|
|
Příprava vybraných mikrobiálních metabolitů z odpadních surovin
Jechová, Iva ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biodegradací syrovátky na vybrané mikrobiální produkty (sacharidy, kyselina mléčná, kyselina octová a ethanol) termofilními bakteriemi rodu Thermus aquaticus a mezofilními bakteriemi rodu Lactobacillus casei a Bacillus coagulans. Pro kultivaci byla jako médium použita syrovátka, ze které byla odstraněna její bílkovinná část a jenž byla obohacena živinami. Na základě kultivací ve fermentoru byly určeny růstové křivky a pomocí metody HPLC byly stanoveny jednotlivé biodegradační produkty.
|
|
|
Senzorické hodnocení modelových nečokoládových cukrovinek
Malyszová, Markéta ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo provedení senzorické analýzy modelových nečokoládových cukrovinek vybraného druhu – konkrétně typu želé. V teoretické části je zpracována charakteristika nečokoládových cukrovinek, informace o jejich složení a vlastnostech a technologické postupy výroby. Dále se zaobírá principem senzorického hodnocení, včetně vybraných metod této analýzy. Experimentální část se zaměřuje na senzorické hodnocení připravených želé cukrovinek. K analýze bylo vyrobeno několik vzorků, jež obsahovaly přídavek extraktu z bylin, konkrétně arónie a echinacey. Tyto pochoutky byly hodnoceny z několika hledisek – barvy (intenzity a příjemnosti), vůně, a chuti. Dále byl aplikován profilový test chutí a zhodnocena jejich celková přijatelnost. Analýzu prováděli nezaškolení hodnotitelé z řad studentů Fakulty chemické VUT v Brně. Cílem bylo posoudit vliv přidaných extraktů na senzorickou kvalitu vyrobeného vzorku. Z výsledků vyplývá, že přídavek extraktu má vliv na senzorické vlastnosti vyrobených cukrovinek. Pozitivní hodnocení nejvíce ovlivňovala příjemná barva a chuť. K negativnímu hodnocení přispívala nevýrazná vůně a nahořklá chuť.
|
|
|
Izolace ligninu z hroznových semen a jeho aplikace jako plniva pro polyhydroxyalkanoáty (PHA)
Vostrejš, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou polymerních filmů z polyhydroxyalkanoátů (PHA) a jejich modifikací přídavkem ligninu jako aktivního aditiva. Motivací bylo vytvořit materiál s potenciálním využitím jako aktivní obal potravin. Polymerní filmy byly připraveny z čistého krystalického poly(3-hydroxybutyrátu) (P3HB) nebo ze směsi krystalického P3HB a amorfního polyhydroxyalkanoátu (P3HB/PHA). Aplikovaný lignin byl izolován z hroznových semínek, které jsou odpadním produktem ve vinařském průmyslu. Izolovaný lignin byl dále upraven acetylací za účelem zlepšení jeho rozpustnosti v chloroformu. Lignin byl charakterizován stanovením prvkového složení, minerálních látek a infračervenou spektroskopií (FTIR). Dále byla metodou FTIR potvrzena úspěšná acetylace ligninu. Lignin byl přidán jako aktivní aditivum v koncentraci, 1, 5 a 10 % do P3HB a P3HB/PHA filmů připravených rozpouštěním v chloroformu. Byly testovány termální a mechanické vlastnosti polymerních filmů s ligninem a bez ligninu. U P3HB filmů nebylo zaznamenáno zlepšení mechanických vlastností přidáním ligninu. Avšak u směsného polymeru P3HB/PHA došlo u filmů s ligninem k výraznému zlepšení Youngova modulu a pevnosti v tahu. Naopak aplikace acetylovaného ligninu se pro zlepšení mechanických vlastností neosvědčila. Termální vlastnosti byly hodnoceny pomocí metod diferenční skenovací kalorimetrie a termogravimetrie. Bylo zjištěno, že lignin zvýšil tepelnou stabilitu PHA filmů a byl potvrzen jeho účinek jako nukleačního činidla. Funkci aktivního obalu zajišťoval lignin svými antioxidačními vlastnostmi, které byly prokázány ABTS testem. Dále byly ověřeny bariérové vlastnosti. Připravený materiál vykazoval v porovnání s běžně používanými polymery velmi dobré hodnoty.
|
|
|
Kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy
Štýblová, Romana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou kombinovaných nápojů na bázi vína a ovocné šťávy. Práce byla rozdělena na část senzorickou a část chemickou. Jako ovocná složka byla zvolena arónie. Pro přípravu nápoje byl použit aróniový koncentrát. Vzhledem k tomu, že hlavní složkou nápoje je bílé víno, bylo potřeba pomocí senzorické analýzy určit nejvhodnější druh bílého vína pro přípravu tohoto nápoje. Další senzorický výběr se zabýval určením nejlépe sestaveného nápoje, co se týče jednotlivých složek. Jedním ze senzorického hodnocení bylo přídavek přídatných látek. Do nápojů byly přidávány kyselina citrónová a vitamin C. Hodnotitelé měli za úkol posoudit, zda je lepší nápoj bez přídatných látek nebo s těmito látkami. V poslední řadě bylo senzoricky ohodnoceno, zda je chutnější nápoj se samotným aróniovým koncentrátem nebo aróniový koncentrát s další ovocnou složkou. Chemickým testům byly postupně podrobeny aróniový koncentrát, víno vhodné pro přípravu nápoje, připravené kombinované nápoje.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraném typu sýra
Dostálková, Andrea ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v sýrech ementálského typu a v sýrech typu Moravský bochník, tj. přírodní tvrdé sýry s vysokodohřívanou sýřeninou. V teoretické části jsou tyto sýry charakterizovány, je popsáno jejich chemické složení a jednotlivé kroky technologie výroby. Dále je zpracována literární rešerše problematiky aromaticky aktivních látek a popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byla vybraná SPME-GC-MS metoda použita k identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek v sýrech s vysokodohřívanou sýřeninou zakoupených v běžné tržní síti a v modelových vzorcích sýrů vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně za použití různých poměrů přidaných mlékařských kultur. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu a druhu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 129 sloučenin, z toho 35 alkoholů, 9 aldehydů, 24 ketonů, 16 karboxylových kyselin, 23 esterů, 1 ether, 16 uhlovodíků, 2 sirné a 3 dusíkaté sloučeniny.
|
|
|
Stanovení mastných kyselin v tavených sýrech
Pruknerová, Kateřina ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mastných kyselin v tavených sýrech, resp. tavených sýrových analozích, pomocí plynové chromatografie s FID detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny, různé způsoby extrakce lipidů a možnosti stanovení mastných kyselin. V experimentální části byla optimalizována a validována jednoduchá a rychlá metoda stanovení mastných kyselin v přírodních resp. tavených sýrech. Pro extrakci lipidů ze vzorků byla zvolena modifikovaná metoda podle Folche (směsí chloroform - methanol). Pro esterifikaci lipidů byla vybrána metoda podle ČSN EN ISO 5509 s použitím methanolového roztoku hydroxidu draselného. Byl optimalizován typ stacionární fáze a parametry použité kolony, průtok nosného plynu, teplota injektoru, technika dávkování, teplota detektoru a teplotní program. Kalibrační křivky byly sestaveny z pěti kalibračních bodů (v koncentračním rozsahu 0,01 – 60 µg.ml-1), všechny korelační koeficienty R2 přesahovaly 0,99. Limity detekce a kvantifikace jednotlivých mastných kyselin se pohybovaly v rozsahu 0,002 – 6 µg.ml-1. Opakovatelnost metody byla dobrá, všechny relativní směrodatné odchylky ploch píků byly menší než 9 %. Optimalizovaná a validovaná metoda byla následně aplikovaná na vybrané vzorky tavených sýrových analogů. Celkem bylo analyzováno 5 druhů analogů, lišících se obsaženým tukem (máslo, meruňkový, lněný, rybízový a hroznový olej). Na základě srovnání retenčních časů standardů bylo ve vzorcích identifikováno 34 mastných kyselin.
|
|
|
Toxické látky vyšších hub
Ascherová, Adriana ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je věnovaná problematice toxických látek vyšších hub. Tematicky je rozčleněna do tří oddílů. V první části se zabývá chemickým složením hub, kde klade hlavní důraz na obsah těžkých kovů a léčivých látek. Následující oddíl je zaměřen na houby jedovaté, jejich nejvýznamnější zástupce a mechanismus působení jedů. Část třetí objasňuje problematiku hub jedlých a otravy, které mohou způsobit. Především se jedná o biogenní aminy, práce popisuje jejich chemické složení, vznik, strukturu a rozdělení, výskyt, biologické účinky a metody stanovení (plynová chromatografie, kapalinová chromatografie, tenkovrstvá chromatografie a kapilární elektroforéza).
|
|
|
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Anthokyanová barviva ve vybraném ovoci
Peprná, Tereza ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v bezu černém (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, krátky přehled vyšlechtěných odrůd a možnosti využití bezu černého v potravinářství a lékařství. Větší pozornost je věnována anthokyanovým barvivům. Je zde popisována jejich charakteristika, výskyt, faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce je zde shrnuta biosyntéza pigmentů a jejich metabolismus, pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářství. Jsou zde zmíněny i možnosti jejich stanovení. Další kapitola pojednává o vysokoúčinné kapalinové chromatografii. V závěru teoretické části jsou shrnuty poznatky z analýzy anthokyanových barviv v různých matricích odbornými vědeckými pracovníky. V experimentální části bylo analyzováno celkem 16 odrůd bezu černého, které pocházejí z výzkumného a šlechtitelského ústavu v Holovousích. K identifikaci a kvantifikaci barviv byla použita metoda vysoko účinné kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem při vlnové délce 520 nm. Pro zkrácení doby analýzy a zlepšení rozlišení separace byl optimalizován gradient mobilní fáze. Metodou HPLC byla identifikována 4 barviva: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3,5-diglukosid a kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid. Celkové plochy píků anthokyanů se pohybovaly v rozmezí od 33283833,7 mAU•min-1 do 5539950,7 mAU•min-1. Nejvíce anthokyanových barviv bylo stanoveno v odrůdě Mammut (33283833,7 mAU•min-1), nejméně pak v odrůdě Aurea (5539950,7 mAU•min-1). Až na odrůdy Haschberg a Aurea byl kyanidin-3-sambubiosid majoritním barvivem ve všech odrůdách bezu černého. Pomocí regresní rovnice kalibrační křivky kyanidin-3-glukosidu byly příslušné plochy píků přepočítány na koncentrace barviva ve všech odrůdách bezu. Nejvíce tohoto anthokyanu obsahovala odrůda Mammut (0,486 mg•ml-1) a nejméně odrůda Aurea (0,033 mg•ml-1).
|
|
|
Vývoj metody pro stanovení kvalitativních ukazatelů kakaového prášku
Vránová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na stručnou botanickou charakterizaci kakaovníku pravého a jsou také uvedeny jeho nejznámější odrůdy. Dále je popsáno chemické složení kakaových bobů s důrazem na theobromin a kofein. Je zmíněna i technologie zpracování kakaových bobů na kakaovou hmotu a kakaový prášek, které jsou pak dále využívány potravinářském průmyslu. Součástí je také krátký popis legislativních požadavků vztahujících se ke kakau. V této části práce jsou také uvedeny dvě kapitoly věnované popisu instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Experimentální část se zabývá analýzami kakaového prášku, kakaových bobů, kakaové hmoty a odpadní drti z kakaových bobů prodávané jako „čajová směs“. V uvedených surovinách bylo stanoveno celkem 10 legislativou doporučených parametrů, např. obsah kofeinu, theobrominu a sacharózy, obsah těžkých kovů a draslíku, obsah tuku a další. Nejvyšší obsah theobrominu byl stanoven v kakaovém prášku 178,363 mgl-1, kofeinu v kakaových bobech 16,096 mgl-1. Všechny analyzované vzorky obsahovaly dle očekávání malé množství sacharózy, nejvíce jí bylo nalezeno ve vzorcích čajové směsi jak u stanovení vzorku ve směsi voda:ethanol 84,069 mgl-1, tak v roztoku vzorku ve vodě 65,897 mgl-1.
|
host ::
RSS.