|
|
Šedá / šedivá barva a její reflexe v češtině a v českých slovnících
Fimanová, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vyjádřením šedé barvy českými lexémy šedý a šedivý. Metodologicky vychází z pojetí označení barev v kontextu kognitivní lingvistiky představených v první kapitole. Praktická část práce předkládá analýzu českého slovníkového materiálu a korpusových dat se zaměřením na časté kolokace jednotlivých lexémů. Poznatky vedou k určení jednoho z adjektiv jako označení základní barvy v pojetí B. Berlina a P. Kaye. Výzkum dále přispívá i k objasnění problému, ve kterých oblastech se analyzované výrazy významově liší či překrývají. K tomuto účelu je v práci využita typologie sémantické struktury barevného pojmu K. Waszakowé. Z výsledků vyplývá, že původně adjektiva odkazovala k jiným objektům reality, ale postupně se lexémy šedý a šedivý významově i konotačně sbližují, přesto však nefungují zcela synonymně. Klíčová slova barvy, šedý, šedivý, význam, konotace, kolokace, prototyp, označení základní barvy, české jazykové slovníky
|
|
|
Odlišnosti a podobnosti mezi zvuko-barvovou synestezií (chromaestezií) a obdobnými percepčnímy jevy
Kysilková, Lenka ; Šebesta, Pavel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Synestezie je percepční jev objevující se u části populace. Stimulace jedné smyslové modality způsobí projev i v jiné nestimulované modalitě. Například při zvukové stimulaci se objevuje současný vizuální projev jako barva. Tato práce se zaměřuje na shrnutí fenomenologických poznatků a možných mechanických příčin synestezie. Podobnost synestezie jiným obdobným percepčním jevům jako krosmodální korespondence vnáší nejasnost definice fenoménu a neshodu mezi vědci ve vymezení synestezie. Popisuji rozdíly a podobnosti s krosmodálními korespondencemi. Také kriticky evaluuji metodiku experimentálních studií. Klíčová slova Synestezie, krosmodální korespondence, percepce
|
|
|
Vliv představitelnosti slov na osvojování slovních tvarů v češtině
Kříž, Adam ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
(česky) V literatuře bylo evidováno, že představitelnost slova - snadnost, s jakou slovo vyvolává mentální obraz toho, co označuje - ovlivňuje zpracovávání jeho různých tvarů (např. Prado - Ullman, 2009), jeho osvojování (např. McDonough et al., 2011) a osvojování gramatických morfémů (Smolík, v tisku). Diplomová práce navazuje na Smolíkovu studii a snaží se ověřit, zda představitelnost kmene slova má i v češtině vliv na osvojování jeho flexe. Zaměřovali jsme se na osvojování nominativu plurálu u substantiv a na druhou osobou prézentu singuláru a minulého příčestí u sloves. Nasbírali jsme ohodnocení vybraných slov podle představitelnosti a ostatních proměnných, které mohou při osvojování slovních tvarů významně působit, a pomocí dotazníků distribuovaných rodičům jsme zjišťovali, jak si děti dané tvary vybraných slov osvojují. Výsledky ukazují, že představitelnost signifikantně predikuje věk osvojení nominativu singuláru a věk osvojení všech sledovaných slovesných tvarů. Absence efektu představitelnosti u osvojování nominativu plurálu patrně souvisí s obecně velkou mírou (a tedy se sníženou variabilitou hodnot) představitelnosti substantiv v našem materiálu. Podáváme dvě vysvětlení toho, proč k efektu představitelnosti u ostatních sledovaných tvarů dochází: představitelnější slova šetří mentální...
|
|
|
Sociolingvistické aspekty češtiny jako cizího jazyka
Hájková, Marcela ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Diplomová práce systematicky zpracovává sociolingvistické aspekty ceštiny jako cizího jazyka a mapuje, zda a jakým zpusobem jsou reflektovány v soucasné vyucovací praxi, resp. jak se jeví ve zpracování novejších a casto užívaných ucebnic ceštiny pro cizince. Autorka vychází z obecných principu komunikativního prístupu a ze základních materiálu pro výuku cizích jazyku v Evrope. V teoretické cásti vymezuje klícové pojmy komunikacní kompetence a komunikacní situace a formuluje rámcové požadavky na ucební materiály. Praktická cást je poté venována analýze vybraných ucebnic ceštiny pro cizince. Ze sledovaných oblastí (repertoár zastoupených komunikacních situací, jejich proporce a zpracování; ucivo rozvíjející sociokulturní a sociolingvistickou kompetenci; zastoupení a zpusob prezentace jazykových variet) se jako nejvíce problematická ukázala míra orientace na bežne mluvenou rec (v Cechách na obecnou ceštinu). Možnosti rešení této otázky jsou naznaceny v záveru práce.
|
|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Sémantika aktantů a relativní frekvence v porozumění pasivní konstrukci u osob s afázií
Pospíšilová, Eva ; Láznička, Michal (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem sémantiky aktantů a relativní frekvence pasiva na porozumění českým pasivním konstrukcím u osob s afázií. Cílem práce je navrhnout experiment, který bude uvedené faktory agramatického porozumění v češtině zkoumat, a otestovat jej na skupině neurotypických mluvčích. Teoretické kapitoly práce se věnují obecnému popisu afázie, lingvistické afaziologii a projevům afatických syndromů v češtině. Jsou v nich rovněž představeny základní výsledky dosavadních výzkumů porozumění sémanticky reverzibilním větám s pasivem u pacientů s afázií a poznatky ze zahraniční afaziologické literatury, v níž byl zaznamenán vztah mezi úrovní porozumění komplexním syntaktickým strukturám a jejich frekvencí. Experimentální část se věnuje již samotnému experimentu. Na základě korpusové analýzy bylo zvoleno celkem 24 sloves s vysokou a nízkou relativní frekvencí pasiva, od každého slovesa byly utvořeny čtyři věty s různou kombinací užitého slovesného rodu, relativní frekvence pasiva a (ne)životnosti patientu. Pro ověření porozumění byla zvolena metoda čtení vlastním tempem spolu s otázkami ověřujícími porozumění. Podnětové věty i forma úkolu byly následně otestovány na neurotypických mluvčích ve dvou pilotních výzkumech. Na základě těchto testování byla nakonec navržena finální podoba...
|
|
|
Lexikální vybavování u bilingvních mluvčích ruštiny a češtiny
Maslova, Alexandra ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována lexikálnímu vybavování bilingvních mluvčích v prvním jazyce, konkrétně u rusky mluvících jedinců žijících v České republice. Cílem práce je navázat na předchozí zahraniční i české studie zaměřující se na lexikální vybavování bilingvních jedinců, které je v jejich prvním jazyce pomalejší v porovnání lexikálním vybavováním monolingvních mluvčích. V teoretické části se práce věnuje pojmům bilingvismus, lexikální deficit a jazyková dominance, a předkládá také rozbor několika aktuálních zahraničních i českých studií na téma lexikálního vybavování bilingvních mluvčích. Dále navazuje představením ruskojazyčné komunity v Česku a řečového chování této menšiny v ČR. Jádrem práce je propracovaný návrh experimentálního zkoumání, jehož součástí jsou test verbální fluence, úloha pojmenovávání obrázků a dotazníkové šetření. Předvýzkum k úloze pojmenovávání obrázků byl realizován za pomoci 243 respondentů, jejichž mateřštinou je ruský jazyk. Výstupem práce je návrh experimentu, na který mohou navazovat další výzkumy. Klíčová slova bilingvismus, lexikální vybavování, jazyková dominance, ruskojazyčná komunita v ČR
|
|
|
Zpracování vět se slepou kolejí u studentů středních škol s češtinou jako mateřským jazykem
Ceháková, Markéta ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá zpracováním vět se slepou kolejí v češtině a volně navazuje na výzkum v rámci tzv. dostatečně dobrého zpracování jazyka. Některé studie v rámci tohoto přístupu předpokládají, že reanalýza vět se slepou kolejí vede k tvorbě úplných a inputu věrných reprezentací, ale že původní interpretace víceznačného úseku není plně potlačena a dále existuje vedle interpretace nové (Slattery et al., 2013; Qian et al., 2017). Tyto poznatky jsou však formulovány na základě studia omezeného okruhu syntaktických struktur. Diplomová práce představuje sadu tří experimentů, které prostřednictvím metody čtení vlastním tempem a otevřených kontrolních otázek testují, zda je závěry Slatteryho et al. (2013) možné vztáhnout i k dalším, dosud neprozkoumaným strukturám, jmenovitě větám jako "Roztržitý kastelán zamkl průvodkyni na nádvoří koloběžku." Výsledky experimentů ukazují, že předpoklady dostatečně dobrého zpracování jazyka lze k těmto větám vztáhnout pouze v případě, že mají v objektu substantivum popisující osobu, čímž se mimo jiné zvýší i celková náročnost zpracování. U méně náročné varianty těchto vět, kde v předmětu stojí substantivum popisující věc, se výsledky zpracování neliší od podobných nevíceznačných vět. Klíčová slova: dostatečně dobré zpracování jazyka,...
|
|
|
Lexikální vybavování u bilingvních mluvčích češtiny a polštiny
Karešová, Pavla ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce předkládá metodologický návrh psycholingvistického výzkumu, který se zaměřuje na lexikální vybavování bilingvních obyvatel z regionu českého Těšínska, kteří jsou vysoce fluentní v češtině a polštině. Teoretická část tento region definuje jak z jazykového, tak i historického hlediska, posléze se zaměřuje na řečovou produkci bilingvního mluvčího a v jejím závěru shrnuje výzkumy, které se lexikálním vybavováním zabývaly z hlediska bilingvních mluvčích s vysokou mírou fluence v obou jazycích. Na základě východisek z odborné literatury a z představených výzkumů práce předkládá vlastní metodologický návrh psycholingvistického výzkumu s detailním procesem výběru participantů do experimentální bilingvní skupiny a dvou kontrolních skupin. Pro zkoumání lexikálního vybavování bilingvních mluvčích poté práce navrhuje dvě metody: pojmenovávání obrázků a test verbální fluence. V rámci úlohy pojmenovávání obrázků je předložen experimentální set obrázků, který byl vytvořen na základě normování mezi českými a polskými mluvčími. Obrázky byly vybírány především na základě kognátového statusu pojmenování. Pro metodu testu verbální fluence byly navrženy konkrétní kategorie pro úlohu sémantické a písmenné fluence. V závěru jsou vysloveny hypotézy, které se týkají v rámci úlohy pojmenovávání obrázků...
|
|
|
Vývojové tendence ve variaci substantivní flexe v karvinské běžné mluvě
Ochodková, Markéta ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Práce se zaměřuje na variující tvary substantiv v běžné mluvě obyvatel Karviné. Na základě předchozí literatury o jmenné deklinaci na slezském území ve spojení s vlastními zkušenostmi rodilé mluvčí bylo pro analýzu vybráno několik variujících morfologických jevů, a to tvrdé skloňování u měkkých substantivních vzorů v singuláru (muž/muža, moři/mořu, růže/růža) a unifikace plurálových tvarů, zejména v dativu, lokálu a instrumentálu (dativ na -am, lokál na -ach, instrumentál na -ami/-ama). K výzkumu byly použity 3 techniky sběru dat: kratší sociolingvistický rozhovor, který poskytl obecný vhled do mluvy vybraných mluvčích a sloužil ke zjištění potřebných demografických informací; řízená orální elicitace, kde byli účastníci výzkumu předem připravenými otázkami směřováni k užívání zkoumaných morfologických jevů; a on-line dotazník, který přinesl informace o vědomých představách užívání zkoumaných jevů, což bude konfrontováno s informacemi z předchozích dvou technik sběru dat, rozhovoru a elicitace. Cílem práce je popsat určitý vývoj jazyka na území Karviné, a to na základě srovnání mladší generace (15-20 let) a starší generace (65+ let) v kombinaci s vlivem frekvence používání slov vybraných pro řízenou elicitaci na užívání variantních tvarů.
|
host ::
RSS.