|
|
Evaluace práce s dětskou terapeutickou skupinou
Syrovátková, Nikola ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá evaluací práce s dětskými terapeutickými skupinami. Ukazuje hodnocení programu dětských terapeutických skupin z pohledu rodičů a jejich dětí. Zároveň představuje také to, na čem se v hodnocení shodují a v čem naopak rozchází. Teoretická část se zaměřuje na vymezení skupinové psychoterapie, dále na dítě mladšího školního věku. Důležitou částí je skupinová psychoterapie s dětmi a zapojení rodiče v procesu terapie. Rozebírá také zasazení dítěte mladšího školního věku do jeho vývojového období a na to navazující specifika. V empirické části je představen kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sedmi rodiči a dotazníků se sedmi dětmi. Data byla analyzována vytvářením tematických trsů. Vyhodnocování bylo inspirováno metodou zakotvené teorie. Výsledky ukazují, že v hodnocení programu dětských terapeutických skupin se rodiče i děti převážně shodují. Významné pro obě skupiny se zdá navázání blízkých vztahů s ostatními členy. Jako důležitý faktor celého procesu se ukázal způsob komunikace o skupině mezi rodičem a dítětem. KLÍČOVÁ SLOVA: skupinová psychoterapie, dětská psychoterapie, rodičovský skupina
|
|
|
Dětské skupiny v poradenství v kontextu aktivní spolupráce rodiče
Nováková, Marie ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dětskými skupinami v poradenství v kontextu aktivní spolupráce rodiče. Mapuje prožívání rodiče na skupinách z pohledu matek a terapeutů. Teoretická část se zaměřuje na vymezení skupinové psychoterapie, specifik dětské psychoterapie a podpůrných skupin. Dále je zde věnována pozornost prožívání rodiče problémového dítěte a jeho aktivní roli v procesu dětské psychoterapie. Věnuje se také roli terapeuta. V empirické části je představen kvalitativní výzkum. Byly provedeny polostrukturované rozhovory s 5 matkami a se 4 terapeuty. Tyto rozhovory byly analyzovány dle metody vytváření tematických trsů. Vyhodnocování dat bylo inspirováno také metodou zakotvené teorie. Výsledky dokazují, že pohledy rodičů a terapeutů se ve většině oblastech shodují. Obě skupiny vnímají velký význam rodiče na skupině. Skupina působí terapeuticky jak na dítě, tak i na rodiče. Toto působení ovlivňuje průběh celého procesu. KLÍČOVÁ SLOVA: dětská psychoterapie, skupinová psychoterapie, podpůrné skupiny, rodič problémového dítěte, spolupráce s rodičem
|
|
|
Role a podoba cílů v koučování
Valášková, Kristýna ; Heider, David (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem role a podoby cílů v koučování. Téma je nahlédnuto z několika perspektiv, které jsou vzájemně konfrontovány. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, popsány psychologické principy a podstata koučování, objasněno místo cílů v koučování, shrnuty psychologické přístupy v koučování, diskutována možná úskalí cílů v koučování a na závěr teoretické části je podán stručný přehled aktuálních výzkumů. Druhá, empirická část má charakter kvantitativního výzkumu, ve kterém jsou zjišťovány postoje koučů k práci s cíli, celková orientace na cíle a kompetence vztahující se k práci s cíli. Výzkumným souborem jsou profesionální koučové v České republice. Sběr dat je realizován formou administrace sebeposuzovacího dotazníku. Položky v dotazníku se týkají stanovování cílů s koučovaným, jejich průběžného vyhodnocování a vnímaného významu. Dotazník je statisticky vyhodnocen. Ve výzkumné části práce bylo zjištěno, že většina koučů se svými klienty stanovuje cíle v koučování a pracuje s nimi v průběhu celého procesu koučování. V mezinárodním porovnání dosáhli koučové v České republice vyššího celkového skóre orientace na cíle než koučové v USA a Evropě. KLÍČOVÁ SLOVA Koučování, kouč, koučovací kompetence, cíle, nastavení cíle,...
|
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí u dětí se sociálním znevýhodněním v mladším školním věku
Linková, Marie ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi rozvoje dílčích funkcí u dětí se sociálním znevýhodněním v mladším školním věku. V teoretické části jsou představeny základní charakteristiky dítěte mladšího školního věku, sociální znevýhodnění, vliv prostředí na vzdělávání; dílčí funkce, jejich diagnostika i deficity těchto funkcí. Dále jsou zde prezentovány specifické poruchy učení a chování i vybrané možnosti podpory dětí se sociálním znevýhodněním. Praktická část přináší výsledky výzkumného šetření zabývajícího se situací dětí se sociálním znevýhodněním v mladším školním věku v kontextu možností rozvoje jejich dílčích funkcí. Kvalitativní výzkumné šetření bylo zpracováno metodou zakotvené teorie, metodami sběru dat byly: rozhovor, pozorování a analýza dokumentu. Jako klíčové se projevilo vyčerpání rodičů dětí se sociálním znevýhodněním a přenášení zodpovědnosti za vzdělávací proces na dítě. V závěru práce jsou nastíněna praktická doporučení pro práci s rodinami s dětmi v souvislosti se vzděláváním dětí se sociálním znevýhodněním a možnostmi jejich rozvoje.
|
|
| |
|
|
Averzivní pocity terapeutů vůči klientům a způsoby zacházení s nimi
Kozlová, Simona ; Heider, David (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
NÁZEV: Averzivní pocity terapeutů vůči klientům a způsoby zacházení s nimi AUTOR: Bc. Simona Kozlová KATEDRA: Katedra psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. David Heider, PhD. ABSTRAKT: Cílem diplomové práce je získat přehled zažívaných averzivních pocitů terapeutů vůči klientům. Zjistit příčinné charakteristiky vzniku averzvních pocitů a způsoby jejich zpracování. Úkolem je prozkoumat zda existují souvislosti mezi zjištěnými jevy. Metodou sběru dat jsou polostrukturované rozhovory se skupinou psychoterapeutů. Při analýze odpovědí jsem využila kvalitativní metodologii, konkrétně jsem vycházela ze zakotvené teorie Strausse, Corbinové. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou popsány aspekty ovlivňující terapeutický proces, dále podoby averzivních pocitů a jejich možné důsledky na terapeutický vztah. V empirické části jsou prezentována a interpretována data získaná z rozhovorů, která jsou následně analyzována. K hlavním výsledkům práce patří: mezi zažívané averzivní pocity terapeutů patří bezmoc, frustrace, naštvání a vztek, vyčerpání, znechucení, ohrožení a strach, zneužití a selhání. Averzivní pocity se objevují v závislosti na situačních a osobnostních charakteristikách terapeutů i klientů. Významný faktor, který se podílí na vzniku, vnímání i zpracování averzivních...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.