|
|
Identita, komunita a teorie symbolické interakce v digitálním věku
Bartoň, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Práce je kompilací na téma utváření identity a sociálních vazeb prostřednictvím digitálních technologií a nových médií, především internetu. S pomocí východisek teorie symbolické interakce o komplexnosti, vzájemné souvislosti, provázanosti a podmíněnosti jedincovy identity, interpersonálních vztahů, sociálních vazeb a společnosti se autor s ohledem na současné procesy jako je globalizace a prudký rozvoj digitálních věnuje zejména dvěma tématům. První z nich se týká problematiky a otázek ohledně teorií o "virtuálním" a "odtělesněném", tedy jakémsi "samostatném" jedincově "já", kteréžto se autor snaží vyvrátit za použití Hansenova konceptu těla jako specifického obrazu. Druhým nosným tématem je pak popis forem interpersonálních vztahů a sociálních vazeb - autor argumentuje, že jejich "tradiční" podoby nezanikají, že se přetvářejí a redefinují. Podobně pak nezanikají ani nedevalvují "kvality" v nich obsažené.
|
|
|
Politický význam Durkheimova projektu sociologie
Maršálek, Jan ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Předkládaná práce je jednou z těch, které se "vracejí ke klasikům", neboť autor se v ní pokouší o originální politickou interpretaci sociologického projektu Émila Durkheima. Hypotéza, že je za Durkheimovým projektem sociologie (který je třeba odlišit od Durkheimovy konkrétní sociologie) možné rozpoznat politickou intenci, je získána na základě přiblížení, které autor provádí mezi Durkheimovým vymezením sociálního faktu a Agambenovým pojetím foucaultovského termínu "dispositiv". Protože analýza vybraných interpretací Durkheima, které se přímo zaměřují na politický aspekt jeho práce (z pera R. Arona, A. Giddense a B. Lacroixe), autorovi nedovolila znovunalézt úroveň Durkheimova sociologického projektu, obrátil svoji pozornost k vybraným "globálním" interpretacím (T. Parsons, A. Giddens, R. Aron). Jen v jedné z těchto obecných interpretací bylo dosaženo hledané úrovně, především byl ale v součtu ztracen "politický" Durkheim. Autorovy vlastní komentáře k některým Durkheimovým malým textům, k Durkheimovu a Maussovu článku o sociálním původu mentálních klasifikací a k jeho Dělbě společenské práce jsou v poslední kapitole využity k podpoře teze, podle níž spočívá politický charakter Durkheimova sociologického projektu v jeho účasti na osvobození člověka společností od ní samé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.