|
|
Časná ontogeneze buněčných cirkadiánních hodin
Knapová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vývoj a funkci cirkadiánního systému, který reguluje biologické procesy v organismu podle cyklu 24 hodin. V úvodu je představen cirkadiánní systém a jeho klíčové složky, včetně suprachiasmatických jader hypotalamu a periferních oscilátorů. Je zde i zmíněn molekulární chod cirkadiánních hodin, který je ovlivněn dvěma smyčkami. Hlavním tématem je ontogeneze cirkadiánních hodin, ke které dochází autonomně během buněčné diferenciace embryonálních kmenových buněk. Tento proces je ovlivněn různými faktory, jako jsou ultradiánní rytmy segmentačních hodin a vliv mateřských faktorů. Ne všechny signály jsou však pro vývoj těchto hodin, a hlavně jejich rytmů, zásadní, jak odhalily metody in vitro. Dále je v práci diskutováno, jak se chování embryonálních kmenových buněk liší od buněk diferenciovaných z nich, a proč jsou v těchto buňkách cirkadiánní hodiny nefunkční. Práce přináší hlubší porozumění ontogeneze cirkadiánního systému, jeho rytmů a jeho regulačních mechanismů - tedy toho kdy, kde a za jakých okolností se hodiny začínají vytvářet a "tikat".
|
|
|
Role melatoninu ve střevě savců a jeho interakce se střevním mikrobiomem
Přiklopilová, Barbora ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Melatonin je hormon, který u savců plní především roli v regulaci cirkadiánních rytmů. Nezávisle na epifýze je syntetizován i ve střevech, kde může interagovat se střevním mikrobiomem a podílet se tak na velkém množství různorodých funkcí. Cílem práce je popsat roli melatoninu a shrnout jeho funkce u jednotlivých organismů, přičemž je následně zaměřená na popis především u savců. Práce se zaměřuje na vysvětlení prokázaných účinků melatoninu v savčím střevě, jeho možných interakcí se střevním mikrobiomem a celkový vliv na homeostázu střevního prostředí.
|
|
|
Komplexní molekulární diagnostika gastrointestinálních stromálních nádorů
Kalfusová, Alena ; Kodet, Roman (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Vaněček, Tomáš (oponent)
Komplexní molekulární diagnostika gastrointestinálních stromálních nádorů ABSTRAKT Většina gastrointestinálních stromálních nádorů (GIST) je charakterizována přítomností aktivačních mutací v genech KIT a PDGFRA (80 - 85 %). Ve skupině KIT/PDGFRA nemutovaných GIST (10 - 15 %) byly detekovány mutace v genech BRAF, KRAS, defekty v komplexu SDH nebo fúze FGFR1::TACC1, ETV6::NTRK3. Cílená terapie Imatinib mesylátem (IM) znamenala významný průlom v terapii GIST. Výrazným problémem cílené terapie je vznik primární nebo sekundární rezistence. Biologické chování GIST je nepředvídatelné. Stanovení proliferační aktivity vybraných markerů proliferace a senescence umožní objektivizovat riziko agresivního chování nádoru. Cílem první části naší práce byla mutační analýza genů KIT a PDGFRA a detekce sekundárních mutací u pacientů s progresí onemocnění. V 83.5 % vzorků jsme detekovali primární mutace v genech KIT a PDGFRA. U 16 pacientů s progresí onemocnění jsme prokázali přítomnost sekundárních mutací (v 29 progresivních ložiscích - 69 %). Potvrdili jsme výraznou intranádorovou a rovněž internádorovou heterogenitu sekundárních mutací. Cílem druhé části práce byla analýza alterací ve skupině KIT/PDGFRA nemutovaných GIST. V této skupině GIST jsme prokázali defekty v podjednotkách SDH komplexu, mutace v genech BRAF a NF1 a...
|
|
|
Sexuální obtěžování sester ze strany pacientů
Laudová, Kristina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Sexuální obtěžování sester ze strany pacientů" pojednává o sexuálním obtěžování ve zdravotnictví. Cíle: záměrem práce je zjistit četnost a formu sexuálního obtěžování sester ze strany pacientů, zjistit reakce sester a porovnat sexuální obtěžování sester na chirurgických a interních odděleních. V teoretické části práce je nejprve definován pojem sexuální obtěžování dle mezinárodních institucí. Dále je popisováno sexuální obtěžování ve zdravotnictví, jeho rozpoznání, rizika, prevence, či nápravná řešení. V empirické části jsou uvedeny výsledky vlastního anketního šetření, statistické zpracování hypotéz a komparace výsledků s jinými studiemi. Metody: K dosažení záměrů práce bylo realizováno dotazníkové šetření, jehož cílovou skupinou byly sestry z šesti fakultních nemocnic v ČR z interních a chirurgických klinik. Bylo shromážděno celkem 482 vyplněných dotazníků. Výsledky: Třetina respondentů odpověděla, že byla sexuálně obtěžována ze strany pacienta, téměř ve všech případech byl agresorem muž. Frekvence, se kterou se se sexuálním obtěžováním respondenti setkávali, se pohybovala v řádech měsíců, přibližně desetkrát do roka. Jako nejčastější ovlivnění označovali znechucení či hněv (44 %) a ve 20 % případů nebyli nijak sexuálním obtěžováním ovlivněni. Nebyla nalezena souvislost...
|
|
|
Význam epigenetických mechanismů při rozvoji drogové závislosti
Durdilová, Marie ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Janoušková, Alena (oponent)
Zneužívání návykových látek je celosvětově velice rozšířené a nese s sebou řadu negativních dopadů, jak na jednotlivce, tak na okolí. Na některé látky může vznikat závislost již po několika dávkách, u jiných látek to může být záležitost dlouhodobějšího charakteru. Výsledek je ale vesměs podobný, a to takový, že se prioritou v životě daného člověka stává daná droga nebo činnost. Tato změna priorit souvisí se zvýšenou produkcí dopaminu v důsledku působení dané látky na mozek, a modulací okruhů odměny v mozku. Změny propojení a vzrušivosti neuronů v mezolimbickém a mezo- kortikolimbickém dopaminergním systému vedou ke vzniku a udržování závislosti. Tyto změny na neuronální úrovni jsou v organismu udržovány pomocí epigenetických remodelací chromatinu. Vzorec epigenetických modifikací, charakteristický pro určitý typ zneužívané látky, může být předáván do další generace a tím tak zvyšovat potenciál rozvoje závislosti u potomků. Výzkumy epigenetických modifikací, spojených se závislostí, nám poskytují hlubší porozumění neurofyziologickým změnám doprovázejících drogovou závislost. Zároveň otvírají otázku dalších možností léčby drogové závislosti zacílením na epigenetické modifikace udržující a charakterizující danou závislost.
|
|
|
Vliv mateřské péče na vývoj cirkadiánních hodin během ontogeneze
Straková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na důležitost mateřské péče v raném stádiu ontogeneze na vývoj cirkadiánních rytmů a dalšího fyziologického vývoje. Centrální hodinový oscilátor (SCN) je nejsilněji synchronizován vnějším prostředím vlivem cyklu světla a tmy. Avšak během ontogeneze, kdy se nejprve vyvíjí centrální a periferní oscilátory jsou pro potomka hlavními synchronisátory mateřské signály. Integrace mezi matkou a potomkem je tedy základní pro správnou synchronizaci vyvíjejících se cirkadiánních hodin potomka a matka skrz své chování může negativně, či pozitivně ovlivnit jejich nastavení. Pozornost je tedy věnována kojení, jako v dnešní době upozaďovaný faktor mateřství, který má silný vliv. Složení mateřského mléka má prokázané benefiční účinky vůči umělé stravě a kojení přináší výhody pro zdraví a cirkadiánní rytmus matek i jejich potomků. Předčasně narozené děti jsou vystaveny umělým podmínkám a odstaveny od mateřské péče podobně jako potomci v pokusech s křížovou výchovou. Pozorování těchto vlivů na vývoj jejich cirkadiánního rytmu opět pouze potvrzuje důležitost mateřské péče. Klíčová slova: mateřská péče, cirkadiální rytmy, ontogeneze, kojení
|
|
|
Portfolio profesního rozvoje Elišky Petlanové
Petlanová, Eliška ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Portfolio profesního rozvoje Elišky Petlanové obsahuje deset kapitol. První část. Předmluva slouží jako úvodní text, který provádí celou prací. Další část je profesní životopis, který stručně popisuje autorku po stránce odborných znalostí. Následující část Odborná esej se zabývá problematikou enviromentální výchovy na základních školách a důležitostí školních zahrad. Kapitola Konspekt knihy představuje titul s názvem Co děti nejvíce potřebují? Téma této knihy je dobrým průvodcem i pro začínající pedagogy. V další kapitole Seznam literatury, který může být přínosný pro rozšíření znalostí v oboru. Profesiografický rozbor pedagogického pracovníka se zabývá pohledem na vychovatele a slouží pro představu vychovatele po profesní i po lidské stránce. V kapitole Případová studie školy je seznámení se Základní školou Hradištko, kde autorka v době vypracování bakalářské práce pracuje jako vychovatelka a asistentka pedagoga. Písemná příprava je zpracována na uskutečněné odpoledne ve školní družině v týdnu na jaře. V seznamu literatury a v seznamu zdrojů jsou uvedené tituly a odkazy, které sloužily k vypracování Portfolia profesního rozvoje. Závěr zachycuje autorčino zamyšlení nad studiem. Autorka se zde zamýšlí nad přínosem pro její další profesní cestu. KLÍČOVÁ SLOVA Environmentální výchova, portfolio,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.