominální formy oslovení, následně předkládám výklad určitých aspektů finské gramatiky, které umožňují vyhýbat se přímému oslovování. Na konci této...
|
|
|
Jazykový management rusky mluvících vysokoškoláků v České Republice v socioekonomickém kontextu
Petrova, Natallia ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Předmětem této diplomové práce je jazykový management rusky mluvících vysokoškoláků v socioekonomickém kontextu. Cílem teoretické části diplomové práce je vymezit pojmy jazykový management a teorie jazykového managementu, popsat typy a druhy jazykového managementu a vysvětlit proces jeho vzniku. Teoretická část je založena na odborné literatuře, statistických údajích a dostupných výsledcích dříve provedených výzkumů. V empirické části je proveden výzkum. Hlavní metodou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s respondenty. Cílem výzkumu bylo získat aktuální data o postavení cizinců z cílové skupiny na trhu práce v České republice. Na základě získaných informací je zjištěna reálná situace spojená s socioekonomickým postavením rusky mluvících vysokoškoláků žijících na území České republiky. Těžištěm výzkumu je shromáždění, analýza a interpretace sdělovaných zkušeností vysokoškoláků.
|
|
|
On the Discursive Constitution of Language Norm Authorithies in German Schools and Their Influence on the Creation of the Standard Variety
Horbank, Olivia Josephine ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkou diskurzivního prosazování normové autority ve školské výuce. Práce se opírá o datový materiál vícero audiových a audiovizuelních snímků z vyučování na dvou školách 3. stupně v Německu. Jejím cílem bylo pozorovat a popsat způsob, jakým učitel jako normová autorita v daných diskurzech vůči žákovi jako normovému subjektu vystupuje a zda se i následně jako normová autorita prosazuje. Zároveň byl fokus pozorování zaměřován na to, jak normové subjekty - tedy žáci - na tento zásah do jejich jazykové produkce reagují. Teoretický základ této práce tvoří Sociální silové pole podle Ulricha Ammona a Teorie jazykového managementu. Na příkladu jednotlivých kroků jazykového managementu bylo popsáno a analyzováno, jakým způsobem si žáci jazykové normy ve vyučovacím procesu aktivně přivlastňují. Analýza a vyhodnocení vyučovacích nahrávek podporují dynamický charakter jazykové normy a ukazují její procesuální vznik a přivlastňování. Klíčová slova: norma, varieta, sociální silové pole, jazykový management, makro- a mikrorovina, normová autorita, normový subjekt
|
|
|
Heritage Language Preservation and its Impact on Integration: The Case of the Vietnamese in the Czech Republic.
Chudoba, Barbara ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent) ; Abondolo, David (oponent)
Zachování dědictví jazyka nebo naopak, změny v jazyku (ztráta nebo snížení znalosti jazyka) mohou přímo ovlivnit integraci menšinové etnické skupiny do hostitelské společnosti. Mnohé teorie a studie prokázaly, že studenti z etnické skupiny, kteří jsou povzbuzováni k tomu, aby ctili svou etnickou příslušnost a praktikovali jazyk svého dědictví, mají lepší vztahy s rodiči a vrstevníky, jsou celkově víc akademicky i kognitivně pokročilí, mají menší sklony k páchání trestných činů a více využívají nabízející se ekonomické příležitosti. Stručně řečeno, tito jedinci by se měli s větší pravděpodobností úspěšné integrovat do společnosti hostitelské země. Proto jsem se při pohledu na vietnamské komunity v České republice pokusila vyhodnotit postavení vietnamského jazyka jako jazyka dědictví této etnické komunity s pomocí kvalitativního výzkumu, abych lépe pochopila současnou sociolingvistickou krajinu. Ve své práci jsem nakonec dospěla ke zjištění, že zachovávání jazykového dědictví může působit jako překážka integrace první generace, pokud je jazyk dědictví uchováván na úkor učení se jazyku hostitelské země. V pozdějších generacích se však objevuje jazykový posun, který v delší perspektivě může ve skutečnosti integraci brzdit. Klíčová slova Jazykové dědictví, Jazykový posun, integrace, Vietnamci,...
|
|
|
Austrian versus German German. Simple Language Managenent in Interactions between Austrian and German Native Speakers
Grycová, Petra ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Nejpozději od roku 1986, od Mezinárodní učitelské konference v Bernu, je němčina mezi jazykovědci uznána jako pluricentrický jazyk, a tudíž lze nejpozději od tohoto roku hovořit o existenci více jazykových center a zároveň i vzájemně si rovných národních variet němčiny. Také v souvislosti s postupující decentralizací moci a s tím související regionalizací ve světě a zároveň se vstupem Rakouska do Evropské unie v roce 1995, která přinesla mnohé diskuze a především "Protokol č. 10" s 23 austriacizmy, zažila 90. léta doslova boom v produkci pluricentricky zaměřené literatury. Mnoho studií bylo věnováno také výzkumu a popisu rakouské spisovné variety němčiny. Zároveň se ukazuje, že přese všechnu deklarovanou rovnost národních variet mluvčí sami buď o existenci více spisovných variet nevědí, nejsou schopni určit, čím se vyznačují, popř. považují jen jednu národní varietu za spisovnou. Tyto názory, postoje a hodnocení, stejně jako případné problémy mluvčích související s existencí národních variet budou v této práci popsány a analyzovány s pomocí nástrojů teorie jazykového managementu. Východiskem k analýze jsou autentické rozhovory německých a rakouských rodilých mluvčí. Důležitým bodem výzkumu je i to, jakým způsobem pluricentrický koncept na mikrorovině funguje a popř. jak a jaké národní variety sami...
|
|
|
To the Position and Role of the Normative Authority in the Internet Forums. An Analysis of the Corrections in the Context of the Language Management Theory.
Šimčíková, Lucie ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Má diplomová práce se zabývá stavem jazykového standardu němčiny v praxi na základě zkoumání v diskuzních fórech, která se tématu jazyka věnují. Mnou vybraná internetová fóra nabízejí jazykovou pomoc zejména při učení cizího jazyka, v našem případě němčiny, ať už pomocí korektur, či přímých odpovědí na specifické otázky. Východiskem je pro mne teorie jazykového managementu a model sociálního silového pole Ulricha Ammona. K instancím, jež dle Ammona normu určují, jsem zařadila i účastníky diskuzí. Ti často svými korekturami rozhodují, co je standard, a tím tak ovlivňují ty, pro něž němčina mateřským jazykem není. Analýza zkoumá korektury mnou vytvořených modelových textů, které provedli rodilí mluvčí v daných internetových fórech. Za pomoci principů jazykového managementu jsem v komentářích diskutovala s účastníky o provedené či neprovedené korektuře, či té které zvolené variantě. Cílem mé práce je pak sledovat chování normových autorit ve vztahu ke kodifikované normě, zda ji znají a dodržují, a tím i předávají normovým subjektům. Dále se mimo jiné zajímám o to, jaká je jazyková způsobilost těchto účastníků internetových fór, což zjišťuji pomocí dotazníků.
|
host ::
RSS.