|
|
Mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu
Běláková, Sylvie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Vypracovaná disertační práce se zabývá problematikou mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin), ochratoxinu A a aflatoxinům B1, B2, G1 a G2. Náplní disertační práce bylo optimalizovat a validovat analytické metody pro stanovení výše uvedených mykotoxinů v pivovarských surovinách a v pivu. Pro separaci analytů byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně – spektrometrickou detekcí (HPLC-MS/MS) a metoda ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR). Tyto analytické metody byly následně aplikovány při zmapování výskytu fusariových mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene v České republice a v sladařském a pivovarském průmyslu při sledování úrovně kontaminace mykotoxiny. Dále byly realizovány experimenty týkající se přepěňování piva, neboť primární gushing – přepěňování piva – souvisí stejně jako mykotoxiny s přítomností mikroskopických vláknitých hub v surovinách pro výrobu piva. Práce, ve kterých jsou tyto metody podrobně uvedeny, jsou součástí disertace (Příloha I – V). Ze všech publikovaných výsledků je zřejmé, že výskyt mykotoxinů v obilovinách včetně ječmene je přirozený a nelze mu zcela zabránit ani při dodržení podmínek správné zemědělské praxe. Je známo, že určitý podíl mykotoxinů přítomných v kontaminovaném sladovnickém ječmeni může přejít díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem do finálního produktu – piva. Nalezené koncentrace mykotoxinů však nepředstavují významné zdravotní ohrožení spotřebitelů.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení polymerních substancí
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Polymery nebo jejich modifikátory se stávají součástí celé řady výrobků. Po skončení životního cyklu jsou využitelné části výrobků recyklovány, avšak podstatná část se stává komunálním odpadem. Z těchto důvodů je žádoucí nejen podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, ale také podle požadavků evropské direktivy REACH hodnotit nejen chemické látky, ale také aditiva výrobků i výrobky samotné z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. K těmto účelům slouží testy ekotoxicity, které umožní predikci vlivu testovaných látek na životní prostředí. V této práci byly hodnoceny modifikátory polypropylenu, které jsou běžně komerčně vyráběny. Pomocí testů ekotoxicity byly hodnoceny účinky maleinanhydridu a itakonanhydridu na životní prostředí. Byly použity alternativní testy toxicity a to Thamnotoxkit FTM na organismu Thamnocephalus platyurus a Daphnotokit FTM na organismu Daphnia magna. Ze skupiny testů fytotoxicity byly vybrány testy toxicity: Test inhibice růstu kořene Sinapis alba, Test inhibice růstu kořene Allium cepa L. a Test semichronické toxicity na Lemna minor L. Z marinních testů toxicity byl proveden akutní inhibiční test na žábronožkách Artemia salina.
|
|
|
Využití plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí pro posouzení kontaminace odpadních a povrchových vod rezidui léčiv
Lacina, Petr ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Sokol,, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce vychází z aktuální problematiky nárůstu přítomnosti reziduí léčiv v různých složkách životního prostředí. Jedná se o tzv. „nový“ druh environmentálních kontaminantů, které do těchto složek kontinuálně vstupují. Nejvíce zatíženou složkou životního prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je vodní prostředí. Tato práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci metody, která spolehlivě a s dostatečnou přesností a správností dokáže kvalitativně i kvantitativně stanovit vybraná léčiva ve vodném prostředí (odpadní a povrchové vody). Cílové sloučeniny byly vybrány převážně ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek: kyselina salicylová, kyselina acetylsalicylová, kyselina klofibrová, ibuprofen, paracetamol, kofein, naproxen, kyselina mefenamová, ketoprofen a diklofenak. Léčiva patřící do této skupiny jsou jedny z nejvíce užívaných v České republice. Pro finální analýzu byla využita komplexní dvojrozměrná plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Fligt (GCxGC-TOF MS) jako velice citlivá a účinná analytická metoda vhodná pro stopovou a ultrastopovou analýzu. V práci je současně uvedena optimalizace extrakční metody a především optimalizaci derivatizace, která je nezbytná pro úspěšné stanovení uvedených látek pomocí plynové chromatografie. Výsledná optimalizovaná analytická metoda, zahrnující extrakci tuhou fází (SPE), derivatizaci pomocí MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a finální analýzu s použitím GCxGC-TOF MS, byla úspěšně aplikována na reálných vzorcích odpadní a povrchové vody. Vzorky odpadní vody byly odebírány z velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně Modřících, vzorky povrchové vody z moravských řek Svratky a Svitavy. V odpadní vodě byly zjištěny koncentrace většiny sledovaných látek v rozmezí jednotek až desítek g/l a v povrchové vodě u některých analytů v rozmezí desítek až stovek ng/l. Závěrem práce je posouzena míra kontaminace jak odpadních, tak i povrchových vod rezidui vybraných léčiv, samovolná degradace vybraných léčiv ve vodném prostředí a účinnost odstraňování těchto látek v čistírně odpadních vod. Navržená metoda popsaná v této práci je použitelná pro monitoring a environmentální analýzu matric pocházejících z vodních ekosystémů. Je využitelná nejen pro analýzu vybraných léčiv, ale také ostatních organických sloučenin podobných vlastností jako mají vybraná léčiva.
|
|
|
Analýza dehtu vzniklého spalováním biomasy
Chytil, Václav ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu dehtu vzniklého při spalování biomasy. Vzorky dehtů byly poskytnuty Energetickým ústavem Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Jako stanovované skupiny látek byly zvoleny BTEX, polycyklické aromatické uhlovodíky a n-alkany. Před vlastním stanovením byly vzorky (roztoky dehtů v acetonu) upraveny. V případě BTEX a n-alkanů se jednalo pouze o filtraci a ředění, v případě polycyklických aromatických uhlovodíků byly vzorky po filtraci ještě přečištěny přes silikagel pomocí sloupcové chromatografie. Jako analytická metoda pro stanovení BTEX a n-alkanů byla zvolena plynová chromatografie s plamenovým ionizačním detektorem (GC-FID). Polycyklické aromatické uhlovodíky byly stanoveny pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickým detektorem (GC-MS).
|
|
|
Ekotoxicita vybraných hasebních prostředků
Konečná, Markéta ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Dynamický rozvoj průmyslu a neustálá výroba nových látek, ovlivňujících životní prostředí, je v současné době jednou z priorit zájmu lidské populace. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení vybraných hasebních prostředků, které jsou aplikovány v případě vzniku požáru. Tyto musí efektivně uhasit zdroj hoření neboť ochrana životů a materiálních prostředků je v každém případě velmi důležitá, avšak měly by být zároveň šetrné k životnímu prostředí. V této práci byly testovány tenzidy, které jsou hlavní složkou pěnotvorných hasebních prostředků s následujícími komerčními názvy: STAMEX F-15, EXPYROL F-15, MOUSOL APS F-15, FINIFLAM F-15 a PYROCOOL B. Jelikož tenzidy mají negativní dopad zejména na akvatický ekosystém, byly k hodnocení jejich ekotoxicity použity převážně testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly vodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus vodní dvouděložná roslina Lemna minor a terestrická jednoděložná rostlina Sinapis alba. Na základě výsledků provedených testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Posouzení vlivů běžně používaných hasiv na vybrané složky životního prostředí
Jabandžievová, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vlivů nejčastěji používaných hasebních prostředků v Jihomoravském kraji na vybrané akvatické a terestrické organismy. Testovanými hasebními prostředky jsou pěnidla Sthamex a Moussol, tuhá smáčedla TS ECO a TS TURBO a hasicí prášek ABC FAVORIT. Jejich vliv byl testován na organismech akvatického prostředí - perloočka Daphnia magna a zelená řasa Scenedesmus subspicatus a organismech terestrického prostředí - chvostoskok Folsomia candida, vyšší rostlina salát setý Lactuca sativa a žížala hnojní Eisenia fetida. Pro ověření platnosti výsledků byly provedeny referenční testy s příslušnými standardy. Z výsledků testů byly vypočteny hodnoty IC50, LC50 a EC50, prostřednictvím kterých byl posouzen vliv jednotlivých hasebních prostředků na složky životního prostředí. Jako nejvíce toxický se ve většině testů ukázal hasební prostředek TS ECO a naopak nejméně ekotoxický se jevil hasební prášek ABC FAVORIT.
|
|
| |
|
|
Stanovení obsahových látek ve fytofarmakách
Ivanishchanka, Iryna ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci byly analyzovány bylinné čaje, jejichž hlavními složkami jsou třezalka a meduňka. V rámci řešení bakalářské práce byly sledovány jejich fyziologické vlastnosti, chemické složení a vliv na zdraví člověka. Práce se zabývá metodami izolace a identifikace silic z vybraných čajů pro uklidnění nervového systému. Pro izolaci silic jsou použity metody extrakce rozpouštědlem, mikroextrakce tuhou fází (SPME) a destilace vodní parou, a k identifikaci byla použita plynová chromatografie (GC/MS). Izolační metody pro získání silic z rostlinných matric byly posouzeny a jako nejvhodnější izolační technika byla určena metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME)
|
|
|
Posouzení účinnosti čištění odpadních vod pomocí testů ekotoxicity
Urminská, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Možnosti kontroly znečistenia životného prostredia sa ustavične zlepšujú a začína sa klásť dôraz na pokročilejšie metódy čistenia odpadových vôd, ako i na dôkladnejšiu kontrolu obsahu kontaminantov vo vyčistených vodách. Vďaka tomu sa okrem chemických analýz stávajú relevantnými tiež ekotoxikologické biotesty ako prostriedky hodnotenia biologických účinkov vypúšťaných vôd na ekosystémy. Žiadna čistiareň nečistí odpadové vody dokonale, iba znižuje znečistenie na prijateľnú mieru. Preto je dôležité posúdiť, či pri čistení odpadovej vody došlo k uspokojivému zníženiu ekotoxicity a aké budú účinky vypúšťanej vody na organizmy v recipiente. Diplomová práca sa zameriava na problematiku ekotoxicity odpadových vôd. V rámci experimentálnej časti práce boli na štyroch vybraných čistiarňach v Českej republike odobraté vzorky odpadovej vody a v prípade jednej z čistiarní i kalu. Cieľom bolo zhodnotiť účinnosť čistenia odpadových vôd pomocou vhodných ekotoxikologických biotestov. Výsledky testov potvrdili, že účinnosť mechanicko-biologických čistiarní odpadových vôd je dostatočná na minimalizáciu akútnej toxicity. Percentuálne zníženie toxicity na troch zo štyroch hodnotených čistiarní v priemere presahovalo 80 %. Na štvrtej ČOV bola táto hodnota 41 %, išlo však o čistiareň, kde vysoká účinnosť nie je nevyhnutne potrebná.
|
|
|
Stanovení vybraných léčiv (beta-blokátorů) v povrchových vodách
Kříž, Jiří ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou léčiv v životním prostředí. Stanovovaná skupina léčiv, -blokátory patří mezi celosvětově nejvíc rozšířená farmaka, jejichž koncentrace ve složkách životního prostředí neustále roste. Tato skupina léčiv je často používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a angina pectoris. Sledování koncentrace -blokátorů ve vodních systémech je důležitá vzhledem k prokázané akutní a chronické toxicitě vůči vodním organizmům. Tato práce je především zaměřená na optimalizaci analytické metody pro stanovení cílových analytů této skupiny léčiv. Sledovanou matricí byla odpadní voda z velkokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice. Izolace analytů ze vzorků odpadní vody, byla provedena metodou extrakce na tuhou fázi (SPE). Pro finální analýzu bylo využito vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD) a hmotnostního spektrometru (MS). Cílovými analyty byli atenolol, metoprolol a bisoprolol.
|
host ::
RSS.