|
|
Intermedialita a komiks
Balvín, Jaroslav ; Bystřický, Jiří (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá intermedialitou jako přístupem, který tematizuje především vzájemné vztahy mezi médii. V další části práce jsou intermediální východiska využita k analýze morfologie komiksu, autor vychází zejména ze současných vizuálních teorií (Mitchell, Flusser ad.) a vizuální sémiotiky (Barthes, Eco ad.), zkoumá slovo a obraz, čas, pohyb a další fenomény komiksu, ve kterém jsou právě tato média dříve chápaná jako jednotlivé entity propojená do funkční jednoty. Při tomto zkoumání se autor vrací ke kořenům znakové tvorby skutečnosti, a to při zkoumání "kryptokomiksů" v éře před tiskem. Věnuje se i problematice tvorby elektronických obrazů, kyberkultury, multimediality a nových médií, když zkoumá stav a proměnu komiksu v současnosti, charakteristické transformací starších textových, vizuálních ad. kódů na jedinou bázi kódu digitálního.
|
|
|
Fikční komunikace a zobrazení vědomí v narativní literatuře
Koten, Jiří ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Češka, Jakub (oponent)
Fikce patří ke stále diskutovaným tématům literární teorie. Většina z nás tomuto pojmu intiuitivně rozumí; spojujeme si jej s imaginativní tvorbou a se zobrazivým uměním. Hojnost přístupů v teorii fikcionality však přesvědčivě dokazuje, že definovat fikčnost není snadné. Podle teoretičky Dorrit Cohnové (srov. COHN 1999: I) má slovo fikce minimálně čtyři základní významy: bývá ztotožňováno s univerzem literatury, s vyprávěním, s nepravdou, s pojmovou abstrakcí. Chápání literatury jako fikce je běžné, anglické slovo "fiction" označuje celou oblast beletrie. Snad každý čtenář ví, že se v literatuře může setkávat s imaginárními1 osobami, bytostmi, prostory a místy. Ještě samozřejmější a méně problematičtější se jeví spojení fikce a narativu. Literární narativy jsou obvykle písmem fixovaná jazyková vyprávění, která čtenářům zprostředkovávají příběhy. Také tyto příběhy, jsou fikční.2 Podotýkáme, že se nám homonymita, která pojem fikce provází, zamlouvá. Jestliže fikce bývá spojována s "nepravdou", je to proto, že filozofové jako Russel a Frege (srov. DOLEŽEL 2003: 19) tvrdili, že nemají-li entity, k nimž fikce odkazují, referent v empirickém světě, jsou zákonitě nepravdivé, resp. stojí mimo pravdivostní hodnocení. Také chápání fikce jako "abstrakce" nebo "verze" (čtvrtý význam, jenž uvádí Cohnová) nemusí být...
|
|
|
Computerová naratologie: narativní schémata počítačových her
Praks, Vítězslav ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Studie obsahuje teoretické sondy o herní textualitě; popisy analogií mezi organizací herního textu a uměleckého artefaktu. Osobní počítač je v práci pojímán jako narativní médium - nástroj prezentace libovolného obsahu, včetně epického. Počítačové hry jsou interpretovány s užitím naratologických a ludologických kategorií. Ve studii je na příkladu počítačových her podrobně analyzován fenomén narativů vyprávěných počítačem. Pozornost je věnována především základním teoretickým konceptům, na nichž jsou tyto aplikace postaveny (konečné automaty). Ve studii jsou dále zkoumány vztahy média literatury a média počítačových her ve srovnání s působením dalších médií na literaturu (vliv filmové a televizní tvorby). Zvláštní pozornost je ve studii věnována fenoménu počítačem generované literatury (prózy a poezie). Ve studii jsou podrobně analyzovány koncepty, konkrétní příklady i přínosy pro literárněvědné poznání. To je spatřováno především v technických prostředcích, jež umožňují rozložit analyzovaný text na komponenty a kvantifikovatelné identifikátory. (Typicky např. ve versologii). V závěru práce je demonstrována analýza narativu na jeho dílčí komponenty (aktanty, stavové diagramy). S využitím nástrojů výpočetní techniky je následně z hloubkové struktury příběhu, reprezentované stavovým diagramem, generován plný...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zelená reflexe Josefa Váchala
Justová, Magdalena ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá prací Josefa Váchala z perspektivy environmentalismu s cílem prozpoznat možné rysy této ideologie. Tyto rysy se vynořují dodatečně ze samotné počáteční definice environmentalismu. Práce je zaměřena především na Váchalovo dílo "Šumana umírající a romantická". Hlavním cílem práce je analýza tohoto díla podle výše zmíněných kritérií a na základě metody hermeneutické analýzy textu.
|
|
| |
host ::
RSS.