|
| |
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
| |
|
|
Democratization of the Western Balkans through EU's enlargement strategy: from success to failure?
Puljiz, Ana ; Vukov, Visnja (vedoucí práce) ; Kocián, Jiří (oponent)
Over time it became clear that the EU's most powerful foreign policy tool for democracy promotion in Europe is enlargement. Hence, through the top-down approach of a conditionality policy the EU decided to pursue democracy promotion in the Western Balkans. However, the democratization of the Western Balkans led by the EU produced very different results across the region. While Croatia managed to advance its democracy and join the Union; other Western Balkan countries fell behind. Considering that the enlargement process is a top-down process, in which domestic change is to some extent guided from the outside, the effects of the political climate inside of the EU on the democratization of the candidate country need to be researched. While attempting to democratize Western Balkans the EU suffered from more internal turmoil than ever before, which either drew attention away from the enlargement or reinforced negative sentiments about it. Thus, this thesis poses the question of how did enlargement resistance impacted the democratization process in the Western Balkans? The research looks into the problem through comparative case studies, using the most similar cases design. It focuses on Croatia - the country that managed to successfully democratize and join the Union and Montenegro - the country that in the...
|
|
|
Židovská identita československých Židů a její vliv na motivaci pro vstup do brigády Hagana
Piskač, Jan ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vztahem mezi židovskou identitou československých Židů a motivací pro jejich vstup do dobrovolnické brigády Hagana. Práce se věnuje období před 2. světovou válkou a po ní, přičemž sleduje vývoj židovské identity a vztah tehdejší židovské populace k československému státu. Cílem práce je zjistit jaká byla motivace Židů pro vstup do vojenské jednotky Hagana, která měl pomoci rodícímu se státu v boji za nezávislost. Tato motivace je dávána do kontextu s tehdejší židovskou identitou v Československu. Práce je rozdělena do čtyř částí, přičemž v první je vymezen samotný pojem identita. Druhá část se zabývá židovskou identitou ve sledovaném období v Československu. V rámci třetí části je popsán samotný vznik dobrovolnické brigády pro Izrael, a především svědectví o motivaci členů brigády. Finální kapitola práce analyzuje vliv židovské identity na motivaci členů brigády pro vstup do jejich řad. Práce je případovou studií, která využívá primární a sekundární zdroje, díky kterým se snaží nalézt vztah mezi identitou a motivací československých Židů pro vstup do brigády Hagana.
|
|
| |
|
|
Analýza generačních rozdílů veřejného mínění na rozpad Československa
Kukačka, Jakub ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kocián, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci, nazvané "Analýza generačních rozdílů veřejného mínění na rozpad Československa", se věnuji zdokumentování nálad českého obyvatelstva v období od 90. let 20. století až do současnosti. Za rozdělením ČSFR stály převážně politické elity obou nástupnických republik, které toto rozhodnutí přijaly, aniž by bylo konzultováno s občany, kteří se dle tehdejších průzkumů stavěli spíše na stranu zastánců pokračování federace. Postoje veřejnosti se ovšem od rozdělení společného státu významně proměnily a důležitou úlohu v těchto změnách hraje generační uspořádání dané společnosti. Za 30 let od rozpadu se ve společnosti etablovaly nové generace. Je tedy více než vhodné tehdejší a současné nálady porovnat a pokusit se identifikovat příčiny těchto změn. Výsledkem této práce by mělo být poskytnutí základního historického přehledu konečného období ČSFR, zmapování vývoje veřejného mínění k dané události, jeho srovnání a identifikace možných názorových trendů v daných generacích.
|
|
|
Politika paměti a nostalgie: dnešní obraz bývalého režimu a Nicolae Ceaușeska na sociálních sítích
Smitková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzpomínání a nostalgii na bývalý rumunský komunistický režim a jeho dlouholetého vůdce Nicolae Ceauşeska. Práce nejdříve shrnuje základní důvody, proč došlo k pádu režimu a následně se snaží vykreslit základní vývojovou linku v oblasti vzpomínání na bývalý režim a Nicolae Ceauşeska a zmapovat, jak se nostalgie k režimu v průběhu let vyvíjela a co bylo příčinou jejích proměn. Zároveň definuje faktory, které ovlivnily nárůst nostalgie v průběhu let a její hlavní rysy. V praktické části se práce soustředí na vzpomínání a nostalgii v digitálním prostoru, a to konkrétně na sociálních sítích. Jádrem celé práce je výzkum na Twitteru a Instagramu, kde pomocí analýzy sentimentu a multimodální analýzy autorka analyzuje příspěvky týkající se režimu a Nicolae Ceauşeska a na jejichž základě se snaží určit jejich hlavní charakteristiky a zda vykazují prvky nostalgie. Nakonec se snaží vykreslit obraz, jaký dnes má komunistický režim Nicolae Ceauşeska na sociálních sítích.
|
|
|
Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990)
Suk, Jiří ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gjuričová, Adéla (oponent)
Domnívám se, že v zásadě je možný trojí přístup ke zkoumání toho, co samo sebe nazvalo "sametovou (něžnou) revolucí". Značný a stále rostoucí počet autorů věnuje pozornost komparativní analýze pádu komunistických režimů ve středovýchodní Evropě roku 1989. Největší předností komparací, které nebývají založené na archivním bádání, je široký záběr mapující celý politický terén někdejší "jiné Evropy". Cena kvalitních studií - většinou politologické provenience - spočívá v neotřelých postřezích, v odhalování zajímavých analogií, totožností i rozdílů. Inspirativní i provokativní teze podněcují diskusi, vybízejí k souhlasné i nesouhlasné reakci. Vnášejí do ní novou terminologii, metodické inovace a interpretační hypotézy, které okysličují bádání založené výhradně na archivních pramenech.1 Zatímco komparativní analýza vychází z horizontální perspektivy, historické bilancování je založeno na perspektivě vertikální. Krouží kolem podstatných otázek souvisejících tak či onak se zlomovými body česko-slovenských dějin: ... 1918 - 1938 - 1939 - 1945 - 1948 - 1968 - 1989 - 1992 ... Meditace o "smyslu českých dějin" mají u nás silnou tradici, v současnosti však nemnoho osobností vládnoucích pronikavou silou vhledu do podstaty minulých dějů. Nejde totiž o nic menšího než osvětlit naši přítomnost v souvislostech běžnému...
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
host ::
RSS.