|
|
Krajina přírodnin a přírodních struktur
Kolaříková, Ivana ; Dvořák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
Práce se zabývá tématem přírodnin nahlížených v přírodních i společenských souvislostech. Přírodní formy jsou zde pojímány jako krajiny (mikrokrajiny) v rámci celku přírody. Dokládá, že jejich podoba - struktura, tvar a vlastnosti, jsou výsledkem působení rozmanitých přírodních procesů a sil. Práce se zaměřuje na kámen jako neživou přírodninu a dřevo (strom) jako přírodninu živou. Poukazuje rovněž na význam přírodnin v životě člověka a jejich odraz ve výtvarném umění. Praktickou část práce tvoří cyklus olejomaleb, zachycujících krajiny kamene a krajiny dřeva, které jsou inspirované jejich koloběhem v přírodě - vznikem a zánikem. Dále práce předkládá některé přístupy a možné aplikace tématu přírodnin ve výtvarné výchově.
|
|
|
Prostor veřejný, soukromý, osobní
Marušková, Marie ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
Práce se zabývá tématem prostoru. Text je záznamem autorčina průzkumu, při kterém si klade otázku: co je prostor veřejný, soukromý, intimní, osobní, kde jsou jejich vzájemné hranice. Autorka se v ní zabývá prostorem města, architektury, krajiny a pojmem cestování jako pohybu v prostoru a jeho poznáváním. Didaktická část se zabývá tématem prostoru v hodinách výtvarné výchovy. V závěru diplomové práce je popsán koncept vlastních výtvarných prací autorky. Klíčová slova: prostor, prostor veřejný, prostor soukromý, prostor osobní, město, architektura, krajina, pohyb, cesta, cestování, výtvarná výchova, umění.
|
|
|
Kostým, rituál - proměny
Osvaldová, Božena ; Skarlantová, Jana (oponent) ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce)
Diplomová práce studuje kostým a rituál nejprve jako jednotlivé kategorie a později připojuje teorii o významu kostýmu z hlediska jeho použití při rituálním aktu. Nahlíží jej jakožto významotvorný prvek a obhajuje jeho nepostradatelnost. Dále představuje vztah kostýmu a rituálu jako součástí složitého systému ve kterém proměnou jedné složky dochází k proměně složek dalších, vyústěním čehož může být změna celé struktury.
|
|
|
Proměny prezentace lidské podoby ve výtvarné tvorbě
Novotná, Štěpánka ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Cikánová, Karla (oponent)
Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, výtvarnou a didaktickou, kterou představuje výtvarně výchovný projekt a jeho reflexe. Teoretická část je zaměřená na proměny prezentace lidské podoby ve výtvarné tvorbě objevující se v časovém úseku od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Tyto proměny byly zkoumány ve vztahu k líčení, kostýmu a masce. K různým prezentacím lidské podoby bylo přistupováno jako k jevům, které odrážejí či reagují na společenskou situaci, události a pojetí člověka. Výtvarnou část představují výtvarné práce, kresby, fotografie, masky a obličejové doplňky, které jsou zaměřeny na proměny lidské podoby, tváře.
|
|
| |
|
|
Oděv jako hra s identitou
Brožová, Marie ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Skarlantová, Jana (oponent)
Tato práce je teoretickou studií, jejíž témata jsou reflektována a doplněna v didaktickém výtvarném projektu a ve vlastní výtvarné tvorbě. Práce zkoumá oděv a jeho význam ve vztahu k tělesnosti a sociální identitě jednotlivce, jeho roli v dnešní české a Siřeji i v euroamerické většinové společnosti. Pro pochopení současné sociální role oděvu a proměn jeho znakovosti v tomto prostředí je zásadní vliv masových médií na jedince a společnost. Vhled do minulosti naší kultury, skrze její hodnotové tradice a proměny způsobů péče o zevnějšek, je podstatný pro plastické uchopení problému, protože je součástí kulturní reality současnosti.
|
|
|
Koloběh - proměny kamene
Kavalírová, Martina ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
Práce se zabývá proměnami kamene viděných v různých souvislostech, jak přírodních tak společenských. Proměna vlastností a tvaru kamene je předložena na základě přirozených procesů v přírodě. Proměna významu a funkce kamene je nahlížena v paralelách vnímání kamene v minulosti a dnes. Jádrem celé studie je snaha obhájit místo i hodnoty přírodních podob - kamenů pro člověka v dnešním světě. Práce dále reflektuje uchopení "proměn kamene" ve výtvarném umění. Praktickou část tvoří soubor "kamenných" objektů, vytvořených z různých materiálů, doplněný fotografiemi objektů zasazených do přirozených souvislostí dnešní doby. Didaktická část předkládá možnou aplikaci tématu ve výtvarné výchově.
|
|
|
Město a periferie
Švadlenková, Zdenka ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Diplomová práce Město a periferie se zabývá tématikou geneze moderního velkoměsta (se zaměřením na 20. a 21. století) a jeho periferie jako neoddělitelné součásti. Hledá možnosti a proměny chápání těchto fenoménů z hlediska sociologického a kulturního. Popisuje proměny vybraných pražských lokalit a v návaznosti pak mapuje výtvarné projevy s městským prostředím úzce spjaté.
|
|
|
Jeskyně stínů
Tuláčková, Lucie ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Roeselová, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá poznáním, mechanismy, možnostmi a omezeními poznání. Proč? Pro učitele je to zásadní téma, učitel by měl nejen zprostředkovávat vědění, ale i touhu po vědění, po poznání. Poznání je vývoj bez možnosti dovršení definitivního konce. Vyžaduje aktivitu - pozornost, tázání a odpovídání. Umění je nenahraditelným způsobem poznávání V této práci se zabývám tím, jak poznáváme svět, a jak se mění naše poznání světa v závislost na různých faktorech, například na vzniku masových médií. Vycházím z toho, že poznáme-li mechanismy zpracovávání informací například masovými médii, zamyslíme-li se vůbec nad tím, jak média a reklama pracují s informací, můžeme lépe tyto informace interpretovat, hodnotit, můžeme je lépe využít.
|
|
|
Fenomén krajina aneb kudy teče Botič
Hejduková, Eliška ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
Moje diplomová práce krystalizovala velmi dlouho a prošla mnohými proměnami. Avšak cítím, že se mi podařilo nalézt cestu, jak propojit výtvarné umění se vztahováním se k přírodě. Navíc je to cesta, která ač komentuje destruktivní dopady lidské činnosti na přírodu, není zcela negativní, dokonce dalo by se říci, že je v jádru optimistická. Musím se přiznat, že právě beznaděj při pohledu na mizení přírodních míst, bylo to, co mě často ochromovalo a zabraňovalo mi se radovat z toho že jsem člověk. Naštěstí jsem došla k poznání, že je nutné se postavit k životu a ke světu kladně. Ačkoliv tuším, že mé snažení nezachrání svět, zachrání alespoň mě.
|
host ::
RSS.